Srovnání senátní a poslanecké verze zákona o ochraně přírody: Rozdíly a dopady

V posledních letech se v oblasti legislativního vývoje v ochraně přírody objevilo několik pozitivních zpráv. Jednou z nich je skutečnost, že Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrhy, které zvyšují pravomoci stráže přírody a lesní stráže v rámci tzv. antiinvazní novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) a některých dalších zákonů.

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, byl publikován dne 8. října 2021 pod číslem 364/2021 Sb. a většina jeho ustanovení včetně posílení pravomocí stráží nabývá účinnosti 1. ledna 2022.

Rozdílné nové pravomoci stráže přírody a lesní stráže

Společným motivem posílení pravomocí stráže přírody a lesní stráže je nepochybně vědomí, že nadměrný turismus a rostoucí neukázněnost návštěvníků mají negativní následky pro přírodu včetně nejcennějších, a tedy nejpřísněji chráněných území.

V případě stráže přírody se jedná o nové oprávnění strážců „zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“ [doplnění výčtu dosavadních oprávnění strážců v § 81 odst. 7 písm.

V případě lesní stráže jde o významnější rozšíření či upřesnění pravomocí (§ 39 odst. 2 lesního zákona č. 289/1995 Sb.). Kromě nové pravomoci obdobné jako u strážců přírody, tj. „zastavit dopravní prostředek, je-li důvodné podezření, že osoba užívající dopravní prostředek porušuje ustanovení tohoto (tj. lesního) zákona“, se jedná o oprávnění „v souvislosti s výkonem dohledu dle § 39 odst. 1 písm. b) požadovat předložení souhlasu nebo výjimky vlastníka lesa pro příslušnou činnost“ (tj. při dohlížení na dodržování povinností spojených s obecným užíváním lesů požadovat např.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Doplnění pravomoci lesní stráže pořizovat v souvislosti s její činností zvukové, obrazové a podobné záznamy totiž ještě zesiluje v současné době spornou otázku, zda strážci přírody (a ostatní veřejné stráže) bez výslovného zakotvení toto oprávnění dosud nemají, resp. v jakém rozsahu či za jakých okolností je lze vyvodit.

Zcela nesporně se lze kriticky vyjádřit k tomu, že při projednávání téhož legislativního návrhu nebylo zajištěno, aby při úpravě stejné otázky nevznikly nedůvodné rozdíly.

Jistě není žádný rozumný důvod, aby pravomoc pořizovat obrazové a zvukové záznamy měla lesní stráž a stráž přírody (strážci) nikoli, naopak jde typicky o oprávnění, které by měly mít všechny stráže. Pro úplnost poznamenávám, že některé rozdíly v pravomocích existujících čtyř veřejných stráží jsou pochopitelně důvodné, dané specifiky jejich úkolů.

Nejsilnější pravomoci má myslivecká stráž (§ 14 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti). Příkladem společně upravených otázek je trestněprávní ochrana a trestní odpovědnost stráží jako úředních osob.

Fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, je, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů, úřední osobou ve smyslu § 127 odst. 1 písm. i) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.

Čtěte také: Recenze ekologických plen

Pravomoc zastavovat dopravní prostředky

Pravomoc zastavovat na určitých pozemcích motorová vozidla, resp. jiné dopravní prostředky, měla dosud pouze myslivecká stráž. Podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti je „myslivecká stráž oprávněna zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře“.

Jak patrno, posílení pravomoci strážců přírody a lesní stráže je skromnější než činí zákon o myslivosti, protože zahrnuje pouze oprávnění zastavovat dopravní prostředky (samozřejmě za splnění ostatních podmínek, zejména důvodného podezření na porušování relevantních ustanovení ZOPK, resp. lesního zákona), nikoli oprávnění tyto dopravní prostředky, příp. přepravovaná zavazadla prohlížet.

Vzhledem k tomu, že nové pravomoci strážců přírody a lesní stráže reagují především na porušování zákazů vjezdu a setrvávání s motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody ve zvláště chráněných územích [např. § 16 odst. 2 písm. l), § 26 odst. 1 písm. c) ZOPK], resp. zákazu jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích [§ 20 odst. 1 písm.

Pokud jde o oprávnění zastavovat dopravní prostředky nikoli v terénu, ale na účelových komunikacích, bývá poukazováno na to, že v § 79 odst. 1 zákona o č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), stráž (myslivecká ani jiná) není uvedena mezi osobami oprávněnými k zastavení vozidla.

Pravomoc pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy

Pořizování obrazových a zvukových záznamů se dotýká, či přinejmenším může dotýkat, osobnostních práv fyzických osob (soukromí, projevy osobní povahy) a jejich osobních údajů.

Čtěte také: Efektivita opatření v ČR

Bohatá judikatura civilních, trestních a správních soudů se opakovaně zabývala zákonností pořízení zvukových a obrazových záznamů (včetně utajených) a s tím související otázkou jejich použitelnosti jako důkazů v řízení.

Požadavky na záznamy soukromých osob jsou mírnější (např. Výkon veřejné moci ovládá zásada zákonnosti zakotvená na ústavní úrovni v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“).

Základní podmínkou pro pořizování záznamů orgánem veřejné moci je proto existence zákonného podkladu, tj. výslovné právní úpravy, která takový postup umožňuje.

Žádná ze čtyř veřejných stráží dosud neměla zakotvenu pravomoc pořizovat při své činnosti zvukové, obrazové a podobné záznamy. Nové oprávnění lesní stráže je formulováno obdobně jako oprávnění Policie ČR (§ 62 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky) a obecní policie (§ 24b odst. 1 zákona č.

Pravomoc lesní stráže pořizovat v souvislosti s její činností zvukové, obrazové a podobné záznamy bude tzv. zákonnou úřední licencí ve smyslu § 88 odst. 2 občanského zákoníku, tzn., že svolení dotčené fyzické osoby není k pořízení záznamu potřeba. Jde i o právní titul pro zákonnost zpracování osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů, a to jako „zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce“ [čl. 6 odst. 1 písm.

Zdůrazňuji, že samozřejmě nejde o pravomoc pořizovat zvukové a obrazové záznamy utajeně, neboť pro utajené pořizování audio-vizuálních nahrávek orgány veřejné moci se podle judikatury vyžaduje jednoznačná právní úprava, jakou je např. § 158d trestního řádu nebo § 4a zákona č.

Soud konstatoval, že: „Pořízení zvukové nahrávky členem rybářské stráže při zjišťování a vyřizování přestupku na úseku rybářství, kdy smyslem pořízeného zvukového záznamu je zachycení průběhu jednání s obviněným, nelze považovat za nezákonný důkaz. Pořízený zvukový záznam je možno v trestním řízení použít jako důkaz.“

Neuspěly tak argumenty obviněných, že „nikdo z nich nedal k audionahrávce předem souhlas, a to ani dodatečný, a nikdo nebyl ani upozorněn na skutečnost, že průběh kontroly bude nahráván“.

V případu napadení stráže přírody jednou z osob, které byly přistiženy při spáchání přestupku podle ZOPK, se druhá členka stráže přírody snažila pořizovat fotodokumentaci konfliktu, v čemž jí druhý z přestupců bránil „úmyslným vstupováním před objektiv, aby nemohla konflikt zachytit“.

V daném případu vyhověl Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch obviněného proti rozhodnutí krajského soudu, který nepovažoval za prokázané, že si byl obviněný vědom, že užívá násilí vůči stráži přírody.

Je nanejvýš žádoucí, aby tato pravomoc byla co nejdříve doplněna u všech stráží.

Senát a novela zákona o ochraně přírody a krajiny

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny novelu zákona 114/92 o ochraně přírody a krajiny, do které ministr Richard Brabec a ekologistické organizace vložili zákon o všech národních parcích. Dva výbory doporučily zákon zamítnout, ústavně-právní výbor doporučil komplexní pozměňovací návrh, který nakonec plénum Senátu 18. ledna po mnohahodinové debatě odsouhlasilo.

Senátní novela preferuje na Šumavě zelené lesy, nikoli suché. Novela otevírá park nejen vědcům pro jejich odborná zkoumání, ale i turistům, kteří se chtějí kochat krásnou šumavskou přírodou. Novela chrání zdroje vody před vysycháním v důsledku usychání lesů. Novela umožňuje sázet listnaté stromy tam, kde byly lesy v minulých staletích změněny na smrkové, a přejít tak na les přírodě blízký. Novela však neříká, že musíme nechat nadpoloviční část Šumavy svému osudu, divočině či bezzásahovosti, jak to chtějí nevládní organizace.

Senátní novela, která putuje zpět do Poslanecké sněmovny, byla připravena za účasti Jihočeského a Plzeňského kraje a šumavských obcí.

Ing. Zvolená koncepce jednotné úpravy pro všechny existující národní parky nepřihlíží ke zvláštnostem Národního parku Šumava (NP Šumava) a ve srovnání s dosavadním stavem nepřiměřenou absolutizací environmentálních hledisek se v některých směrech dostává nejen do rozporu s těmito hledisky, ale především nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny, zdůvodňuje své rozhodnutí mimo jiné prezident Zeman.

Poslanci budou opět hlasovat o sporných nových pravidlech pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě.

"Nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny," napsal Zeman ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Prezident se před poslanci přimlouval za přijetí senátních úprav předlohy. Horní komora chtěla v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany.

Předloha přinese národním parkům podle ministerstva pro životní prostředí stabilitu díky tomu, že se stanovené zóny nebudou moci řadu let měnit, i otevírání národních parků, především Šumavy, šetrné turistice. Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku. Vymezí se například taky cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice.

Závěr

Srovnání senátní a poslanecké verze zákona o ochraně přírody ukazuje na rozdílné pohledy na ochranu přírody a krajiny v České republice. Zatímco poslanecká verze se zaměřuje na posílení pravomocí stráží a implementaci evropských předpisů, senátní verze klade větší důraz na specifika jednotlivých národních parků a zájmy obcí a obyvatel v nich žijících. Další vývoj a implementace zákona ukáží, která z těchto verzí bude účinnější v ochraně přírody a krajiny pro budoucí generace.

tags: #srovnání #senátní #a #poslanecké #verze #zákona

Oblíbené příspěvky:

• Krásná místa pro nocování v ČR
• Rozměry nábytkového vhozu
• Klára: Recenze
• Správná likvidace odpadu z laboratoře
• Modelování v Trutnově