Německo v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) lámalo rekordy v loňském roce. Také podíl OZE na produkci elektřiny v Německu se loni zvýšil na rekordních 62,7 procenta.
Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Německu se loni zvýšil na rekordních 62,7 procenta. S odvoláním na výpočty německého Fraunhoferova institutu o tom informuje server veřejnoprávní televize ARD. V roce 2023 Německo poprvé dovezlo více energie než jí vyvezlo. Loni se deficit v tomto ohledu ještě zvýšil, a to z 9,2 TWh na 24,9 TWh. Díky zvyšujícímu se podílu energie z obnovitelných zdrojů a úbytku elektřiny z uhelných elektráren klesly emise oxidu uhličitého (CO2) z produkce elektřiny od roku 2014 zhruba na polovinu.
Nejdůležitějším zdrojem energie byly v loňském roce v SRN větrné elektrárny, které se na výrobě elektřiny podílely z 33 procent a zajistily 136,4 TWh. Fotovoltaické elektrárny byly zodpovědné zhruba za 14 procent. Jen do listopadu se podle Fraunhoferova institutu v Německu nainstalovala fotovoltaická zařízení s kapacitou 13,3 gigawattu, čímž se podařilo překonat vládní plány. Poprvé po desítkách let byla na nule produkce elektřiny z jaderných elektráren, z nichž poslední se v Německu uzavřela v dubnu 2023.
Německo v oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů nezahálelo ani v loňském roce, kdy navýšilo jejich instalovaný výkon o 20 GW. Ke konci loňského roku tak Německo disponovalo již 190 GW instalovaného výkonu v OZE, což je meziročně o 12 % více.
Výstavbu nových OZE táhly především fotovoltaiky, které měly na celkovém růstu více než 80% podíl. Podle Německé Asociace solárního průmyslu (BSW-Solar) instalovaný výkon ve fotovoltaikách v Německu vzrostl o 16,73 GW, čímž ke konci roku překonal magickou hranici 100 GW. V roce 2024 byl rovněž v Německu zprovozněn největší německý solární park, který disponuje instalovaným výkonem ve výši 162 MW. V Německu loni také pokračoval boom fotovoltaiky v rámci tzv. balkónových elektrárnách.
Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku
V případě větrných elektráren nebyl nově zprovozněný výkon nijak zásadně silný. Za loňský rok stoupl instalovaný výkon onshore větrných elektráren pouze o 2,5 GW. Na menším přírůstku se podepsaly i starší parky, které byly vyřazeny z provozu - jejich instalovaný výkon dosahoval podle regulátora 0,7 GW. Ke konci loňského roku tak stoupl instalovaný výkon onshore větrných parků v Německu na 63,5 GW. Cíle do konce dekády jsou ve srovnání s hodnotou z konce roku velmi ambiciózní, kdy by měl výkon vzrůst se 115 GW na téměř dvojnásobek. Nicméně nabízí rostoucí počet povolení pro nové větrné elektrárny. Těch bylo podle regulátora loni vydáno výrazně více, s 15 GW se jedná o 90% nárůst oproti roku 2023. V následujících letech by tedy mohl zahajovat provoz výrazně vyšší počet větrných parků.
V případě větrné energetiky na moři byl loni růst rovněž relativně slabý, kdy bylo podle regulátora zprovozněno 73 nových turbín. Celkově tak instalovaný výkon offshore parků v německých vodách Baltského a Severního moře vzrostl o 0,7 GW na 9,2 GW.
Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu je napříč sledovanými oblastmi velmi rozdílný. Zatímco podíl OZE na spotřebě elektrické energie stabilně roste a letos dosáhne zhruba 54 %, podíl OZE ve výrobě tepla vzroste letos pouze nepatrně a v dopravě je dokonce očekáván pokles. Informovala o tom Federální agentura pro životní prostředí (UBA). Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu by letos měla dosáhnout 285 TWh, což by znamenalo meziroční nárůst o 4 %. Díky tomu má podíl těchto zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny vzrůst z loňských 52,5 % na zhruba 54 %. Hlavními pilíři výroby elektřiny z OZE jsou větrné a solární elektrárny, které dohromady tvoří více než tři čtvrtiny výroby elektřiny z těchto zdrojů.
Výroba elektřiny z dalších OZE, jako jsou biomasa, voda či geotermální energie, vzrostla podle UBA meziročně o 2 %. "I přes pozitivní vývoj v oblasti výroby elektřiny musíme stále dělat více. Do roku 2030 má být 80 % naší potřeby elektřiny pokryto obnovitelnými zdroji. Rozvoj tak musí být ještě zrychlen, aby bylo dosaženo tohoto cíle, jelikož rostoucí elektrifikace výroby tepla a dopravy povede k růstu spotřeby elektřiny," uvedl prezident UBA Dirk Messner.
Jak poznamenala UBA, pro dekarbonizaci německé energetiky je kromě výroby elektřiny zapotřebí dekarbonizovat také výrobu tepla a dopravu. To se však prozatím příliš nedaří. I přes další přírůstek počtu instalovaných tepelných čerpadel, díky kterým dochází k využití geotermální energie či tepla okolního prostředí, je v letošním roce očekáván pouze nepatrný nárůst využití OZE v sektoru výroby tepla (o méně než jedno procento). Ještě horší situace panuje v sektoru dopravy, kde je v roce 2024 očekáván dokonce pokles podílu OZE na celkové spotřebě energie. Důvodem pro tento pokles je podle UBA zejména pokles spotřeby biopaliv, který nebyl vyrovnán růstem využití elektřiny z OZE v železniční a silniční dopravě.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje v Německu
"Přechod na obnovitelné zdroje se v sektoru dopravy uskuteční ve střednědobém horizontu díky elektrifikací.
Německo plní svá energetická předsevzetí, zadarmo to ale určitě nebude. Naopak sázka na obnovitelnou energii se stále prodražuje, především státnímu rozpočtu, který zelenou elektřinu dotuje. Nejen proto aby zajistil relativně nízkou cenu elektřiny a jiných energií, ale také aby udržel ekonomicky celý byznys nad vodou. A to zdaleka není všem dnům konec.
Od příštího roku bude podpora obnovitelných energií plně hrazena z pokladny spolkové vlády. Provozovatelé rozvodných sítí předpovídají, že si vyžádá 17 miliard eur (430 miliard korun). Z této sumy by se měl odečíst očekávaný zůstatek na účtu obnovitelných zdrojů na konci roku 2024 ve výši zhruba půl miliardy eur. Vláda kancléře Olafa Scholze si tak na příští rok musí připravit na zelenou energii 16,5 miliardy eur.
Ekonomové z výzkumného hospodářského ústavu v Porýní-Vestfálsku (RWI) předpovídají, že na účtu pro zelené energie bude letos celkem potřeba 23 miliard eur. Do konce července už bylo vyplaceno bezmála 14 miliard, jenomže vláda počítala v rozpočtu jen s 19 miliardami. Čtyři miliardy by musela vzít jinde a brát není moc kde. Platí navíc dluhová brzda, takže zadlužení nad limit daný zákonem by bylo protiústavní!
Vláda proto už letos v létě vytvořila něco, čemu se říká „dodatečný rozpočet na rok 2024“. Nově se tu zvyšuje plánovaný schodek o 11,3 miliardy eur na 50,3 miliardy eur. Dodatek kancléř Olaf Scholz (SPD) a jeho ministři hospodářství a financí Robert Habeck (Zelení) a Christian Lindner (FDP) zdůvodnili mimo jiné pravě vyššími výdaji na financování zelené elektřiny.
Čtěte také: Výroba elektřiny z OZE
Skupina ČEZ působí v Německu od roku 2001. V současnosti zde podniká zejména v oboru poskytování komplexních energetických služeb zastřešených skupinou Elevion Group. Celkově vlastní společnosti Skupiny ČEZ ve Spolkové republice Německo cca 60 turbín v pevninských parcích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 145 MW. Prostřednictvím fondu Inven Capital vstoupil ČEZ do firmy Sunfire, jež rozvíjí a uvádí do průmyslové výroby nejpokrokovější energetické technologie přispívající ke snižování emisí CO2 a rozvoji decentralizovaných zdrojů, a také do společnosti sonnen, světové jedničky ve výrobě inteligentních bateriových systémů na skladování energie pro domácnosti. Investicí do společnosti tado° se ČEZ v roce 2016 vedle smart zákaznických řešení v oblasti elektrické energie vydal i do oblasti chytrého řízení tepla, resp. chlazení. V roce 2018 svůj podíl v tado˚ navýšil v řádech desítek procent, zástupce má také v představenstvu společnosti. Další německou start-up investicí je koupě podílu ve společnosti Cloud & Heat Technologies, která přináší unikátní řešení využívající teplo ze serverů k vytápění a ohřevu vody pro komerční prostory.
tags: #SRN #podíl #obnovitelných #zdrojů