Současný stav ovzduší světa: statistiky

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa a je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy a má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např.

Základní pojmy

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší, uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Polétavý prach (PM)

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU)

Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Oxid dusičitý (NO2)

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon (O3)

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý (SO2)

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Koncentraci převyšující 500 µg/m3 by např.

Čtěte také: Jak umění ovlivňuje ekologii

Radon

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dopady znečištění ovzduší

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy. V první části infografiky uvádíme procentuální podíl emisí (znečišťujících látek) v ovzduší v EU v roce 2020. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Vývoj znečištění ovzduší v Česku

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

Čtěte také: České ekologické vinice

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Globální rizika a úmrtnost

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím.

Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost. Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy.

Znečištění vnitřního ovzduší

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech.

Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech. Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností. Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný, např.

Globální analýza znečištění ovzduší ve městech

V rozsáhlé studii zahrnující více než 13 000 městských oblastí po celém světě vědci zmapovali úrovně znečištění ovzduší a emise oxidu uhličitého a poskytli tak komplexní globální analýzu kvality městského životního prostředí. Výzkum vedený George Washington University ve spolupráci s vědci z Washington University v St. Louis a University of North Carolina v Chapel Hill využil data ze satelitních pozorování, pozemních měření a počítačových modelů k měření znečištění ovzduší na úrovni měst a průměrného množství oxidu uhličitého uvolněného do atmosféry v 13 189 městských oblastech po celém světě. Studie, která zdůrazňuje regionální rozdíly, se zaměřila na období let 2005-2019.

Hlavní zjištění:

• Více než u 50 % měst se prokázala souvislost mezi všemi znečišťujícími látkami, což naznačuje, že pravděpodobně pocházejí ze stejných zdrojů a lze je společně snižovat.
• Městské oblasti v regionech s vysokými příjmy a silnou environmentální politikou zaznamenaly současný pokles všech znečišťujících látek.
• Města v regionech s rychlým populačním a ekonomickým růstem, včetně jižní Asie a částí Afriky, zaznamenala nárůst znečištění a emisí.
• Satelitní dálkový průzkum poskytuje bezprecedentní příležitost sledovat úroveň znečištění ve všech městech po celém světě.
• Integrovaný přístup studie nabízí tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a ochráncům životního prostředí cenný nástroj pro hodnocení účinnosti strategií ke snížení znečištění.

Sledováním historických trendů znečišťujících látek a analýzou korelací mezi znečištěním ovzduší, emisemi oxidu dusičitého a oxidu uhličitého studie nabízí poznatky o tom, jak mohou městské oblasti dosáhnout pokroku v oblasti klimatu i veřejného zdraví. Vědci také vytvořili interaktivní mapu a dashboard pro sledování znečištění ovzduší ve městech po celém světě.

Znečištění ovzduší v ČR a opatření

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. Průběžné výsledky lze sledovat na webových stránkách projektu.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku).

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi.

tags: #soucasny #stav #ovzdusi #sveta #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Jak namontovat husí krk na odpad
• Emise CO2: podrobná analýza
• Červený seznam
• Komunální odpad Dolní Bukovsko
• Výběr správného odpadkového koše