Sociální a ekologické aktivity globální povahy: Příklady a strategie

Klimatické změny, hory odpadků, znečištěné ovzduší. Dopady naší spotřeby na životní prostředí můžeme pociťovat už i ve své bezprostřední blízkosti každý den. Je nemožné dlouhodobě žít za hranicemi vlastních možností. Národní a globální populace nemůže existovat po vyčerpání zdrojů. Přístupné zdroje jsou dlouhodobě dostačující pro omezenou populaci a pro určitý životní styl.

Římský klub publikoval v roce 1972 knihu „Limity růstu“ a tehdy si lidstvo začalo uvědomovat systémové principy, které omezují dlouhodobě trvající produktivitu biosféry. Tyto principy samy o sobě obsahují hlediska přístupnosti zdrojů, vlivu na životní prostředí a materiálových toků.

Trvale udržitelný rozvoj nemůže být takto zjednodušen. Je to komplexní mnohovrstevnatý jev a skutečná rozvojová strategie post-moderní společnosti, obsahující environmentální, ekonomické, vědecké, vědecko-technické, technologické, sociálně-ekonomické, politické, sociálně-politické, vojensko-politické, vojensko-technické, právní, kulturní, etické, morální a čistě lidské dimenze. Jakékoli antropogenní a technologické činnosti překračující práh 21. století vyžadují integrovaný přístup.

OekoBusiness Wien: Vídeňský přístup k ekologickému podnikání

Město Vídeň se na negativní vedlejší účinky produkce a spotřeby na svém území snaží nejen upozorňovat, ale především je zmírňovat. Jak ukazuje program OekoBusiness Wien (Ekologické podnikání Vídeň), ochrana životního prostředí a úspěšné podnikání si nemusí odporovat.

Program spadající pod Vídeňské oddělení ochrany životního prostředí (MA22) podporuje podniky ve Vídni při zavádění udržitelných opatření. Program OekoBusiness byl zahájen již v roce 1998 městským odborem pro ochranu životního prostředí jménem Správy města Vídně. K dnešnímu dni je do programu zapojeno 1 041 podniků, které realizovaly více než 11 000 environmentálních projektů a akcí.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Prostřednictvím vhodných postupů řízení v oblasti životního prostředí, jako jsou například úspory energie či prevence vzniku odpadů, vytvořily tyto podniky podstatnou úsporu nákladů ve výši přibližně 121,4 milionu eur a samozřejmě v nemalé míře přispěly ke zkvalitnění životního prostředí ve městě.

Cíle a implementace programu OekoBusiness

Účelem programu OekoBusiness Wien je pomoci podnikům vytvářet „zelené a čisté“ zisky prostřednictvím ekologického řízení výrobních postupů a služeb, které jsou prospěšné jak pro životní prostředí, tak pro podniky. Cílem programu je tedy snížit nepříznivé dopady ekonomické aktivity na životní prostředí prostřednictvím integrovaných strategií ochrany životního prostředí.

Způsob, jak z pozice města motivovat k přechodu k ekologickému podnikání soukromé podniky, které se výrazně podílejí na znečištění měst a jejich okolí a zároveň na ně město nemá žádné právní páky, je ukazovat, že ekologie a dobrý business můžou jít ruku v ruce. Díky implementaci prvků programu OekoBusiness totiž také dochází ke zlepšení konkurenčního postavení vídeňských podniků prostřednictvím efektivnějšího využívání zdrojů a udržení zaměstnanosti.

Jedním z neméně důležitých cílů je pak posílení poradní složky ve vztazích mezi městskou správou a podniky soukromého sektoru nebo podpora výměny informací na celostátní i mezinárodní úrovni s městskými správami a podniky provozujícími podobné programy.

Program OekoBusiness financuje podnikům různé druhy poradenských služeb. Fáze 2: Na tomto základě se vedení společnosti může rozhodnout o účasti v programu a zvolit vhodný poradenský modul. Moduly jsou zaměřeny na konkrétní potřeby konkrétních typů firem. Modul EcoBonus je například zaměřen na firmy s až 50 zaměstnanci a zaměstnankyněmi; jeho cílem je snížit provozní náklady a podpořit životní prostředí, prostřednictvím prevence vzniku odpadů a odpadového hospodářství, úspor energie a ochrany klimatu.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

Fáze 3: S podporou přizpůsobených poradenských služeb a odborných vstupů společnost rozvíjí svůj environmentální projekt (projekty) a začíná jej realizovat již během prvního roku účasti. Nezávislá komise poté posuzuje dosažený pokrok a rozhoduje o udělení ocenění na slavnostní události. Každý rok se koná slavnostní událost na počest podniků, které zavedly nový modul nebo se poprvé připojily k programu OekoBusiness během předcházejících dvanácti měsíců. Program se mezi podniky těší velké oblibě. Snaha o začlenění ekologických politik a opatření do ekonomických aktivit ve Vídni je potvrzena hodnotící zprávou Vídeňské ekonomické univerzity.

Vídeň jako vzor v ekologickém nakupování

Vídeň se řadí mezi moudrá města a jde příkladem i díky svému postupu při zadávání veřejných zakázek. Město každoročně utratí přibližně pět miliard eur za širokou škálu zboží a služeb. V důsledku toho představuje velkou tržní sílu. Hlavním nástrojem je dodržování seznamu ekologických kritérií, vytvořeného programem ÖkoKauf Wien, při nákupu zboží a služeb - od pracího prášku až po kancelářské potřeby, od potravin pro mateřské školy a nemocnice až po stavební materiály. Městskou vyhláškou je tento seznam kritérií závazný pro všechny útvary vídeňské městské správy. Tím je zajištěno, že ekologie bude v průběhu zadávání veřejných zakázek vždy dostatečně zohledněna.

Důležité je, že tento program prokázal, že ekologické nakupování nemusí stát více peněz. K programu tedy neodmyslitelně patří i práce s veřejností. V rámci tohoto cíle město poskytuje informace o významu ekologické spotřeby spolu s tipy na ekologické nakupování, které mohou využít i jednotlivci.

Mezinárodní spolupráce a univerzální použitelnost

Pokud jde o ochranu životního prostředí, přeshraniční spolupráce je klíčová. Oba programy jsou úzce propojeny s podobnými iniciativami po celém světě, aby přenesly znalosti do měst a regionálním správám a vybudovaly síť podniků, které uznávají, že úspěšné podnikání a udržitelnost jdou ruku v ruce. Důležitou výhodou obou programů je jejich univerzální použitelnost umožňující realizaci programů částečně nebo jako celek v jiných regionech nebo zemích.

V roce 2004 začalo s programem OekoBusiness Wien spolupracovat pět federálních provincií Rakouska. Noví partneři začali používat databázi OekoBusiness Wien a dále ji společně rozvíjet. Evropská unie navíc podpořila tento program částkou 674 000 eur. Tyto prostředky byly poskytnuty v rámci projektu INTERREG IIIA „Wien-Györ“, který se zaměřuje na energetickou efektivnost a výměnu zkušeností mezi maďarským městem Györ a Vídní.

Čtěte také: Propojení sociální pedagogiky a environmentálních studií

Iniciativy v České republice

Když zadávají veřejné zakázky na služby města a obce v České republice, v první řadě je u nich klíčová cena a u výběru se nezohledňuje nic jiného. Některé organizace však upozorňují, že je důležité zohledňovat i jiná kritéria: například ekologickou zátěž nebo vhodné pracovní prostředí zaměstnanců a zaměstnankyň.

Na význam ekologického a etického zadávání veřejných zakázek upozorňuje například brněnská organizace NaZemi, která k tomuto tématu vydala studii Fairtradové veřejné zakázky. Ta se mimo jiné zaměřuje na otázku, jakým způsobem mají být kritéria spravedlivého obchodu zohledněna při tvorbě zadávací dokumentace a při tvorbě samotného zadávacího řízení tak, aby vše bylo v souladu s evropskými a národními předpisy. K nahlédnutí jsou zde i příklady dobré praxe ve využívání fairtrade kritérií.

Za zmínku také stojí kampaň Fairtradová města, v rámci které jsou městy uskutečněna prohlášení, kterými je veřejně deklarována podpora fairtradovým produktům a spravedlivému obchodování. Držitelem takového statusu je například město Kroměříž, které mimo jiné schválilo odběr fairtradových výrobků ve výši 10 000 Kč ročně.

Vzdělávání a trvale udržitelný rozvoj

Absolventi technických univerzit mají zvláštní pozici ve společnosti díky roli, kterou hrají v materiální sféře a ve všech technologických aktivitách souvisejících s materiální výrobou, toky materiálů a energie, dopravou, výstavbou atd. Snaha informovat studenty vysokých škol o vlivu průmyslové společnosti na životní prostředí však již existuje. Na všech fakultách je nejméně jedna disciplína zabývající se tímto problémem, ale obecně, s výjimkou specialistů vzdělaných v oblasti ochrany životního prostředí, sanace, nápravy zničeného nebo poškozeného životního prostředí, nejsou inženýři systematicky připravováni na úkoly čekající celou technickou populaci (nezávisle na specializaci) v 21. století, které jsou již předvídány v legislativě EU a zejména v právním systému některých členských zemí (Holandsko, Německo, Francie, Švédsko, Finsko, atd.).

První nebezpečí spočívá v technologickém procesu, který produkuje emise do ovzduší, dále odpadní vody, odpady a skutečné a potenciální škodliviny do vnitřního a vnějšího prostředí. Druhé nebezpečí je dáno produkty chemických technologií, tj. chemikáliemi, jejich využitím jako základního materiálu v jiných technologických odvětvích a konečným užitím. Třetí nebezpečí vyplývá z charakteru technologického procesu a technologického zařízení s možností vzniku nehod, havárií a katastrof(např. explozí, implozí, požáry atd.

Vývoj v minimalizování environmentálního vlivu chemických technologií prošel hlavními etapami, počínaje ředěním emisí až po současné řešení ”end-of-pipe”, např. Současné a budoucí požadavky na chemické technologie, vyplývající ze strategie trvale udržitelného rozvoje, zahrnují zásadně nový přístup spočívající v omezování znečištění u zdroje, což je podstata pojmu čistší technologie. Tento pojem znamená předcházení znečištění a minimalizaci odpadu, bezodpadové nebo alespoň maloodpadové technologie, vnitřní recyklaci nebo zajištění vnější recyklace. Tento nový přístup vyžaduje podrobnou analýzu materiálových a energetických toků, materiálovou a energetickou bilanci, zabránění emisí do ovzduší, vody a půdy a úvahu o osudu produktu v jeho celém životním cyklu (tj.

První stupeň, společný pro všechny studenty (všech specializací), obsahuje Základy ekologie, Obecnou biologii, Obecnou toxikologii a Biochemii (I,II) a relevantní části obecných disciplin, které obsahují určité environmentální informace jako např. Všechny tyto aktivity obsahují multidisciplinární strukturovanou informaci v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje. Tento přístup byl nedávno prohlouben připojením se k Programu Baltické univerzity, hlavně k jeho dvěma předmětům ”Baltic Sea Environment“ a „Sustainable Baltic Region“, které byly pokusně zařazeny do doktorského studijního programu.

Protože zásadní imperativ trvale udržitelného rozvoje je komplex inženýrských úkolů vycházející z ideje čistší produkce tak, jak se odráží v Evropských normách, zejména v řadě ISO 14000, připravujeme novou disciplínu nazvanou „Trvale udržitelný rozvoj a čistší produkce“ s kumulovanými informacemi, které byly dosud obsaženy v jiných předmětech. Není pochyb, že trvale udržitelný rozvoj a jeho promítnutí do povinností, závazků a profesionální etiky inženýra jakéhokoliv studijního oboru je praktickým důvodem, proč by právě vzdělávání mělo připravit současnou populaci studentů technických univerzit na jejich roli v postmoderní společnosti. Vzdělání tohoto typu je mimo jiné velmi potřebné z důvodů členství České republiky v OECD a budoucího členství v EU, neboť tyto instituce již přijaly trvale udržitelný rozvoj jako svou rozvojovou strategii

tags: #sociální #a #ekologické #aktivity #globální #povahy

Oblíbené příspěvky:

• Energetické Zdroje
• Tipy na koupání Kladno a okolí
• Likvidace baterií v ČR
• Více informací o hypotéze naučných středisek ekologické výchovy
• Zakladatel české malakologie