Stráž přírody Moravský kras a ochrana přírody

16.03.2026

Tím, jak každoročně roste obliba medvědího česneku, vydává se na jaře do přírody stále více lidí, aby si listy této chutné a léčivé rostliny nasbírali. Bohužel s tím souvisí i každoroční nárůst otrav plynoucí se zaměnitelností této léčivé rostliny s rostlinami jinými, často jedovatými. Méně zkušení sběrači si mohou splést medvědí česnek (Allium ursinum) s jedovatou konvalinkou (Convallaria majalis) nebo ještě hůře s prudce jedovatým ocúnem jesenním (Colchicum autumnale).

Způsob, jak se záměně rostlin vyhnout, je důkladné prostudování vzhledu, stavby a vlastností medvědího česneku a současné znalosti rostlin zaměnitelných. V národních parcích, národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích v ČR je sběr jakýchkoliv rostlin zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zakázán, pokud není uvedeno v aktuálním znění bližších ochranných podmínek rezervací či v návštěvním řádu národního parku jinak!

V nenárodních kategoriích chráněných území je povolen pouze sběr lesních plodů (maliny, borůvky, jahody apod.), pokud není v aktuálním znění bližších ochranných podmínek stanoveno jinak. Sbírejme tedy česnek mimo výše uvedená chráněná území a vždy jen pro vlastní potřebu! I v Moravském krasu a okolí platí zákaz sběru veškerých rostlin včetně česneku medvědího ve všech národních přírodních rezervacích i přírodních rezervacích, např.

Strážci přírody Moravského krasu o ilegální stezce pro horská kola ve zmíněné lokalitě dobře vědí. Nedaleko Býčí skály není zdaleka jediná, stejně jako v dalších rezervacích. Od nastražené pasti se však důrazně distancovali. „Stráž přírody by nikdy nepřistoupila k takovémuto nebezpečnému a ve své podstatě násilnému řešení problému. Striktně dodržujeme zákony a nikdy bychom úmyslně nikoho neohrozili.“

Zastihnout neukázněného cyklistu v rezervaci je podle něj velmi obtížné. Podobný problém mají i lesníci. „Další ilegální singletrail je na Hádecké planince. Tyto aktivity nemůžeme tolerovat, když nepouštíme pěší na bývalé turistické trasy v těchto lokalitách. Jezdci na kolech dělají velké škody. Dochází k rozsáhlým erozím. Pokusíme se s touto komunitou spojit a domluvit se po dobrém. Pokud to nepůjde, budeme muset zvolit jinou cestu. Označování míst se zákazem ježdění nemá smysl.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Cyklisté však nejsou v chráněných lokalitách Moravského krasu jediný problém. Většinu přestupků se snaží ochránci přírody řešit domluvou. Přesto loni rozdali několik desítek blokových pokut. Nejvíce za nelegální vjezdy aut a rozdělávání ohňů. I tak se jednalo jen zhruba o třetinový počet přestupků než o rok dříve. Třiapadesát. Dvě pokuty padly za pilotování dronů v první ochranné zóně a dvě za vstup na uzavřenou cestu kvůli hnízdění sokolů.

V Moravském krasu sokoli stěhovaví v roce 2016 zahnízdili bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata. O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a následující rok osm. V roce 2019 pak ze sedmi mladých sokolů přežila jen tři. O rok později opustilo dvě hnízda v krasu pět sokolích mláďat. „Podle statistik asi třetina hnízdění není úspěšná. V prvním roce života pak číhá na mláďata sokola spousta nástrah a nebezpečí.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Čtěte také: Činnost stráže ochrany přírody

tags: #straz #prirody #moravsky #kras #jahoda