Jednou z nejčastějších otázek při koupi nového či ojetého vozidla je: benzín nebo diesel? Tuto otázku si již ve svém životě kladl každý řidič, který někdy řešil koupi auta. Každý z nich má své výhody i nevýhody a mnoho řidičů má za roky zkušeností své jasné preference. Je jedno lepší než druhé? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně, protože oba typy motoru mají své pro i proti. Jde hlavně o to, jak plánujete auto využívat. Při výběru je třeba zvážit několik parametrů.
Emise výfukových plynů, zejména pak emise oxidu uhličitého, jsou jedním z hlavních témat současnosti. Podle jejich hodnoty se i mění výrobní cykly a nastavení legislativy z pohledu EU. Emise oxidu uhličitého (CO2) se udávají v gramech na jeden ujetý kilometr s kombinovanou spotřebu určenou podle nového měřícího cyklu WLTP.
Benzínový motor produkuje tři základní škodliviny. To vše lze pomocí lambda sondy a třícestného řízeného katalyzátoru omezit na minimum. Filtry jsou sice stále dokonalejší, jenže čím jsou částice menší, tím jsou škodlivější. Z toho na první pohled vyplývá, že auto na naftu nám škodí víc. Je to fakt, nebo omyl? "Naftové vozidlo má o něco horší regulované složky ovlivňující kvalitu ovzduší, ale mají nižší emise plynu způsobující klimatickou změnu. Jinými slovy - naftové auto nám škodí víc v současnosti, benzínové teprve bude, a naopak.
Že jsou dieselové motory v otázce emisí vždy o něco pozadu za benzínovými protějšky, je obecně známá věc. Ani nový diesel s nejlepší normou Euro 6d není tak dobrý jako starší auto na benzín. A to znamená, že nadšení pro budování „čistých“ dopravních zón ve městech (s povolenkou na normu Euro 6d) poněkud ztrácí smysl. Protože reálně tam budou jezdit auta, která s „čistými“ výfukovými plyny nemají moc společného.
Nejnovější výzkumy tak výrazně komplikují projekty Evropské unie, která to vzala jako vždy „podle šablony“. Kterou je v tomto případě norma EURO 6d. Reálná studie ukazuje reálné dopady. Výzkum provedla iniciativa The Real Urban Emission (TRUE). Studie a její zpracování bylo zaměřeno na množství skutečných emisí škodlivých látek extrahovaných z motoru. Veškerá pozornost se soustředila na látky, které naše tělo zatěžují nejvíce - oxidy dusíku a již „slavný“ prach PM 2,5. Neboli mikročástice, které se nám ukládají v plicích.
Čtěte také: Benzín vs. Nafta vs. CNG
Jejich testy byly prováděny u všech výfukových norem, proto byly ověřeny všechny EURO normy platné v Evropské unii. Výsledky ukazují, že pokud jde o naftu, do normy Euro 5 neexistuje jediný akceptovatelný výsledek hodnocení. Podle normy Euro 6 se pro střední měřítko (žlutý semafor) kvalifikovala jen hrstka vozidel. Teprve EURO 6d TEMP je první normou, u které můžeme vidět alespoň jakési zlepšení. Již žádné „červené semafory“, ale také ani jeden zelený - vše ve žluté, tedy v průměrném měřítku. Z toho plyne celkem jasný závěr. I nejstarší benzinové vozy mají „zdravější“ výfukové plyny než nejmodernější naftové. A jak je vidět, nafta v tomto reálném klání prohrává na celé čáře, i nejnovější proti starému benzínu.
Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách.
Pro své kalkulace vycházejte z faktu, že nafta je dnes o přibližně dvě koruny dražší, než benzín. To se ale může kdykoli změnit jak směrem nahoru, tak dolů. Nezapomínejte také na skutečnost, že servis dieselového auta je náročnější, a tudíž i nákladnější.
Pro výpočet, po kolika kilometrech se vám diesel vyplatí, proto použijte velmi zjednodušený vzorec. Vezměte cenu nového auta v dieselové motorizaci a od ní odečtěte cenu auta v benzínové motorizaci. Výsledek si někam opište.
Pak vezměte cenu benzínu a vynásobte ji spotřebou benzínového auta, od toho pak odečtěte číslo, které vám vyjde po vynásobení ceny nafty a spotřeby naftového auta. Druhý výsledek si také někam opište. Pak vezměte první výsledek, vydělte ho druhým výsledkem a celé to pak vynásobte stovkou.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Výhody:
Nevýhody:
Výhody:
Nevýhody:
Technologický pokrok začíná z vozidel na alternativní energii dělat realistickou alternativu k benzinovým a naftovým. Hybridních, elektrických, vodíkových palivových článků a vozidel na LPG existuje více než kdy jindy. Vznětové motory produkují průměrně méně CO2 než zážehové motory, ale produkují více oxidů dusíku (NOx).
Čtěte také: Recenze ekologických plen
Od září 2015 všechny naše vznětové motory EU a EEA splňují náročné požadavky emisní normy Euro 6. Standard WLTP, platný od září 2017, je nová metoda laboratorního testování spotřeby paliva a emisí CO2. Údaje zjištěné touto metodou více odpovídají hodnotám dosahovaným v reálném provozu.
Při výběru nového vozu byste měli vzít v úvahu způsob, jakým vůz využíváte. Vznětové motory jsou úspornější při dlouhých jízdách vyšší rychlostí. Vyšší energetická hustota nafty a způsob jakým se při spalování uvolňuje energie znamená, že pokud za rok ujedete 19 000 kilometrů nebo více, může být pro vás vznětový motor celkově úspornější.
Na certifikovaném pracovišti pro měření emisí jsme testu podrobili dvě auta a to Škoda Octavia 2002, 1,9 TDI 81 kW a Alfa Romeo 159 1,9 TDI 110 kW r. v. 2007. Testování proběhlo 2x. Poprvé nás zajímalo, zda obě auta projdou na STK emisemi. Test emisí proběhl standartním způsobem s dobře zahřátým motorem. Druhé měření jsme provedli po nalití aditiva JLM Diesel Extreme Cleaner do 50 l nafty a nájezdu cca 200 km.
Tabulka: Výsledky měření emisí
| Vozidlo | Rok výroby | Motor | Emise před aditivem | Emise po aditivu | Limit |
|---|---|---|---|---|---|
| Škoda Octavia | 2002 | 1,9 TDI 81 kW | 1,13 | 0,88 | 1 |
| Alfa Romeo 159 | 2007 | 1,9 TDI 110 kW | 0,58 | 0,51 | 0,51 |
Z přiložených záznamů měření emisí je vidět naměřené hodnoty. U Octavie byla výsledná kouřivost 1,13. V tomto případě by auto neprošlo emisemi, protože podle technického listu je stanovená maximální hodnota kouřivosti 1. Potom, co jsme do nafty nalili aditivum a najezdili cca 200 km, byla výsledná kouřivost 0,88.
V případě Alfy mělo první měření relativně dobrou hodnotu, ale ani v tomto případě by testem emisí neprošlo, protože maximální stanovená hranice je 0,51 a naměřeno bylo 0,58. Po nalití aditiva a v tomto případě naježdění jen cca 130 km ukázalo opakované měření emisí hodnotu 0,51. Měřená Alfa Romeo 159 už má filtr pevných částic DPF.
tags: #srovnání #emisí #benzín #diesel