Nový stavební zákon (NSZ) zavádí čtyři skupiny staveb, které se liší v požadavcích na projektování, povolování, provádění a kolaudaci. Aktualizovaná právní analýza popisuje způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování staveb podle nového stavebního zákona v závislosti na tom, zda se jedná o drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Tyto postupy se totiž zásadně liší. Navíc novely nového stavebního zákona změnily zařazení některých staveb.
Ustanovení § 171 NSZ uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Drobné stavby se rovněž nekolaudují, což lze dovodit z § 230 NSZ. Jeho odst. 4 uvádí, že drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Ustanovení § 159 odst. 2 písm. a) NSZ uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí.
Drobné stavby může stavebník podle § 159 odst. 3 NSZ rovněž odstraňovat svépomocí, opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svépomocná forma odstranění postačí i u staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. U odstraňování staveb svépomocí zajistí stavebník stavební dozor.
Přinášíme podrobnou právní analýzu požadavků na skupinu drobných staveb definovaných v příloze č. 1 NSZ. Příloha č. 1 NSZ přináší taxativní výčet drobných staveb. Drobné stavby se nepovolují, nekolaudují a nevyžadují projektovou dokumentaci. Odstranit je lze i svépomocí. Je ale důležité zmínit, že drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci.
U plotů nevyžadujících povolení od stavebního úřadu je již pouze podmínka, že musí být do výšky 2 m a má být mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. I kdyby takovýto plot hraničil s veřejně přístupnou pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím, povolení od stavebního úřadu není potřeba.
Čtěte také: Ohrožení staveb stromy
Jen podle § 13 odst. 2 navrhované vyhlášky MMR o požadavcích na výstavbu musí být oplocení provedeno tak, aby svými parametry neomezovalo rozhled v místě sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek a neohrožovalo bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. oplocení z pletiva, plastu, dřeva - např.
Podle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997, ve znění pozdějších předpisů) lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Sjezd, nájezd jako takový sice od stavebního úřadu povolení nevyžaduje, ale vlastní připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci už povolení podle zákona o pozemních komunikacích vyžadovat může.
Za stožár se považuje solitérní svislé technické zařízení, resp. osamělá kolmá stavba obvykle přísně speciálního účelu, která umožňuje umístění nějakého předmětu nebo zařízení do větší výšky nad zemský povrch. Anténa je elektrotechnické zařízení pro příjem nebo vysílání rádiových vln. Antény jsou používány pro příjem rozhlasu, televize, pro mobilní telefony a Wi-Fi.
Přípolože definuje § 1 odst. 6 liniového zákona č. stavebníkem elektrické přípojky musí být provozovatel distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 odběrných míst. stavebníkem plynovodní přípojky může být fyzická nebo právnická osoba, ale jedná se pouze o přípojky k distribuční soustavě, ke které je připojeno více než 90 000 odběrných míst.
Podle ZJES se vydání jednotného stanoviska uplatní v případě záměrů, které podléhají povolování podle stavebního zákona a také pro všechny záměry, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., dále jen "zákon EIA"). Jednotné stanovisko tedy bude závazným podkladem nejen v řízení o vydání povolení záměru podle stavebního zákona, ale také v navazujících řízeních, vedených k záměru nebo jeho změně, jež podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA).
Čtěte také: Stavební odpad: Jak na to?
Zásadním smyslem zavedení jednotného environmentálního stanoviska (JES) je koncentrace správních úkonů potřebných pro povolení záměru (v režimu stavebního zákona) z hlediska životního prostředí do jediného úkonu. Místo několika správních úkonů vydávaných často více orgány působícími na úseku ochrany životního prostředí bude vydáván pouze jediný správní úkon, a to ve formě závazného stanoviska.
Novým stavebním zákonem (NSZ) dochází od 1.1.2024 ke zrušení institutu vodoprávních úřadů jako speciálních stavebních úřadů. Nově dochází k přechodu kompetencí na stavební úřady a ty se tak stávají vodoprávními úřady pro účely "stavebního povolování". Stavební povolení k vodním dílům byla do 31.12.2023 upravena ve vodním zákoně v § 15 a k jejich vydání byl příslušný vodoprávní úřad. Od 1.1.2024 se § 15 zrušuje a příslušnými k povolování vodních děl se stávají stavební úřady.
Drobné stavby potom vůbec nevyžadují povolení podle nového stavebního zákona (§ 171 NSZ) a pro povolení jednoduchých staveb je stanovena kratší lhůta pro vydání rozhodnutí, než v případě "standardní" stavby (§ 196 odst. 1 písm. a) NSZ) a také nevyžadují kolaudační rozhodnutí (§ 230 odst. 2 NSZ).
V právním řádu České republiky je zakotven institut posuzování vlivů záměru na životní prostředí, anglicky Environmental Impact Assessment (dále též "proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí" nebo "EIA"), konkrétně je upraven v zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o posuzování vlivů na životní prostředí"). Jde o významný nástroj ochrany životního prostředí, jehož prostřednictvím se do právního řádu promítla jedna z nejdůležitějších zásad ochrany životního prostředí, a sice zásada prevence.
Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení
tags: #stavby #které #nevyžadují #posouzení #vlivu #na