V šedesátých letech minulého století dochází podle tehdejšího spolkového zákona v mnoha českých a moravských městech k zakládání různých spolků, jejichž hlavním cílem bylo přispět k národnímu obrození.
První řádný hasičský spolek, jako samostatná česká organizace, vznikl roku 1864 ve Velvarech.
V roce 1869 usneslo se několik choceňských vlastenců založit „Tělocvičnou a hasičskou jednotu Sokol v Chocni".
Ve schválených stanovách se říká, že „účelem jednoty jest, aby pěstovala tělocvik společným cvičením, výlety, zpěvem, šermováním a pomáháním při požárech".
Posledně jmenovaný účel byl asi příčinou, proč byly stanovy nakonec schváleny.
Čtěte také: Ochrana přírody před požáry
Došlo tak prakticky k založení sboru v rámci této tělocvičné a hasičské jednoty.
V roce 1873 se začala konat samostatná hasičská cvičení, byl utvořen samostatný hasičský odbor, činnost byla lépe organizována, cvičení pravidelná.
V roce 1878 (5.května) na valné hromadě bylo rozhodnuto, aby hasičský odbor se od dosavadní jednoty odloučil a byl založen samostatný hasičský sbor.
Na této valné hromadě byli k předběžnému organizování sboru zvoleni: Jan Kopecký-měšťanosta, Josef Matoušek-kožešník, Václav Mareš-obuvník a Václav Hrubeš-obchodník.
Velitelem byl zvolen Josef Matoušek.
Čtěte také: Erazim Kohák a Oheň a hvězdy
První řádná valná hromada se konala v roce 1879.
Vykonala řádné volby a zvolila prvé dva čestné členy: knížete Ferdinanda Kinského a Jana Kopeckého, starostu města.
Poprvé sbor veřejně vystoupil na slavnosti v Pelinách 3. srpna 1879 pořádané Sokolem.
První hasičský ples se konal společně s „Řemeslnickou besedou“ 25.
Veřejné cvičení provedl sbor v Pelinách také dne 26. srpna 1883 na IV. župním sjezdu hasičské jednoty chrudimské, jehož se zúčastnilo 25 sborů.
Čtěte také: Zimní rozdělávání ohně
Sbor se též zúčastňoval různých slavností svěcení praporů a župních sjezdů v blízkém i vzdáleném okolí v této době pořádaných.
V roce 1890 byl sbor přítomen slavnostnímu odhalení nového praporu tělocvičné jednoty Sokol v Chocni.
V roce 1902 byl založen ve sboru samaritánský odbor, který obětavě cvičil člen sboru dr.Fikejz.
Pod záštitou městské rady a v součinnosti župy Vysokomýtské pořádal sbor dne 20.srpna 1905 výstavu strojů a hasičských novinek.
Výstava byla kladně hodnocena a navštívilo ji mnoho sborů z okolí.
Přišel rok 1914 - v Chocni byla uspořádána v Pelinách veliká krajinská výstava a řada slavností.
Také choceňský sbor uspořádal 12.července hasičský den, na který se sjelo 75 sborů a dle odhadu asi 1400 hasičů.
Výstava však byla náhle uzavřena, neboť vypukla I.světová válka.
Během války bylo v Chocni postaveno 40 dřevěných baráků pro uprchlíky z Haliče.
Z počátku tam konal službu náš sbor, později byl utvořen z Poláků.
Po skončení války vrátili se mnozí bratři k hasičské práci.
V roce 1936 pořídil si sbor nový prapor, který zhotovila státní vyšívačská škola v Chocni pod vedením ředitelky Remzové.
V sobotu 8.srpna konala se v Sokolovně slavnost přibití praporu na žerď, kterou zahájila hasičská hudba vedená kapelníkem a členem sboru Jaroslavem Caldrem.
Druhý den bylo na náměstí slavnostní rozvinutí praporu a připínání stuh řadou organizací.
Proslov měl choceňský rodák generál Vobrátílek.
Slavnostním pochodem městem byla vzdána pocta novému praporu a odpoledne následoval koncert hasičské hudby na náměstí a následný průvod do Pelin na tamní slavnost, kde se konalo pestré a mnohostranné cvičení krojovaných hasičů.
Tento prapor vlastní sbor dodnes.
Nastaly smutné události roku 1938 a poté okupace našeho státu.
Po dobu jejího trvání omezoval se sbor na udržování strojového parku, vysílání hlídek a stráží do biografu a divadel.
Hlavní úkol tehdy spočíval ve výcviku a pohotovosti sboru, neboť jsme předpokládali, že ukázněný a uniformovaný sbor bude zapotřebí v revolučních událostech, které se daly ke konci války očekávat.
Také v květnových dnech roku 1945 postavil se náš sbor plně do služeb utvořeného národního výboru.
Po osvobození naší vlasti se členové plně zapojili do nové práce.
Od této doby se datuje stálý vzestup sboru.
Členové se zúčastnili celé řady strojnických a instruktážních kurzů, odborných a aplikačních cvičení.
Ve dnech 15. a 16. března 1952 se konala I.celostátní konference Čsl. svazu hasičstva, která vytyčila jasný cíl hasičské práce.
V tomto roce je také věnována značná pozornost náboru žactva místních škol.
Byla organizována soutěž školních dětí s námětem “Jak vznikají požáry a jak jim předcházet ".
Hlavní směr práce v tomto i následujícím období byl také zaměřen na úsek prevence.
Jsou prováděny protipožární prohlídky obytných budov, zemědělských objektů přede žněmi a drobných provozoven.
V roce 1953 vychází nový zákon o státním požárním dozoru a požární ochraně.
Pod heslem „100 let bojů proti požárům“ byla v roce 1964 instalována v sále n.p.
Po federativním uspořádání našeho státu konal se dne 12. a 13. listopadu 1968 I.sjezd Českého svazu požární ochrany.
Přichází rok 1970, který je v historii naší organizace dělítkem mezi uplynulým stoletím jejího trvání a začátkem století druhého.
Důstojné oslavy tohoto výročí se konaly 19.července.
Požární družstva žáků, dorostu a mužů se zúčastňují soutěží požárních družstev.
Vzhledem k získání nového cisternového vozu CAS 32 (T 148) v roce 1972 muselo dojít k přestavbě hasičské zbrojnice.
tags: #sopotnice #ohen #skladka #prevence