Klimatické podmínky Štěpánovice: Analýza a Dopady Změn

Klimatická změna - v posledních letech jedno z nejčastěji používaných dvousloví v odborných publikacích, novinových článcích i výrocích politiků. Že již probíhá, o tom není pochyb, že za ni odpovídá především člověk a jeho aktivity, je stále zpochybňováno, ale s viditelně se snižující intenzitou.

Klimatická Změna v Krkonoších

Klimatická změna se tak nevyhýbá ani Krkonoším, i když podložených dat tu dosud máme velmi málo. Ze srovnání dvou období 1961-2000 a 2001-2016 vyplývá, že průměrná roční teplota vzduchu se v našem nejvyšším pohoří zvýšila zhruba o 1°C. Vzestup teplot byl zjištěn ve všech měsících, nejvíce v dubnu, červenci a listopadu (+1,3-1,8 °C), s nejvýraznějšími posuny na jaře a v létě (+1,0-1,4 °C).

Mrazových dní s minimální teplotou pod 0 °C ubylo srovnatelně na hřebenech i u paty hor - na Luční a Labské boudě jich bylo o 18, v Harrachově o 17 méně (největší pokles zjištěn v IV a XI). Naopak počet letních dnů s maximální teplotou převyšující 25 °C se na úpatí zvýšil o 11 dní a zhruba stejný zůstal na hřebenech (nárůst o půl dne). Průměrný roční úhrn srážek se v podhůří nezměnil, na hřebenech vzrostl o 11 %.

Hodnotí-li se průběžně celé sledované období 1961-2016, stoupla průměrná roční teplota o 1,7 °C. K největšímu oteplení došlo, kromě ledna, na jaře (IV-V) a v létě (VII-VIII) - v průměru o 2-3,5 °C. Podzimní měsíce (IX-X) zůstaly bez výrazných teplotních změn, během zimy teploty opět vzrostly (XI-XII: +1,5-2,5 °C; I: až +3,5 °C).

Teplotní Data ze Sněžky

Unikátní jsou teplotní data z polské meteostanice na vrcholu Sněžky z let 1881-2010 (MIGALA et al. 2016). Zachycují průběžné oteplování se vzrůstem průměrných ročních teplot vzduchu o 0,8 °C za 100 let. Hodnoceno po desetiletích, nárůst teplot byl mírný do konce 70. let minulého století (max. +0,5 °C v jednotlivých dekádách), k výraznému zlomu došlo na přelomu 80. a 90. let a v posledních dvou dekádách stouply teploty o +1,2 resp.

Čtěte také: Skládka Štěpánovice: Podrobné informace

Dopady na Vegetaci a Živočichy

Z dosavadních meteorologických měření je zřejmé, že k největšímu nárůstu teplot dochází ve vegetační sezóně a tedy i v období rozmnožování živočichů. Při uvedeném trendu (+2-3,5 °C) je třeba si uvědomit, že teplota v horách klesá zhruba o 0,6 °C na 100 m nadmořské výšky, takže její vzrůst o 3 °C odpovídá změně nadmořské výšky asi o 500 m!

Jako následné reakce lze proto očekávat např. Posun horní hranice lesa do vyšší nadmořské výšky (+0,43 m/rok) byl v Krkonoších již zachycen ve zkoumaném období 1936-2005 (TREML & CHUMAN 2015). Přestože se na kolísání a vzestupu této hranice podílela celá řada faktorů (např. topografie terénu, struktura vegetace, laviny, konec hospodaření v subalpínských polohách), nezanedbatelný je rovněž příspěvek rostoucí teploty.

Výškový posun pozorujeme v Krkonoších i u klíšťat a ptáků. Klíště obecné Ixodes ricinus se v letech 1981-83 vyskytovalo pouze v montánním stupni zhruba do 700 m n. Zatímco před 25 lety mikroklimatické podmínky neumožňovaly úspěšný vývoj klíšťat v polohách nad zmíněných 700 m, v současnosti jsou schopna všechna svá vývojová stádia dokončit až ve 1250 m n. m. (MATERNA 2012). Podobně jako klíšťata se posouvají výše do hor i ptáci.

Během 10 let mezi obdobími 1996-98 a 2006-08 se 40 druhů posunulo směrem nahoru (např. kos černý Turdus merula +57 m, králíček ohnivý Regulus ignicapilla +49 m) a 11 druhů dolů, se souhrnným posunem všech druhů v průměru o 33 m nadmořské výšky vzhůru do hor (REIF & FLOUSEK 2012). Co se týká dlouhodobého vývoje populací, negativnější trendy byly zjištěny u druhů hnízdících ve vyšších nadmořských výškách a u druhů migrujících do vzdálenějších zimovišť (FLOUSEK et al. 2015).

Pro ptáky zimující v subsaharské Africe tak byl potvrzen trend, již dříve prokázaný u řady druhů na mnoha evropských lokalitách: Jejich návrat ze zimoviště často neodpovídá fenologické situaci na hnízdní lokalitě, kde se díky vyšším teplotám dříve a rychleji vyvíjí vegetace a na ni vázaní bezobratlí, hlavní zdroj potravy hmyzožravých dálkových migrantů.

Čtěte také: Vliv klimatu na lesy v Krkonoších

Nejdramatičtější je úbytek druhů preferujících nejvyšší polohy Krkonoš, jejich hřebenová plató a vrcholy hor. Hnízdní populace slavíka modráčka tundrového Luscinia s. svecica, jediná v celé České republice, se od roku 1989 zmenšila o 88 % a je dnes na hranici vymizení. Podobný vývoj pozorujeme v posledních 20 letech rovněž u lindušky horské Anthus spinoletta (-70 %) a pěvušky podhorní Prunella collaris (-45 %). Přesné důvody mizení těchto tří druhů nejsou známé, ale s velkou pravděpodobností souvisejí přímo či nepřímo s klimatickou změnou.

Může to být např. přímá reakce „chladnomilných“ druhů na oteplování, nebo nepřímý vliv houstnoucí subalpínské vegetace a tak zhoršená dostupnost drobných měkkýšů coby zdroje vápníku pro tvorbu vajec. Vyšší teploty v hnízdním období teoreticky nabízejí mnohem příznivější podmínky pro hnízdění „nížinných/teplomilnějších“ druhů ve vrcholových partiích hor (např. delší hnízdní sezónu či vyšší nabídku potravy), ale celková početnost ptáků hnízdících nad horní hranicí lesa zatím klesá - např.

Vliv na Vodní Poměry

Klimatická změna významně ovlivňuje rovněž vodní poměry v Krkonoších. Na Úpském rašeliništi (1432 m n. m.) byla naměřena průměrná hladina podzemní vody během vegetační sezóny 2015 v hloubce 68 cm pod povrchem, s extrémem -93 cm v září. Na níže položeném Pančavském rašeliništi (1355 m n. m.) byla situace jen o něco příznivější, v průměru -31 cm a s minimem -62 cm (PITHART et al. 2017).

Hladina podzemní vody kolem 40 cm pod povrchem je přitom považována za hraniční hodnotu pro příznivý ekologický stav rašelinišť. Hřebenová rašeliniště jsou závislá na pravidelných srážkách, při jejich nižší četnosti a vydatnosti lze tak i v těchto polohách očekávat delší periody s vysycháním mokřadů. V posledních letech jsou také registrovány snížené průtoky v krkonošských vodních tocích, především v létě a na podzim, někdy i počátkem zimy.

Mění se rovněž sněhové poměry. Jak ukázaly analýzy z období 1961-2016, zimy jsou v posledních letech teplejší a s menším množstvím sněhu, snižuje se doba přítomnosti sněhové pokrývky (poměr počtu dnů se sněhem a počtu dnů od prvního do posledního sněhu). Obecně je pozorována stabilnější sněhová pokrývka ve vyšších než nižších polohách a horší sněhové podmínky na severní/polské straně pohoří než na jižních svazích.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Tato disproporce je vysvětlována orientací a geomorfologií Krkonoš, lokální konfigurací terénu (převívání sněhu ze severních na jižní svahy) a oteplovacím efektem fénových větrů, výraznějším během zimy na severní straně hor (URBAN et al.

Dopady na Lyžařský Průmysl

Probíhající klimatická změna tak zásadním způsobem zasahuje lyžařský průmysl - jednu z dynamických aktivit, která významně ovlivňuje přírodní prostředí Krkonoš (během 50 let, od vzniku národního parku do roku 2015, vzrostla plocha zdejších sjezdovek z 65 na 672 ha). Měnící se klima, zejména nedostatek sněhu na začátku lyžařské sezóny, nutí provozovatele skiareálů reagovat na zhoršující se podmínky a přijímat různá adaptační opatření, s dalšími druhotnými dopady na přírodní prostředí.

Nejčastěji voleným řešením je technické zasněžování a výstavba vodních nádrží využívaných k tomuto účelu. Komerčně důležitým obdobím je druhá polovina prosince. Není-li dostatek přírodního sněhu, zachraňuje se začátek lyžařské sezóny právě sněhem technickým. A překrývá-li se takové období s nízkými průtoky v tocích, bývá voda odebírána i z toků, které nedosahují ani minimálního zůstatkového průtoku (TREML 2019).

Vliv klimatické změny na sněhové podmínky celé Evropy, včetně pohraničních pohoří České republiky, modelovali TRANOS & DAVOUDI (2014). Ze srovnání dvou časových period (1961-90 a 2071-2100) jim vyšly nejhůře Alpy a skandinávská pohoří s úbytkem 55-78 dní se sněhovou pokrývkou, pro Krkonoše a Jizerské hory uvádějí pokles o 17-33 dní.

Co Přesně Nevíme a Co Lze Očekávat?

Od zimního období 1961/62 je v Krkonoších pravidelně sledována frekvence výskytu a parametry sněhových lavin. Zatím není zachycen jednoznačný dlouhodobý trend, ale zdá se, že v posledních letech frekvence lavin klesá a může být až o řád nižší ve srovnání se zimami s nejbohatší lavinovou aktivitou. Vzhledem k dlouhodobému průměru padá v posledních letech asi o polovinu lavin méně, v některých zimách nespadla dokonce žádná, což se v minulosti nestávalo.

Bude-li naznačený trend potvrzen, můžeme očekávat (s vědomím zásadního ekologického významu lavin pro krkonošskou přírodu) podstatné změny v druhovém složení a struktuře rostlinných společenstev na lavinových svazích ledovcových karů - např.

Zatím není registrován jednoznačný trend ani u výšky sněhu na hřebenech Krkonoš, ale pozorovány jsou změny jeho struktury - častější oblevy během zimy se projevují v četnějším výskytu ledových vrstev ve sněhové pokrývce a v jejich větší mocnosti. Jedním z následků mohou být např. zhoršené podmínky pro přezimování tetřívků obecných Tetrao tetrix, kteří si jako své zimní úkryty vyhrabávají nory ve sněhu.

I přes dosud relativně stabilní roční úhrny srážek lze v následujících letech očekávat, s ohledem na rostoucí průměrnou teplotu a s ní spojený vyšší výpar, větší sucho a delší suchá období. O dlouhodobém vlivu sucha se však v Krkonoších zatím můžeme jen dohadovat. Téměř 70 % plochy národního parku a jeho ochranného pásma tu pokrývají lesy.

Předpokládaný pokračující posun jejich horní hranice byl již zmíněn, větší sucho a teplo budou podporovat četnější výskyt různých druhů lýkožroutů, vzroste tak riziko plošného rozpadu smrkových porostů zejména v nižších a středních polohách; následně můžeme očekávat posun v druhovém složení lesa směrem k listnatým dřevinám. Sucho může podpořit rovněž šíření invazních a expanzivních druhů rostlin, a dále tak prohlubovat negativní zásahy do stávajících rostlinných společenstev.

Jak vidno, naše znalosti jsou stále velmi kusé, i tak ale už dnes naznačují, že přímé i nepřímé vlivy klimatické změny mohou být v blízké budoucnosti Krkonošského národního parku poměrně dramatické. Zachycení vlivu klimatické změny na přírodu je během na dlouhou trať, proměny dotčených stanovišť či reakce dotčených populací často registrujeme až po relativně dlouhé době.

Potvrdí-li se však očekávané trendy, budeme v horském prostředí Krkonoš mezi prvními, kdo se o nich v naší republice dozví.

Použité Zdroje

• FLOUSEK, J., TELENSKÝ, T., HANZELKA, J., REIF, J., 2015: Population trends of central European montane birds provide evidence for adverse impacts of climate change on high-altitude species. PLoS ONE 10(10): e0139465.
• KLIEGROVÁ, S., KAŠIČKOVÁ, L., 2019: Změny teploty vzduchu a úhrnů srážek v období 1961-2016 v Krkonoších.
• MATERNA, J., 2012: Výškové rozšíření klíštěte obecného (Ixodes ricinus) v Krkonoších.
• MIGALA, K., URBAN, G., TOMCZYŃSKI, K., 2016: Long-term air temperature variation in the Karkonosze mountains according to atmospheric circulation. Theor. Appl.
• PITHART, D., PŘIKRYL, I., MELICHAR, V., KŘESINA, J., VLASÁKOVÁ, L., (eds), 2017: Ekologický stav mokřadů České republiky a trendy jejich vývoje. Beleco z. s., Praha.
• PL (Povodí Labe), 2019: Stavy a průtoky na vodních tocích. 20. 8.
• REIF, J., FLOUSEK, J., 2012: The role of species‘ ecological traits in climatically driven altitudinal range shifts of central European birds.
• TRANOS, E., DAVOUDI, S., 2014: The regional impact of climate change on winter tourism in Europe.
• TREML, P., 2019: Dopad technického zasněžování na toky v Krkonoších.
• TREML, V., CHUMAN, T., 2015: Ecotonal dynamics of the altitudinal forest limit are affected by terrain and vegetation structure variables: an example from the Sudetes Mountains in Central Europe.
• URBAN, G., RICHTEROVÁ, D., KLIEGROVÁ, S., ZUSKOVÁ, I., PAWLICZEK, P., 2018: Winter severity and snowiness and their multiannual variability in the Karkonosze Mountains and Jizera Mountains. Theor. Appl.
• URBAN, G., RICHTEROVÁ, D., KLIEGROVÁ, S., ZUSKOVÁ, I., 2019: Durability of snow cover and its long-term variability in the Western Sudetes Mountains. Theor. Appl.

tags: #stepanovice #klimaticke #podminky

Oblíbené příspěvky:

• Otestujte své znalosti pražské přírody
• Mech jako kompas v přírodě
• Odstranění podtlaku v myčce
• Znečištění plasty: Dokument
• Zkušenosti z Tuniska