Sociální ekologie vlka obecného v České republice

Vlk obecný do naší přírody patří. Jeho přirozený návrat s sebou však může přinášet i komplikace, zejména pro chovatele hospodářských zvířat. Ministerstvo životního prostředí se spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR této problematice dlouhodobě věnuje.

Chovatelům se hradí případné škody na hospodářských zvířatech, na jejich minimalizaci se poskytují dotace z Operačního programu Životní prostředí, hradí se i náklady na jinou organizaci pastvy. Resort životního prostředí se proto zaměřuje na informování o tom, jak takovým situacím předcházet. Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadný zdroj potravy - ať už jsou to nedostatečně zabezpečená stáda či vyhozené zbytky jídla.

Nyní MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství představuje dokončený Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním. „Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do české přírody tak navrací rovnováhu.

Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko. S Ministerstvem zemědělství jsme se proto shodli na Pohotovostním plánu, který specifikuje kritéria pro posouzení chování konkrétního vlka na škále od přirozeného po problematické, a především stanovuje další postup. Pohotovostní plán a jeho naplnění by měly zajistit podmínky pro řešení krizových situací při výskytu problematického vlka.

MŽP ve spolupráci s AOPK ČR nyní zahájí jednotlivé kroky k jeho naplňování. Pohotovostní plán předpokládá ustavení pohotovostních štábů v každém regionu. Ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody MŽP následně zajistí vydání povolení, které umožní v kritických situacích operativně reagovat.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

„S ohledem na zařazení vlka mezi zvěř podle zákona o myslivosti, je v návaznosti na kroky orgánů ochrany přírody stanoven postup také orgánů státní správy myslivosti tak, aby byly naplněny podmínky obou zákonných předpisů. Zákon o myslivosti je národní legislativou stanovený legální způsob regulace živočichů, která je prováděna prostřednictvím výkonu práva myslivosti.

Případní problematičtí vlci budou loveni ve veřejném zájmu, aby se předešlo případným kritickým situacím, které by mohli tito jedinci způsobit. Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít různý charakter, intenzitu i příčiny. Proto je nezbytné vyhodnotit chování konkrétního jedince, zintenzivnit monitoring a přijmout opatření odpovídající riziku. V pohotovostních štábech budou zastoupeni všichni, kterých se to týká - AOPK ČR, orgány ochrany přírody i myslivosti na úrovni krajských úřadů, Českomoravská myslivecká jednota, Policie ČR a podle konkrétního místa, kde by byl výskyt problematického jedince řešen, budou přizváni zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení i odborníci na danou problematiku.

„Pohotovostní plán zítra podepíší zástupci obou ministerstev. Ihned zahájíme jednotlivé navržené kroky, jako je ustavení pohotovostních štábů v jednotlivých regionech a zajištění potřebných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny i zákona o myslivosti,“ uzavírá ministr Hladík.

Aktuálně na naše území zasahuje 18 teritorií vlčích smeček (a několik dalších teritorií je obsazeno jednotlivými jedinci či páry) především v pohraničních oblastech. Protože vlci putují na velké vzdálenosti (zaznamenány jsou přesuny na vzdálenosti stovek kilometrů, denně je vlk schopen urazit i několik desítek kilometrů) není vyloučen výskyt vlků prakticky na celém území.

Nejčastěji se může jednat o mladé jedince vyhledávající nová teritoria. Právě u nich je možné se setkat se sníženou ostražitostí vůči lidem. Navíc, pokud by byli lákáni snadným získáním potravy, jako jsou nedostatečně zabezpečená stáda hospodářských zvířat, živočišné odpady a zbytky pohozené v okolí sídel, pak si na přítomnost lidí mohou vybudovat přímo návyk. Tím dojde k narušení přirozených vzorců chování i nárůstu bezpečnostních rizik pro obyvatele.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

MŽP již od počátku současného šíření vlka na naše území usiluje o snížení souvisejících socioekonomických dopadů, financuje prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí opatření k ochraně hospodářských zvířat. Nově je od letošního roku poskytována také náhrada zvýšených nákladů, které s ochranou hospodářských zvířat v oblastech výskytu vlka vznikají ve formě újmy za ztížené zemědělské hospodaření. Hrazeny jsou také přímé škody na hospodářských zvířatech a systém poskytování těchto náhrad je postupně zlepšován.

Genetika a hybridizace vlka

Nová mezinárodní studie odhalila, že většina evropských zemí neplní mezinárodní právní dohody, pokud jde o předcházení křížení vlků a psů v přírodě. Případy hybridizace již byly zjištěny napříč Evropou včetně České republiky. Vlci a psi jsou biologicky stejným druhem. To znamená, že se za určitých podmínek mohou křížit a produkovat životaschopné potomky.

„Pokud by k takovému křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace, jež by mohla mít vliv na chování jedinců a snížit jejich význam z hlediska ochrany druhu,“ říká profesor Paolo Ciucci z katedry biologie a biotechnologie římské univerzity La Sapienza.

Téma je aktuální i v České republice. „Oproti jiným státům, například z jižní Evropy, je riziko vzniku kříženců relativně nízké zejména kvůli menšímu množství toulavých psů. Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.

Průzkum odhalil, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace, a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. Případy křížení vlků a psů se mezitím na evropském kontinentu objevují čím dál častěji.

Čtěte také: Propojení sociální pedagogiky a environmentálních studií

„Obnovující se populace vlků se postupně rozšiřují po celé Evropě a stále častěji při tom přicházejí do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Dochází k tomu zejména tam, kde do značné míry zmizela přirozená stanoviště nebo v zemědělské krajině s vysokou koncentrací psů. Roli hraje také lov či pytláctví, jež může narušit sociální soudržnost vlčích smeček, a tím vytvářet více příležitostí ke křížení,“ říká profesor Ciucci.

Odborníci varují, že v budoucnu může být fenomén křížení vlků se psy stále častější. Ve většině zemí se v současné době k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy, postupy a nástroje používané v různých laboratořích se však v jednotlivých státech liší, což snižuje možnost srovnání výsledků.

„Dnes se může stát, že stejný jedinec bude jednou považován za čistokrevného vlka a podruhé za křížence podle toho, která laboratoř provedla analýzu. Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. „Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů. Ta by měla vycházet z přístupů, jež se ukázaly jako účinné v Severní Americe. Zákonodárci ani správní orgány se při tom však nesmí chytit do právní pasti, kdy by křížence psů a vlků považovali za druh lovné zvěře.

Mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF

Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární tým osmnácti partnerů. Zahrnuje univerzity, státní instituce a nevládní organizace zabývající se životním prostředím nebo lovem.

Tým z MENDELU pod vedením Miroslava Kutala bude mít na starost koordinaci projektu v České republice. S pomocí LIFE WILD WOLF vzniknou jednotné postupy a doporučení ke zvládání konfliktů mezi vlky a lidmi, které budou testovány a hodnoceny z hlediska účinnosti a efektivity. V některých zemích včetně Česka vzniknou zásahové týmy, které budou potenciálně rizikové situace řešit, sdílet zkušenosti a vhodné postupy.

„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkaní lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pro obyvatele některých regionů jsou setkání s vlky něco zcela nového, a mají z nich pochopitelné obavy. Jiná divoká zvířata však naši kulturní krajinu obydlela již dávno. Spolu se zahraničími spolupracovníky se budeme snažit popsat tyto situace a vyhodnotit, nakolik jsou rizikové a v případě nebezpečných situací včas zasáhnout.

Přítomnost volně žijících živočichů v bezprostřední blízkosti lidských sídel je v mnoha zemích EU běžným jevem, který je stále častější. A stále častěji vede ke kritickým situacím domnělého nebo skutečného nebezpečí. Jen málo zemí EU je připraveno řešit takové situace pomocí jasných a vyzkoušených postupů. Projekt LIFE WILD WOLF se právě na tyto postupy zaměřuje, a to na základě testování co největšího počtu případů. Projekt je zaměřen na populaci vlka, která obecně v Evropě roste, nicméně většinu postupů lze aplikovat i na jiné druhy volně žijících živočichů.

Tým Mendelovy univerzity v Brně, má dlouholeté zkušenosti s monitorováním, managementem a ochranou vlků v ČR. „Přímá setkání vlků a lidí navzdory stoupajícímu počtu zůstávají relativně vzácná, ale je důležité všechny případy sledovat a popsat. Není žádoucí, aby vlci pozbyli své funkční ekologické role tím, že získají přílišnou důvěru k lidskému prostředí.

Pětiletý projekt koordinovaný italským Institutem aplikované ekologie v Římě bude realizován v osmi zemích EU (Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Švédsko), které zahrnují sedm z devíti známých evropských populací vlků. Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem životního prostředí ČR v rámci programu LIFE.

Mezinárodní den vlků

Na 13. srpen připadá mezinárodní den vlků. Ten připomíná důležitost ochrany tohoto fascinujícího druhu, který hraje klíčovou roli v ekosystému. Vlk obecný, největší druh z čeledi psovitých, je znám svou inteligencí, sociální strukturou a také schopností přizpůsobit se různým prostředím. Zároveň má nezastupitelnou roli v ekosystému.

Jedním z klíčových projektů zaměřených na ochranu vlka obecného i dalších velkých šelem v ČR je evropský projekt LECA. V rámci něho se vědci a ochranáři zaměřují na snížení konfliktu šelem a lidí, snížení míry nelegálního zabíjení a na důležitý monitoring vlčí populace.

Vlk obecný se do České republiky začal přirozeně vracet na přelomu 20. a 21. století a díky zlepšujícím se podmínkám v přírodě a ochranářským opatřením tu současná populace vlků prosperuje. K prvnímu doloženému rozmnožování na našem území došlo v roce 2014 ve vnitrozemní oblasti CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Zajímavostí také je, že díky své geografické poloze tvoří naše země jakousi „křižovatku vlčích cest“ a na území ČR tak zasahují 3 geneticky rozdílné vlčí populace. Ze severu k nám migrují vlci ze středoevropské nížinné populace, z východu k nám zasahuje karpatská populace a na Šumavě vznikla první stálá smečka spojením samice ze středoevropské nížinné populace a samce z alpské populace.

Vlci patří v ČR mezi zvláště chráněné druhy a je jim poskytována přísná ochrana. Na úrovni EU je vlk chráněn podle směrnice o stanovištích, kde je uveden jako prioritní druh, pro který se vyhlašují evropsky významné lokality (EVL), a také jako druh vyžadující přísnou ochranu.

S jeho návratem do české krajiny jsou ale spojeny i problémy a konflikty, a to především v podobě škod způsobených na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech. Ke zmírnění tohoto konfliktního potenciálu realizuje státní ochrana přírody od roku 2000 Program péče o vlka obecného.

Vlci jako potravní oportunisté vždy loví nejsnáze dostupnou potravu, a tou mohou být hospodářská zvířata, která nejsou před vlčím útokem ochráněna. Zkušenosti ukazují, že dostatečné preventivní zabezpečení hospodářských zvířat je velmi účinným opatřením před možnými útoky vlků. Stát nabízí různé způsoby pomoci chovatelům, od podpory na realizaci zabezpečení chovů (dotace na preventivní opatření z Operačního programu Životní prostředí) a náhrady zvýšených nákladů na pastvu (kompenzace újmy za ztížené zemědělské hospodaření), až po kompenzaci škod za usmrcená zvířata, pokud k útoku dojde.

Způsobů k ochraně hospodářských zvířat před útoky vlka je několik, je už na chovatelích, jaký způsob ochrany zvolí a co je pro jejich konkrétní chov nejvhodnějším řešením. Navzdory přísné ochraně a snaze konflikty řešit, vlci i nadále čelí vážným hrozbám, které mají vliv na jejich přežití. Kromě nelegálního zabíjení je jejich populace ohrožena i fragmentací krajiny a střety s automobilovou a nákladní dopravou.

Jedním z klíčových projektů zaměřených na ochranu vlka obecného i dalších velkých šelem v ČR je projekt LECA (Podpora soužití a ochrany karpatských velkých šelem), který je spolufinancovaný z EU.“ V rámci tohoto projektu se vědci a ochranáři zaměřují na snížení konfliktu šelem a lidí, snížení míry nelegálního zabíjení a jednotný monitoring a výzkum vlčí populace pomocí moderních technologií, jako jsou telemetrické obojky, díky kterým mohou vědci získat detailní údaje o tom, jak se vlci pohybují, kde loví, kde se rozmnožují a jaké oblasti využívají. Zároveň je také možné pomocí tzv. senzorů přiblížení detekovat blízkost vlka k určitým oblastem nebo objektům.

Data získaná z telemetrických obojků jsou tedy zásadní pro efektivní ochranu a management vlčí populace. Získané informace mohou nicméně přispět i ke smutným zjištěním, jako je aktivita pytláků. I přes mnohé výzvy je tento den příležitostí připomenout si důležitost ochrany tohoto impozantního druhu.

Vlci a lidé

S růstem populace se rozšiřují města a zasahují do oblastí, kde žijí vlci a jiné šelmy. Zejména v Evropě a v Severní Americe se díky tomu vlkům daří, lépe získávají potravu. Autoři studie publikované v časopise BioScience si položili otázku, zda lidé svou činností stvoří nový druh vlka. „Některé populace vlků by se mohly stát na lidech plně závislými, izolovaly by se od jiných a množily pouze mezi sebou. Tím by vznikl nový druh,“ spekuluje autor studie Aaron Wirsing z University of Washington.

I když taková zásadní změna v chování vlků není zatím na obzoru, k dílčím proměnám v chování a sociální struktuře již dochází. Vlci ztrácí opakovanými blízkým kontaktem z člověka strach. Nový druh by mohl také vzniknout cíleným křížením vlků a psů, někteří lidé se o to pokouší, i když je to v mnoha zemích ilegální. Sami autoři studie říkají, že proces vzniku nového druhu vlka bude trvat dlouho a není jisté, zda k němu vůbec dojde. Možnost výskytů smečky „městských vlků“ však rozhodně existuje.

Otázkou zůstává, zda je to pro vlky dobré. Blízkost člověku je pro ně i nebezpečná, kvůli srážkám s dopravními prostředky, odchytu a zabíjení zemědělci.

tags: #socialni #ekologie #vlka

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody a krajiny
• Tašky z bio bavlny
• Ekologie - Plán pro 2. Ročník SŠ
• Švédská aktivistka Greta Thunberg
• Dopad lodní dopravy na ovzduší