Stavy ohrožující život a odstraňování staveb v České republice

Demolice budov nemůže dojít bez řádného povolení. Proto pokud vám na zahradě nebo na jiném vašem pozemku stojí trouchnivějící dům, který chcete zbourat z důvodu vlastní bezpečnosti, je na místě zamířit na stavební úřad a zažádat o povolení, díky kterému se budete moct pustit do bouracích a demoličních prací.

V posledních letech poměrně přibývá případů, kdy se člověk rozhodne postavit si dům takzvaně na černo čili bez správného stavebního povolení. Jenže v tomto případě se riskuje, že dojde ke zbourání stavby. Pokud by se zjistilo, že vaše stavba stojí bez povolení, úřad může rozhodnout o odstranění stavby.

Ke zrušení vydaného a pravomocného stavebního povolení může dojít třeba ve chvíli, kdy dojde k mimořádnému cennému archeologickému nálezu. Stejně tak může k rozhodnutí o odstranění stavby dojít ve chvíli, kdy se zjistí, že došlo k uplynutí již stanovené doby, na kterou se stavba povolovala.

Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce

Charakter prací je zřejmý již z názvu, takže je zřejmé, že se nejedná o běžné případy, ale vždy o takový stav stavby, který je nebo může být nebezpečný, resp. ohrožující život nebo zdraví osob nebo zvířat. Ke zjištění tohoto stavu slouží kontrolní prohlídky, které stavební úřad provádí mj. v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby a může je provést též u nařízených udržovacích prací a u odstraňované stavby.

Předem je třeba připomenout, že odstranění stavby nařizuje stavební úřad v různých případech podle různých postupů. Podle ustanovení § 92 Územní rozhodnutí stanoví stavební úřad v územním rozhodnutí u staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti v rozhodnutí lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území.

Čtěte také: Snižování rizik ve stavebnictví

Z vůle vlastníka lze stavbu odstranit na základě opatření stavebního úřadu k ohlášení tohoto záměru podle ustanovení § 128 stavebního zákona, popřípadě na základě povolení k odstranění stavby, pokud tak stavební úřad stanoví. Z moci úřední stavební úřad podle ustanovení § 129 stavebního zákona nařídí odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby, stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním (v tomto případě je za určitých podmínek možno požádat o dodatečné povolení stavby), Stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 (chráněné částí přírody, archeologické nálezy), stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám, stavby prováděné nebo provedené podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno, a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba jejího trvání.

Neodkladné odstranění stavby se týká případů, kdy stavba svým závadným stavem ohrožuje životy osob nebo zvířat tím, že hrozí zřícením, tzn., že jde o stav akutního nebezpečí. V tom případě stavební úřad postupuje podle ustanovení § 135 odst. 1 stavebního zákona, nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění. Odvolání proti rozhodnutí neodkladného odstranění stavby nemá odkladný účinek.

Zákon pamatuje i na případy, kdy je vlastník stavby nečinný a hrozí nebezpečí z prodlení. V tomto případě musí stavební úřad zabezpečit odstranění závadné stavby sám, a to prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k tomu odborně vybaven. Obec má zpravidla kontakty na stavební podnikatele s oprávněním k provedení různých staveb, s nimiž se smluvně dohodne i na provedení nařízeného odstranění stavby.

Zákon zcela jednoznačně stanoví, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby nese vlastník stavby.

Nutné zabezpečovací práce

Obdobný postup stanoví stavební zákon pro nutné zabezpečovací práce, nařízené ustanovením § 135 odst. 2. Postupuje se tak u staveb, které svým špatným technickým stavem ohrožují zdraví a životy osob nebo zvířat, ale není je nutné neodkladně odstranit. Zabezpečovací práce mají většinou provizorní charakter pro zajištění stavby do doby, než bude provedena řádná oprava nebo změna stavby.

Čtěte také: Ohrožení staveb stromy

Stejně jako v předchozím případě, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven. I zde platí, že nutné zabezpečovací práce může stavební úřad stavebnímu podnikateli nařídit a i postup s úhradou nákladů je stejný. Případnému odvolání proti rozhodnutí o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, nebo i vyklizení stavby zákon odejmul odkladný účinek.

O stavu závadné stavby se musí stavební úřad vždy přesvědčit na místě kontrolní prohlídkou, kterou však v těchto případech omezí jen na zjištění skutečného stavu stavby, který musí být podrobně zaznamenán v protokolu z jednání. Kromě protokolu by měl stavební úřad také opatřit další důkaz pro následné rozhodnutí, obvykle fotografie či videozáznam. Této kontrolní prohlídky se na výzvu stavebního úřadu zúčastní vlastník stavby a její konání se oznámí i dalším účastníkům řízení.

Účastníci řízení

Podle ustanovení § 142 stavebního zákona je účastníkem řízení podle ustanovení § 135 (týká se i § § 137, § 139 a § 140) osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu.

V případech uvedených řízení z moci úřední, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poněkud jiná zákonná úprava, pokud jde o občanskoprávní námitky, než je tomu např. ve stavebním řízení. Podle § 142 odst. 4 stavebního zákona uplatní-li účastník řízení námitku občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.

Vlastníci závadných a zchátralých staveb jsou často obtížně dostupní nebo se jednání se stavebním úřadem vyhýbají. Stavební zákon proto umožňuje stavebnímu úřadu nařídit odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací, popř. vyklizení stavby, i bez předchozího projednání s jejím vlastníkem.

Čtěte také: Stavební odpad: Jak na to?

Ústní příkaz k odstranění stavby

V případě, kdy jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat (superakutní nebezpečí), může stavební úřad podle § 136 neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby nařídit i ústně při kontrolní prohlídce. Řízení je v daném případě omezeno na nezbytné zjištění skutečného stavu a jeho podchycení v protokolu, který musí být především důkazem o splnění zákonem stanovených podmínek pro ústní nařízení odstranění stavby.

Protokol

O průběhu kontrolní prohlídky závadné stavby musí stavební úřad podle ustanovení § 136 odst. 2 vždy pořídit protokol. Tento protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti má mít podle stavebního zákona náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu.

Závažná havárie a chátrání nemovitosti

Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný.

Je povinností vlastníka stavby udržovat stavbu (zabezpečit její dobrý stavební stav - zachovat co nejdelší uživatelnost) a povinností stavebních orgánů (stavebního úřadu) nad tím vykonávat dozor, například v rámci kontrolních prohlídek dle § 132 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Zanedbává-li vlastník stavby své povinnosti, má mu stavební úřad, zejména s ohledem na práva vlastníků sousedních nemovitých věcí, uložit povinnosti vedoucí k nápravě vadného stavu (provést udržovací či zabezpečovací práce, úpravu stavby apod.); odstranění stavby je zpravidla nejzazší variantou dosažení nápravy. Odstranění stavby (bez adekvátní náhrady) je nutné (zvláště v hustě zastavěných částech měst, kde na sebe jednotlivé nemovitosti i bezprostředně stavebně navazují) provést vysoce odborně s ohledem na možnost porušení statiky sousedních budov, ne-li celého „bloku“.

Za závažnou havárii nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání, jak správně uvedl krajský soud. Jde o typický důvod pro nařízení odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. stavebního zákona po provedeném řádném řízení.

Nebezpečných budov, které ohrožují své okolí, je v Česku bezpočet. Bohužel, je zde také mnoho nezodpovědných vlastníků, kteří neplní své povinnosti a nechají za sebe své problémy řešit jiné. Často jsou to obecní úřady, resp. místně příslušné stavební úřady, které musí rozhodnout o nutných zabezpečovacích pracích nebo odstranění stavby, avšak náklady zůstanou nakonec na bedrech obcí.

Dle stavebního zákona má vlastník povinnost "řádně" udržovat svou nemovitost, nejen řešit případný havarijní stav. A tak jestliže určitá stavba ohrožuje majetek na okolních pozemcích, ale i zdraví a životy obyvatel, je třeba, aby věc řešil stavební úřad.

Podnět k zajištění či odstranění stavby může podat kdokoli, ale jen přímí sousedé, což jsou v podstatě účastníci řízení, mají právo se dále účastnit celého procesu. Když například zjistí, že stavební úřad je liknavý a nezahájil příslušné řízení, může účastník řízení podat podnět k vyšší instanci, což je v tomto případě krajský úřad. Ten by měl nařídit místně příslušnému stavebnímu úřadu, aby se věcí začal zabývat.

K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení.

Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem.

Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby.

Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních a propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena, nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu.

Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby. Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec.

Statistiky a rozhodnutí

V roce 2020 bylo podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj v České republice vydáno 76 rozhodnutí o povinnosti provést nutné zabezpečovací práce a 119 rozhodnutí o povinnosti odstranit nebezpečnou stavbu, která ohrožuje své okolí.

tags: #stavby #ohrožující #život

Oblíbené příspěvky:

• Ostružná pro školy v přírodě - recenze
• Dopady ekologických katastrof
• Lesnická činnost na Křivoklátsku
• Analýza životního prostředí
• Efektivní Třídění Odpadu