Příroda Střední Evropy: Charakteristika

Evropa se za samostatný světadíl považuje spíše z historických, kulturních a politických důvodů než z důvodů fyzickogeografických. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie. Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše. Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37 000 km. Při pohledu na mapu zjistíme, že pobřeží je velmi členité s množstvím poloostrovů (Skandinávský, Kola, Krym, Jutský, Apeninský, Balkánský či Pyrenejský) a ostrovů (Britské o., Island, Irsko, Baleáry, Korsika, Sardinie, Sicílie, Malta, Kréta aj.).

Nádheru členitosti pobřežní linie ukazují ve své plné kráse norské fjordy. Z moří omývající Evropu je třeba zmínit ekonomicky a dopravně vytížené Severní moře, uzavřené Baltské moře za Jutským poloostrovem, vnitřní Středozemní a Černé moře (s jejich průlivy Gibraltarským, Dardanely a Bospor), Egejské moře plné ostrovů, pro nás velmi známé Jaderské moře či na severu Norské moře bohaté na ryby nebo již zamrzající Barentsovo. Zapomenout nesmíme ani na Kaspické moře, které je současně největším jezerem světa.

Reliéf a geologický vývoj

Rozmanitý povrch Evropy je výsledkem složitého geologického vývoje. Průměrná nadmořská výška Evropy je 290 m - jsme tedy vcelku nízkým kontinentem. Většinu území zaujímají nížiny (60 %). Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná Fennosarmatia s Východoevropskou rovinou. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (−28 m).

Nalezneme zde staré pevninské jádro ve formě plošin a nížin (Finská jezerní plošina, Středopolské nížiny, Východoevropská nížina). Dále jsou to horská pásma tří druhů vrásnění podle doby vzniku:

• Kaledonské vrásnění - Skandinávské pohoří, Skotská vysočina, Island.
• Hercynské vrásnění - Francouzské středohoří, Česká vysočina
• Alpinské vrásnění (nejmladší) - Alpy, Karpaty, Pyreneje, Sierra Nevada, Apeniny, Pindos, Dinárské hory, Rila, Dolomity

Nejvyšším vrcholem je Mont Blanc (4807 m), jehož masív se rozkládá na hranicích mezi Itálií, Francií a Švýcarskem. Řada evropských oblastí byla ve čtvrtohorách přemodelovaná ledovcem. Snad nejkrásnějším důkazem působení ledovce je švýcarský vrchol Matterhorn. S ledovci se setkáme i dnes především v Alpách či na Islandu, ale také ve Skandinávském pohoří a severských ostrovech Evropy.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

V Evropě se setkáme také se sopkami a to na Islandu (nejznámější je sopka Hekla) a poté v jižní Evropě (nejvyšší Etna, Stromboli na Liparských ostrovech, bájný Vesuv). Zemětřesně aktivní je Apeninský a Balkánský poloostrov, při sopečné činnosti také Island. Současná krajina Evropy je výsledkem působení vnitřních i vnějších činitelů a v poslední době i působení člověka.

Vodní toky a jezera

Síť vodních toků je v Evropě poměrně hustá. Velikost toků je silně ovlivněna okolním reliéfem (většina říčních koryt byla formována v době čtvrtohorního zalednění), jejich vodnost pak podnebím a typem pramene - vývěr vody, podzemní zásobárna, ledovec, sněhová pokrývka. Podnebí také určuje základní typy režimu odtoku řek v Evropě a my tak můžeme rozlišovat následující typy:

• Západoevropské řeky - nejvíce vody mají na podzim díky dešťovým srážkám (Temže).
• Středoevropské a východoevropské řeky - nejvíce vody mají v pozdním jaru (tání sněhu v horách a jarní deště) a počátkem léta.
• Horské řeky (Alpské toky) - nejvyšší stavy jsou až v létě (pozdější tání sněhu, ledu ve vyšších nadmořských výškách).
• Středomořské toky - nejvíce vody mají v období zimy, v létě mohou i vysychat.
• Smíšený režim - vodní stav je závislý na reliéfu, množství přítoků.

Největší evropské řeky: Volha, Dunaj, Ural, Dněpr, Don. Významné řeky: Labe, Rýn, Odra, Seina, Loira, Ebro, Pád, Visla aj. Většina řek je intenzivně využívána člověkem (energetika, doprava, vodní zdroj, místy i rybolov). Problémem je regulace toků, záplavy a znečištění toků.

Velká evropská jezera (Ladožské, Oněžské atd.) vznikla tektonickou činností. Jejich vzhled dále modeloval pevninský ledovec, který stojí za vznikem i celé řady dalších jezer (Finská jezerní plošina, Mazurská jezera aj.). Horská jezera byla modelována působením horských ledovců - Ženevské, Bodamské, Lago di Garda aj. Známé je také maďarské moře - jezero Balaton.

Vodní nádrže jsou nedílnou součástí vodohospodářství na evropských tocích. Význam vodních nádrží je energetický (např. Rakousko, Norsko), vodohospodářský (zdroj vody), rekreační či ochranný. Většina vodních nádrží jednotlivé funkce kombinuje. Největší nádrže nalezneme v Rusku. Známou je vodní nádrž Železná vrata na Dunaji.

Čtěte také: Večerní Střední Škola - podrobnosti

Klima Střední Evropy

Cirkulace ve střední Evropě má svá specifika, stejně jako princip proudění v jiných oblastech Země. Poloha střední Evropy má specifikum toho, že se nachází na rozhraní vzdušných mas. Proto máme klima mírné s proměnlivým počasím. Ani jeden typ cirkulace se zde nedokáže prosadit tak silně a současně také vytrvat v dlouhém období. Tím se naše klima liší od jiných, kde existují podmínky pro určitý typ cirkulace a jeho výskyt po delší dobu.

Z jižních směrů k nám proniká zpravidla teplý a v létě horký vzduch. Jde o proudění čistě jižní či jihovýchodní až východní. Ale také jihozápadní složka cirkulace. V chladné části roku (obecně uvádíme zimní období) tento vzduch většinou není schopen pronikat do celé atmosféry a tvoří se teplotní inverze. Severní až severovýchodní či východní cirkulace bývá převážně suchá, také studená a v zimě mrazivá.

Od severu se k nám dostává spíše vlhčí vzduch a také značně studený a to ze Severního ledového oceánu. V zimě znamená pořádný mráz, občas i s oblačností a srážkami. Konečně při západní složce proudění, ale i pod složce v podobě jihozápadní až severozápadní, tedy od Atlantiku máme vcelku proměnlivé, ale hodně vlhké počasí.

Západní proudění u nás jednoznačně převládá a stále se uplatňuje. Máme při něm zejména na frontách velkou oblačnost a často se srážkami. I v létě se prosazuje často západní proudění. Kazí nám opalování příchodem oblačnosti, často srážek a to pravé koupání pak i na několik dnů významnějším ochlazením. Takové ovšem je naše klima a jde o jeho běžný projev.

Čtěte také: Školy v přírodě ve Středních Čechách

tags: #střední #Evropa #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Bosenské pyramidy: Obsah a tajemství
• Nevýhody bezpapírové kanceláře
• Definice emise cenných papírů
• Papírové propisky pro reklamu
• Jak vybrat vonné pytle na odpad?