Současný Stav Ekologických Vinic v České Republice

07.03.2026

Krajina jižní Moravy, synonymum vinařského ráje, se mění. Ve víně se takřka dokonale zrcadlí změny podnebí, vlny veder i dešťů. Každý ročník je tak kronikou měnící se jihomoravské krajiny. Jak na proměny klimatických podmínek reagují místní mladí vinaři a jak vnímají nejistou budoucnost svého ráje?

Nezřídka procházku po moravské vinici narušují obrazy spálených travnatých pásů nažloutlé barvy, které svítí pod řádky zelenající se vinné révy a působí na citlivějšího člověka přinejmenším znepokojivě. Příčinou je zřejmě absolutní soustředěnost na víno jakožto produkt a výrobní prostředek. Tomu je pak vše ostatní podřízeno, například i dlouhodobý vliv takového počínání na půdu, biodiverzitu či právě lidské zdraví.

Pro zlepšení nálady se raději v mysli přenesu na ty vinohrady, kde je přístup k vínu, půdě, živým organismům a celé krajině jiný - citlivější, přátelštější a odpovědnější. S předpokladem, že mladší ročníky jsou změnou klimatu více znepokojeni, jelikož se budou s jejími dopady muset vypořádávat celý život, jsem oslovila právě zástupce mladé generace jihomoravských vinařů.

Přístup Mladých Vinařů k Ekologickému Hospodaření

„Od začátku jsme kladli důraz na šetrné hospodaření a biodiverzitu,“ sděluje mi Vojtěch Válka - člen nejmladší generace rodinného vinařství Válka z Nosislavi. Připomíná tak, že již jeho rodiče, kteří vinařství v roce 1991 zakládali, se soustředili na ohleduplnost k životnímu prostředí. Jedno z prvních ekologicky certifikovaných vinařství od rodičů postupně přebíral od roku 2018 a pokračuje v rodinné filosofii co nejmenších zásahů jak při samotném pěstování vinné révy, tak při výrobě vína. Vinohrady mají v přírodním parku Výhon, který se vyznačuje vysokou biologickou rozmanitostí a kde se víno pěstovalo po staletí. Změnu klimatu podle Vojtěcha Války zvrátit nejde, a je tedy nutné se maximálně přizpůsobit novým podmínkám.

Návaznost na rodinnou tradici však není nezbytně nutná k tomu, aby se mladý člověk rozhodl vydat vinařskou cestou. Své o tom ví Lukáš Halkoci ze stejnojmenného vinařství na Znojemsku, který je prvním vinařem v rodině. Své první víno vyrobil v roce 2017 a, jak popisuje, hlavním impulsem nebyl tlak rodičů, ale zvědavost a chuť objevovat. Vědomosti i praxi získal v Rakousku, kde je podle jeho slov „vinice a její zdravé okolí na prvním místě“.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Pravdou je, že s rostoucí průměrnou teplotou v důsledku měnícího se klimatu a stále častějším výskytem suchých epizod ve vinařském kalendáři se krajina jižní Moravy postupně, ale zásadně proměňuje. Postupná proměna ke stále suššímu a teplejšímu klimatu nahrává pěstování teplomilnějších a na sucho odolných odrůd převážně červených vín. Právě modré odrůdy, z nichž se vyrábí červené víno, by měly v budoucnu vystřídat dnes vinicím dominující bílé hrozny.

Moravská vína jsou pro Lukáše Halkociho totiž „synonymem svěžesti a šťavnaté kyseliny“, nicméně s rostoucí teplotou a s tím i vyšší cukernatostí hroznů (a tedy i vyšším obsahem alkoholu) nebude snadné si tento pro Moravu charakteristický styl vín udržet. Ačkoliv zpočátku vliv oteplování na cukernatost hroznů vítal, dnes má spíše obavy a negativně vnímá i zmíněný vyšší obsah alkoholu. „Nyní jsme na hranici, kdy už se nám oteplování přestává líbit.

Autoři studie potvrzují vyšší zájem českých spotřebitelů o typická bílá vína s nižším či žádným obsahem alkoholu. Vývoj chuťových preferencí tak jde opačným směrem, než jaký pro budoucí podobu jihomoravských vinic naznačují klimatické scénáře. Pro pěstování modrých hroznů budou na jižní Moravě stále příznivější podmínky. Jednou z nich je Sangiovese - nejrozšířenější modrá odrůda v Itálii, zejména v Toskánsku. Právě tu letos vysadil Michal Kahoun z farmy U Tří dubů ve Stošíkovicích na Znojemsku, který je také hlavním vinohradníkem ve vinařství Halkoci. Spolu s výsadbou modrých teplomilných hroznů také již na své viniční trati několik let pěstují takzvané PIWI odrůdy, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám: „Už delší dobu pěstujeme velmi populární Hibernal, u kterého sledujeme vyšší odolnost, a tu vitalitu na listech nejde přehlédnout,“ přibližuje Kahoun.

Přizpůsobování se Změnám a Nové Přístupy

Výsadby nových odolnějších odrůd ale nejsou jediným způsobem, jakým se snaží mladí vinaři změnám přizpůsobovat. Jde o změnu celkového přístupu. Podle Černohorské je nezbytné mít oči otevřené, nezlenivět a „upustit od dogmat a receptů předchozích generací, zkoušet nové věci, na které zatím nejsou výzkumy, ani neexistuje jistota, že zafungují“.

Otázku „kolik to mělo“, kterou nejčastěji slyšíte právě z úst vinařů starší generace během vinobraní a jež naráží na cukernatost hroznů při jejich sběru, pokládá Černohorská za již překonanou. „Dneska už není problém s vyzráváním hroznů, ale přesto se ta otázka stále řeší. Přitom existují důležitější otázky, které by nás měly zajímat: jestli byl hrozen harmonicky vyzrálý, jaký byl zdravotní stav, jaké bylo pH nebo jestli jsme byli spokojení s fenolickou zralostí hroznů.

Čtěte také: Současné problémy s ovzduším ve světě

Oslovení se víceméně shodují, že pro starší vinaře je těžké se s tak dramatickými změnami smířit, a ještě náročnější je pro ně představa, že by měli některé hluboce zažité návyky měnit. Vyšší věk však není vždy hlavní překážkou. Vinohradník Michal Kahoun, který na farmě U Tří dubů hospodaří společně se svým otcem, poznamenává, že on ani jeho otec nepochybují o tom, že extrémy počasí souvisí s klimatickou změnou. Také Válka doplňuje, že i někteří věkově zkušenější vinaři si dopady klimatických změn plně uvědomují a jsou otevřeni změnám.

Výzvy a Problémy Současného Vinařství

Jarní mrazíky, sucho, plísně. Každý rok má největší problém vinařů jinou podobu. S klimatickou změnou přichází další jev, který způsobuje vinařům těžké spaní - prodlužování vegetačního období. Letošní jaro posloužilo jako názorná ukázka. „Letos jsme měli zmrzlou jednu polovinu půlhektarového vinohradu, což bylo nejvíc v historii Plenéru. Ve srovnání s některými kolegy to ale bylo úplné nic,“ vypráví Černohorská, jak se na jejich vinohradu letos na konci dubna podepsaly mrazy.

Projevem měnícího se klimatu, s nímž jihomoravští vinaři zápasí, je také nová choroba kmene révy vinné. Její šíření umožňuje především střídání delších období suchého a teplého počasí s těmi chladnými a vlhkými. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně již před pěti lety prokázali souvislost těchto chorob, mezi něž patří například esca, s klimatickou změnou. Další pro rostliny významný stresový faktor - dlouhé epizody sucha - řeší jejich farma právě probíhající instalací podzemní kapénkové závlahy.

Závlaze se naopak co nejdéle snaží vyhnout ve vinařství Válka. Důvodem je obava, že s ní přijdou o jedinečnou chuť vína. „Máte pak sice krásné velké hrozny a skvělý výnos z hektaru, ale chuť se někdy trochu vytrácí,“ vysvětluje Válka. Zatím se tedy se suchem snaží vypořádávat zatravňováním ploch, aby se snížil výpar, a pečlivě si volí, kdy budou s půdou hýbat, aby výpar minimalizovali. Zatímco v minulých letech bylo pro některé vinaře hlavním strašákem sucho, „letos je to džungle - teplo, vlhko, plísně“, přibližuje letošní podmínky na vinicích Černohorská, a vysvětluje tak, proč letos aplikují více postřiků než v jiných letech.

V důsledku toho s ostatními vinaři řeší, jak se vypořádat s dalším negativním jevem - utužováním půdy v důsledku častějšího projíždění traktorů, které postřik aplikují. Výskyt houbových chorob označuje za extrém i Válka. Naopak vyšší výskyt škůdců nepozoruje, což je podle něj dáno rovnováhou mezi faunou a flórou v jejich vinohradu, kde jsou přítomni přirození predátoři, kteří tento rovnovážný stav udržují.

Čtěte také: Jak umění ovlivňuje ekologii

Jak uvádí i sociální antropoložka Markéta Zandlová, která je hlavní řešitelkou projektu Příběhy sucha, jehož cílem je porozumět reakcím české společnosti na proměny přírody v důsledku sucha, část vinařů na jižní Moravě zaujala strategii „stoprocentní adaptace“. Část zaváděných opatření ale zahrnuje i mitigační účinky, které pomáhají klimatické změny zmírňovat. Patří mezi ně například kroky zlepšující zdraví a kvalitu půdy, jako jsou kompostování a zavádění zelených hnojiv - jedny z páteřních opatření ekologického hospodaření.

Ekologické Hospodaření jako Cesta k Udržitelnosti

Snaha o co nejmenší zátěž na přírodu, a naopak podpora přirozených procesů jsou oslovené skupině mladých vinařů vlastní. „Réva jako zemědělská plodina může být pěstována nejvíc ekologickým způsobem ze všech ostatních plodin,“ vyvrací rozšířené tvrzení, že bez chemie se víno dělat nedá, Ondřej Dubas z rodinného vinařství Krásná hora. Vinnou révu pěstují od roku 2009 převážně na Slovácku ve Starém Poddvorově, odkud jejich vína míří například i do Skandinávie, Velké Británie, ale i Japonska a Spojených států. Od počátku hospodaří výhradně podle ekologických pravidel - používají pouze ekologické postřiky bez herbicidů, následují biodynamické postupy a pracují se zeleným hnojením. A podle Dubase se jim to vyplácí.

Sucho je tak sice pro vinaře výzva, ale podle Dubase je možné se na něj právě péčí o půdu částečně připravit. Klíčové je podle něj „udržovat vinohrad v dobré kondici“, a to mimo jiné právě zeleným meziřadím a dostatkem zelených ploch, díky nimž je pak lépe připraven na extrémní stresové podmínky. Hustý porost totiž zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu, a navíc působí protierozně. Klimatická změna tak podle jeho mínění nutně nemusí vinohradnictví na jižní Moravě uškodit. „Záleží však, jestli ji správně uchopíme,“ podotýká Dubas s tím, že kvalitu vína lze ovlivnit stylem práce ve vinici.

Spolupráce a Sdílení Zkušeností

Důraz na spolupráci, sdílení zkušeností a vzájemnou pomoc. Tak by se dal ve zkratce shrnout záměr spolku Mladí vinaři, který v roce 2016 založila výše zmíněná Dominika Černohorská z vinařství Plenér. Inspirovala se v zahraničí, kde zažila odlišný přístup vinařů, kteří se navzájem podporují, předávají si zkušenosti, sdílejí útrapy, a tak se vzájemně obohacují. Kromě věku a vášně pro vinařské řemeslo je spojuje také pozitivní přístup a odhodlání čelit výzvám, a to společně a co nejcitlivěji k přírodě.

Nováček Luboš Mrkvica z vinařství Víno Planiny uvádí, že jiná než cesta bioprodukce ho ani nenapadla. První vinohrad vysadil teprve v roce 2022, a to na místě, kde se naposledy víno pěstovalo před půlstoletím. Nejdůležitější pro něj je, aby vinice i jejich okolí byly pestré a plné života. K partě Mladých vinařů se teprve minulý rok připojil také Lukáš Halkoci, jemuž spolek dokonale splňuje jeho očekávání. Vyzdvihuje sdílení zkušeností i společné cíle. Jedním z nich je také snaha o zlepšení pestrosti vinic, což je také další z iniciativ vinařky Černohorské.

Budoucnost Vinařství na Jižní Moravě

Podle scénářů, které připravil výzkumný ústav Czechglobe s výhledem do roku 2050, se podmínky pro zemědělství na jižní Moravě výrazně zhorší, pokud se nezačnou dělat změny vstříc pestřejší krajině, protierozní opatření a kroky k zadržování vody. I přes tyto předpovědi mladí vinaři nevěší hlavu. Podmínky pro vinaření v tomto regionu vnímají jako velmi kvalitní a perspektivní.

„Možná žiju v bublině, ale mám vedle sebe kolegy vinaře, co tuto problematiku vnímají už pár let, a tak sázejí stromy a keře, nebo se snaží tolik neutužovat půdu ve vinici. V meziřadí vysévají různé druhy zeleně pro podporu živin a jako protierozní opatření v prudkých svazích,“ vysvětluje Mrkvica, proč o budoucnost vinařství na jihu Moravy nemá obavy. I podle Černohorské se témata týkající se péče o půdu řeší intenzivněji než dřív. Důležité je podle ní také uvažovat ve dvou časových rovinách - co udělat pro zdravé hrozny v aktuálním roce a současně přemýšlet v delším horizontu, protože „vinohrady se nevysazují na pár let, ale pro generace“.

Ekologické Zemědělství v České Republice na Vzestupu

Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu. Zatímco v roce 2020 bylo ekologicky obhospodařováno více než 93 tisíc hektarů orné půdy, o rok později to už bylo téměř 103 tisíce hektarů. To je nárůst o 9,7 %. Vyplývá to ročenky Ekologického zemědělství v České republice v roce 2021, kterou nově zveřejnilo Ministerstvo zemědělství (MZe).

Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4 794 farem na výměře 558 124 hektarů, což představuje 15,7% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu České republiky. Meziroční nárust ekologicky obhospodařované orné půdy téměř o 10 % (více než 9 tisíc hektarů) svědčí o tom, že ekologicky hospodaří stále více produkčních zemědělců, tedy těch, kteří se zaměřují na pěstování plodin nebo na chov zvířat. Nejvíce ekofarem je v Jihočeském kraji, následuje kraj Plzeňský, Moravskoslezský a Zlínský. Celkový počet ekologických zemědělců meziročně vzrostl o 2,8 % (z 4 665 na 4794). Jako výrobce biopotravin bylo ke konci roku 2021 registrováno 944 podniků, o rok dříve to bylo 865. Meziročně jde o téměř 10% navýšení.

Většina ekologických ploch v ČR leží v horských a podhorských oblastech, nejčastěji jde o trvalé travní porosty. Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků. V porovnání let 2020 a 2021 vzrostla rozloha ekologických sadů, vinic a chmelnic.

Česká republika patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v režimu ekologického zemědělství (8. místo v Evropě) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (7. místo v Evropě, 5.Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj.

Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký. V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní.

Certifikace a Kontrola

Bureau Veritas nabízí kontrolu a certifikaci produktů ekologického zemědělství. K této činnosti jsme pověřeni Ministerstvem zemědělství ČR podle § 29 zákona č. Našimi klienty tak mohou být všichni ekologičtí zemědělci, ekologičtí včelaři, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, producenti a zpracovatelé osiv a krmiv apod., kteří se chtějí registrovat na Ministerstvu zemědělství jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a chtějí své produkty označovat jako produkty ekologického zemědělství v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 242/2000 Sb.

Biopotraviny

Potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, s opravdovou chutí, barvou a vůní. Značka BIO znamená zákonem danou a státem garantovanou certifikaci a kontrolu celého procesu produkce, zpracování a prodeje biopotravin. Biopotraviny neobsahují GMO, mají vyšší obsah antioxidantů, více omega-3 mastných kyselin, nutričně prospěšných látek. Přirozená chuť a vůně jsou v bioproduktech zachovány díky výraznému omezení aditiv, tzv. „éček“, a jsou tak často jedinečné a nezaměnitelné. Z řady studií vyplývá, že biopotraviny mohou pomoci při řešení některých zdravotních problémů a civilizačních chorob.

„Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Pokud jsou koncentrace jednotlivých látek pod maximálním limitem, výrobek tak vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje. Ekologicky se můžeme chovat nejen na poli, ale i na našich zahradách nebo při pronájmu pozemků. Krajinu můžeme uzdravovat i každodenním nákupem. Český spotřebitel v průměru za rok utratí pět set korun za biopotraviny.*Když každý z nás hodnotu nákupu biopotravin zdvojnásobí, tak společně vyšleme signál pro další zemědělce, aby začali ekologicky hospodařit. A v krajině to začne být vidět.

Příklady ekologických farem v ČR

PROBIO obchodní společnost - Staré Město: Firma se datuje od roku 1992 a provozuje tři mlýny, farmu, balírny a sklady. V sortimentu se nachází více než 1 500 bioproduktů včetně osiv, ale i kosmetiky.
Biofarma Pod Hájkem: Rodinná firma se zabývá produkcí kvalitního hovězího masa s certifikací BIO a výrobou krkonošských specialit z hovězího masa.
Sady sv. Prokopa: Rodina Jiřího Netíka se zabývá zemědělstvím už po tři generace, zaměřuje se na bioprodukci a Sady sv.

PIWI odrůdy

PIWI, z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“, je zkratka pro označení skupiny odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám. PIWI odrůdy jsou svými vlastnostmi ideální variantou pro ekologické vinařství. „Tím, že nepotřebují tolik ošetření, jsou nejenom ekologické, ale i ekonomické pro jednotlivé vinaře a vinařství. Kvalita vína přitom u nových PIWI odrůd netrpí, jak ukazují nejenom různá vědecká srovnání s klasickou révou vinnou, ale i praktické mezinárodní soutěže vín, kde jsou PIWI odrůdy konfrontovány s klasickými odrůdami.

Podíl nejčastěji v tuzemsku vysázených PIWI odrůd na jejich celkové ploše 694 ha (rok 2019):