Stavba listů z pohledu ekologie a přírodovědy

11.03.2026

List je postranní vegetativní orgán, který se zakládá exogenně a pravidelně na vegetačním vrcholu. Obvykle se jedná o orgány omezeného růstu, bez možnosti sekundárního tloustnutí, rozšířené do plochy, které se skládají z 3 částí: báze listu, řapík a čepel.

Listová čepel je plochá část listu, která slouží hlavně k výměně plynů s okolím, k fotosyntéze a k odpařování vody. Rozdíly mezi svrchní a spodní stranou čepele mohou být v barvě, odění, anatomii atd. Podle toho můžeme listy rozlišit na: bifaciální, ekvifaciální a unifaciální.

Bifaciální listy

Bifaciální listy jsou listy, u kterých můžeme rozlišit svrchní (adaxilální) a spodní (abaxiální) stranu.

Stavba bifaciálního listu:

Epidermis: Je rozlišena na svrchní (adaxální), která je obvykle kryta silnější vrstvou kutikuly, a spodní (abaxální).
Listový mezofyl: Je rozlišen na palisádový parenchym, který přiléhá k svrchní epidermis a obsahuje velké množství chloroplastů, a houbový parenchym, který má většinou povahu aerenchymu.
Xylémová část cévních svazků směřuje většinou k adaxální epidermis, zatímco floémová část k abaxální. Cévní svazky jsou kolaterální.

Úkol č. 1: Pozorování listu nadutě madagaskarské (Kalanchoe daigremontiana)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody. Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z listu nadutě, který pomocí pinzety vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem. Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.

Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu

Závěr: Na povrchu nadutě jsme mohli pozorovat kutikulu a epidermis. Mezofyl je nerozlišený, takže můžeme vidět pouze houbový parenchym zelené barvy, díky obsahu chloroplastů. Cévní svazky jsou kolaterální a směřují xylémovou částí k svrchní straně listu.

Úkol č. 2: Pozorování listu pepřince (Peperomia hylophilia)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1). Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z listu pepřince, který pomocí pinzety ponoříme na 5 - 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku. Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.

Listová čepel je plochá část listu, která slouží hlavně k výměně plynů s okolím, k fotosyntéze a k odpařování vody.

Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii

Čtěte také: Stavební odpad: co s ním?

tags: #stavba #listu #ekologicky #prirodoznalectvi