Současný Stav Ekologického Zemědělství v České Republice

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Základem je zachování zdravé půdy, šetření neobnovitelných zdrojů energie, pěstování plodin bez používání minerálních hnojiv a chemických přípravků proti škůdcům a chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby.

Současný stav ekologického zemědělství v ČR

Ekologické zemědělství se v České republice pozvolna rozvíjí. Pomalu se zvyšuje počet biofarem, který se v současné době pohybuje kolem 2 500.

V současné době se u nás takto hospodaří na téměř 350 000 ha půdy a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesahuje 9 %.

Česká republika patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v režimu ekologického zemědělství (8. místo v Evropě) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (7. místo v Evropě, 5.

Většina ekologických ploch v ČR leží v horských a podhorských oblastech, nejčastěji jde o trvalé travní porosty. Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků. V porovnání let 2020 a 2021 vzrostla rozloha ekologických sadů, vinic a chmelnic.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký.

V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic).

V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní.

Produkce biopotravin

V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin.

Nejvíce se zpracovávají obiloviny, především špalda a pohanka, dále bylinky, koření a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko. Chybí především drůbeží, vepřové a rybího maso, čerstvá vejce, mléko a mléčné výrobky.

Čtěte také: Současné problémy s ovzduším ve světě

Některé ekologické produkty končí na trhu jako konvenční výrobky z důvodu chybějících možností bio zpracovatelského průmyslu, například bio jatek.

Od vstupu České republiky do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Většina biopotravin se dováží z Německa, Rakouska, Itálie, také Holandska a Belgie, ale také z Číny, Japonska nebo Turecka.

V současné době je na trhu kolem 2 000 bioproduktů, z toho je však 75 % dováženo ze zahraničí. Například velice kvalitní výrobky z kravského mléka jsou dováženy především z Německa a Rakouska.

Srovnání s ostatními zeměmi EU

Nejvíce ekofarem najdete v Itálii, která má největší podíl ekologicky obhospodařované půdy. V Rakousku je evidováno přes 19 000 ekofarem a ve Švýcarsku zhruba 6 500.

V Dánsku se biopotraviny na celkovém prodeji potravin podílejí 6 %. V ČR dosahuje spotřeba biopotravin zhruba 3-4 % na obyvatele za jeden rok.

Čtěte také: Jak umění ovlivňuje ekologii

V ČR se v oblasti ekozemědělství zpracovávají především obiloviny.

Založení biofarmy

Pro podnikání v ekologickém zemědělství je nutné se nejprve zaregistrovat. Registrace se provádí na základě podané žádosti na ministerstvo zemědělství (Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů energie). Platí to, jak pro ekologické zemědělce, výrobce a obchodníky s biopotravinami, tak pro dodavatele bioosiv nebo ekologické včelaře.

Maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny, nemusí být registrován.

Přílohou k žádosti musí být kladné vyjádření kontrolní organizace - např. KEZ, BIOKONT nebo ABCERT, že žadatel splňuje veškeré podmínky a přísná nařízení EU.

Každý ekozemědělec může po registraci požádat o dotace formou žádosti adresované na ministerstvo zemědělství. Program pro rozvoj venkova na období 2007-2013 má za cíl podporovat rozvoj ekologického zemědělství, provoz biofarem, zpracování bioproduktů a přispívat ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

Umožňuje také poskytnutí finanční podpory ekologickým zemědělcům formou sazby na obhospodařovanou plochu.

Evropská komise požaduje v rámci dotačního programu dodržování několika zásad. V prvé řadě hodlá podporovat pouze určité druhy plodin - řepku, slunečnici a kukuřici.

Dále pouze určité druhy zeleniny pěstované ve skleníku - rajčata, papriky a okurky. Podpora všech ostatních druhů plodin a zeleniny nesmí překročit v tříletém rozpočtovém období částku 7 500 euro na jednoho příjemce.

Žadatel o podporu je povinen se zavázat, že bude používat metodu biologické ochrany rostlin bez použití chemických prostředků po dobu 5 let.

Navrhovaná výše plateb v rámci agroenviromentálních opatření činí u orné půdy 155 euro/ha, u travních porostů 71 EUR/ha, trvalých kultur 849 EUR /ha a zeleniny a bylin na orné půdě 564 EUR /ha.

Výše dotací dle stanovených sazeb se pohybují například u zeleniny do 70 % (maximálně 185 148 Kč/ha u okurek, 107 832 Kč/ha u rajčat a 73 850 Kč/ha u papriky), do výše 50 % u ovocných druhů a vinné révy a do 25 % u polních plodin (maximálně 349 Kč/ha u řepky, 145 Kč/ha u slunečnice a 473 Kč/ha u kukuřice).

Pokud byste si rádi vyzkoušeli práci na biofarmě, staňte se wwooferem. WWOOF je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm - celosvětové příležitosti na ekologických farmách.

Jedná se o celosvětovou výměnnou síť, která umožňuje dobrovolníkům získat praxi na ekologických farmách a za jejich pomoc je jim zdarma poskytnuta strava a ubytování. Od roku 2003 sídlí národní organizace WWOOF také v Čechách.

Legislativa

Ekologické zemědělství je ošetřeno nejrůznějšími předpisy. Důležitými zákony jsou Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství (novela 553/2005 Sb.) a Nařízení Rady (EHS) 2092/1991.

Zde se například dozvíme, že byliny a plody, které byly sbírány či sklízeny ve volné přírodě, se považují za bioprodukty pouze v případě, že pozemky, na kterých byly vypěstovány, nebyly v předchozích třech letech ošetřovány chemickými prostředky.

Povolené množství dusíku ve statkových hnojivech nesmí přesahovat 150kg na ha/rok na orné půdě, na loukách a pastvinách 85 kg na ha/rok a všechna statková hnojiva, která nepocházejí z ekofarmy, musí být kompostována nebo fermentována.

Podle legislativy ekologického zemědělství je možné v případě nedostupnosti certifikovaných bioosiv používat konvenční nemořená bioosiva.

Příklady ekologických farem v ČR

• PROBIO obchodní společnost - Staré Město: Firma se datuje od roku 1992 a provozuje tři mlýny, farmu, balírny a sklady. V sortimentu se nachází více než 1 500 bioproduktů včetně osiv, ale i kosmetiky.
• Biofarma Pod Hájkem: Rodinná firma se zabývá produkcí kvalitního hovězího masa s certifikací BIO a výrobou krkonošských specialit z hovězího masa.
• Sady sv. Prokopa: Rodina Jiřího Netíka se zabývá zemědělstvím už po tři generace, zaměřuje se na bioprodukci a Sady sv.

tags: #soucasny #stav #ekologickeho #zemedelstvi #v #Ceske

Oblíbené příspěvky:

• Snadnější třídění odpadu v Praze s interaktivními mapami
• Skvělý smartphone do 15 000 Kč
• Zkušenosti s kuchyní Rakovník
• Čínská skladba sena
• Průvodce instalací odpadu pračky