Středomoravská niva: Charakteristika ekosystému polí

Středomoravská niva představuje akumulační rovinu podél řeky Moravy a spodní Bečvy, táhnoucí se v pruhu od Litovle až k Napajedlím. Šířka tohoto pruhu se pohybuje v rozmezí 2-13 km, přičemž délka dosahuje přibližně 70 km. Celková rozloha geomorfologického okrsku činí 415 km², se střední výškou 206 m a středním sklonem 0°22´.

Geomorfologie a sedimenty

Řeka Morava vtéká do Hornomoravského úvalu pod Třesínským prahem u Mladče (západně od Litovle). Nivní formace se skládá ze dvou vrstev: spodní štěrkopísčité (pleistocén) a svrchní vrstvy písčitých hlín a hlinitých písků (holocén). V důsledku neotektonických poklesů v kvartéru dosahuje štěrkopískové souvrství nivy značných mocností. Plošně nejrozsáhlejší jsou fluviální, fluviolakustrinní a eolické sedimenty.

Nejstaršími sedimenty kvartéru jsou středně pleistocénní (mindelské) fluviolakustrinní písky a štěrkovité písky, spočívající na uloženinách neogénu. Sedimentace probíhala opakovaně v jezerní pánvi, porušované poklesem ve směru podélných a příčných tektonických linií. Fluviolakustrinní sedimenty obsahují nepravidelné polohy písčitých jílů.

Souvrství fluviolakustrinních sedimentů mindelského stáří uložené v centrální části Hornomoravského úvalu je omezeno na východ Holešovským zlomem a na západ Kvasickým zlomem. Tvoří ho převážně šedavé, drobnozrnné štěrkopísky a hrubozrnné písky o velikosti valounů 3-5 cm. V severní části tohoto prostoru převažují štěrkopísky, směrem k jihu se uplatňuje písčitá facie.

Převážná většina uloženin pochází z povodí Moravy s typickým obsahem křemene, krystalických hornin z oblasti Jeseníků a světlých silicifikovaných glaukonitických pískovců z křídy.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

Fluviální akumulace

Plošně nejrozsáhlejší fluviální akumulace je tvořena hlavní terasou, která je v povodí řeky Moravy označována jako Kralická terasa. Nejlépe je zachována na levém břehu řeky Moravy, mezi Hulínem a Záhlinicemi. Jedná se o nejdůležitější morfostratigrafickou úroveň této oblasti. Na celém území je terasa zdvojená.

Vznik spodní (starší) akumulace klademe do mindelského (holsteinského) interglaciálu a svrchní akumulaci (mladší) do spodního rissu (sálské zalednění). Sedimenty ukládané Moravou tvoří štěrkopísky s převahou písčité složky (valouny v průměru 3-4 cm, max. 6 cm), u odolných hornin poloostrohranné, u méně odolných (kulmské droby a břidlice) polooválné. Pro asociaci těžkých minerálů přinášených z oblasti flyšových příkrovů je typický obsah granátů. Dominantní v této oblasti jsou především morávní horniny z krystalinika a kulmu.

Vodní režim a lidská činnost

Řeka Morava protéká Otrokovicemi regulovaným korytem z let 1906-1907. Morava ve své nivě volně meandrovala a větvila se do stálých i periodických ramen. Tento přirozený ráz toku se uchoval jen v severní části podcelku. Řeka tu má malý spád a v jejím režimu dočasně silně převládá akumulační činnost, tvoří se zde tzv. vnitrozemská delta. Na ostatních úsecích bylo říční koryto postupně zregulováno. Regulované úseky Moravy jsou provázeny drobnými jezírky na místě odškrcených meandrů.

Štěrkopísky se těžily a stále se ještě těží v několika pískovnách. Tovačovská pískovna bývala svého času největší v Evropě. Na místech některých pískoven jsou nyní jezera (Náklo, Chomoutov, Tovačov, Hulín). U Záhlinic byly v nivě založeny rybníky, které spolu bezprostředně souvisejí a vytvářejí téměř nepřerušenou vodní plochu 3 km dlouhou a 1 km širokou.

Vegetace a ochrana přírody

Středomoravská niva leží ve 2.-3. vegetačním stupni. Převládají úrodná pole a louky, místy jsou zachovány komplexy lužních lesů. Severozápadní část spadá do CHKO Litovelské Pomoraví. V oblasti je vyhlášeno velké množství zvláště chráněných území, které jsou většinou vázány na lužní a vodní ekosystémy. Unikátní je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy a bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké nelesní i lesní ekosystémy v NPR Ramena řeky Moravy.

Čtěte také: Večerní Střední Škola - podrobnosti

Lužní lesy, lipové a březové doubravy a olšiny s bohatou flórou a faunou jsou předmětem ochrany přírody v PR Království. NPP Chropyňský rybník s výskytem silně ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) je zároveň ornitologickou lokalitou s ochranou hnízdní kolonie racka chechtavého. Podmáčená luční společenstva se ochraňují v PR Plané loučky a PP Hvězda.

Čtěte také: Školy v přírodě ve Středních Čechách

tags: #střední #morava #ekosystém #polí #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Jehličí borovice jako kompost
• Ekologické řešení pro domácnost
• Modernizace kontrolních stanovišť v historických památkách
• Ubytování Sedlice u Želiva
• Udržitelné tašky na potraviny