Spalovna Odpadu Bratislava: Informace o Novém Projektu

Bratislava se připravuje na jeden z největších projektů odpadového hospodářství na Slovensku. Už o několik let by v hlavním městě mohlo vzniknout moderní centrum energetického zhodnocení odpadů, které by zpracovalo přibližně 220 tisíc tun odpadu ročně.

Podle investora má ísť o ekologičtější a efektivnější řešení než současné skládky, které se postupně zaplňují a nové už není kde budovat. Odpad by se do zařízení dovážal výhradně ze západního Slovenska.

„Využívá technologii fluidního lože, která dokáže zhodnotit různé druhy odpadu. Popol ako sekundárny produkt sa môže vnímať ako cenný zdroj surovín - existujú firmy, ktoré z neho dokážu vyťažiť kovy,“ vysvětlila Lucia Čorbová, PR manažérka společnosti Slovnaft.

Projekt Pod Dohledem Bruselu a Inspirace z Rakouska

Podle Slovnaftu bude nové zařízení pod přísným dohledem Evropské unie a splňovat nejvyšší ekologické standardy. První tony odpadu by mohli spracovať v roku 2030.

„Projekt je aktuálne v procese posudzovania vplyvov na životné prostredie. Inšpiráciou je rakúske mesto Linz, kde podobná spaľovňa funguje už viac ako desať rokov. Zariadenie zásobuje energiou 60-tisíc domácností a podľa úradov spĺňa všetky emisné limity.

Čtěte také: Simulátor spalování odpadu

„Všetky tieto zariadenia sú vybavené filtračnými systémami, ktoré sú stopercentne bezpečné. V Rakúsku sa už nediskutuje o tom, čo vychádza z komína - rieši sa skôr zápach, doprava či hluk,“ vysvetlil Albert Zschetzsche, projektový manažér UVP v Linzi.

Dodáva, že aj v krajinách s vysokou mierou recyklácie je stále množstvo odpadu, ktorý sa nedá opätovne spracovať.„V našich košoch je stále veľa hygienických zvyškov a znečistených plastov, ktoré nie je možné recyklovať,“ dodal.

Obavy z Ohrožení Recyklace a Zdraví

Ne všichni však projekt vítajú. Iniciatíva Znepokojené matky upozorňuje, že Bratislava ďalšiu spaľovňu nepotrebuje a projekt môže zabrzdiť recykláciu odpadu. Petícia proti výstavbe má už tisíce podpisov.

„Zaviazali sme sa, že do roku 2035 zvýšime recykláciu na 65 %. Bratislava čelí výzvám spojeným s nakládáním s odpady, včetně historické zátěže a moderních problémů spojených s komunálním odpadem.

Vývoj Odpadového Hospodářství na Slovensku a v EU

Vláda na Slovensku bude díky tlaku EU stavět nové spalovny komunálního odpadu. Z programového prohlášení nové slovenské vlády vyplývá, že to bude hlavní odpověď vlády na hrozící postihy za skládky ze strany Evropské unie. Evropská komise na to upozorňovala tak dlouho, až Slovensko zažalovala u Soudního dvora EU.

Čtěte také: Spalovna nebezpečných odpadů

Slovensko má dva problémy se skládkami. Jednak nedodržuje evropskou legislativu, podle které se už dávno měly zavřít staré skládky odpadu, a tím druhým problémem je skutečnost, že podle dosavadního trendu stát s velkou pravděpodobností nesplní evropské cíle odpadového hospodářství. Dnes se na Slovensku stále nerecykluje ani polovina tohoto odpadu. Kromě toho musí ve stejnou dobu snížit míru skládkování na deset procent. Od tohoto cíle je Slovensko zatím také velmi daleko.

Zatímco v EU končí na skládkách v průměru 24 procent komunálního odpadu, na Slovensku to je zhruba 40 procent. Podíl skládkování se v posledních letech snižuje jen nepatrně. Z domácností na ně v roce 2022 putovalo 1,1 mil.

Na Slovensku je dlouhodobě problém se zpracováním průmyslového odpadu. Specifikem průmyslového odpadu je zejména jeho nižší materiálové zhodnocení v porovnání s jinými druhy odpadu, což značnou část tohoto odpadu předurčuje na energetické zhodnocení prostřednictvím zařízení určených na energetické využití odpadu (ZEVO).

Opětovně je možné využít maximálně 50 až 60 procent odpadu, zbývajících 40 procent končí buď na skládce, nebo v ZEVO.

Při zachování množství vyprodukovaného odpadu z roku 2021, tedy více než 2,5 mil. tun, budou stávající skládky postačovat na tři roky, tedy přibližně do konce roku 2026. A to za předpokladu, že se nebudou rozšiřovat.

Čtěte také: Ekotermex Spalovna: Co potřebujete vědět

Takový scénář by byl krajním možným řešením, které je až na posledním místě hierarchie odpadového hospodářství. Na skládky by měl totiž putovat odpad, který nelze recyklovat či jinak materiálně nebo energeticky zhodnotit. V těchto oblastech však Slovensku chybí kapacity zařízení, které by dokázaly vyhovět požadavkům podnikatelů.

V současnosti je na Slovensku devět spaloven nebo zařízení na energetické zhodnocování odpadu (ZEVO). Spalovny komunálního odpadu jsou na Slovensku jen dvě - v Bratislavě a v Košicích.

Unie měst Slovenska od nové vlády očekává i řešení současných problémů v odpadovém hospodářství. Podle nové vlády premiéra Roberta Fica nejlépe pomohou dostat Slovensko z této nepříznivé situace právě nové spalovny.

Největší spalovna má vzniknout v Bratislavě, kam se bude svážet odpad z celého západního Slovenska. Slovnaft má ve své rafinérii již od 70. let spalovnu na ropné kaly. Po 50 letech fungování se společnost aktuálně připravuje na nový provoz. K tradiční výrobě paliv a chemie chce přidat také nové centrum pro energetické zhodnocení odpadů.

Modernizace a Budoucnost ZEVO v Bratislavě

Obrie kotly v bratislavskej spaľovni odpadov vo Vlčom hrdle dosluhujú. Ak by hlavné mesto nepodniklo žiadne kroky, Bratislava by musela skládkovať alebo hľadať externého vývozcu komunálneho odpadu. Riešením, ktoré má priniesť nielen väčšie kapacity, ale aj teplo tisícom ďalších Bratislavčanov, má byť výstavba nového kotla v prázdnom sile.

Zariadenie na energetické využitie odpadu (ZEVO), kde sa spaľuje komunálny odpad, slúži Bratislavčanom od 70. rokov. Naposledy prešlo veľkou generálnou opravou pred dvoma dekádami. Riaditeľ mestského podniku OLO Ivan Sokáč hovorí, že ak by zariadenie nezmodernizovali, v budúcnosti by ho nedokázali prevádzkovať. Navyše, už o sedem rokov by mohlo naraziť na prísne emisné limity. Ak by ich nespĺňalo, spaľovňu by museli zavrieť a prejsť na skládkovanie.

Po novom tak má ku kotlom K1 a K2 pribudnúť tretí kotol - K3. „Modernizácia bude prebiehať za plynulej prevádzky súčasných kotlov K1 a K2. Tento spôsob sme zvolili kvôli tomu, aby sme počas výstavby mali stále kontrolu nad odpadom, a aby sme nemuseli skládkovať veľké množstvá smetí. To je jeden dôvod. Druhý je finančný, v podstate by nám na niekoľko rokov vypadli tržby,“ vysvetlil Sokáč.

K3 bude umiestnený v starej časti kotolne, v ktorej zostalo prázdne silo. Kedysi sa v ňom nachádzal tretí kotol - starý K3, ktorý demontovali v roku 2002. V rámci modernizácie využijú konštrukciu v sile a priestor na osadenie novej linky. Všetky tri kotly dokážu potom zlikvidovať ročne 180-tisíc ton odpadu, pričom najnovší bude mať kapacitu 112 500 ton za rok. K2 bude po rekonštrukcii môcť spáliť 67 500 ton.

Výstavba tretieho kotla však nebude lacná. Mestský podnik odhaduje investičné náklady vo výške 190-250 miliónov eur. Mesto pripúšťa, že finálna cena môže byť iná, ak ju ovplyvní dopyt po technológiách na trhu. „OLO oslovilo banky a snaží sa o bankové úverovanie projektu s tým, že hľadáme aj ďalšie možné zdroje financovania, napríklad cez Modernizačný fond, alebo v prípade, že nám štát dá nejaké nové možnosti, tak ako je to bežné v zahraničí, na výstavbu takýchto zariadení, budeme sa uchádzať o takéto zdroje,“ priblížil ďalej viceprimátor.

Podobný zámer, teda postaviť Centrum energetického zhodnotenia odpadu (CEZO), má aj Slovnaft, ktorý sa nachádza vzdušnou čiarou neďaleko mestského podniku. Okrem komunálneho chce likvidovať aj odpad z priemyslu ako napríklad farby, laky, kaly z čistiarní odpadových vôd alebo automobiliek. Zvážať ho plánujú nákladiakmi a vlakmi najmä zo západného Slovenska, kde pripadá na jedného človeka 591 kíl odpadu ročne.

V minulosti mal k výstavbe vybudovania spaľovne odpadu CEZO pripomienky magistrát hlavného mesta, ktorý upozornil, že v predloženom zámere chýba identifikácia zvozovej oblasti, z ktorej sa odpady budú zvážať. Proti zámeru vznikla aj petícia, ktorú podpísalo vyše 5 500 ľudí.

tags: #spalovna #odpadu #Bratislava #informace

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická zoufalost: data
• Určení data v přírodě
• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Air pollution in Czech Republic and Poland
• Více o jednání OSN o životním prostředí