Emisní norma EURO 4: Co byste měli vědět

Stále větší počet automobilů a rostoucí množství škodlivin, které vypouštějí - jejich dopad na životní prostředí nemohl zůstat bez povšimnutí. Proto bylo již v 80. letech minulého století zavedeno takzvané nařízení R49 a od počátku 90. let platí v Evropské unii a EHP normy EURO.

V posledních letech dochází k neustálému zlepšování emisních norem pro automobily, od normy Euro 4 až po nejnovější normu Euro 7. Rozvoj technologií a rostoucí povědomí o životním prostředí vedou ke stále přísnějším normám, které směřují k udržitelné a ekologické budoucnosti silniční dopravy.

Co je norma EURO 4?

Norma EURO 4 byla vypracována a schválena na začátku roku 2005 a platí pro automobily vyrobené od roku 2006. Jinými slovy, pokud bylo vozidlo poprvé registrováno po 1. lednu 2006, muselo splňovat normu EURO 4. Čtvrtá iterace opatření pro mezní hodnoty emisí výfukových plynů a částic platila de facto po dobu pěti let. Je pravda, že nové normy - později označované jako EURO 5a - byly schváleny již v září 2009, ale v platnost vstoupily až v lednu 2011. Do té doby musela nově registrovaná vozidla splňovat normu EURO 4.

Emisní limity EURO upravují směrnice 98/69/ES a 2002/80/ES pro všechny osobní automobily, zatímco motocykly a další dvoukolová vozidla (např. Za zmínku stojí, že během platnosti normy EURO4 pro osobní automobily se na dvoukolky a tříkolky vztahovala emisní norma Euro III.

Dopad normy EURO 4 na automobily

Zavedení normy EURO 4 přineslo výrobcům poměrně významné změny, neboť byli nuceni snížit emise ve všech dosud testovaných řadách na polovinu. Významné je, že v případě vozidel se zážehovými motory nebylo dosud rozhodnuto o emisních normách pro pevné částice. Ty byly testovány až od normy EURO 5, ale i v tomto případě pouze u motorů s přímým vstřikováním (např.

Čtěte také: Stav školství v Moravskoslezském kraji 2000/2001

Norma EURO 4 pro automobily se vznětovými motory přinesla menší snížení emisí oxidu uhelnatého (z 0,64 na 0,50 g/km), ale výraznější snížení emisí oxidů dusíku a pevných částic. Právě tato poslední změna vedla k tomu, že se dieselové vozy začaly vybavovat filtrem pevných částic, tzv. filtrem DPF nebo FAP. Bez DPF by vozidlo obvykle nesplňovalo normy, které již byly považovány za velmi vysoké.

Zavedení normy EURO 4 bylo také jedním z důvodů, proč motory využívající systém common rail získaly výhodu oproti motorům založeným na vstřikování čerpadlem.

Norma EURO 4 pro motocykly

Motocykly - a všechna ostatní dvoukolová nebo tříkolová vozidla - musí od roku 2017 splňovat pouze normu EURO IV.

Jak zjistit, zda auto splňuje normu EURO 4?

Na většinu vozidel se vztahují emisní normy platné v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru. Automobily poprvé registrované od 1. ledna 2006 (a motocykly registrované od roku 2017) musí splňovat normu EURO 4. To, že byl vůz vyroben před rokem 2006, však automaticky neznamená, že nesplňuje normy EURO 4. V roce 2000 byly jednotky GDI modernizovány tak, aby splňovaly požadavky normy EURO 4, ačkoli výroba samotného modelu skončila v roce 2004, tedy dva roky předtím, než nová emisní norma vstoupila v platnost.

Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.

Čtěte také: Perspektivy recyklace autobusů

EURO 4 a čisté dopravní zóny

Nalezení vhodného kompromisu mezi snížením znečištění u benzinových a naftových vozidel a pohodlím jejich uživatelů není vůbec snadné. Ačkoli tedy nově vyráběné automobily již dlouho musí splňovat přísnější emisní normu, není možné zajistit, aby - jen tak - zůstala na silnicích pouze nová a ekologická vozidla. Proto i v takzvaných čistých dopravních zónách budou moci jezdit auta splňující emisní normu EURO 4 - a to až do roku 2025. Poté se však budou muset smířit s tím, že jejich čas v centrech měst již pominul.

Ekologická daň a emisní normy

Ekologická daň, známá také jako eko daň, představuje zákonně stanovenou platbu, která se vybírá při převodu vozidla, které mají vysoké emise. Ekologická daň je poplatek, který platíte za to, že vaše auto nesplňuje emisní normy. Emisní normy jsou EURO 0 až EURO 5, čím má norma vyšší číslo, tím nižší emise má těmito normami označený vůz. Auto, které splňuje emisní normu EURO 3, EURO 4 a EURO 5, neplatí ekologický poplatek.

Vozidla, která nyní splňují emisní normy Euro 3, 4 a 5 jsou osvobozeny od ekologického poplatku. Pokud vozidla splňují emisní normy Euro 2 platí se převod vozidla 3 000 Kč. Za vozidla, která splňují pouze Euro 1 zaplatíte 5 000 Kč a za vozidla, která nesplňují žádnou emisní normu Euro zaplatíte 10 000 Kč.

Ekologickou daň platíme pouze při první registraci vozidla v České republice (v případě dovozu vozidla ze zahraničí). Pokud je vozidlo přihlášeno v ČR a doposud nebyla ekodaň zaplacena, platí se při následujícím převodu.

Přehled ekologické daně

Emisní limity a technická kontrola

Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy.

Čtěte také: Průvodce likvidací nábytku

Jak probíhá měření emisí?

Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.

Zatímco Euro normy jsou stanovené pro nové vozy, měření na SME probíhá u používaných vozidel, která mají najeto klidně desítky či stovky tisíc kilometrů. Během technické kontroly emise tedy již nemusí být v souladu s výrobními normami, ale s mírnějšími provozními limity. Ty dodává buď přímo výrobce nebo je stanoví Ministerstvo dopravy.

Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.

Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.

Cena měření emisí

Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Obvykle zaplatíte zhruba 800-1 200 Kč. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na nejvyšší ceny tradičně narazíte v Praze a dalších velkých městech, naopak v menších městech a na venkově vás technická kontrola i emise vyjdou levněji.

Co dělat, když auto nesplní emise?

Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.

Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic. V závislosti na modelu vozidla a rozsahu poruch vás tyto závady obvykle vyjdou na tisíce až desetitisíce Kč.

Tipy, jak udržet emise v normě

Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou:

• Tankujte kvalitní palivo u prověřených čerpacích stanic: Prémiová paliva často obsahují speciální aditiva, která čistí palivovou soustavu a vstřikovače. Čistší motor pak spaluje palivo efektivněji, což se přímo promítá do nižších emisí i spotřeby.
• Měňte olej podle doporučení výrobce automobilu: Starý či znečištěný motorový olej zvyšuje tření a opotřebení motoru. Interval výměny dodržujte také u olejového, vzduchového a palivového filtru. Zanesené filtry mohou zvyšovat kouřivost i emise.
• Dodržujte správné jízdní návyky: Vyhněte se zejména prudkému zrychlování a brzdění. Plynulá a předvídavá jízda neovlivňuje jen emise v daný okamžik, ale udržuje také klíčové komponenty emisního systému v dobré kondici. U dieselového motoru si nezapomeňte občas naplánovat jízdu po dálnici nebo rychlostní silnici. Delší jízdou (nejméně 15-20 minut) při vyšší rychlosti (alespoň 80-90 km/h) přispějete k regeneraci filtru pevných částic.
• Dopřejte svému vozidlu pravidelný servis: Ideálně jednou ročně nebo po najetí 10-15 tisíc km. Zkušený mechanik by měl problémy odhalit dříve než (ne)zkušený řidič.
• Nepodceňujte varovné kontrolky: Pokud vám systém hlásí nějakou chybu, řešte ji okamžitě.

tags: #stary #naftak #emise #normy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zahradničení s listím
• Informace o povodních jako přírodním jevu
• Příčiny úbytku ptactva
• Snížení emisí z nákladní dopravy
• Nákaza od zvířat v přírodě