Spalovny komunálního odpadu v České republice

V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři velká zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).

Tento web má za cíl podat relevantní a pravdivé informace o energetickém využívání jinak nevyužitelného komunálního odpadu.

Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování odpadu s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny).

Spoluspalovacím zařízením je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo.

Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením.

Čtěte také: Dovoz odpadu a české spalovny

Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu.

Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 °C) a vysokoteplotní (nad 1000 °C).

Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod.

Přehled spaloven komunálního odpadu v ČR

V ČR se nachází 3 spalovny komunálního odpadu (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.).

• První moderní zařízení na energetické využívání odpadů bylo budováno od osmdesátých let minulého století v Brně.
• Zařízení v Praze se budovalo velmi dlouho, ještě v období socialistického Československa, a bylo zprovozněno až v letech 1996-1998.
• Akciová společnost TERMIZO je moderním zařízením na energetické využití odpadů.

Kapacita spaloven

Objem tuhého komunálního odpadu spáleného v zařízeních na energetické využití odpadu (ZEVO) v České republice dosáhl loni nového historického maxima.

Čtěte také: Odpad v Praze: Cesta do Malešic

• Spalovna ZEVO v Praze-Malešicích má kapacitu 310 000 tun odpadu za rok. Největším je pražské ZEVO Malešice, u kterého došlo v posledních dvou letech k významnému navýšení kapacity z původních 330 tisíc tun ročně na stávajících 480 tisíc tun ročně.
• Spalovna a komunální odpady (SAKO) v Brně má kapacitu 240 000 odpadů. Tím nejstarším je SAKO Brno s kapacitou 248 tisíc tun ročně. V současné době zde za provozu probíhá zásadní rekonstrukce.
• Spalovna odpadů v Liberci má kapacitu 96 000 tun za rok. Jedno ZEVO s kapacitou 96 tisíc tun ročně je dále provozováno v Liberci.
• Jedno ZEVO s kapacitou 120 tisíc tun ročně je dále provozováno v Chotíkové u Plzně.

Růst v posledních dvou letech je tažen zdrojem ZEVO Malešice, které díky postupnému navyšování kapacity spálilo loni rekordních 371 tisíc tun tuhého komunálního odpadu a na celkovém množství komunálního odpadu spáleného v těchto zařízeních v ČR mělo zhruba 45% podíl.

Podle statistiky zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo loni díky uvedenému navýšení kapacity pražského ZEVO Malešice spáleno v ČR rekordních 830 tisíc tun tuhého komunálního odpadu.

České spalovny komunálního odpadu díky tomu vyrobily rekordních 261 GWh elektrické energie a dodaly 2,8 PJ tepla.

Budoucí projekty

Růst množství spáleného tuhého komunálního odpadu a tedy i výroby elektřiny a tepla z tohoto zdroje by měl v ČR pokračovat i v dalších letech díky novým plánovaným ZEVO. Patří mezi ně například EVO Komořany, které má být zprovozněno v první polovině roku 2027.

Už zhruba za dva roky by dále mělo být uvedeno do provozu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tisíc tun ročně či menší ZEVO s roční kapacitou 50 tisíc tun, které v Plané nad Lužnicí staví společnost C-energy.

Čtěte také: O modernizaci spalovny v Pardubicích

Následovat by měly ZEVO Vráto na Českobudějovicku s kapacitou 160 tisíc tun ročně či ZEVO Opatovice s kapacitou 150 tisíc tun ročně.

Technologie a proces spalování

Spalovna dokáže energeticky využít širokou škálu odpadů.

Odpad, který je do spalovny dovážen svozovými organizacemi, občany nebo firmami, je za úplatu spálen a teplo vzniklé při spalování odpadů je využito k výrobě tepelné a elektrické energie.

Technologie spaloven komunálního i nebezpečného odpadu mají velmi přesně vymezeno, co smí přijmout ke spálení.

Seznam těchto odpadů podléhá schválení několika úřadů a přísně se kontroluje.

Jejich technologie je nastavena na druhy odpadů, které mají povoleny (rozhodující je výhřevnost nebo to, zda jde o odpady pevné či kapalné).

Není proto možné, aby komunální spalovna využívala nebezpečné odpady z průmyslu a naopak.

ZEVO je zkratka názvu pražské spalovny odpadu.

Z hlediska kvantity dovezených druhů odpadů sloužíme z 95% jako koncovka všech směsných komunálních odpadů, které se v Praze za rok vyprodukují.

Přijímané odpady jsou výhradně odpady kategorie „O“ tedy odpady ne nebezpečné.

V našem zařízení již nedochází k žádnému přetřiďování, ale odpady jsou po promíchání v bunkru (zásobník odpadů) rovnou přikládány do kotle.

Občas je nám vytýkáno, že u nás končí i odpady tříděné, což samozřejmě není pravda.

Navíc pálení vysoce výhřevných plastů by nám způsobovalo problémy s výrazně vyšším opotřebením termických částí zařízení.

Z tříděných odpadů tak u nás končí pouze ta část, kterou méně pozorní či nezodpovědní občané špatně vhodí do kontejnerů tříděného sběru (hlavně směsný komunální odpad).

Dopad na životní prostředí

Energetickým využitím se samozřejmě odpad nevypaří.

Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %.

Škvára tvoří zhruba čtvrtinový váhový poměr přijatého odpadu a co do objemu je zredukována na 1/10 původního množství.

Škváru každý měsíc hodnotíme, zda neuvolňuje nebezpečné látky do životního prostředí a dvakrát ročně na potenciální ekotoxicitu.

Testy provádí nezávislá laboratoř a my se můžeme chlubit, že po celou dobu existence máme výsledky na úrovních typických pro ne nebezpečné odpady.

Škvára se tedy může dále využívat jako druhotná surovina např.

Část spalovaného odpadu je odnášena spolu se vznosem horkých spalin.

Jedná se hlavně o tuhé nečistoty a v plynných spalinách obsažené emise toxických látek.

Abychom neměli negativní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel, zachytáváme téměř celou sumu těchto látek v několika stupních čištění spalin jako popílek.

Jelikož jsou v této směsi obsaženy veškeré toxické látky původně obsažené v odpadu i vzniklé při spalování, jedná se o nebezpečný odpad.

Emisní limity jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO2, NOx, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany.

Energetické využití odpadu mimo ZEVO

Energetické využití odpadu v ČR přitom neprobíhá pouze v ZEVO.

Poměrně rozšířené je například využití alternativních paliv (ATP) a odpadů v cementárnách a vápenkách, kde bylo loni spáleno 267 tisíc tun tuhých alternativních paliv (TAP).

V posledních dvou letech významně vzrostlo také využití alternativních paliv a odpadů v energetice, a to z 2 629 tun v roce 2022 na 71 732 tun v roce 2024.

Zhruba 70 až 90 tisíc tun odpadů ročně je dále spalováno ve spalovnách průmyslového a nemocničního odpadu.

V provozu je přibližně třicet spaloven nebezpečných odpadů. Většinou spalují nemocniční a průmyslové odpady.

Jejich kapacita je mnohem menší, než u spaloven komunálního odpadu, většinou mají pouze lokální případně regionální význam.

Legislativa

Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb.

ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR.

Příjem odpadu ve spalovně TERMIZO a.s.

Hmotnost dodaných odpadů je stanovována vážením na úředně ověřené váze před příjezdem k místu vykládky.

Přejímka odpadu je řízena obsluhou.

Po vyložení odpadu je vozidlo zváženo prázdné a na základě rozdílu příjmové a odjezdové váhy je stanovena hmotnost nákladu - odpadu.

tags: #spalovny #komunálního #odpadu #v #čr #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Míra znečištění ovzduší – srovnání
• Průvodce opravou sprchového odpadu
• Efektivní likvidace dřeva v Mostě
• Světový summit o klimatu
• Klimatické cíle EU a von der Leyen