Skládka Štěpánovice u Klatov: Informace o provozu a rekultivaci

07.10.2025

Obrovskou a nepříliš voňavou skládku odpadu nedaleko Klatov, která je trnem v oku zejména obyvatelům sousedních Štěpánovic, by mohla v optimálním případě za deset až dvanáct let nahradit tráva a stromy.

Provoz skládky

Skládka je v provozu od roku 1996 a do současné doby zde bylo uloženo více než 257 tisíc tun odpadu. Skládka TKO Štěpánovice je určená skupinou S-Ostatní odpad s podskupinami S-001 a S-003.

Je vybudovaná a provozovaná v souladu s platnými legislativními předpisy a na základě platného integrovaného povolení vydaného Krajským úřadem Plzeňského kraje.

Zařízení slouží ke zneškodňování odpadů uložením na skládce, která je zabezpečena tak, aby nedocházelo k působení vlivů z uložených odpadů na složky životního prostředí.

Projektovaná kapacita I.etapy skládky je 57 000 m3, II. etapy 218 000 m3, III. etapy 315 000 m3.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Dále dle vyhlášky č.294/2005 Sb., o podmínkách nakládání s odpady je zrekultivovaná I.etapa zařazena do podskupiny S-OO3, II. a III. etapa do podskupiny S-OO3 a S-OO1.

Podskupina S-OO3 je určena pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v §7 vyhlášky č.294/2005 Sb.

Na tuto skládku nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry. Podskupina S-OO1 je určena pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanovených v bodě 6,písm. c) přílohy č.4, vyhlášky č.294/2005 Sb.

Odpad je po vysypání vozidlem rozhrnut a zhutněn kompaktorem. V případě poruchy kompaktoru zastává činnost buldozer, opravy kompaktoru jsou velmi rychlé (smluvně zajištěno).

Překrývání odpadů se provádí po zavezení jedné vrstvy odpadem. Při překrývání se dbá na tvorbu tvaru skládky a vytváření obslužných komunikací. Denní překrývání zeminou nebo inertním materiálem.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Pro podnikatele - klienty skládky: Každý klient musí doložit při příjezdu na skládku ZPO (základní popis odpadu). Každý ZPO je nutné vyplnit podle skutečnosti, rozepsat činnosti.

Vliv na životní prostředí a monitoring

Případný negativní vliv skládky na okolní životní prostředí je trvale sledován předepsaným monitoringem, navíc i pomocí bioindikátorů (zimostrázek alpský, čolek…atd.).

Monitorování skládky je soubor činností, kterými se sleduje vliv skládky na okolní prostředí a chování jednotlivých částí skládky.

Při západních větrech jsou úlety lehkých frakcí sbírány ručně v areálu skládky a v přilehlém okolí. Skládka je preventivně deratizována proti přemnožení hlodavců, případně je provedena dezinsekce proti obtížnému hmyzu.

Pro případné nadbilační srážky je v rámci vodního hospodářství vybudovaná požárně akumulační jímka, řešení je přihlášeno jako užitný vzor u Českého úřadu průmyslových vlastnictví č. zápisu 25081 zveřejněný 27.3.2013 název Odvodňovací systém skládky pro havarijní stav vody.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Průsaková voda ze skládky je zachycena v záchytné jímce a přečerpávána a rozlivem je vlhčen povrch tělesa skládky. Provozní řád určuje opatření k omezení emise prachu, zápachu a ochranu před nebezpečím vznícení odpadu.

Jakost průsakových vod. Průsakové vody, tzn. výluhové vody, vytékají z drenážního systému do výluhové jímky. Z jímky jsou zpětně rozlévány na skládku, v případě potřeby odváženy cisternou do zařízení, jež má schváleno nakládání s tímto odpadem. Složení průsakových vod se sleduje 2x ročně.

Jakost podzemních a povrchových vod. Vody jsou sledovány ve dvou pozorovacích vrtech a třech odběrných míst. Voda se odebírá 2x ročně, tj. na jaře a na podzim.

Množství a kvalita skládkového plynu se měří 2x do roka, tzn. v jarním a podzimním období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu a kdy venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C.

Denně se vizuálně sleduje úroveň hladiny průsakové vody v jímkách, funkčnost technického vybavení skládky.

Tyto normy v plné míře splňují kritéria dané legislativou Evropské unie v této oblasti. Současně se provoz řídí zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech a navazujícími prováděcími vyhláškami MŽP ČR č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných odpadů.

Rekultivace skládky

Část skládky už se ale skrývá pod travnatým povrchem porostlým malými stromky a namísto smetiště připomíná běžný kopec. Skončila zde totiž první část rekultivace, která přišla na zhruba sedm milionů korun bez DPH a hradilo ji OHK.

„Při postupné rekultivaci dojde k nenásilnému začleňování skládky do okolní krajiny. Zakryje se výhled na skládku, omezí se rozptylování prachu, zápachu, roznos lehkých frakcí větrem a sníží se hladina hluku ze skládky.

Fakt, že celá skládka by měla být do dvanácti let „utěsněna“ a nad ní de facto vyrůst nové krajina, potěšil zejména obyvatele Štěpánovic. „Samozřejmě to vítáme, protože skládka nám působí řadu komplikací.

Sice zápach není tak strašný, jak jsme se při její výstavbě obávali, ale například máme obec plnou odpadků odlétajících z aut mířících na skládku. Pohled na ni také není právě estetický, což znehodnocuje pozemky v jejím okolí,“ řekl Deníku předseda štěpánovického osadního výboru Josef Rubáš a dodal: „Jen doufám, že skládka bude opravdu do dvanácti let rekultivována.

I po roce 2030 bude mít skládka nezastupitelnou funkci spolu s překládací stanicí a nově vybudovanou technologií na využití odpadu, bude tak vytvořen harmonický celek naplňující požadavky moderní legislativy pro nakládání s odpady.

Budoucnost nakládání s odpady v regionu

Podle klatovského starosty Rudolfa Salvetra ale zřejmě hledání místa pro novou velkou skládku nebude nutné. „Vše se bude odvíjet od odpadové politiky kraje. Ale pokud bude spalovna, ať již v Chotíkově či jinde, bude prakticky po problémech. Ne všechno jde samozřejmě spálit, ale tam už by řešení bylo mnohem snazší,“ řekl Salvetr.