Srdeční arytmie: Rizikové faktory, příznaky a léčba

Srdeční arytmie, tedy porucha srdečního rytmu, je stav, kdy je narušena fyziologicky správná činnost srdce.

Co je to srdeční arytmie?

Srdeční arytmií se rozumí porucha srdečního rytmu, tedy stavu, kdy je porušena fyziologicky správná činnost srdce. Tato porucha je obvykle způsobena narušením tvorby a/nebo vedení vzruchu.

Typy poruch srdečního rytmu

Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce příliš pomalý (bradyarytmie, též bradykardie), rychlý (tachyarytmie, též tachykardie ), či nepravidelný. Dále se arytmie dělí podle místa vzniku na sinusové, supraventrikulární a komorové a také podle klinické závažnosti na benigní a maligní. Zatímco benigní arytmie obvykle nebývá život ohrožující ani nepřináší žádné závažnější komplikace, maligní arytmie může způsobit až život ohrožující stav. Při srdeční arytmii srdce nepracuje efektivně. Snížená efektivita následně vede k rozvoji dalších poruch v těle.

Příčiny vzniku srdeční arytmie

Poruchy srdečního rytmu mohou vznikat z následujících příčin:

• Narušení tvorby srdečního vzruchu - elektrický impulz pro stahování srdečního svalu pochází z jiné oblasti srdce než ze sinoatriálního uzlu, např. z atrioventrikulárního uzlu nebo přímo ze srdeční komory.
• Narušení vedení srdečního vzruchu - impulz se nešíří po „normálních“ cestách nebo je zcela přerušen.

Rizikové faktory

Důležitými rizikovými faktory pro vznik srdečních arytmií jsou mj.:

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

• Jiná onemocnění srdce a oběhového systému, např. prodělaný infarkt myokardu, záněty nebo poruchy prokrvení srdečního svalu, chlopenní vady nebo srdeční selhání.
• Hypertenze.
• Hypertyreóza.
• Poruchy elektrolytové rovnováhy (např. při chronickém selhání ledvin nebo zapříčiněné užíváním léků na jiná onemocnění).

Dočasné arytmie mohou být vyvolány také přepracováním, duševním rozrušením, konzumací kávy, nikotinu nebo alkoholu.

Příznaky srdeční arytmie

Projevy arytmií jsou velmi individuální s ohledem na typ arytmie a vnímavost pacienta. V některých případech mohou být zcela bez příznaků a diagnóza je pak stanovena náhodně při běžné lékařské kontrole. Obtíže při různých druzích srdečních arytmií si mohou být podobné. Nejčastějšími příznaky jsou:

• Bušení srdce, pocity úderů srdce navíc nebo naopak jejich občasné vynechání.
• Nepříjemný pocit na hrudi (především při fibrilaci síní).
• Slabost a snížená fyzická výkonnost.
• Točení hlavy, závratě, zmatenost a úzkost.
• Dočasné zhoršení zraku nebo řeči.
• Křeče.
• Dušnost.
• Krátkodobá ztráta vědomí (synkopa).
• Zhoršení stávajících srdečních onemocnění.
• Cévní mozková příhoda.
• Srdeční zástava, náhlá srdeční smrt.

EKG - křivka arytmie

Narušení vzniku a/nebo vedení vzruchu v srdečním svalu je možné odhalit pomocí EKG, například pomocí tzv. Holterova monitoru, podle kterého se pak určuje konkrétní porucha srdečního rytmu. Výstupem EKG je tzv. elektrokardiograf, tedy časový záznam EKG křivek. Podle místa a stupně odchýlení křivky od normálu se následně určuje diagnóza a od ní se odvíjející léčba.

Bradyarytmie

Jako bradyarytmie se označuje stav, kdy je klidová srdeční frekvence příliš nízká s ohledem na pohlaví, věk a fyzickou zdatnost (u sportovců se bradyarytmie vyskytuje běžně). Obecně platí, že u průměrného dospělého jedince je to méně než 60 úderů za minutu. Mezi nejčastější příznaky bradyarytmie patří kromě zvýšené klidové tepové frekvence :celková slabost, závratě, zmatenostbolest na hrudineobvykle rychlé vyčerpání během fyzické zátěže

Tachyarytmie

Tachyarytmie je stav, kdy je naopak klidová srdeční frekvence u průměrného dospělého jedince vyšší než 100 úderů za minutu. Může být způsobena přirozeně při zvýšené fyzické aktivitě, nebo patologicky vlivem přidružených chorob, jako jsou porucha funkce štítné žlázy, anemie či srdeční selhání. Tachyarytmie může být způsobena také zvýšenou psychickou zátěží, přepracovaností, nebo konzumací kofeinu, nikotinu či alkoholu. Mezi nejčastější příznaky tachykardie patří kromě zvýšené klidové tepové frekvence :celková slabost vedoucí až k náhlé krátkodobé ztrátě vědomí (tzv. synkopě)zvýšené pocenípalpitace (negativně vnímané bušení srdce)bolest na hrudidechová nedostatečnost

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Diagnostika srdeční arytmie

Lékař nejprve odebere anamnézu. Při anamnestickém rozhovoru zjistí informace o ostatních onemocněních pacienta, dřívějších onemocněních apod. Návazná vyšetření mohou zahrnovat zejména:

• Elektrokardiogram (EKG) v klidu, při zátěži nebo ambulantní monitorování EKG (Holter).
• Echokardiografie.
• Koagulační faktory v krvi.
• Rentgenové vyšetření (případně i jiné vyšetření) hrudníku.

Léčba srdeční arytmie

Poruchy srdečního rytmu se korigují pomocí léčiv - antiarytmik. Srdeční rytmus je určován vznikem a vedením vzruchu v srdci. Vzruch fyziologicky vzniká v sinoatriálním uzlu, kde tzv. pacemakerové buňky depolarizují membránu. Tím vznikne vzruch, neboli akční potenciál. Následně se pomocí iontových kanálů buněk šíří. Tyto buňky, které vedou vzruchy v srdci, nazýváme převodní systém srdeční. Pokud je vznik vzruchu nebo jeho vedení narušeno, dochází ke vzniku arytmie. Léčba arytmie je založena právě na ovlivňování těchto kanálů, případně sinoatriálního uzlu. Antiarytmika lze rozdělit do čtyř základních tříd. Jsou to blokátory sodíkových kanálů, blokátory beta-adrenergních receptorů, blokátory draslíkových kanálů a blokátory vápníkových kanálů.

Není-li léčba pomocí léků dostačující, mohou lékaři doporučit další metody k léčbě arytmií, např. implantaci kardiostimulátoru či katetrizační ablaci, tj. zničení abnormální tkáně v srdci, která je zodpovědná za vznik arytmie.

Fibrilace síní a flutter síní

Fibrilace síní je jednou z nejčastějších forem tachykardie, jejímž podkladem je vznik mnohočetných ložisek krouživých vzruchů ve svalovině srdečních síní. Její výskyt roste s věkem. Tato arytmie je charakterizována velmi rychlou (350 - 600 stahů za minutu) nekoordinovanou akcí srdečních síní, která je spojena se zhoršením jejich mechanické funkce (síně pravidelně nepumpují krev do srdečních komor), krev v nich stagnuje, což přináší riziko tvorby krevních sraženin (trombů) a nebezpečí jejich uvolnění a zanesení krevním proudem do plic, mozku a dalších orgánů (embolie). Proto je nutné při této arytmii užívat léky omezující krevní srážení. Obvyklé příznaky (symptomy) této arytmie jsou pocity „bušení“ srdce (tzv. palpitace), bolest na hrudi, dušnost, únava, závratě, přechodné stavy zmatenosti. Naopak někteří pacienti mohou být zcela bez obtíží.

Flutter síní je velmi podobný fibrilaci síní a v některých případech mohou obě formy arytmie vzájemně přecházet. Typický flutter vzniká na podkladě krouživého pohybu vzruchu v pravé srdeční síni.

Čtěte také: Pracovní rizika

MAZE procedura

Další možností léčby fibrilace síní je tzv. endoMAZE procedura, která byla na našem pracovišti zavedena v roce 2010. Jedná se o izolované výkony na srdci prováděny pro fibrilaci síní, které se kompletně provádí endoskopickou metodou. Není tedy zapotřebí sternotomie (roztětí hrudní kosti), pacient má pouze tři 1-2 cm dlouhé rány na pravé a levé straně hrudníku. Tato metoda při zachování srovnatelných výsledků jako klasická MAZE procedura přináší pacientům větší komfort, menší pooperační bolestivost ran, nižší výskyt ranných komplikací (infekce, nezhojení) a nesrovnatelně lepší kosmetický výsledek.

Operaci MAZE lze provést také z pravostranné minitorakotomie. Jedná se o minimálně invazivní výkon, který se provádí z malého chirurgického řezu na pravé straně hrudníku.

Tato operace se nazývá MAZE procedura a navrhl ji koncem 80. let 20. století Dr. James Cox. Od té doby byla metoda opakovaně modifikována. Její princip spočívá v provedení přesně definovaných transmurálních (procházejících celou stěnou) chirurgických „řezů“ (tzv. lineární ablační léze), v srdečních síních (endokardiálně), na povrchu srdce (epikardiálně), nebo kombinovaně. Současné ablační schéma vychází z konceptu izolace plicních žil a fragmentace levé síně, často je současně sneseno nebo přešito ouško levé síně jako nejčastější místo vzniku nitrosrdečních trombů. Vzhledem k tomu, že systém „řezů“ odpovídal principu bludiště, nazývá se metoda MAZE (angl. bludiště). Důsledkem chirurgického výkonu je vytvoření elektricky nevodivé jizevnaté tkáně, která zamezí šíření krouživých (reentry) vzruchů, jež jsou podkladem FS. Systém lézí tak má zajistit, že vzruch prochází ze sinoatriálního uzlu jedinou možnou cestou k uzlu atrioventrikulárnímu a současně se dostává do slepých ramen.

V současné době existuje několik modifikací této chirurgické techniky a pro vytvoření transmurálních lineárních lézí je možné použít sofistikované přístroje a různé druhy energie. Využití hypotermického zdroje (např. argon) se nazývá kryoablace, hypertermickým zdrojem pak může být radiofrekvenční, mikrovlnná, laserová a vysokofrekvenční ultrazvuková energie.

Výsledky cryoMAZE procedury

Po provedené MAZE proceduře je pacient přechodně antikoagulován 1 - 3 měsíce, další postup se řídí podle srdečního rytmu. Úspěšný výkon následně zlepší celkovou funkci srdce a umožní vysadit léky omezující srážení krve.Celková úspěšnost cryoMAZE léčby (12 měsíců po operaci) je na našem pracovišti 72%. U permanentní FS je to 69%, u paroxysmální (perzistentní) FS 87,5% a v kombinaci s výkonem na mitrální chlopni pak 79%. Tyto výsledky jsou srovnatelné s jinými centry v ČR a ve světě.

Arytmie u dětí

Na případnou arytmii by měl upozornit dětský lékař při preventivní prohlídce. Děti mají fyziologicky vyšší tepovou frekvenci. U kojenců se pohybuje mezi 110 a 160 údery za minutu, u dospívajících mezi 70 a 120 údery za minutu v klidovém stavu (u dětí tepová frekvence s věkem klesá). U kojenců má tepová frekvence tendenci více kolísat třeba i kvůli nepravidelnému dýchání, obvykle to však není důvod k obavám. Avšak patologická arytmie se může vyskytovat i v pediatrické populaci. První pomocí u některých dětských tachyarytmií (např. záchvatovité tachyarytmie, tzv. AVNRT) jsou tzv. vagové manévry. Jedním z nich je ponoření obličeje na několik vteřin do studené vody. Nicméně pokud dítě trpí některými výše popsanými příznaky, je nutná návštěva pediatrického kardiologa.

Prevence srdeční arytmie

Nejdůležitější je adekvátní léčba základního onemocnění, které srdeční arytmii způsobuje. Riziko srdečních arytmií je možné snížit také zdravým životním stylem, tedy:

• Vyváženou stravou.
• Pravidelným pohybem.
• Nekuřáctvím.
• Jen umírněnou konzumací alkoholu.
• Předcházením nadváze.

Co dělat pro normální funkci srdce?

Pro správné fungování srdce je vhodné eliminovat rizikové faktory a dbát na pravidla zdravé životosprávy (pestrá vyvážená strava, pohyb cca 30 min alespoň 5x týdně, kvalitní spánek, eliminace stresu apod.). Dále lze užívat např. omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, které přispívají k normální činnosti srdce, případně doplňovat magnesium, které napomáhá udržovat elektrolytickou rovnováhu v těle.

Co dělat při podezření na arytmii?

Při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií, se poraďte s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

V případě akutních obtíží postupujte následovně:

• Nepropadejte panice a klidně dýchejte.
• V případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehněte nebo se alespoň posaďte.
• Snažte se nahmatat puls na tepně na zápěstí nebo na krku a zjistěte, zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu). Informace o nepravidelném srdečním rytmu mohou přinést také některé modernější tlakoměry.
• V případě přetrvávání potíží se nechte co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení.

tags: #srdeční #arytmie #rizikové #faktory

Oblíbené příspěvky:

• Dřevní odpad a vytápění
• Nebezpečný odpad Žiar nad Hronom
• Emise a jejich dopad
• Čisté prostředí v ČR
• Jihoamerické klimatické zóny