Recyklace skla v České republice: Cesta od popelnice k novému obalu

Každý z nás se setkal se skeptickým komentářem v souvislosti s tříděním odpadu. Některým pak vrtá v hlavě červík pochybností, který říká, že třídění nemá smysl. Obzvlášť u třídění skla je v tom určitě nějaký háček a dělá se to jen „naoko“.

I když podle údajů EKO-KOMu až 75 % lidí v Česku třídí odpad, někteří občané se stále nechávají ovlivnit mýty o třídění. Je proto důležité neustále vzdělávat občany o správném třídění odpadu a také o chybách, kterým se vyplatí vyhnout.

Skleněné obaly patří vytřídit do speciálních kontejnerů na sklo. Mimochodem, těch je v České republice přes 80 tisíc. Nevymyté sklenice můžete s klidným svědomím vyhodit i nevymyté a i s víčky do barevného kontejneru určeného pro sběr skla.

Možná si při třídění skla lámete hlavu, jak jsou kontejnery na sklo vyprazdňovány. Přeci jen jde o těžké bytelné popelnice. První zastávkou skla na cestě k recyklačním linkám je tzv. střepiště. Tam se sváží obsah z kontejnerů na sklo. Jde o speciálně upravené plochy, které jsou vyhrazeny pro manipulaci s ostrými střepy. Vytříděné sklo shromážděné na tzv. střepišti.

Zpracování skleněných střepů

Výsyp střepů bagrem ze střepiště na pás, který vede na ruční dotřídění na dotřiďovací linku. A jak probíhá cesta skleněného odpadu z popelnice až do třídícího zařízení? Sklo z kontejnerů putuje nejprve do areálů svozových firem, kde se na střepištích skladuje do doby, než je ho dostatečné množství. Následně se kamiony přepraví na příslušnou třídící linku.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Jak je to se skleněnými střepy dál? Po svozu skleněného odpadu do třídiček putuje sklo na tzv. předčištění. Po nadrcení skleněných střepů přichází ke slovu tzv. separátory. Jde o několikafázový proces, kdy jsou pomocí magnetů a laserů postupně ze střepové drti odstraněny kovy, keramika, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Dále oddělí separátory bílé sklo od barevného a v poslední fázi procesu dochází k rozdělení na sklo zelené a hnědé.

Martin Lochovský, manažer pro druhotné suroviny ze společnosti EKO-KOM, a.s., uvedl: „Požadavky na kvalitu vstupní suroviny při recyklaci skla jsou nesmírně vysoké. Sklo je průhledný materiál a každé jeho znečištění je vidět. Norma dokonce připouští pouze 1 gram nečistot na 100 kg upravených skleněných střepů.“

Tam probíhá několik stupňů třídění, včetně ručního v první fázi, při kterém se vybírají velké nečistoty jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Poté již vše obstarávají stroje, drtiče a vibrační síta. Výsledná velikost střepů se pohybuje v řádech milimetrů. Nakonec se pro dosažení požadované vysoké kvality použijí optoelektrická čidla - laserový separátor, který dokončuje celý proces a jen díky němu je možné dosáhnout požadované kvality.

Pomocí laseru je každý střep prosvícen a v případě, že se to nepodaří, jedná se o jasný signál, že střep není skleněný nebo je velmi znečištěn prachem či jiným materiálem. Takový střep je pomocí vzduchové trysky odfouknut mimo čisté střepy. Nečistoty by se totiž dramaticky projevily na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků.

Požadavky skláren a finální produkt

Zásadní jsou požadavky skláren, se kterými každá třídička komunikuje v souvislosti s tím, jaké má sklárna potřeby druhotných surovin. Důmyslný systém třídění a separace skleněných střepů zvyšuje kvalitu skla vhodného k recyklaci. Finální produkt, který může putovat dál, například jako příměs do sklářského písku. Zpracováním skla vzniká na třídicí lince materiál o velmi vysoké čistotě - například výstupní čiré střepy z některých třídiček dosahují kvality až 99,6 %.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

Proč třídit sklo?

K čemu celá ta námaha se skleněnými střepy je? Ohromnou výhodou skla je, že jej můžeme třídit donekonečna. Navíc díky jeho třídění šetříme přírodní zdroje.

Příkladem může být právě použité sklo, které lze recyklovat do nekonečna a je cenným zdrojem pro továrny na recyklaci a výrobu nových skleněných obalů. Za rok jsme vytřídili více než 185 tisíc tun skla!

Přítomnost recyklovaných skleněných obalů ve výrobě nového skla snižuje emise oxidů dusíku, oxidů síry, CO2 a spotřeby energie na tavení skla (u každých 10 procent použitého skla se uspoří 3 procenta energie a 7 procent emisí CO2). V posledních 25 letech snížil evropský průmysl obalového skla pomocí recyklace a technologických inovací emise CO2 a zatížení odpady o 70 %. Ještě větší úsporu pro životní prostředí přináší vylehčené sklo.

Už tedy víte, jak reagovat při výmluvách a zpochybňování třídění skla do kontejnerů… Třídění odpadu není žádná věda. I tak je ale stále obestřeno řadou mýtů, které narušují možnost recyklace.

„Od roku 2030 nebudou moci jít žádné využitelné odpady na skládky a prakticky všechny recyklovatelné odpady se budou třídit,“ říká Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Čtěte také: Staré jahody

Nákladní vozidla na odvoz odpadu však mohou být vícestupňová a mají několik oddělených zásobníků, do kterých se sypou jednotlivé druhy vytříděného odpadu.

Použité skleněné láhve a obaly není nutné před vyhozením čistit. V praxi to funguje následovně: „Naše recyklační linka je schopna zpracovat lahve a sklenice, které nejsou vymyté, stačí, když vylejete obsah. Pokud lidé házejí plasty, papír či sklo do komunálních kontejnerů, tak je tento materiál pro recyklaci navždy zatracen. Použité obaly vyhozené do komunálního odpadu putují následně na skládku odpadu, nebo do spalovny. Například sklo se na skládce nerozkládá a nelze jej ani zlikvidovat spálením.

Co do kontejnerů na sklo nepatří

Přestože se do kontejnerů určených k recyklaci skla mohou házet i nevymyté sklenice nebo dokonce skleněné obaly s víčky, určité druhy skla do nich nepatří. Například výrobky z varného skla, které vypadají sice úplně stejně jako ty z klasického skla, ale jejich složení je jiné a musí se tavit při vyšších teplotách. Stejně tak do kontejnerů nepatří sklokeramika nebo autosklo.

Do zeleného kontejneru také nepatří autoskla kvůli různým chemickým materiálům, které by mohla sklo znečistit. Problémem je také varné sklo, které má vyšší bod tavení. „Mnozí lidé nevědí, že například keramika a porcelán do zelených kontejnerů nepatří. Dalším příkladem je varné sklo, které má mnohem vyšší bod tavení.

Pojďme se podívat, jak správně třídit skleněné obaly a další produkty ze skla.

• Skleněné obaly se odkládají do zeleného nebo bílého kontejneru. Máte-li ve sběrném hnízdě oba, je důležité třídit sklo i podle barev. Tedy barevné do zeleného a čiré do bílého. Pokud máte kontejner na sklo jen jeden, vyhazuje se sem sklo bez ohledu na barvu.
• Ač by se mohlo zdát, že jde také jen o sklo, zrcadlo obsahuje sklo a kovové příměsi. Proto ho nelze třídit a patří do směsného odpadu nebo sběrného dvora.
• Autosklo je na tom podobně. Obsahuje sklo, pryskyřice, kovové a další části. Autosklo vymění v servisu, kde se o vše postarají a pokud ne, odkládáme ho do sběrného dvora , drobné kousky lze odložit do směsného odpadu.
• Tabulové sklo patří do zeleného kontejneru.

Sklo jako ideální materiál

Lidé používají skleněné nádoby již celá tisíciletí. Sklo je totiž nejen krásné, ale i dokonalé. Žádný jiný obal nemá tak skvělé vlastnosti jako sklo. Je to přírodní a neutrální materiál, který chrání cenný obsah. Kvalitní výrobky zůstávají v hygienickém a bezpečném obalu ze skla dokonale čerstvé a uchovávají si po dlouhou dobu svou pravou chuť. Žádný jiný obalový materiál nedokáže s vynikajícími vlastnostmi skla držet krok.

Sklo je na rozdíl od jiných obalových materiálů inertní a nepropustné. To znamená, že nic se nedostane ze skla do výrobku, nic nepronikne do výrobku sklem ani zvenčí a nic neuniká ven. Skleněné obaly navíc nepotřebují žádné další chemické úpravy vnitřních stěn k tomu, aby chránily svůj obsah. To je přesvědčivý argument zejména u citlivých produktů, například u dětské výživy a léků, nebo u zdravých a kvalitních potravin, jako jsou mléko, zelenina a šťávy.

„Sklo nepropouští plyny. To znamená, že ve skleněných lahvích si minerální voda velmi dlouho uchovává svůj obsah oxidu uhličitého. Sklo je 100% přírodní, vyrábí se prakticky pouze z písku, sody, dolomitu, vápence a samozřejmě ze střepů. Bez ohledu na to, kolikrát se sklo recykluje, zůstává jeho kvalita nezměněna. Sklo zůstává sklem.

„Pro naši sklárnu jsou střepy zásadní, protože nejekologičtější výroba skloviny je právě ze skla recyklovaného. Skla z kontejnerů na tříděný odpad je v naší republice nedostatek, proto ho musíme dovážet ze zahraničí. Když bychom měli poměr dodávek střepů vyjádřit v procentech, tak tuzemští dodavatelé střepů tvoří 77,14 % a zahraniční 22,86 %,“ uvádí Regína Bělohoubková a dodává: „Nepotřebujeme nic jiného, než aby lidé odnesli sklo do kontejneru na tříděný odpad, a ne do odpadu směsného. Čím více střepů z odpadu bude použito k výrobě nového skla, tím ekologičtější bude celý výrobní proces.

Využitím střepů jako druhotné suroviny se šetří nejen energie a přírodní zdroje potřebné k výrobě skla, ale snižuje se i množství emisí CO2, NOx a SOx v ovzduší. Střepy se totiž taví snáze než suroviny. V posledních letech se technologie úpravy starého skla zdokonalila. Skleněné střepy už nemusejí být tříděny ručně. Cizí látky a znečištění se detekují a odstraňují elektronicky. Už cizí tělíska od velikosti 4 mm se dají automaticky eliminovat.

Recyklování skla není technicky velká výzva. Záleží však na kvalitě sebraného skla: jakmile se do kontejneru dostanou kovové, keramické, kameninové nebo porcelánové prvky, musí být pečlivě vytříděny. Tyto cizí látky by poškodily kvalitu nově vyráběného skla. Etikety na láhvích nebo potravinových sklenicích nepředstavují problém, protože se při tavení spalují při teplotě nad 1500 stupňů beze zbytku.

Sklo je jedním z nejstarších, nejrozšířenějších, ale zejména nejekologičtějších obalových materiálů. Jako jediný obalový materiál se dá 100% recyklovat. Ze skleněných střepů vzniká plnohodnotný obal stejné kvality. Procesem recyklace si sklo uchovává stejné fyzikální, chemické i hygienické vlastnosti, jako kdyby bylo vyrobeno z přírodních zdrojů - písku, vápence a sody.

Už na počátku 70. let 20. století rozpoznalo tehdejší vedení společnosti Vetropack enormní potenciál recyklace skla a vybudovalo recyklační firmu Vetro-Recycling AG. Dnes se 95 % použitého obalového skla dostává do sběren - to znamená přes 319 000 tun starého skla nebo také 42 kg na osobu. Tím se Švýcarsko stalo v recyklování opravdovým světovým šampionem.

Už dlouho jsou ovšem kvóty recyklace skla vysoké i v dalších zemích. V Rakousku se recykluje zhruba 80 % obalového skla, což odpovídá přibližně 221 000 tunám starého skla nebo 24,3 kg na hlavu.

Ve východní Evropě se ekologické povědomí z různých důvodů probudilo o něco později než v západní Evropě. V Chorvatsku činí recyklační kvóta skla v současnosti asi 59 %, v České republice 50 %, na Slovensku 34 % a na Ukrajině 23 %. Tato čísla naznačují, že recyklování skla má stále ještě enormní potenciál.

Jak třídit sklo

Skleněný odpad obvykle třídíme do zelených a bílých sběrných nádob. Do zelených patří barevné sklo, čiré zase do bílého kontejneru. Vždy sledujte a dodržujte informace uvedené na samolepkách, které jsou umístěny na sběrných nádobách. Zohledňují totiž místní specifika třídění odpadu.

Před tříděním je důležité vždy zmenšit objem odpadu, například jeho sešlápnutím, zmačkáním, rozložením nebo rozřezáním.

Zdá se, že v případě třídění skla nemůže nastat problém. Opak je však pravdou. I proto často končí například zrcadlo, porcelán nebo zdobené skleněné dekorace ve špatné odpadové nádobě.

tags: #stare #sklo #recyklace #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Boj Greenpeace proti uhlí v Německu
• Jak funguje mezisklad radioaktivního odpadu?
• Kontejnery na tříděný odpad v Děčíně
• Důsledky klimatických změn
• Jak se zpracovává lidský odpad?