Státní závěrečné zkoušky environmentalní biotechnologie: Okruhy a důležité informace

Studium bakalářských studijních programů je tříleté a je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul „bakalář“, zkr. „Bc.“ Studium navazujících magisterských studijních programů je dvouleté a je ukončeno obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Absolvent získává titul „magistr“, zkr.

Výuka se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, cvičení, praktik, konzultací, kurzů, exkurzí, terénních cvičení, odborných praxí aj. podle studijních plánů. Studijní literaturu si studenti mohou zapůjčit v knihovnách kateder, v centrální knihovně v areálu Zbrojnice či ve Státní vědecké knihovně. Výpůjční doba je zveřejněna v příslušných knihovnách a na webových stránkách. Prodejna skript je umístěna v areálu Zbrojnice, Biskupské nám. 1. Aktuální informace ke studijním záležitostem jsou zveřejňovány na vývěsce studijního oddělení v budově fakulty, tř. 17. listopadu 12, na webových stránkách fakulty a ve Zpravodaji PřF UP.

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném programu, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie B) a volitelné (předměty kategorie C). Povinné předměty (předměty typu A) jsou předměty, které student daného programu musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního programu a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti programu mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu.

V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Povinně volitelné předměty (předměty typu B) umožňují specializaci v programu a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů. Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP nabízí zpravidla u každého studijního programu seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření.

Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů. Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé programy, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu. Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. Kolokvium je způsob ukončení předmětu, který probíhá zpravidla formou rozhovoru zkoušejícího se skupinou studentů s cílem ověřit požadované znalosti jednotlivých studentů a rovněž jejich schopnost spolupracovat s ostatními a reagovat na dotazy zkoušejícího. Zkouška je způsob ukončení předmětu, jehož cílem je ověřit hloubku a šíři teoretických znalostí a praktických dovedností studenta a jeho schopnost tyto tvůrčím způsobem používat. Cílem zkoušky je rovněž posoudit celkovou orientaci studenta v dané problematice. Zkouška může být konána ústní či písemnou formou, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů.

Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm „F“), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci vypsaných termínů. Výsledek zkoušky se kvalifikuje stupni A až F. Na vypsané termíny kolokvií a zkoušek se studenti přihlašují prostřednictvím elektronického systému evidence studia.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním programem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem. Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

• student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
• student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
• jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
• jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Dostavením se ke státní závěrečné zkoušce student prohlašuje, že je schopen zkoušku absolvovat. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky nebo nedostaví-li se bez řádné omluvy ke zkoušce v termínu, na který se přihlásil, je klasifikován známkou „nevyhověl/-a” (4).

Student, který v daném akademickém roce splnil všechny podmínky pro konání poslední části státní závěrečné zkoušky, musí tuto složit nejpozději v následujícím akademickém roce a současně v rámci maximální doby studia stanovené podle čl. 7 odst. 2. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukon­čení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Studijní programy a jejich zaměření

Náš ústav v tříletém bakalářském stupni studia garantuje specializace Potravinářské biotechnologie a aplikovaná mikrobiologie a Environmentální inženýrství/Ochrana životního prostředí (v rámci studijního programu Materiály a technologie), v dvouletém navazujícím magisterském studiu program Environmentální inženýrství (dříve Inženýrství ochrany životního prostředí) a nově i doktorský obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí. Tyto programy se zaměřují především na chemickou a chemicko-technologickou oblast ochrany životního prostředí, tedy na analýzu čistoty vod nebo ovzduší, odstraňování a zmírňování dopadu ekologických škod, sanační technologie nebo odpadové hospodářství a problematiku recyklace. Důležité jsou pro nás také biotechnologie, které se využívají například pro čištění odpadních vod nebo odstraňování toxických látek z prostředí (biodegradace). Vzhledem k tomu, že se zabýváme všemi složkami životního prostředí, využíváme pro analýzu environmentálních vzorků celou řadu instrumentálních metod, především z oblasti analytické chemie, ale naši studenti se proto v laboratořích detailně seznámí s měřením na přístrojích, které jsou široce využívány i v jiných oborech (biochemie, mikrobiologie, obecná chemie atd.).

Studijní program v kostceNavazující magisterské studium experimentální biologie umožňuje absolventům bakalářského programu biologie získat komplexní vědomosti v rámci experimentálních biologických disciplín. Do výuky jsou zařazeny také předměty se zaměřením na praxi, např. lékařská genetika, aplikovaná mikrobiologie, ochrana životního prostředí a témata z oblasti zemědělství a hygieny. Na výuce těchto předmětů se podílejí významní specialisté z praxe. Důraz je kladen na získání širokého spektra znalostí a experimentálních dovedností. Výuka probíhá v nově zařízených laboratořích vybavených moderní přístrojovou technikou. Diplomové práce jsou zadávány s ohledem na aktuálně řešené výzkumné projekty a umožňují studentům se aktivně do výzkumu zařadit. Zkušenosti mohou studenti získat i na partnerských vědeckých a univerzitních institucích, kterými jsou např. Biofyzikální ústav AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR, Institut environmentálních technologií VŠB-TU, Centrum nanotechnologií VŠB-TU a další. V rámci programu Erasmus+ mají studenti příležitost vycestovat na desítky zahraničních univerzit.Výběrem volitelných (resp. výběrových) kursů je vytvořen prostor pro odbornou specializaci studentů v rámci profilu absolventa s ohledem na jejich budoucí uplatnění v praxi nebo pokračování v doktorském studiu.

Uplatnění absolventů

Absolvent má vzdělání interdisciplinárního charakteru založené na teoretických vědomostech a praktických dovednostech z experimentálních biologických a z hraničních fyzikálních a chemických oborů. Dovede aplikovat a využívat ke studiu živých soustav škálu experimentálních metod a je schopen interaktivní mezioborové spolupráce. Absolventi jsou připraveni pro práci vyžadující multidisciplinární orientaci a flexibilní adaptaci na různých typech pracovišť ve zdravotnictví, hygieně, potravinářství, farmacii, zemědělství, odpadovém hospodářství, v chemických odvětvích, na ekologických pracovištích, apod.

Přijímací řízení

Písemná přijímací zkouška formou písemného testu. Datum konání přijímací zkoušky bude zveřejněno v elektronické přihlášce uchazeče a na webových stránkách Přírodovědecké fakulty nejpozději 30. dubna 2026. Náhradní termín přijímací zkoušky (dále jen NT PZk) je stanoven na 22. června 2026. NT PZk je udělován pouze ze závažných důvodů, znemožňujících účast na řádném termínu přijímací zkoušky (např. časová kolize termínu přijímací zkoušky s termínem státních závěrečných zkoušek, hospitalizace, karanténa apod.). O náhradní termín je nutno písemně požádat děkanku fakulty nejpozději do 2 dnů od řádného termínu přijímací zkoušky a důvody doložit příslušným potvrzením. O závažnosti důvodu rozhodne děkanka. Uchazeč, který vyhověl u přijímací zkoušky nebo mu byla přijímací zkouška prominuta, je povinen doložit elektronickou konverzi vysokoškolského diplomu nejpozději do 28. srpna 2026 nebo úředně ověřenou kopii diplomu osobně u osobního zápisu do studia dne 1. září 2026. V případě doložení elektronické konverze diplomu do 28. srpna 2026 probíhají úkony spojené se zápisem do 31. srpna 2026 prostřednictvím informačního systému - elektronické přihlášky ke studiu a uchazeč je zapsán do studia k 1. září 2026. V případě osobního zápisu je uchazeč zapsán do studia taktéž k datu 1. září 2026. Pokud uchazeč nedosáhl do 1. září 2026 požadovaného předchozího vzdělání (zpravidla z důvodu konání státní závěrečné zkoušky v srpnu), bude pozván (bez nutnosti podání žádosti) k náhradnímu termínu zápisu v průběhu měsíce září 2026.

Podmínkou přijetí ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce je současně prokázání znalosti českého jazyka, schopnosti porozumět psanému a mluvenému projevu v českém jazyce. O prominutí přijímací zkoušky je nutno požádat (mimo dále uvedené výjimky) děkanku fakulty prostřednictvím studijního oddělení nejpozději 7 pracovních dní před dnem konání přijímací zkoušky. Součástí elektronické žádosti musí být naskenovaná příloha diplomu (Diploma supplement) nebo výpis absolvovaných předmětů bakalářského studia (= „Průběh studia“) potvrzený studijním oddělením univerzity v dubnu/květnu 2026. Absolventi Přírodovědecké fakulty OU po roce 2010 nebo absolventi sdruženého bakalářského studia Filozofické nebo Pedagogické fakulty OU po roce 2018, kteří měli minor sdruženého bc. studia na Přírodovědecké fakultě OU (Matematika minor, Geografie minor, Chemie minor, Biologie minor, Fyzika minor a Informatika minor) nemusí o prominutí přijímací zkoušky žádat, příbuznost bc.

tags: #statni #zaverecne #zkousky #environmentalni #biotechnologie #okruhy

Oblíbené příspěvky:

• Analýza emise dluhopisů
• Postoje Čechů ke klimatu
• Recyklace odpadních plastů
• Městské kontejnery na tříděný odpad
• Jak se stát bio farmářem?