Státní Program Ochrany Přírody a Krajiny České Republiky: Cíle a Opatření

16.03.2026

Vláda schválila aktualizovaný Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020-2025. Program cílí zejména na zastavení pokračujícího úbytku biologické rozmanitosti a zároveň na konkrétní opatření, která povedou ke zlepšení stavu biodiverzity. Program definuje na 36 cílů a 120 specifických opatření, jak ve vztahu k ochraně přírodně cenných území a druhů, tak i k udržitelnému využívání jednotlivých typů ekosystémů. Některé z nich jsou významné i z hlediska adaptace přírody a krajiny na změny klimatu.

“Státní program stanovuje cíle a opatření, jejichž realizace přísluší zejména Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zemědělství. Přesněji řečeno orgánům ochrany přírody a dalším orgánům státní správy, v jejichž kompetenci je hospodaření v krajině. Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (SPOPK ČR) pro období 2020-2025 představuje dílčí koncepční dokument, který je de facto akčním plánem pro plnění cílů a opatření vymezených ve Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR z roku 2016. Tato strategie definuje prioritní oblasti v ochraně a udržitelném využívání biologické rozmanitosti a nyní schválený program posílí plnění jejích vybraných cílů. Program, na jehož přípravě MŽP spolupracovalo i s Ministerstvem zemědělství, zároveň reaguje na aktuální stav přírody a krajiny a potřeby jejich ochrany.

Kromě analýzy současných hrozeb a tlaků na přírodu a krajinu, kterou zpracovalo MŽP spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, popisu stávajících legislativních nástrojů ochrany přírody a krajiny, mapuje SPOPK ČR rovněž stávající ekonomické nástroje pro zajištění financování ochrany přírody a krajiny. V druhé části pak definuje konkrétní cíle a opatření jak ve vztahu k ochraně přírodně cenných území a druhů, tak i ve vztahu k udržitelnému využívání jednotlivých typů ekosystémů, a to včetně stanovení gescí a termínů pro realizaci daných úkolů.

Součástí SPOPK ČR je i Analýza přístupu k handicapovaným živočichům a činnosti záchranných stanic, která byla připravována v odborné pracovní skupině během posledních dvou let a která definuje priority pro řešení této problematiky.

Cíle a Opatření v Různých Oblastech

Zemědělská Krajina

Vytvořit podmínky pro diverzifikaci krajiny v zájmu zachování a rozšíření běžných volně žijících druhů rostlin a živočichů zemědělské krajiny (zejména ptáků a opylovačů) prostřednictvím stávajících dotačních programů. Pro podporu těchto snah chce MŽP mj. Realizovat opatření zvyšující retenční kapacitu půdy včetně zvýšení podílu organické hmoty. Zvýšit aktivní zapojení zemědělců v oblasti ochrany biodiverzity včetně biodiverzity půdy. Rozšířit extenzivní a k přírodě šetrné hospodaření na zemědělské půdě.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Lesní Hospodářství

Posílit ekologickou stabilitu lesů jako základní podmínku dlouhodobého plnění všech jejich funkcí. Zvýšit druhovou pestrost skladby lesních porostů, podporovat přirozenou obnovu porostů, zajistit ochranu významných stromů a ponechávat přiměřené množství dřevní hmoty k rozpadu ve státních lesích, vč. např. zavedení podmínky posouzení stavu lesního ekosystému při stanovení plánu chovu a lovu spárkaté zvěře do právního předpisu.

Vodní Ekosystémy

Dále také pokračovat v podpoře opatření pro zvýšení retence vody v lesích i na revitalizace vodních toků, mokřadů a melioračních sítí a na budování protierozních opatření, malých vodních nádrží, tůní a prohlubní. Účinně chránit a zlepšit ekostabilizačních funkce vodních toků a niv. Vymezit prioritní úseky vodních toků k revitalizaci a renaturaci (samovolné obnově). Realizovat projekty zaměřené na zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách, na obnovu a vytváření přírodních a přírodě blízkých biotopů a na podporu přirozených ekologických procesů s cílem udržet a systematicky zvyšovat biologickou rozmanitost.

Financování

Pro podporu plnění jednotlivých opatření počítá SPOPK ČR s využitím možností rozpočtu MŽP a čerpáním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v novém programovém období 2021-2027.

Dotační Politika v Ochraně Přírody a Krajiny

Dotační a ekonomické nástroje vůbec doplňují nástroje administrativní (neboli legislativní, tzn. že vlastníka omezíme tím, že mu určitou činnost zakážeme, resp. přikážeme, jedná se tedy o restrikci). Snažíme se o stále větší pokrytí objemu potřeb v ochraně přírody a krajiny ekonomickými nástroji, které působí motivačně, a tím jsou z hlediska vztahu veřejnosti a ochrany přírody lepší než nástroje administrativní, restriktivní. Potřeby ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, na které se dotační politika snaží reagovat, vyplývají jednak z mezinárodních závazků a jednak ze strategických dokumentů resortu.

Základními strategickými dokumenty pro oblast ochrany přírody jsou „Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR“, „Státní program ochrany přírody a krajiny“ a „Státní politika životního prostředí pro léta 2004-2010“Základním cílem resortu životního prostředí je podpora biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů a genofondu. Šetrné hospodaření na zemědělských, lesních i vodních ekosystémech je projevem snahy o zachování rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a krajiny (OPK) a zájmy ekonomickými.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Lesní Hospodářství a Ochrana Přírody

Obecné cíle v oblasti lesního hospodaření jsou shrnuty v Národním lesnickém programu - zde jsou obsažena celoevropská kriteria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijatá na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu z roku 1998.

Z hlediska zájmů ochrany přírody je potřeba rozdělit lesy do několika skupin. Za prvé jsou to lesy na území národních parků (NP) a národních přírodních rezervací (NPR). Zde je na prvním místě podpora přírodních procesů v ekosystémech. MŽP vykonává státní správu lesů na území národních parků.

V ostatních zvláště chráněných územích, tedy národních přírodních památkách (NPP), přírodních rezervacích (PR), přírodních památkách (PP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) je hospodaření s lesními ekosystémy vázáno na zachování hodnot, pro které bylo území vyhlášeno. Tyto lesy jsou z většiny v kategorii lesů zvláštního určení a lesů ochranných. V těchto územích je tedy potřeba sladit zájmy hospodářské a zájmy ochrany přírody.

To znamená, že např. CHKO má za předmět ochrany zachovat krajinný ráz. K tomu je nutné zachovat i vhodné způsoby hospodaření. Např. jihočeská krajina je charakteristická střídáním lesů, luk a rybníků, lidská sídla mají specifické znaky jihočeského selského baroka apod. CHKO Třeboňsko tedy ochraňuje celý tento soubor, a to i se zachováním způsobu obhospodařování.

V rezervacích či památkách je chráněn určitý druh, ekosystém či geologická zajímavost, hospodaření je tedy určováno zachováním, případně rozvojem tohoto chráněného fenoménu.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Natura 2000

V tomto případě je důležité upozornit na snahu o maximální využití ekonomických nástrojů a podporu činností k naplnění požadavků směrnic pro tyto oblasti. Natura 2000 bude financována integrovaným přístupem, tzn. že Evropská unie nevytvořila nový speciální fond pro financování Natury 2000, ale členské státy EU byly vyzvány, aby využily možností, které nabízejí strukturální fondy EU. Evropská unie Naturu 2000 vnímá jako jeden z důležitých nástrojů OPK, a proto v těchto fondech pro nové programové období EU (2007-2013) je prostor pro nastavení dotačních titulů na podporu Natury 2000.

Lesy Nepožírající Zvláštní Ochranu

Územní systém ekologické stability (ÚSES) vyžaduje mimo jiné vytváření biocenter a biokoridorů, cílem je tedy podpora vzniku a obnovy lesních ekosystémů s cílem posílení ekologické stability krajiny. Tato činnost má rovněž podporu v dotační politice. Les je také významným krajinným prvkem. Tato skutečnost je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny, MŽP zde však zvláštní cíle neuplatňuje.

Vyskytuje-li se zde však druh vyžadující ochranu, převážně jde o druhy kriticky a silně ohrožené, pak je cílem OPK podpořit způsob hospodaření zabezpečující podmínky pro udržení nebo posílení těchto druhů vytvořením nebo zachováním vhodného biotopu.

Financování Zájmů Ochrany Přírody a Krajiny

Jsou to jednak národní zdroje, a to:

Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP;
Příspěvky na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem;
Program péče o krajinu;
Program revitalizace říčních systémů;
Program péče o přírodní prostředí - pod Státním fondem životního prostředí ČR; a zdroje evropské:
Operační program Infrastruktura;
Program LIFE III;
HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova) - v rámci něj zejména Agroenvironmentální programy a podpora oblastí s environmentálními omezeními;
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

Podprogram Péče o Nezcizitelný Státní Majetek v ZCHÚ

Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP v celkové výši cca 100 mil. Kč ročně je určen na opatření vyplývající z plánů péče o ZCHÚ. Žadatelem jsou správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako příklad využití můžeme uvést redukci borovice vejmutovky v Národním parku České Švýcarsko. České Švýcarsko je organizační složkou státu, ta je stoprocentně závislá na prostředcích ze státního rozpočtu, resp. ze zdrojů resortu. Program na redukci vejmutovky je sám o sobě rentabilní, ale tím, že NP České Švýcarsko je organizační složkou státu, má na likvidaci VJ velké vstupy, ty mu odčerpávají možnost provádět ostatní činnosti. Veškerý zisk však vrací do státního rozpočtu. Protože provoz v NP České Švýcarsko není stejný jako v jiném národního parku (ostatní národní parky jsou příspěvkovými organizacemi), je nutné tuto věc řešit např. navýšením příspěvku ze státního rozpočtu.

Program Péče o Krajinu

Program péče o krajinu disponuje cca 200 mil. ročně. Má dva podprogramy, z nichž jeden slouží k podpoře realizace opatření v tzv. volné krajině (tj. bez zvláštní územní ochrany) pro vlastníky, nájemce a podnájemce pozemků, a druhý podporuje ochranářský management ve zvláště chráněných částech přírody. V tomto podprogramu resortní organizace MŽP uzavírají smlouvy o dílo se subjekty, které provádějí jednotlivá opatření v ZCHÚ. Využití finančních prostředků v tomto druhém podprogramu není vázáno na majetek státu.

Pro lesní ekosystémy jde o úpravu druhové a prostorové skladby lesa směrem k přírodě blízkému stavu, opatření k bezpečnému ponechání dřeva k zetlení, zajišťování původního osiva, vysazování stanovištně původních MZD nad minimální podíl stanovený LHP (LHO), udržování nevýznamných druhů lesní hospodářské skladby (jedle bělokorá, topol černý, jasan úzkolistý atp.), používání k přírodě šetrných technologií (lanovky apod.) aj.

Také sem patří péče o významné aleje a památné stromy. Pro podprogram určený do volné krajiny je ročně vyčleněno kolem 80 mil. korun. Do lesa putuje asi čtvrtina, tedy 20 mil. Kč.

Program Péče o Životní Prostředí (pod SFŽP)

Program péče o životní prostředí (pod SFŽP) je národním programem. V současné době je čerpání z něj pozastaveno.

Státní Fond Životního Prostředí

SFŽP má svoje příjmy a z těch hradí tyto programy. Od roku 2004 se finanční prostředky spíše využívají na kofinancování evropských zdrojů, v národním programu se v současné době nepřijímají žádosti.

Přípravy na Nové Financování

Pro nové programové období Evropské unie 2007-2013 vznikají transformací současných fondů nové fondy, ke každému fondu existuje nařízení Rady, které specifikuje, jakým způsobem se z fondu dá čerpat. Zároveň každý stát dostane z každého fondu přiděleny určité prostředky. Teď nastává fáze, kdy vezmeme nařízení, formulované dost obecně, a uděláme k němu strategický dokument, kde popíšeme, jaká je v ČR situace, jaké jsou problémy, uděláme analýzu a definujeme cíle v dané oblasti. Pak vytvoříme programový dokument, kde už definujeme konkrétní dotační tituly. Např. uvedeme, že máme sníženou retenční schopnost krajiny, takže se pokusíme dotační politiku nasměrovat tak, aby tento problém řešila. Teď probíhá na všech resortech fáze vytváření strategických i programových dokumentů.

Využití Dotací v Národních Parcích

Než byly vyhlášeny národní parky, nebyly na jejich území všechny lesy zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Pouze v nich byly vyhlášeny rezervace. Z ostatních lesů, tedy hospodářských, měly obce příjem do svého rozpočtu formou daně z lesních pozemků. Tím, že byly vyhlášeny národní parky, obce o tento příjem přišly. Proto MŽP poslední tři roky kompenzuje obcím tuto „újmu“. Ze státního rozpočtu je vyčleněno 6 mil. Kč, které jsou určeny ke kompenzacím těchto daní obcím. Obce o ni nežádají, posílá jim ji přes krajské úřady přímo MŽP.

Hospodaření Národních Parků

Je třeba si uvědomit, že máme dva hospodářské typy národních parků. První tři (KRNAP, Šumava, Podyjí) jsou příspěvkové organizace, ty mohou vytvářet vlastní zisk - především z prodeje dřeva. NP České Švýcarsko je organizační složkou státu a je stoprocentně závislý na prostředcích ze státního rozpočtu. V současné době je mediálně zdůrazňováno, jak se v Krkonoších a na Šumavě těží proto, aby se získávaly peníze za dřevo. Není to bezvýznamný podíl, ale z hlediska rozpočtu parku to není tak zásadní, jak si někteří lidé myslí. Většinu prostředků, se kterými správy parků pracují, dostávají od státu, tedy od ministerstva.

Je to trochu nešťastná věc, protože na jednu stranu tvrdíme, že v národních parcích máme zajišťovat přírodní procesy, na druhou stranu máme složení porostů většinou takové, že se tam intenzivní lesnická činnost musí provádět. Bez ní by na některých lokalitách nikdy (nebo za příliš dlouhou dobu) nedošlo ke změně druhové skladby. V této fázi je třeba rozlišovat - a to si někteří lesníci pletou - přírodní procesy a přirozené procesy, pojmy přirozená druhová skladba a samovolný vývoj. Samovolný vývoj a přírodní procesy mohou probíhat kdekoliv, ale druhová skladba se nám kdekoliv neobnoví. Jestliže máme na Šumavě v současné době asi 80 jedlí v nadmořské výšce 1100 m a výše, je si třeba uvědomit, že jedle se bude v těchto lokalitách přirozeně obnovovat minimálně. Většina jedle v těchto polohách bude vysazována uměle. Je proto logicky třeba kombinovat aktivní management s ponecháním přirozenému nebo samovolnému vývoji.

Tendence Vývoje Podpory

Některé tituly klesaly, některé naopak stoupaly, ale obecně se dá říci, že celkově se výše držela na stejné úrovni. Pan ministr L. Ambrozek považuje krajinotvorné programy za svou prioritu a snaží se v rámci rozpočtového snižování, které přichází každoročně, programy držet zhruba na stejné úrovni.

Máme požadavky na navýšení nebo alespoň na udržení, ale to je spíše otázka priorit každého ministra.

Forma Financování Ochrany Přírody

Je třeba ještě zmínit jeden významný nástroj, který ovlivňuje i úroveň náhrad vlastníkům. Naší snahou je, aby zejména na území národních parků a těch nejcennějších územích v rezervacích a památkách, případně v I. zónách chráněných krajinných oblastí, byly pozemky ve správě státu (správě národního parku a pod.) a existující státní organizace v ochraně přírody se o převody majetku snaží.

Jde zejména o nelesní pozemky. U národních parků je snaha o bezúplatný převod, třeba od ministerstva obrany nebo od bývalých okresních úřadů. Zbytek je řešen výkupy; ty jsou zajišťovány v současné době ze Státního fondu životního prostředí. V případě, že byly majetky převedeny nebo navráceny obcím na území národního parku, se snažíme jednat o zpětném vykoupení do státního vlastnictví, aby kompenzace nemusela být vyplácena. Dalším významným nástrojem jsou směny pozemků, kdy se jedny státní pozemky mění za druhé, tzn. např. lesní pozemky, které jsou teď na území národních parků, se smění s LČR, které spravují státní pozemky mimo národní parky.