Slovensko, podobně jako Česko, zažívá rekordní nárůst nakažených koronavirem. Dosavadní denní rekord nových případů se pomalu blíží k šesti stovkám. Nejde tedy až o takový nárůst jako v Česku, ale čísla jsou i tak varovná - pětimilionové Slovensko mělo během první vlny v jarních měsících minimální počty infikovaných.
Pro Slovensko je současná epidemie novou zkušeností. Bude testem pro jeho zdravotnictví i pro soudržnost celé společnosti. Ukazují to i příklady z jiných evropských států. Rostla nedůvěra v politické vedení, docházelo k protestům proti znovu zavedeným opatřením. Mezi veřejností se šířily falešné zprávy i konspirační teorie.
Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. Vláda premiéra Igora Matoviče schválila zavedení nouzového stavu od 1. října. Platit by měl 45 dní s tím, že podle efektivity se uvidí, jestli je potřeba ho prodloužit.
Premiér Matovič zdůraznil, že hlavně konec října a začátek listopadu, který je spojen s tradičními častými návštěvami hřbitovů, by mohl být nejvíce rizikový. A možná i naznačil, aby letos lidé cestování během „dušičkových svátků“ zredukovali.
A zatímco na jaře Slováci respektovali rozhodnutí - jak se říká „bez debaty“ -, současná opatření přinášejí velký a hlasitý odpor nespokojenců. Takže když Matovič oznámil celkové zrušení bohoslužeb v kostelech, zatímco u hospod pouze redukoval otevírací doby, katolická církev se dotčeně ozvala s tím, že o zrušení bohoslužeb mohou rozhodovat jen biskupové.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Matovič pak následně upravil nařízení, že pro všechny hromadné akce bude platit stejné pravidlo: přítomno smí být maximálně 50 lidí. Bez ohledu na to, zda půjde o sport, kostel nebo divadlo.
Naopak k dodržování všech vládních opatření vyzval občany herec a jeden ze symbolů sametové revoluce Milan Kňažko. Sám se koronavirem nakazil a jeho stav se natolik zhoršil, že musel být převezen do nemocnice. Nepoužívání roušek označil jako bezohlednost.
Bratislava - Slovenská vláda v pondělí kvůli výpovědím dvou tisícovek lékařů vyhlásila s platností od úterý nouzový stav. Ministr zdravotnictví Ivan Uhliarik novinářům řekl, že povinný nástup do zaměstnání se dotkne pouze desítek lékařů.
Mimořádná opatření, první svého druhu v novodobé historii země, mohou podle zákona trvat nejdéle 90 dnů. Na toto období ředitelé nemocnic získali oprávnění povolat do práce potřebný počet lékařů. „Nejsou to extenzivní počty,“ poznamenal Uhliarik.
Do nouzového stavu vláda zahrnula také největší nemocnice v Bratislavě a Košicích, jakož i další zdravotnická zařízení po celé zemi. Povinným službám se lékaři nevyhnou ani v pěti nemocnicích na severu země, jejichž provoz by odchod doktorů prakticky paralyzoval. Vláda na dobu trvání mimořádných opatření lékařům s uloženou pracovní povinností zároveň zakázala vstoupit do stávky.
Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší
Premiérka Iveta Radičová řekla, že v šesti z 15 dotčených nemocnic nepotrvají mimořádná opatření dlouho. „Přepokládám, že ve velmi krátké době dojde (v těchto nemocnicích) ke zrušení nouzového stavu,“ uvedla na tiskové konferenci po mimořádné schůzi kabinetu.
Slováci podle průzkumu veřejného mínění agentury Polis Slovakia protesty lékařů odmítají. V sondě provedené o víkendu se proti akci lékařů za vyšší platy postavilo téměř šest z deseti oslovených. Slovenské lékaře k jejich akci inspirovali čeští kolegové, kteří si podobným způsobem letos vymohli od vlády premiéra Petra Nečase příslib zvýšení platů o 5000 až 8000 korun měsíčně.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) tvrdí, že výhrady vůči novým sankcím mělo více zemí. Sporným bodem byl podle něj zákaz poskytovat služby v přístavech lodím z ruské stínové flotily, které se podílejí na obcházení unijních sankcí zavedených například na vývoz ruské ropy.
Slovensko podle Blanára vyjádřilo „politickou výhradu“ vůči novým sankcím vzhledem k tomu, že se v uplynulých týdnech konala jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy o zastavení bojů. „Přijímání nových sankcí může nabourávat jednání o míru,“ prohlásil Blanár a vyzval Evropskou komisi, aby poskytla ujištění, že sankce jednání neovlivní. Jak by mohla Komise takové ujištění poskytnout, neupřesnil.
Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení
Fico také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Bratislava podle něj toto opatření zruší, když Ukrajina obnoví tranzit ropy na Slovensko. Fico současně Kyjevu pohrozil dalšími odvetnými opatřeními, která ale neupřesnil.
Podle Fica má slovenská vláda k uvedenému kroku oprávnění, aniž porušila jakékoliv mezinárodní pravidla a závazky. Slovenský premiér dodal, že pokud bude Ukrajina „pokračovat v poškozování zájmů Slovenska při dodávce strategických surovin“, slovenská vláda přehodnotí i dosavadní postoje k členství Ukrajiny v EU a připraví další opatření.
Slovenské ministerstvo hospodářství v pondělí večer poté informovalo, že Ukrajina posunula termín plánovaného obnovení dodávek ropy na Slovensko až na středu. Bratislava už dříve upozornila, že ukrajinská strana tyto termíny bez bližšího zdůvodnění opakovaně posouvá.
Kvůli přerušení dodávek ropy na Slovensko Ficova vláda minulý týden vyhlásila stav ropné nouze a bratislavské rafinerii Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL, nabídla možnost využít až 250 tisíc tun ropy ze státních rezerv.
Fico minulý týden zpochybnil zprávy z Ukrajiny, že za přerušením tranzitu ropy jsou ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó řekl, že dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska, bude Budapešť blokovat všechna rozhodnutí EU v její prospěch. Podle Szijjártóa je „problém v tom, že ukrajinský stát nenávidí Maďarsko a posledních deset let zaujímá protimaďarský politický postoj“. Ukrajina se podle něj chová vůči Maďarsku velmi nepřátelsky.
Orbán napsal kvůli půjčce Costovi, že „zastavení tranzitu ruské ropy do Maďarska je ze strany Ukrajiny nevyprovokovaný akt nepřátelství, který podkopává energetickou bezpečnost Maďarska“. Tento krok prý Orbána přiměl přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu, Budapešť nyní blokuje její schválení.
tags: #stav #ohrožení #Slovensko