Menší obce v topné sezoně trápí otravné čoudění a zápach kvůli používání nevhodných paliv. Růst cen energií i složitější finanční situace domácností způsobily, že lidé stále více topí nejenom uhlím a dřevem, ale často se uchylují i ke „krmení“ kamen a kotlů různými odpady. Spalování všeho, co dům dal, však vede nejen k obtěžování sousedů kouřem a zápachem, ale také k nedokonalému spalování, zejména při roztápění.
Podle Jáchyma Brzeziny z brněnského oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je tento problém hlavně výsadou menších obcí. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. Podobný trend naznačuje i monitoring ovzduší a meteorologických podmínek. "V oblastech rodinných zástaveb letos sledujeme oproti minulé topné sezóně průměrně pětiprocentní navýšení koncentrace polétavého prachu, který vzniká spalováním," dodal Lukáš Musil ze společnosti Agdata City, která se věnuje tomuto monitoringu.
Už sedm let mohou úřady z obcí s rozšířenou působností dávat za topení nekvalitním materiálem pokuty až do výše 50 tisíc korun. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala, který má v gesci životní prostředí, k nim však dochází jen zřídka. Důvodem je i benevolentní legislativa.
"Musí přijít stížnost, kdy je nějaké přešetření. Poté následuje šestiměsíční lhůta. Pokud v ní přijde další stížnost, tak teprve přichází na řadu prošetření na místě a případně nějaká sankce," přiblížil Drahovzal. Jeho slova potvrzují i Deníkem oslovené obce s rozšířenou působností. "Počet podnětů na obtěžování kouřem se skutečně zvýšil, jde však stále o jednotky případů. V roce 2022 jsme řešili šest případů, v předchozím roce dva případy stejně jako v roce 2020," uvedla vedoucí odboru životního prostředí radnice v Sokolově Jitka Škrabalová.
Při nahlášení sokolovská radnice postupuje tak, že vlastníkům nemovitostí (provozovatelům stacionárního zdroje znečišťování ovzduší) zasílá upozornění na povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší. "V několika případech jsme si vyžádali zprávu o revizi stacionárního zdroje. Jednotky případů eviduje i českobudějovický magistrát. "Zatím však nebylo zjištěno žádné pálení odpadu. Pouze v jednom případě došlo k pálení paliva v horší kvalitě (uhlí s vyšším podílem uhelného prachu), které vedlo ke zvýšení emisí.
Čtěte také: Ochrana přírody a stížnosti
Lidem, kteří topí tím, čím by neměli, hrozí kromě pokuty i další finanční náklady. Svým jednáním totiž poškozují nejen kotle a kamna, ale také komíny. "Doufám, že lidé už začínají chápat, že když si zničí komín, jeho rekonstrukce může vyjít třeba až na 50 tisíc korun. Upozorňuje také na menší výhřevnost a další neduhy, které s sebou spalování nevhodných topiv přináší.
"Pokud mám starší kotel na uhlí, nemá cenu si nalhávat, že když budu topit dřevem, budu ekologičtější. Konstrukce kotle na uhlí je jiná. Neumožňuje, aby v něm dřevo bylo spáleno hospodárně a ekologicky. Měly by se pravidelně každý rok podle zákona o požární ochraně provádět kontroly, a i díky nim se naučit, jak topit lépe. Problém jsou ale domácnosti, kde nás ani nezavolají.
Je důležité si uvědomit, že spalování nevhodných materiálů má negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i na zdraví a peněženku. V případě, že jste svědkem znečišťování ovzduší spalováním, neváhejte podat stížnost na příslušný úřad. Důsledné dodržování pravidel a používání kvalitních paliv je klíčem k čistšímu ovzduší a zdravějšímu prostředí pro nás všechny.
Čtěte také: Stížnost proti přírodě: Definice a význam
Čtěte také: Práva občanů v oblasti topení
tags: #stiznost #na #znecistovani #ovzdusi #spalovanim #tdo