Spolek bojovníků proti světelnému znečištění: Co to je a proč je důležitý

22.12.2025

Světelné znečištění je problém, který je všeobecně znám, ale i tak se o něm často pochybuje. Jedná se o nadměrné a nevhodné používání umělého světla, které má negativní dopady na životní prostředí, lidské zdraví a astronomická pozorování.

Boj proti světelnému znečištění je jistě třeba bojovat, ale ne za každou cenu a s ohledem na ekonomické a sociální dopady.

Dopady světelného znečištění

Světelné znečištění má zásadní dopady na naše životy. Tím, že jsme začali v noci svítit, narušili jsme vzhled nočního prostředí. Veškeří živočichové se po miliardy let vyvíjeli v prostředí, kde se střídalo světlo a tma, což se týká například hmyzu, hmyzožravců jako jsou netopýři, ale má to i vliv na ptáky.

Dopady na lidské zdraví: Lidské tělo potřebuje tmu, aby mohlo tvořit melatonin. Nedostatek melatoninu v oblastech se silným světelným znečištěním se dává do souvislosti se vznikem rakoviny prsou a prostaty.
Ekonomické dopady: Plýtvání světlem se projevuje i v našich peněženkách. Evropské náklady na nevyužité světlo jsou odhadovány na částku 5,2 miliard euro ročně (140 miliard korun).

Boj proti světelnému znečištění

V České republice bohužel není legislativa, které by se tímto problém zabývala. I u nás platí zákon, který umožňuje obcím zakazovat zbytečné světelné znečišťování.

V boji proti světelnému znečištění se zakládají takzvané rezervace tmavé oblohy. V Česku vznikly už tři oblasti, v Jizerských Horách, na Beskydsku a Manětínsku. Ale i do těchto rezervací proniká všudypřítomný světelný smog. Například do rezervace na Jizersku dopadá světlo ze zářících polských skleníků a čeští diplomaté proto žádali své polské protějšky, aby situaci začali řešit.

Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách

Atlas světelného znečištění potvrdil, že ze tmy se stalo vzácné zboží. Mléčnou dráhu nevidí 60 procent Evropanů a 88 procent Evropy je zasaženo světelným znečištěním. Situace se navíc v posledních letech výrazně zhoršila.

Příklady dobré praxe

Národní muzeum po 21. hodině zhasíná osvětlení budovy kvůli opatřením proti pandemii. Instituce tak přispívá ke zmenšení světelného znečištění v centru a ještě tím ušetří. „Je to příklad hodný následování,“ chválí Pavel Suchan, který je předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti.

Praha zahájila boj se světelným smogem instalací chytrého osvětlení v několika pražských parcích. Jsou vybavená bezdrátovým komunikačním členem, který přijímá povely ke změně intenzity svícení a zpětně podává informace o stavu svítidla do centrálního řídicího systému. V současnosti je u výše zmíněných lamp také aktivovaná funkce změny intenzity osvětlení podle přednastaveného časového plánu, to znamená, že v pozdějších nočních hodinách dochází k útlumu osvětlení.

Možná řešení

Podle odborníků světelné znečištění není něco, čeho bychom se mohli úplně zbavit. Dnešní společnost osvětlení potřebuje, to je bezesporu. Cílem naší iniciativy je, abychom svítili správně a světelné znečištění pokud možno minimalizovali.

Je třeba svítit více, než je potřeba, tj. než vyžadují bezpečnostní normy. Jednoduchá kritéria se považují za neznečišťující. Mnoho hodin tam ale určitě nenajdete živáčka. Podobné řešení, včetně úspornějších lamp, by měly být součástí evropské energetické koncepce.

Čtěte také: Občanské sdružení

Čtěte také: Historie spolku ochránců přírody

tags: #spolek #bojovníků #proti #světelnému #znečištění #co