Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu na projekty zaměřené na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy, a také na rekultivace starých skládek. V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) je na ně k dispozici 500 milionů korun. Finance mají podpořit hlavně sanace nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy.
„Ačkoli neustále usilujeme o to, abychom pro nás i budoucí generace udržovali a zachovali zdravé a čisté životní prostředí, stále se najde dost velmi znečištěných míst, jejichž kontaminace zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví. V současné době je těch s nejzávažnější kontaminací evidováno okolo pěti set. Naší povinností je zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů. A tam, kde jsou ať už podzemní nebo povrchové vody, půda či ovzduší kontaminovány, je potřeba odstranit rizikové faktory, které znečištění zapříčinily. 500 milionů korun tak pomůže řešit široké spektrum sanačních prací a souvisejících nezbytných kroků, které v konečném efektu pomohou při rekultivacích ohrožených lokalit.
Řešení historických ekologických zátěží, u kterých není znám původce znečištění, je dlouhodobou prioritou Ministerstva životního prostředí. Mnohé z těchto zátěží vznikly ještě před rokem 1989 během intenzivní industrializace. Mezi lety 1989 a 2007 bylo znečištění často špatně zaznamenáno a řešeno, což vedlo k vážným problémům, které i dnes ovlivňují kvalitu životního prostředí a zdraví lidí. „Jedná se o složité a finančně náročné projekty, které vyžadují komplexní přístup. Naším cílem je odstranit tyto zátěže, abychom minimalizovali jejich negativní vliv na současné i budoucí generace,“ říká ministr Hladík.
MŽP kontinuálně podporuje sanaci těchto lokalit z evropských i národních zdrojů. „V posledních čtyřech letech jsme z Operačního programu Životní prostředí na tyto projekty vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o finanční prostředky stále roste, proto přidáváme další půl miliardu korun, a to nejen kvůli potřebě sanací, ale i kvůli možnosti obnovit využití postižených území pro veřejnost a regionální rozvoj,“ dodává ministr. Tato výzva nově umožňuje žádat o podporu vlastníkům pozemků, kde ke kontaminaci došlo nejen před rokem 1989, ale i v období do 30. 4. 2007. O finanční prostředky z OPŽP mohou žádat vlastníci pozemků, pokud jim nebo jejich právním předchůdcům nebylo nařízeno odstranění závadného stavu z moci úřední.
Projekt může zahrnovat jak komplexní sanaci, tak dílčí etapy zaměřené na snížení úrovně znečištění. Součástí může být geologický výzkum, sanační a dekontaminační metody, odtěžby, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, nezbytné stavební či demoliční práce, transport a odstranění nadlimitních odpadů, rekultivace lokality a podobně. Finanční pomoc mohou čerpat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území a další oprávněné subjekty. Míra financování projektů, která se pohybuje mezi 50 % a 85 % způsobilých výdajů, závisí na plánovaném využití lokalit.
Čtěte také: Stará Skládka: Zapomenutá historie Hořovicka
„V této výzvě mohou předložené projekty získat bonifikaci až 5 % podle míry závažnosti staré ekologické zátěže a až 5 % za rozvojový potenciál regionu, kde se ekologická zátěž nachází. To nám umožní finančně zvýhodnit projekty s nejvyšším přínosem pro ochranu životního prostředí a lidské zdraví i pro ekonomický a sociální rozvoj dané lokality,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad projekty administruje.
„Důležitým faktorem pro podání žádosti o dotaci je připravenost projektů. I na tu je možné čerpat podporu z OPŽP, konkrétně z výzvy číslo 67, určené na úhradu výdajů za průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik, která stanoví, jaká kontaminace se v místě nachází, a navrhne efektivní řešení,“ doplňuje ředitel Valdman. Žádosti v 72. výzvě bude možné posílat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21 od 29. ledna 2025 do 14. listopadu 2025. 72.
Starou ekologickou zátěž Paramo, která leží mimo hranice této rafinérie, ale souvisí s její činností v minulých letech, bude pravděpodobně možné napřesrok vyškrtnout z tohoto seznamu. „Kyselinové pryskyřice byly v poválečných letech používány k zarovnání nerovností terénu. K jejich výronu u Lidlu došlo v roce 2004 v důsledku zemních prací při výstavbě marketu. Proto byl zpracován projekt sanačního zásahu, jehož financování bude realizováno v rámci ekologické smlouvy Paramo, a.s. V letošním roce uzavřelo Ministerstvo financí ČR smlouvu o dílo s firmou GHE a.s. Ostrava,“ říká mluvčí Parama Jana Iovlevová.
„Realizace sanačních prací se uskuteční v několika etapách. Nejprve dojde ke stabilizaci svahů a okolí staveniště. Následovat bude řízené odtěžení uložených odpadů, které specializovaná pracoviště přepracují na alternativní palivo. Nedílnou součástí zásahu bude i sanace podzemních vod. V současné době se zpracovává dokumentace pro získání stavebního povolení.
„Ke kontaminaci půdy a podzemních vod ropnými látkami docházelo dlouhodobě za 120 let provozu podniku, zejména pak v závěru 2. světové války v důsledku několika náletů. V poválečných letech staré ekologické zátěže vznikly také používáním odpadů k zarovnání nerovností terénu. Od začátku padesátých let do konce osmdesátých 20. století probíhalo v souladu s tehdy platnou legislativou ukládání odpadů na deponie, které splňovaly standardy své doby,“ říká mluvčí podniku s tím, že Paramo není organizátorem výběrových řízení na dodavatele projektových a realizačních prací.
Čtěte také: Podmínky ekologické daně pro stará auta
Chcete si pronajmout byt, koupit dům nebo se jen rozhlížíte po zajímavé stavební parcele? Nezapomeňte, ale prosím, že stejně důležité jako zhodnocení stavebně-technického stavu nemovitosti a třeba obslužnosti celé lokality je i to, co se nachází v okolí. Znečištění, kterého si možná na první pohled nevšimnete, tíživá minulost ekologické zátěže, netušený původce zápachu.
Hlukové znečištění je co do vážnosti považováno za evropskou dvojku v pořadí škodlivosti. Působí, zrovna tak jako znečištěné ovzduší neblaze na naši psychiku i fyzickou schránku. Konstantní hluk znamená stres a podrážděnost, ztrátu pozornosti, poruchy spánku, hormonální odchylky, problémy s příjmem potravy a narušení trávení, obligátně poškození sluchového aparátu. Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku. Hluk nemusí přicházet vždy a ze všech směrů. Je třeba brát v úvahu i časové rozložení hluku v průběhu dne: třeba u seřaďovacího nádraží nebo blízko velkoskladu s překládkou zboží bude přes den snesitelná, ale výrazně vyšší v noci. Větrné turbíny na obzoru mohou nadělat dost hluku. A nemusí být zrovna slyšet. Ne zrovna okrajovou zajímavostí jsou také nízkofrekvenční zdroje hluku a infrazvuku, třeba průběžně běžící kompresory chladících zařízení v nedaleké fabrice, nákupním centru, případně turbíny větrných elektráren.
Smog charakterizují příhodné podmínky pro vznik ne zrovna příhodné situace. V případě zimního, redukčního smogu, jde o přízemní inverzi, situaci, kdy teplota vzduchu v dolní vrstvě atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. Zdrojem kouře může být automobilová doprava nebo lokální topeniště. U nás je typicky zimní smog spojen s Ostravskem, ale nevyskytuje se jen tam. Je tu ještě smog letní, který má oxidační povahou. Jde o znečištění vzduchu, které vzniká v městských oblastech vlivem působení slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu. Ke vzniku smogové pokličky musí existovat příhodné podmínky, a to nejen znečištění, teplota nebo tlak vzduchu. Potřebujete mělký nízký „kotel“, uzavřený pahorkatinou. Místo, kde vítr smog hned tak nerozfouká. A takových míst zase tolik v ČR není. Znečištění ovzduší je všudypřítomné. Kvalita ovzduší je zásadním faktorem kvality života, a smogovou situací jsme komplikovanou a obsáhlou problematiku jen decentně nakousli. Z hlediska závažnosti je to (nejen) celo-evropská jednička. Obecně mezi největší zdroje nečistot patří tepelné elektrárny a těžký průmysl (plošný efekt), automobilová doprava (liniový efekt), lokální vytápění uhlím nebo spalování odpadu (bodové zdroje znečištění). Někdy jde spíš o polétavé prachové částice, jinde o troposférický ozon, oxidy síry či dusíku. Znečištěný vzduch dýcháme do jisté míry všichni. Někteří ale mnohem více než jiní. Ne, u frekventovaných silnic, na předměstích obkroužených dálničními okruhy, u aglomerací s průmyslovými zónami, skutečně čisté ovzduší není. Není ani ve velkých městech s přehuštěnou dopravou, což jsou prakticky všechna krajská a většina okresních. Je tedy venkov z hlediska kvality ovzduší výhrou? Zase špatně. Své nehezké tam dělají lokální topeniště. Vybrali jste lokalitu k bydlení v uctivé padesátikilometrové vzdálenosti od tepelné elektrárny? Pokud bude převládat větrné proudění vaším směrem, nepomohli jste si. Smutná pravda je taková, že ovzduší v ČR nestojí za mnoho nikde. Ne zrovna málo to souvisí s tím, jakým způsobem získáváme energii.
Světelný smog, rozptyl světla nad velkými městy, sportovišti nebo fabrikami, může také komplikovat život. Nejde o to, že už neuvidíte hvězdnou noční oblohu, ale v noci má být tma a klid na spaní, a umělé světlo se postará o to, že se kvalitně nevyspíte. Prohlídky nemovitostí v nabídce realitních kanceláří se zpravidla realizují za dne. Nestojí ale právě naproti vašemu budoucímu domu osvětlený billboard? Nebo lampa veřejného osvětlení přímo před oknem?
Vámi vybraná lokalita je jistě perfektní, tedy dokud se nezačne v obci nebo městě dít nějaká kultura. Tradiční jihomoravské Hody (Hodky, Předhodové zpívání, Svěcení vína, Vinobraní, průvody) vás nenechají veselím za okny vyspat celé týdny. Dobrý byt či dům, situovaný přímo na náměstí? Co volební mítinky, pojízdné prodejny, pravidelný prodej chlazené drůbeže z kamionu s ampliony? Stadion v blízkosti bydlení není nic příjemného. Jsou to jen maličkosti, ale pokud kultura znehodnotí vaši pohodu hlukem, brouzdajícími popůlnočními opilci, odpadky, máte po radosti. O tom, jak skutečně se v daném místě žije a jak je opravdu klidné, se nehodí promlouvat s realitním makléřem, ale spíše s budoucími sousedy.
Čtěte také: Stará Boleslav: Velitelské Stanoviště
Změna je konstantním rysem lidského života, ale zdaleka ne každá je příjemná. Územní plán, přeložky silniční dopravy, projekty stavebních činností. Vy jste si možná vybrali ideální místo pro bydlení, ale třeba jste přehlédli, že kolem vaší samoty má do pěti let vyrůst nová čtvrť, nebo nákupní centrum s obřím parkovištěm a čtyřiadvacetihodinovým provozem, nebo spalovna odpadů, nový kravín. Je dobré, než někde podepíšete kupní smlouvu na pozemek/stavební parcelu, se poptat na příslušném úřadě, jaké má s okolím tohoto místa do budoucna plány.
Ne každá (negativní) změna vypadá na počátku špatně. Třeba současný trend gentrifikace měst, při kterém se z nehezkých a vyloučených čtvrtí větších měst stávají čtvrtě po všech stránkách vzhledné, moderní. Jenže s tím také rostou průměrné nájmy, mění se obslužnost celé lokality. Nakonec zjistíte, že i když okolí vašeho bydlení teď vypadá mnohem lépe, než před lety, sami si tu už život dovolit nemůžete. I proto je dobré územní plán, který je pro rozvoj města či vesnice závazný, podrobně prostudovat.
Při myšlenkách na bydlení se často upínáme k budoucnosti. Bude se nám tu dobře žít? Bude se tu líbit dětem, mají si kde hrát? Jsou tu školy, školky, obchody, lékař? Jsou to naprosto logické a správné postoje. Jen bychom neměli zapomínat na „minulost“ takové lokality, třeba z hlediska ekologické zátěže. Stavby na brownfieldu jsou z hlediska využití/neplýtvání půdním fondem užitečné, ale nestavíme náhodou na pozemku bývalé obalovny drtě, skládky, zinkovny, u odkaliště? Jde o to se orientovat v tom, proč zrovna váš stavební pozemek je tak levný.
Zápach je hodně obtěžující až paralyzující záležitost. Většinou se jeho intenzita mění v závislosti od zdroje, směru větru, vlhkostí. Někdy je to jen lehce nepříjemný odér na pozadí, jindy je to důvod odstěhovat se. Univerzální rady moc neplatí, jen se pro jistotu podívejte po okolí své potenciální budoucí adresy. Je tu nějaký velký potravinářský závod, jatka s porážkou kolem 50+ tun za den? Co zpracování ryb, pekárny, sušárny vajec, čokoládovny, masokombinát s udírnou? A když se nebavíme o jídle: nedochází tu ke zpracování dřeva, není tu papírna, nevyrábí se tu pryž nebo laky, barviva? Co třeba čistírna odpadních vod? To vše jsou bezpochyby užitečné, ale rozhodně nevonící provozy.
Radon je vlastně dost nudný plyn, ale o jeho účincích na lidské zdraví se to ale rozhodně říct nedá. Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny plic. Měření radonu by nás mělo zajímat všude, byť někde je to aktuálnější. Třeba v trojúhelníku mezi Olomoucí, Prostějovem a Šumperkem bych to rozhodně nepodceňoval. Radon může unikat i ze staršího stavebního materiálu, třeba škváry. Co by mohlo přispět ke znečištění staveb? Třeba azbest, který už dnes patří mezi zakázané. Ale u starších domů? Je sice hezké udělat zákonem tlustou dělicí čáru, ale po desetiletích používání jen tak nezmizí. A dál? Co například formaldehyd, dnes jasně toxická látka s prokazatelným rakovinotvorným efektem. Jen tato užitečná informace jej ale neodstraní ze starých překližek, izolací a dřevotřískových desek, do kterých byl po generace přidáván. Nejenom staré koberce nebo nábytek mohou uvolňovat nezdravé látky.
Prakticky každý starší dům je podobných nedobrot plný, protože dřív se o negativních účincích těchto látek nevědělo, a vnímána byla jen jejich průmyslově-přínosná stránka. Chcete si pronajmout byt, koupit dům nebo se jen rozhlížíte po zajímavé stavební parcele? Pátrejte po okolí, v mapách a ověřených zdrojích.
tags: #stara #ekologicka #tatez #recenze