Spadaná jablka do kompostu: Ano nebo ne?

Patří shnilá jablka na kompost? A co ta napadená? Zahrádkáři a sadaři se k těmto otázkám staví různě. Co na to říkají odborníci? Je kompostování shnilých jablek bezpečné pro zdravý kompost? Jak nakládáte se shnilými jablky?

Mnozí pěstitelé ovocných stromů shnilá a napadená jablka poctivě sbírají, aby je vyvezli kolečkem za plot svého pozemku. A není se čemu divit. Představa, že se nemoc rozšíří dál do sadu, se nikomu nelíbí. Vždyť bohatě stačí, kolik práce je potřeba věnovat zdravému sadu, který i tak každý rok znovu čelí chorobám a škůdcům.

Odborníci se ale kompostování takovýchto plodů nebrání. Proč? Kompost chceme všichni zdravý a takový, aby byl zahradě jen ku prospěchu. Proto na něj vyhazujeme jen určité organické zbytky, a některým jiným se rozhodně vyhýbáme.

Co do kompostu nepatří?

Na kompost v žádném případě nepatří masa, kosti atd, ale také plevelné rostliny, jejichž semena by znehodnotila kompost. Rozšířit kompostem po celé zahradě semena plevele je noční můrou, kterou si nepřeje žádný zahradník. Vyhodit na kompost napadená či hnijící jablka se zdá být špatný nápad, ale odborníci tvrdí, že kompost se s nimi vypořádá.

Kompost zvládne víc, než se zdá

Je to díky tomu, že vzhledem k rozkladným procesům v kompostu dochází i ke značnému zahřívání uvnitř hmoty, které zlikviduje případné nemoci. Zahřívání kompostu je něco, s čím se někteří zahrádkáří seznámili blíže než jiní. Kompost totiž dokáže i vzplanout. Z tohoto důvodu se proto umisťuje dál od obytných zařízení.

Čtěte také: Kompostování jablek

Jak kompostovat shnilá a napadená jablka

Zkušení pěstitelé mají s kompostováním shnilých i napadených jablek dobré zkušenosti. Ale i zde platí jistá pravidla. Jablka by se neměla na kompost vyhazovat ve velkém objemu. Pokud jich máte opravdu hodně, pak by se vrstvy jablek měly prokládat jiným materiálem. Jestliže se i přesto obáváte šíření moniliové spály nebo strupovitosti, použijte zahrádkářské vápno a nechejte kompost zaležet přes zimu. Tlení bez přístupu vzduchu a vysoká teplota se i o zárodky chorob postarají a jablka se stanou výborným materiálem pro potřeby kompostu.

Nevěříte, že je kompostování napadených jablek bezpečné? Vytřiďte a vyházejte tedy ta, která jsou silně postižena moniliózou.

Během druhé poloviny léta a začátkem podzimu je jednou z nejméně oblíbených zahradních činností sběr padaných jablek. Čím více jich je na stromech, tím více plodů končí pod stromem, na zemi se velká úroda rychle začíná kazit. Padaná jablka, která dozrávají koncem léta a začátkem podzimu, mají výbornou chuť. Jsou sladká a mají hnědá jadýrka. Pokud jsou plody zdravé, bez hniloby a plísní, byla by škoda je nevyužít v kuchyni. Jablka, která dozrávají až během zimy, jsou zatím kyselá a jejich chuť je nevalná. Někdy padají, protože je sucho nebo strom nedokáže tolik plodů vyživit. Často se také kazí už na stromech nebo jsou napadená škůdci. Tato jablka zahrádkářům mnoho radosti nedělají. Výjimkou nejsou plné kotouče těchto jablek, které zahrádkáři odváží do kontejnerů na bio odpad. Zkoušeli jste je dát do vlastního kompostu?

Zdravá a zralá padaná jablka jsou výborná do sladkých moučníků začínajícího podzimu. Naše babičky z nich pekly báječné žemlovky, uměly z nich lahodné nákypy a úžasné štrúdly. A jak je to s padanými jablky na vaší zahradě? Jablka napadená moniliózou se ke konzumaci nehodí, ale patří do kompostu. Pokud máte kompost správně vrstvený a prokládaný, bez obav je tam můžete dát.

Spadaná jablka v žádném případě nenechávejte ležet pro stromem. Působí totiž jako konzerva houbových chorob. Jabloním hrozí infekce v následujícím roce, a to od počátku rašení stromu při teplotách kolem 18 stupňů a vyšší vzdušné vlhkosti. Některá jablka se po pádu na zem jen trochu otlačí. Pokud jsou jinak v pořádku, můžete je ještě spotřebovat. To se ale netýká spadaných jablek nakažených už hnilobou, ty rozhodně nevykrajujte, jejich konzumace působí toxicky na lidský organismus.

Čtěte také: Vyhazování jablek a životní prostředí

Někdy se stává, že jablka na stromě zůstanou viset, scvrknou se a vysuší. Případně začnou přímo na stromě hnít. To může být způsobeno jak moniliózou, tak i nekvalitní výživou stromu.

Pomalu začíná sezona jablek. Dozrávají první druhy a čekají na své využití. Jenže většinou spousta jablek spadne dříve, než stačí dozrát.

Co dělat s nezralými jablky?

Ze spadaných jablek, i těch ne zcela zralých, se dá připravit například pektin, rosol nebo lahodná povidla. Jablka jsou jednoznačně nejrozšířenější ovoce v našich končinách. Jejich zdravotní benefity jsou nepopiratelné, navíc se dají skvěle využít v kuchyni. Bohužel nezralá jablka většinou končí v kompostu, i když se dají ještě zužitkovat.

Abyste udělali skvělou marmeládu, je nutné, aby v ní byl pektin, což je želírující látka. Některé ovoce má vlastního pektinu nedostatek, proto je nutné jej do marmelády přidat. A právě jablka mají pektinu dostatek, proto si jej můžete ze spadaných kusů vyrobit. Postup je velmi snadný. Umytá jablka nakrájejte například na čtvrtky a zbavte jádřinců. Podlijte vodou a přikrytá vařte asi tři čtvrtě hodiny. Poté hmotu propasírujte přes síto. Tekutinu můžete rovnou použít nebo si ji schovat na později.

I když se to nezdá, také z nezralých jablek se dají připravit chutná povidla. Postup je podobný jako v předchozích případech. Nakrájená jablka bez jádřinců dejte dusit, rozvařte je, přendejte na pekáč a zasypejte cukrem. Pečte na střední teplotu do požadované konzistence. Naplňte zavařovací sklenice a sterilujte při 85 stupních Celsia asi půl hodiny.

Čtěte také: Co dělat se shnilými jablky?

Nezralá spadená jablka mohou posloužit také k výrobě rosolu. Omytá jablka opět nakrájejte a zbavte jádřinců. Podlijte vodou a rozvařte. Poté nechejte hmotu vykapat přes utěrku. Tento proces zabere čas, proto jej proveďte například přes noc. Šťávu však nevymačkávejte, protože by byla kalná. Do vzniklé šťávy přidejte 300 gramů cukru na každý litr a pomalu přiveďte k varu. Na studeném talířku zkoušejte, zda již tekutina rosolovatí. Pokud ne, přidejte více cukru.

Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Příprava kvalitního kompostu, čili kompostování, má svá pravidla, která je dobré dodržovat. Ostatně kompost je nakonec vynikajícím hnojivem, nesmíme si jím však po zahradě rozšiřovat patogeny. Kvalitní a zdravé hnojivo je pro zahradu důležité.

Nakonec z kuchyně také do kompostu přidáváme různé odřezky včetně těch z ovoce. Kompost vzniká především z rostlinného odpadu a tvoří se za pomoci jeho hniloby, rozkladu, i když je to ještě o dost složitější. Hnijící plody ze zahrady do kompostu rozhodně patří, ale... V zásadě tedy můžeme říci, že hnijící plody ze zahrady do kompostu rozhodně patří. Ale…

Jak založit zdravý kompost?

Jakmile se objeví nějaké to “ale“, je třeba zbystřit. Shnilé plody do kompostu patří, pokud je zdravý. Co to znamená? Že byl správně založen, a že další materiál přidáváme správným způsobem. V kompostéru musí být vzduch, teplo a vlhko, proto se vyrábí vhodně děrované nádoby, nebo se kompost zakládá z palet, kde jsou velké mezery a ještě se prokládá klacky (resp. větvičkami a jinými tvrdšími částmi rostlin, které se rozkládají pomalu).

Zdravý kompost je pak vždy kombinací dvou skupin odpadu. Při zakládání kompostu je dobré začít s cca 15 cm silnou vrstvou větví a papíru (nepotištěného), na to přidáme vrstvu listí a zbytků ovoce a zeleniny. A takto materiál postupně střídáme. Přidávat můžeme i posekanou trávu, tu a tam trochu vápenného hydrátu a hlínu. Platí přitom, že na dva až tři díly hnědé vrstvy připadá alespoň jeden díl zelené. Nadměrné množství posekané trávy se proto do kompostu nehodí.

Kompost je dobré jednou měsíčně promíchat a občas zalít, pokud to za nás nedělá pravidelně déšť. Již za 8 až 10 měsíců tlení se tak můžeme dočkat kompostu, který voní po lesní půdě.

Hnijící a jinak poškozené ovoce a zeleninu sbíráme a přidáváme do kompostu postupně, čímž dochází k vhodné kombinaci kompostované hmoty. Zavést kompost naráz třeba několika vrchovatými kolečky spadaného ovoce není vůbec vhodné. Určitě též nenechávejte na stromech viset zbylé ovoce. Myšlenka, že je sezobou ptáci a nebo hmyz, je sice bohulibá, ovšem je zde riziko napadení stromů strupovitostí a nebo moniliózou, což se projeví hnilobou hned na jaře následujícího roku.

Kvalitu zdravého kompostu shnilé plody nesníží, naopak. Díky tlení bez přístupu vzduchu a při vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků. Kompost navíc můžeme posypat vápnem (prodává se vápno zahrádkářské) a nechat před zimou dobře proležet.

Jablka napadená moniliovou hnilobou do klasického kompostu nepatří, protože se dobře neprohřejí a zárodky této choroby se pak s kompostem mohou šířit. Dříve se přidávala do hnojiště nebo dávala do jam, kde se případně zasypávala vápnem, pak se ovšem déle rozkládala. V meším množství se dají přidat do dobře rozehřátého ohniště.

Pokud jde opravdu o moniliózní jablka, je bezpečnější a jednodušší je dát do popelnice za předpokladu, že odpad se spaluje, pokud se vyváží na otevřenou skládku, je lépe se o jablka postarat v zahradě. Moniliózu poznáte v raném stadiu podle kruhovitě uspořádaných "puntíků" na hnědém hnijícím podkladu, v pozdějším stadiu jablko zčerná. Pokud jde jen o nahnilá jablka, je možné je kompostovat, nejlépe uprostřed hromady dobře založeného kompostu.

Pokud máte na zahradě velkou úrodu ovoce a mnoho plodů padá na zem a hnije, můžete toto popadané ovoce dávat i do kompostu. Nesmíte ho tam ale bezmyšlenkovitě naházet. Kompost je pro zahradníky hotový poklad.

Shnilá jablka je nutné dávat do kompostu v tenké vrstvě a vždy je prokládat vrstvami jiného, nejlépe suchého materiálu (sláma, zbytky trvalek, letniček, drcené větve). Ideální místo je uprostřed kompostu, kde je teplota nejvyšší a ovoce se rychle rozloží. Naopak na povrchu kompostovací hromady bude přitahovat vosy, mouchy a sršně.

Postupně je nutné posbírat všechna jablka. Pokud necháte nějaké ovoce na stromě či na zemi, hrozí, že stromy napadne strupovitost nebo monilióza. Nemoci by se projevily hned následujícího jara a projevovaly by se hnilobou.

V kompostu se vše rozkládá, ale organismy ke kompostování potřebují vzduch. Jedná se o larvy, žížaly, svinky, svinule, roztoče, chvostoskoky, štírky, stonožky, mnohonožky..., ale hlavně jsou to plísně a bakterie, které narušují buněčné struktury rostlin. Při kompostovacím procesu pak vlivem práce bakterií dochází v kompostu k úbytku uhlíku a dusíku.

Bakterie žijící v kompostu potřebují nejen vzduch, ale také vodu. Je proto dobré mít kompost na zastíněném místě, kde nebude docházet k jeho nadměrnému vysušování. Pokud vám kompost vyschl, je potřeba ho prolít vodou. Nesmí být ale přemokřený. To mohou způsobit právě spadaná jablka, hrušky apod. Příliš vody v kompostu zaplňuje mezery, které by jinak byly naplněny vzduchem a bakterie nemají dostatek vzduchu. Příliš mnoho vody v kompostu způsobuje hnilobné procesy a zápach. Proto je důležité správně vše v kompostu vrstvit.

Silně poškozené, nakažené a nahnilé ovoce můžete také dávat do kompostu. Díky tlení a vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků. Navíc kompost můžete posypat zahrádkářským vápnem a nechat ho pěkně proležet před zimou. Kdo kompost nevlastní, může nepotřebné ovoce odvézt bezplatně do sběrného dvora, zakopat nebo jinak asanovat.

tags: #spadana #jablka #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení mládeže podle Sókratése
• Esej Příroda od Ralpha Walda Emersona
• Zimní příroda a zvířata
• Jak ekologicky slepit plast
• Příroda pro Děti