Ursula von der Leyen a cíle v oblasti změny klimatu

Institucionální cyklus EU je definován volebním obdobím Evropského parlamentu a aktuálně trvá od července 2024 do července 2029. Strategická agenda EU přijatá Evropskou radou dne 27. června 2024 stanovila 3 hlavní priority EU na období 2024-2029: 1) Svobodná a demokratická Evropa; 2) Silná a bezpečná Evropa; 3) Prosperující a konkurenceschopná Evropa.

Poslední uvedená priorita obsahuje mj. kapitolu „Zajištění úspěšné ekologické a digitální transformace“, v rámci které jsou stanoveny následující cíle:

• uplatňování pragmatického přístupu na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050;
• zajištění stabilního rámce a příznivějšího prostředí pro zvýšení výrobní kapacity Evropy v oblasti klimaticky neutrálních technologií a produktů;
• investice do přeshraniční infrastruktury pro energetiku, vodu, dopravu a komunikace;
• úsilí o spravedlivou a vyváženou klimatickou transformaci;
• urychlení transformace energetiky a vybudování skutečné energetické unie, která zajistí dodávky cenově dostupné a čisté energie;
• ambiciózní elektrifikace s využitím všech klimaticky neutrálních a nízkouhlíkových řešení;
• rozvoj oběhovějšího hospodářství, jež účinněji využívá zdroje;
• plné využití bioekonomiky, jakož i čisté a inteligentní mobility s odpovídající síťovou infrastrukturou;
• podpora konkurenceschopného, udržitelného a odolného zemědělství, které bude nadále zajišťovat potravinové zabezpečení;
• pokračující ochrana přírody a práce na zvrácení postupující degradace ekosystémů;
• posílení vodohospodářské odolnosti v rámci EU.

Na plenárním zasedání EP dne 18. července 2024 byla staronovou předsedkyní Komise zvolena Ursula von der Leyen. Ta ještě před hlasováním zveřejnila dokument, ve kterém představila své priority pro příští Komisi.

Zelená dohoda pro Evropu

S přibývajícími projevy změn klimatu i v České republice přibývá učitelů, kteří by se rádi o tomto tématu dozvěděli více. Sami se ale neradi pouští do výkladu komplikovaných politických dohod, raději by si přáli něco více praktického. Hledají možnosti, jak svým žákům toto téma předat na jim blízké lokální úrovni, kterou si dovedou představit. Pojďme se tedy nejprve společně podívat, jaká je definice Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu. Je to právně nezávazný dokument, který doporučuje, jak bychom se měli chovat.

Green Deal nechce měnit lidem životní styl, snaží se nastavit nějaká základní pravidla fungování ekonomiky, která nás posunou dál (např. že znečišťovatel platí, znečišťování mu nebude procházet). Právně závazné legislativní podoby, tedy nařízení, nabývají až opatření, která jsou součástí balíčku Fit for 55. Na schvalování takovéto legislativy se podílí i Česko. Zelená dohoda je politickým nástrojem současného vedení Evropské unie.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu před třemi lety vysvětlovala následovně: „Naši planetu a společnost můžeme ozdravit. Stačí investovat do obnovitelných zdrojů energie, ekologičtějších automobilů, do rekonstrukce bydlení tak, aby bylo energeticky úsporné. Stačí nakupovat potraviny vyprodukované udržitelným způsobem. Recyklovat suroviny, ne je vyhazovat.“

Cíle a dokumenty

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout na úrovni EU klimatické neutrality do roku 2050. Jak toho chce Evropa dosáhnout? Zelená dohoda je příspěvkem Evropské unie k dosažení závazků Pařížské dohody udržet oteplení pod 2 °C (optimálně nepřekročení hranice 1,5 °C). Obsahuje dva základní dokumenty. Prvním je legislativní balíček opatření k dosažení cíle pro rok 2030, tzv. Fit for 55. Druhým dokumentem je Evropský klimatický zákon, který právně zavazuje státy Evropské unie k dosažení klimatických cílů.

Ten se může stát důležitým opěrným bodem pro obžaloby jednotlivých subjektů vůči státům, které své závazky neplní, v takovém případě se můžete setkat s pojmem klimatická žaloba. Další reakcí na nastalou situaci je též Evropský pakt o změně klimatu - celoevropská iniciativa vyzývající obyvatele, komunity a organizace k účasti na opatřeních v oblasti klimatu a budování zelenější Evropy.

Energetická transformace

Již víme, že hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout na úrovni EU klimatické neutrality do roku 2050. Co to znamená a jak si tuhle energetickou transformaci máme představit? „Odklon od uhlí je nutný, to je věc, na které se už dnes shodujeme napříč sektory. Můžeme si to představit jako takový energetický detox. Evropa chce být celosvětovým lídrem v transformaci ekonomiky k udržitelnější budoucnosti. Proto zvyšuje své ambice na další roky, klade velký důraz na spravedlivý přechod - například státy s horší infrastrukturou přijímají více peněz z fondů EU.

Mezi cíli najdeme již tradiční témata, jako je ochrana biodiverzity, obnova ekosystémů, zdravý potravinový systém, účinné využívání zdrojů energie aj. Velký důraz je též na mobilizaci výzkumu a podporu inovací. Důležité pro nás ale je, že finance na samotnou transformaci máme. Musíme se ovšem postarat, aby se peníze rozdělily co nejspravedlivěji, aby došlo ke spravedlivé transformaci.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Jedním z hlavních problémů je nedostatečná absorpční kapacita, tedy schopnost řádně využít prostředky poskytované z fondů EU. V praxi to znamená, že Evropská unie státu nebo vybranému subjektu pomůže zafinancovat daný projekt. Někteří lidé ale nemají šanci na něj dosáhnout. Různí lidé mají přirozeně odlišné schopnosti adaptovat se na různé změny, přizpůsobení jim trvá různě dlouho. Zároveň se lidé potýkají s různými nerovnostmi. Mohou být vystaveni nepříjemnému jevu (např.

Termín Green Deal se nevyužívá pouze v Evropě, ale i jinde ve světě. Svůj Green New Deal mají Spojené státy, Kanada či Austrálie a jejich podoba se přirozeně liší podle preferencí jednotlivých států. Základní podstata ale zůstává stejná: cesta k udržitelné bezuhlíkové budoucnosti. Další úskalí používání pojmu Green Deal spočívá v tom, že v roce 2024 dojde k obměně evropského parlamentu a může se stát, že nové evropské vedení přijde s jiným názvem než Zelená dohoda pro Evropu. Ať už se však celý tento proces pojmenuje jakkoliv, nutnost transformace naší společnosti zůstane.

Český pohled na Zelenou dohodu

Zřejmě jste zaznamenali negativně laděné zprávy o Green Dealu, často zúžené na jedno téma vyvolávající velké emoce: např. elektromobily. Víme ale skutečně, jak k Zelené dohodě, potažmo celé klimatické změně, přistupujeme my, Češi? Dle výzkumu Česká (ne)transformace 2022 se shodujeme na tom, že klimatická změna existuje a měli bychom s ní něco dělat. Téma transformace společnosti na nízkouhlíkovou ekonomiku je pro běžného Čecha složité, moc se v něm neorientuje a má nízké povědomí o tom, co je a co obsahuje Zelená dohoda pro Evropu. Tu by hned třetina Čechů zrušila, nebo alespoň oslabila.

V první řadě není jedno, jak o Zelené dohodě pro Evropu mluvíme, která slova v jejím kontextu používáme. Nejprve si připomeňme obecná doporučení, jak komunikovat změnu klimatu. Co nechceme: zahrnout druhé mořem informací nebo v nich budovat pocity viny a strachu. Z výzkumu Česká (ne)transformace, z části Jak v Česku (ne)mluvit o klimatu, dále vyplynulo, že některá slova či pojmy jsou pro debatu o tématu Green Deal nevhodná, jiná naopak veřejnost přijímá lépe.

Která slova tedy veřejnost přijímá dobře? Remízky, příroda, zateplení, úspory, bezpečnost, prevence sucha, praktičnost, férovost a kvalifikovanější práce. A která slova naopak komunikaci o tématu ztíží a měli bychom je opsat jinak? Omezení spotřeby, regulace a zdanění, změna životního stylu - konkrétně omezení individuální dopravy nebo konzumace masa. Zároveň si u žáků ověřte, zda rozumí termínu greenwashing. Označuje nepravdivé informace záměrně upravené tak, aby vykreslily hezčí obraz organizace. Ta na oko jedná udržitelně, ve skutečnosti tím však maskuje svou činnost, která se negativně projevuje na přírodě, klimatu nebo lidech.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Nyní už víme, jaké pojmy je vhodné při popisu Zelené dohody využívat a jakým se raději vyhnout. Ekonomické transformaci a dalším velkým změnám ve společnosti se vaši žáci v budoucnu nevyhnou, zejména proto je důležité v nich vzbudit naději a pozitivní přístup. Zkuste mluvit o tom, že Zelená dohoda je pro Evropu velká příležitost. Do české ekonomiky v rozmezí 10 let přiteče 1 bilion 152 miliard Kč z Evropské unie. Tak velká částka vašim žákům asi moc neřekne, je příliš abstraktní. Zkuste ji přiblížit jejich zkušenosti.

Můžete např. uvést, že zhruba stejně peněz Česko dostalo z EU za celou dobu svého členství, tedy za dlouhých 19 let od roku 2004. Uveďte konkrétnější stavby, projekty. Možná máte ve své obci, či dokonce škole stavbu či jinou realizaci, která byla podpořena z evropských peněz. Zajděte se na ni podívat, diskutujte o tom, proč to stálo tolik, porovnávejte s jinými stavbami. Možná vám pomůžou ředitelé, kteří mají přehled o částkách, které škola žádala, do jakých projektů se zapojila. Můžete také oslovit zastupitele své obce.

Pokud chceme Green Deal žákům přiblížit a mluvit o něm na lokální úrovni, můžeme si ho rozdělit na tematické oblasti a o nich se bavit blíže. Zde bych doporučil výborný explainer (vysvětlující článek) Co je Zelená dohoda pro Evropu? od Fakt o klimatu, kde najdete i hlavní oblasti, jichž se týká. Můžete se pak např. Zkoušejte argumentovat tím, že naším cílem je zlepšit si kvalitu života. Možná vám ke škole jezdí více autobusů, možná rodiče vašich žáků získali nové příležitosti v práci, možná došlo k ozelenění prostorů kolem školy, možná škola získala peníze na renovaci staré budovy. Nechte své žáky, ať se zamyslí, co z toho budou oni konkrétně mít, jaké benefity získají oni, jejich rodiče, škola, obec. Zkuste oslovit lidi se zajímavou profesí a zkušeností ve vašem okolí. Třeba vám bude řidič autobusu vykládat, proč už nejezdí s autobusem na naftu, ale na jiný šetrnější pohon. Hledejte konkrétní příběhy z vašeho regionu, které vám přiblíží úskalí, ale i přínosy Zelené dohody.

Klimatický cíl pro rok 2040

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle Evropské komise (EK) „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí EK.

Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, dodala EK. Uvádí například, že 85 procent občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. „Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.

Postoj České republiky

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Podle informací ČTK je nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady“, uvedly již dříve diplomatické zdroje.

Na summitu EU, který proběhl minulý čtvrtek v Bruselu, pak český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si Unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.

„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje,“ dodal český premiér. Výhrady měly údajně i Maďarsko nebo Francie.

Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i ve středu po jednání české vlády a prohlásil, že je třeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Oxid uhličitý je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.

„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Region jihovýchodní Evropy je obzvláště vystaven extrémním klimatickým změnám.

Kritika a výzvy

Kritici, opírající se o vědecké studie a dokonce i vlastní poradce Evropské komise, varují, že zahrnutí mezinárodních kreditů, například za sázení stromů nebo rozvoje obnovitelných zdrojů, ohrožuje úsilí EU odpoutat se od fosilních paliv.

„Ačkoli jde o krok správným směrem, začleněním mezinárodních offsetů a spoléháním na předpokládané budoucí odstraňování uhlíku vložila komise do samotného jádra návrhu skuliny,“ uvedla ve svém prohlášení evropská kancelář Světového fondu na ochranu přírody (WWF EU).

Dosažení klimatické neutrality není vůbec jednoduché, což dokazují i obtíže Bulharska: snahy dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 sice postupují, ale zároveň stále zřetelněji vycházejí najevo slabiny země tváří v tvář klimatickým změnám.

Aktualizovaný Národní energetický a klimatický plán (NECP) počítá se snížením emisí skleníkových plynů o 78,2 procenta do roku 2030 a o 92 procent do roku 2040 oproti úrovním z roku 1990, s cílem dosáhnout nulových emisí do roku 2050.

Bulharsko plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 44 procent ve vytápění a chlazení a na téměř 30 procent v dopravě. Komise však upozornila, že bulharský plán postrádá dostatek informací o zachycávání uhlíku, bezpečnosti dodávek jaderného paliva či adaptačních opatřeních.

Odpůrci těchto cílů tvrdí, že brzdí hospodářský růst. Některé členské státy, například Francie, žádají odklad. Prezident Emmanuel Macron požaduje záruky pro dekarbonizaci průmyslu a podporu jaderné energie, která je ve Francii největším zdrojem elektřiny.

Slovensko dalo jasně najevo svůj nesouhlas: „Tyto ideologické návrhy jsou důkazem, že bruselská byrokracie ztratila kontakt s realitou. Buď si vůbec neuvědomují ekonomickou hrozbu, které čelí evropský a bohužel i slovenský průmysl, nebo je to vůbec nezajímá,“ prohlásil ministr životního prostředí Tomáš Taraba.

Aby Evropa dosáhla cílů pro roky 2040 a 2050, bude muset průmysl i občané podstoupit výrazné změny, včetně většího rozšíření elektromobilů, postupného opouštění fosilních paliv a zvyšování energetické účinnosti budov.

Dopady klimatických změn

Mezitím se Evropa doslova peče. Kde je dost vody na chladivé osvěžení, tam je alespoň natolik čistá, aby se v ní dalo koupat.

Podle výroční zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) bylo v roce 2024 více než tři čtvrtiny sledovaných koupacích vod v EU, Albánii a Švýcarsku hodnoceno jako „vynikající“. Týká se to pláží, řek a jezer testovaných na fekální znečištění.

EEA sleduje více než 22.000 míst ke koupání a testuje výskyt bakterií, jako jsou Escherichia coli (E. coli) a střevní enterokoky, které pocházejí především z odtoku z chovů hospodářských zvířat a odpadních vod z domácností.

Jezera a řeky jsou však vystaveny velké zátěži. Hladiny německých řek dosahují v současnosti úrovní, jaké jsou obvykle typické pro konec léta, sdělil Matthias Roeser ze Spolkového svazu německé vnitrozemské plavby.

Zásobování vodou v Bulharsku je ohroženo suchem, úbytkem podzemních vod a stárnoucí infrastrukturou. Podle odborníků jsou hlavními problémy bulharské vodárenské soustavy představují výrazné ztráty vody ve velmi zastaralé distribuční síti a pokles hladin podzemních vod.

Italské podnebí se v posledních letech v důsledku globálního oteplování dramaticky změnilo, což přináší extrémní povětrnostní jevy, jako byla přívalová povodeň, která koncem června zasáhla alpské město Bardonecchia. Klimatický fyzik Antonello Pasini z Ústavu pro znečištění ovzduší při Národní radě pro výzkum vysvětlil, že tu společně působí zhoršené vzorce počasí, které ovlivnila klimatická krize, a geografické faktory. „Naše alpská údolí jsou velmi úzká a řeky v nich bývají po většinu roku téměř suché, ale při podobných událostech se náhle naplní.“

Při všech debatách o klimatických cílech a jejich odsouvání by se nemělo zapomínat, že extrémní výkyvy počasí mají také přímé dopady na ekonomiku.

Srbský hydrometeorologický ústav (RHMZ) oznámil, že v zemi přetrvává silné až extrémní sucho. Hladiny vody na celém úseku Dunaje a Sávy se několik dní držely dokonce pod úrovní minimální splavnosti.

„Nedostatek srážek v červnu a vysoké teploty vedly k výraznému snížení vlhkosti půdy, což už nyní ohrožuje kukuřici, sóju, cukrovou řepu a další plodiny pěstované bez zavlažování,“ uvedl RHMZ. Očekává se, že pokračující teplé počasí vlhkost dále sníží.

Zpráva o stavu Unie

Ve středu 13. září přednesla předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyen tradiční Zprávu o stavu Evropské Unie. Bylo jasné, že devět měsíců před volbami do Evropského parlamentu od proslovu nemůžeme čekat žádné zázraky či nové radikální závazky. Blížící se volby se na celkovém vyznění projevu podepsaly opravdu výrazně. Hlavně pro průmyslníky to může být i dobrá zpráva - tato Komise očividně počítá především s dotažením legislativy, která už je na stole.

Je to ale i jasná zpráva v tom, že už nemůžeme očekávat žádné nové nebo odvážnější návrhy v oblasti snižování emisí a odklonu od fosilních zdrojů. Ty mimochodem z proslovu vypadly úplně. Obzvláště do očí bijící to bylo v případě fosilního plynu. Evropa jako jeden z největších dovozců plynu a ropy ze zahraničí věnovala především v loňském roce velké úsilí diverzifikaci dodávek a co největšímu snížení závislosti na fosilních palivech dovážených zejména z Ruska. Pro splnění evropských klimatických závazků je přitom snížení závislosti na plynu klíčové.

V rámci existující plynové infrastruktury je možné rychle, efektivně a téměř bez nákladů ošetřit úniky emisí metanu, vznikající během těžby, transportu a zpracování fosilních paliv. Protože EU většinu své spotřeby fosilního plynu dováží ze třetích zemí, je zásadní zavést a uplatňovat kontroly vypouštění emisí v celém dodavatelském řetězci. Pokud chce Evropa skutečně přispět ke snižování emisí, měla by právě toto zahrnout do projednávané metanové legislativy.

Pouze letmou zmínku si letos zasloužilo to, že transformace ekonomiky musí být zároveň sociálně spravedlivá. S tím nelze než souhlasit, pokud se ovšem podíváme na konkrétní kroky Evropské komise, zatím není jasné, zda budou pro spravedlivou transformaci opravdu dostatečné. Centrum pro dopravu a energetiku a další organizace navíc dlouhodobě upozorňují na netransparentnost výběru projektů financovaných z Fondu spravedlivé transformace, určenému evropským uhelným regionům ke zvládnutí přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům energie.

tags: #ursula #von #der #leyen #zmena #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro snížení kuchyňského odpadu
• Řešení ekologických zátěží dle MF
• Odpadkové koše do 10 cm
• Černá a přírodní police
• Zadržení vody ve městech