Spolek přátel přírody a Českomoravská myslivecká jednota: Aktuality a Informace

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a Spolek přátel přírody jsou aktivní organizace, které se věnují rozmanitým činnostem v oblasti myslivosti, ochrany přírody a vzdělávání.

Aktuality a Pozvánky

• Celostátní odborná konference: Principy trvale udržitelného mysliveckého hospodaření I. Dne 18. dubna 2026 se v prostorách Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou uskuteční celostátní odborná konference „Principy trvale udržitelného mysliveckého hospodaření I.“.

  Konferenci pořádá Společnost pro trvale udržitelné hospodaření se zvěří, z. s. ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem, s. p. o. a Krajským úřadem Jihočeského kraje.

  Cílem konference je otevřít odbornou diskusi o současném stavu mysliveckého hospodaření, jeho …

• Kreativní soutěž „Jak jsme pomohli přírodě“: Ve spolupráci s Českým svazem chovatelů, Českým rybářským svazem, Středním odborným učilištěm včelařským, Českým svazem včelařů a Českým zahrádkářským svazem vyhlašujeme 3. ročník kreativní soutěže pro kroužky, dětské skupiny i třídní kolektivy „Jak jsme pomohli přírodě“.

  Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách

  V loňském roce tuto soutěž vyhrál Myslivecký kroužek Zelenáč Petrovice u Sedlčan.

• Elektronická vědomostní soutěž Příroda kolem nás: Ve spolupráci s Českým svazem chovatelů, Českým rybářským svazem, Středním odborným učilištěm včelařským, Českým svazem včelařů a Českým zahrádkářským svazem vyhlašujeme již tradiční elektronickou vědomostní soutěž Příroda kolem nás.

  Letos jsme soutěž rozšířili o další kategorii a rádi bychom pozvali i studenty gymnázií, středních škol i učilišť.

• Celostátní přebor ČMMJ ve střelbě ze vzduchovky mládeže: Českomoravská myslivecká jednota zve všechny mladé střelce na Celostátní přebor ČMMJ ve střelbě ze vzduchovky mládeže, který se uskuteční v sobotu 14. března 2026 v Mříčné.

• Národní Finále ZST: Legendární soutěž, která v Česku nemá obdoby, vyráží do svého 56. ročníku. Tentokrát se potkáme v srdci Moravy na SŠGHL v Bzenci!

  Čtěte také: Občanské sdružení

  Účastníky čekají dva týdny nabité přírodou, lesem, myslivostí a přátelstvím, na která se nezapomíná.

  Kdy vyrazit? Kategorie A: 4. 7. - 18. 7. 2026 Kategorie B: 18. 7. - 1. 8. 2026

  Soutěž je určena pro všechny děti, které nemusí být vítězem okresního kola, … Národní Finále ZST píše 56. kapitolu!

• Jarní pochod PP (25.4.-27.4.): Jablonecká skupina Přátel přírody zahajuje už 21 let každoročně tradičně turistickou sezonu Jarním pochodem s mezinárodní účastí. V letošním roce bude na tuto akci navazovat Valná hromada přátel přírody ČR, a proto zvlášť upřímně zveme Přátele přírody z celé republiky na prodloužený víkend do Jizerských hor! Přihlašování s požadavkem na ubytování končí 15. Přihlášeným účastníkům přijdou v dostatečném předstihu před akcí bližší časové informace.

• Celostátní setkání PP ČR na Vysočině (2.-5.10.): Tradiční setkání zástupců skupin i individ. Poslední letošní společnou akcí bylo setkání na Kuklíku počátkem října, kterého se zúčastnilo 41 členů.

  Čtěte také: Historie spolku ochránců přírody

Spolek přátel přírody

Pražský spolek přátel přírody, z.s., byl založen 27.4.2023 a zapsán pod značkou L 77236/MSPH Městským soudem v Praze. Poslední změna byla provedena dne 4.5.2023.

Cíle a činnosti spolku:

• Sdružování lidí se zájmem o přírodu, péči o ni a její ochranu se zvláštním přihlédnutím k pražské přírodě.
• Provozování klubovny spolku jako prostoru vzájemného setkávání a zázemí činnosti spolku.
• Zajištění a podpora vzdělávacích, kulturních, sportovních a výchovných akcí.
• Volnočasové aktivity pro děti, rodiče a dospělé.
• Organizování dobrovolnických aktivit a brigád na pomoc přírodě.
• Lektorská činnost zaměřená na poznávání a péči o živou a neživou přírodu (mimoškolní výchova a vzdělávání).
• Spolupráce s odbornými pracovišti a dalšími neziskovými subjekty (např. školy, školky) na rozvoji občanské společnosti, environmetálního povědomí veřejnosti a vzdělávání v této oblasti.

Předseda spolku jedná samostatně jménem spolku.

Otázky a odpovědi ke společnosti Pražský spolek přátel přírody, z.s.

Jaká je poslední změna u firmy Pražský spolek přátel přírody, z.s. v rejstříku?

Nová listina ve sbírce listin: L 77236/SL1/MSPH ostatní zápis ustavující schůze 4.5.2023. Další změny u firmy.

Historie myslivecké organizovanosti

Lovecké, kynologické, střelecké a další činnosti v pestré paletě mysliveckých zájmů spojovaly svým způsobem myslivce již odedávna. Navíc se vzdálenosti mezi lidmi a jejich lepší informovanost začaly zkracovat teprve s rozvojem dopravní a spojovací techniky.

Přitom i myslivci začali časem (i když daleko později než jiné profese) chápat, že je nutno, aby se mezi sebou organizovali za účelem prosazování obecných zájmů myslivosti i svých, za účelem organizování společných akcí a konečně i za účelem zvyšování svých odborných znalostí.

Prvním takovým dobrovolným zájmovým sdružením myslivců z povolání bylo v roce 1692 založení „Myslivecké bratrské pokladny“ známé spíše jako „Lovecké bratrstvo“ na schwarzenbergském panství, jehož Stanovy byly přijaty 31. 12. 1699 v Hosíně, nedaleko Hluboké nad Vltavou.

Tyto Stanovy musely být schváleny vrchností. Úkolem Bratrstva bylo mimo jiné „dozírání na provádění a poctivé naučení se lovecké zdatnosti“ a zřízení střelnice, v níž by se myslivci naučili nejen střelbě, ale i řádnému zacházení se zbraní. Členy „Bratrstva“ byli i myslivci z panství třeboňského a drahonického.

Myslivost se stala součástí i nejstaršího zemědělského a lesního spolku, kterým byla „Společnost pro orbu a svobodná umění v Království českém“, zřízená v květnu 1769 dvorním dekretem císařovny Marie Terezie.

Tuto společnost Josef II. nahradil1. října 1788 novou „Císařskou a královskou vlasteneckou hospodářskou společností pro Království české“. Na Moravě a ve Slezsku byla mezitím v roce 1770 založena „Zemědělská společnost“.

Úkolem těchto společností bylo poradenskou činností zvelebovat mimo zemědělství a lesnictví také myslivost.

V roce 1848 byl v Mělníku založen „Spolek českých myslivců“.

V roce 1883 byl založen „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“, který lze považovat za jeden z nejvýznamnějších našich spolků - také proto, že v roce 1886 založil tzv. „Českou kmenorodou knihu psů“.

V roce 1898 vznikl „Lovecký klub v Plzni“, v roce 1904 první čistě český „Lovecký klub v Litovli“, v roce 1910 klub pro kynologii a myslivost „Hubertus“ v Praze, v roce 1911 „Lovecký spolek pro Olomouc a okolí“, v roce 1912 „Spolek pro ochranu myslivosti Markrabství moravského v Brně“, který se později přejmenoval na „Lovecko-kynologický spolek pro Moravu a Slezsko“, načež následovalo zakládání dalších klubů a spolků s širší či užší působností, osamocených či rozrůstajících se o místní pobočky.

Různorodost až roztříštěnost zájmů těchto spolků byla na překážku jednotného vystupování myslivců a prosazování jejich názorů a zájmů na veřejnosti až po místa nejvyšší vč. přijímání příslušných právních norem, k nimž mělo právě po vzniku Československé republiky dojít.

Logickým důsledkem muselo být založení jednotné myslivecké organizace, což pochopili myslivečtí odborníci, které dnes známe jako zakladatele Českomoravské myslivecké jednoty, proti nimž se však tehdy pro jejich názory zvedla nenávistná kampaň řízená tehdy již zavedeným a v roce 1919 založeným Československým loveckým a kynologickým říšským svazem, jehož činnost a program však neodpovídaly uvedeným myšlenkám a chystané náplni práce ČSMJ.

Největší tíhu té doby nesl na svých ramenou Josef Žalman - později lesní ředitel v Pozořicích a spolu s ním i Karel Podhajský.

Je vhodné si připomenout, že zakládajícími organizacemi ČSMJ se 22. dubna 1923 v Brně staly:

• pražský „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“
• „Lovecko-kynologický spolek pro Moravu a Slezsko v Brně“ se svými šestnácti pobočkami
• v roce 1920 založený „Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko v Bratislavě“ s dvanácti odbočkami
• „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“
• „Ústřední jednota lesních a lovčích zřízenců“
• „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Praze a v Brně“
• „Lovecký klub v Českých Budějovicích“

Ustavující schůze ČSMJ schválila Žalmanem navržené Stanovy ČSMJ, novou matriku pro zápis loveckých psů vedenou dodnes pod tehdy přijatou zkratkou „Člp“, jejímž vedením byl pověřen K. Podhajský, vydávání měsíčníku (později čtrnáctidenníku) Stráž myslivosti a současně i jejího dlouholetého zodpovědného redaktora J. Svobodu a bylo vydáno i programové prohlášení ČSMJ.

V jeho závěru první předseda Z. Slanina a jednatel J. Začal uvedli: „Do našeho programu vkládáme vedle šíření myslivecké, myslivecko-kynologické a myslivecko-zvěrolékařské vědy také co největší popularizaci myslivosti, lesa a věd přírodních. Slovem i písmem budeme pracovati k duševnímu povznesení československých myslivců a v nejširších vrstvách lidu probouzeti zájem o myslivost“.

Na ustavující schůzi ČSMJ byli zvoleni tito funkcionáři: předseda Zdeněk Slanina, lesní rada v Židlochovicích, místopředseda dr. Antonín Steidl za Čechy a dr. Ján Moural za Slovensko, jednatel Jan Začal, okresní lesní v Brně, pokladník Richard Knoll, pokladník v Tišnově, vedoucí redaktor „Stráže myslivosti“ prof. Jaroslav Svoboda, vedoucí knihy Člp Karel Podhajský, důchodní v Litomyšli, odborný redaktor „Stráže myslivosti“ a referent pro nový honební zákon Josef Žalman, později lesní ředitel v Pozořicích.

Léta 1923 - 1939

Prvních deset let činnosti Československé myslivecké jednoty bylo věnováno zlepšování její organizace. Myslivost neměla moderní zákon, který by upravoval výkon jejího práva. Proto z pověření ústředí ČSMJ vypracoval Žalman ve spolupráci s Jednotou čs. lesníků předběžný návrh nového zákona, který byl v roce 1926 předložen Ministerstvu zemědělství, ale u vedoucích vládních činitelů nenašel pochopení.

V roce 1925 byl předsedou ČSMJ zvolen Vavřín Horáček, lesmistr v Kuřimi, který ČSMJ vedl až do nových voleb v roce 1927. Po volbách se stal předsedou prof. Ing. Antonín Dyk, ústředním jednatelem Josef Žalman, ústředním pokladníkem František Paštika.

S platností od 1. ledna 1928 se uskutečnila reorganizace, podle níž byli členové povinni odebírat spolkový časopis Stráž myslivosti a bylo zavedeno pojištění na povinné ručení. Tím byl dán základ povinnému pojištění všech držitelů loveckého lístku tak, jak je zavedeno dosud.

Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko považoval reorganizaci za útok na svou samostatnost, vystoupil z ČSMJ, ale vrátil se do ní po roce jako její přidružený člen. V Brně byl zřízen sekretariát a administrace.

Nečekaně velký příliv nových spolků do ČSMJ vedl k tomu, že v roce 1929 byla provedena druhá, mnohem větší reorganizace, jejímž výsledkem byla decentralizace na nově zřízené zemské odbory v roce 1930.

V roce 1929 byla také založena Československá kynologická unie, jejímž členem se stala i ČSMJ.

V roce 1932 se poprvé konaly - k uctění památky Karla Podhajského - všestranné zkoušky ohařů; tím byla založena tradice Memoriálu Karla Podhajského. V roce 1932 byla ustanovena Myslivecká komora Československé republiky, zabývající se vrcholnými otázkami myslivosti v ČSR; sdružovala ČSMJ a německý Verband deutscher Jäger St. Hubertus z Litoměřic.

Od roku 1933 - od roku 10. výročí založení ČSMJ - byly každoročně s výjimkou roku 1937 až do roku 1940 pořádány v Praze výstavy trofejí i s další mysliveckou náplní. Byla rozvinuta bohatá osvětová činnost, zachována většina druhů zvěře, rozhojněna vědecká a popularizační publikační činnost, zásluhou silných individualit ve vývoji ČSMJ (kromě již jmenovaných O. Farský, K. Šiman, R. Knoll, F. Houska, J. Komárek, J. Javůrek, A. Mikula, aj. ) byla ozdravěna myslivost po všech stránkách. V roce 1937 se ČSMJ účastnila Mezinárodní myslivecké výstavy v Berlíně.

Od roku 1937 byl celý život ovlivněn napjatou politickou situací. V pohraničních oblastech se německé myslivecké spolky odtrhly a daly si název „Sudetendeutsche Jägerschaft“.

Léta 1939 - 1945

Po 15. březnu 1939 byla ČSMJ na území protektorátu přejmenována na Českou mysliveckou jednotu. Zesílila snaha respektovat staré české tradice a odstraňovat nevhodné germanismy. Po vstupu ČMJ do Národního souručenství schválil jeho výbor na návrh lesnické komise ujednání mezi ČMJ a zemědělskými radami, že jedinou oficiální českou mysliveckou organizací v protektorátu je ČMJ.

Při zemědělských radách byly zřízeny myslivecké subkomise, v nichž byla zastoupena i ČMJ. Národní souručenství doporučilo všem svým členům - myslivcům, aby se stali členy ČMJ. Tím stoupl počet spolků proti 207 v roce 1938 na 233 v roce 1942 a počet členů v témže období stoupl z 10 708 na 43 674 členy.

Území protektorátu bylo myslivecky řízeno Zemským svazem pro Čechy a Zemským svazem pro Moravu.

V čele ČMJ stálo až do 8. srpna 1940 kolektivní vedení, které mělo omezené možnosti. Po tomto datu bylo jmenováno tzv. „autoritativní vedení“. Kolektivní orgán, který rozhodoval svým způsobem demokraticky, byl tak do určité míry nahrazen jedinou osobou, kterou se stal dosavadní předseda ČMJ, prof. Ing. Antonín Dyk z Brna. Později byl jmenován do čela A. Schwarzenberg z Tochovic.

Pod něj spadali zástupci obou zemských svazů - prof. dr. J. Komárek za Čechy a dr. J. Formánek, později popravený nacisty, za Moravu. Kromě toho byl vedoucím zemské skupiny v Brně jmenován prof. Ing. Antonín Dyk a jeho zástupcem Němec Th. Podstatský-Thorsern z Kvasic. Poradcem Schwarzenberga byl Němec O. Bernhauer ze Skutče. Všechny tyto změny schválil v lednu 1943 Nejvyšší myslivecký úřad.

V červenci 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy. Myslivecké spolky byly přeměněny na spolky okresní. Pod nátlakem se vzd...

tags: #spolek #přátel #přírody #CMMJ #informace

Oblíbené příspěvky:

• Rostliny oceánského klimatu
• Emise a 100 oktanový benzín
• Hlášení svozu odpadu
• Kaskadéři
• Problém s odpadem v Ústí nad Labem