Biodiverzita lesních ekosystémů a její charakteristika

Přemýšleli jste někdy, proč se cítíte zdravější a šťastnější, když se procházíte mezi stromy? Možná, že vám dělá dobře pomyšlení na čas strávený mimo práci. Nebo je to celé úplně jinak. Stačí několik desítek minut mezi stromy a napětí jako by se rozplynulo. Nejde přitom jen o subjektivní pocit nebo příjemný únik od pracovních povinností.

Vědci se již více než dvacet let snaží porozumět tomu, jak přesně působí biologická rozmanitost na lidský organismus. Jedna z hlavních teorií vychází z poznatků o mikrobiomu - souboru mikroorganismů, které žijí na našem těle i uvnitř něj. Rozmanité přírodní prostředí je bohaté na široké spektrum mikroorganismů, se kterými přicházíme do kontaktu při dýchání, dotyku půdy nebo pobytu mezi rostlinami. Tento kontakt může podporovat pestrost našeho vlastního mikrobiomu, což přispívá k lepšímu fungování imunitního systému. Naopak život v příliš sterilním a uzavřeném prostředí může vést k jeho ochuzení a vyšší náchylnosti k některým onemocněním.

Japonští vědci se dlouhodobě věnují fenoménu zvanému „shinrin-yoku“ (2), tedy lesní koupele. Nejde o fyzickou koupel ve vodě, ale o vědomé ponoření se do atmosféry lesa. Mezi hlavní faktory patří rostlinné silice (esenciální oleje), které stromy uvolňují do ovzduší. Tyto těkavé látky mohou podporovat imunitní systém a přispívat ke snížení hladiny stresových hormonů. Dalším prvkem jsou negativně nabité ionty, jež se v přírodním prostředí vyskytují ve vyšší koncentraci než ve městech. Některé studie je spojují se zlepšením nálady a subjektivního pocitu svěžesti (3). V neposlední řadě hrají roli také mikroorganismy přítomné v půdě a ve vzduchu.

Moderní životní styl je často spojen s vysokou mírou stresu, hluku a informačního přetížení. Neustálé notifikace, doprava, pracovní tlak i nedostatek odpočinku zvyšují hladinu stresových hormonů, jako je kortizol. Pobyt v přírodě má schopnost tyto negativní dopady zmírňovat. Chůze v lese snižuje srdeční frekvenci a krevní tlak. Dochází také ke zklidnění nervového systému a ke snížení hladiny stresových hormonů. Lidé po pobytu v přírodě často uvádějí lepší náladu, vyšší míru soustředění a větší kreativitu (4). Důležité je, že tento efekt se dostavuje relativně rychle.

Rozdíl mezi přírodním a městským prostředím je zásadní. Zatímco les či park nabízí ticho, přirozené zvuky a vizuálně uklidňující scenérie, město je plné hluku, dopravy a vizuálního smogu. To však neznamená, že pokud nemáte les hned za domem, nemá smysl vycházet ven. I městské parky nebo klidnější zelené plochy poskytují aspoň částečný přínos. Čím však více zeleně a méně hluku, tím lépe.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Jednou z největších výhod procházky v přírodě je její dostupnost. Nepotřebujete drahé vybavení ani speciální dovednosti. Stačí pohodlná obuv, vhodné oblečení a ochota vyrazit ven. Pravidelná chůze podporuje kardiovaskulární systém, pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost a přispívá k lepší motorice. Nemusíte plánovat několikahodinový výlet do hor, abyste pocítili pozitivní účinky přírody. I krátká, ale pravidelná procházka lesní či turistickou stezkou přináší znatelné zlepšení nálady i fyzického stavu.

Biodiverzita zahrnuje rozmanitost života na všech jeho úrovních, od genů, přes druhy organismů, až po pestrost ekosystémů a ekologických vztahů. Kromě vnitřní hodnoty života a jeho rozmanitosti je důležité, že biodiverzita je zjevně nepostradatelná pro existenci člověka a z více důvodů, včetně antropocentrických, je proto nezbytné ji chránit.

Vědci z České zemědělské univerzity v Praze na základě studia rozsáhlého souboru literárních prací definovali faktory důležité pro ochranu lesní biodiverzity. V praxi je nutné se věnovat obnově pestré dřevinné skladby, ochraně starých lesů a jejich struktur, jakož i obnově prostředí světlého lesa a renesanci historických forem hospodaření. Pro ochranu biodiverzity má prokazatelně smysl zvyšovat zastoupení nedostatkových dřevin jak jejich rozptýleným vnosem do hospodářských monokultur, tak úsilím o zachování a vznik celých porostů s přirozenou dřevinnou skladbou. Využití introdukovaných dřevin pro posílení biodiverzity vědci spíše nedoporučují z důvodu rizik, která takový krok představuje pro lesní společenstva.

Pro celkovou lesní biodiverzitu není podstatná pouze dřevinná skladba, ale též strukturní komplexnost lesního prostředí. Pro biodiverzitu je zásadní existence starých a mohutných stromů, na nichž s narůstajícím stářím a rozměry přibývá mikrobiotopů. Dále jsou zásadní rozličné formy mrtvého dřeva, z nichž je obzvláště důležité rozměrné a osluněné mrtvé dřevo. Strukturní diverzita prostředí významně souvisí s efekty přirozených disturbancí (abiotických i biotických) a s jejich tzv. biologickým dědictvím.

Přirozené disturbance lesních porostů, včetně disturbancí velkoplošných, jsou na severní polokouli běžné a zásadním způsobem ovlivňují biodiverzitu lesa. Přírodní narušení vzniklá působením větru, bouří, námrazy, sněhu, požárů, podkorního hmyzu apod. Dalšími podstatnými a hospodařením způsobenými faktory jsou nedostatek nejrůznějších forem odumřelé dřevní biomasy (mrtvého dřeva), starých a biotopových stromů, eliminace prostředí světlého lesa a odstraňování tzv.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Tradiční management je hojně doporučovaný nástroj k obnově prostředí světlého lesa, které je nezbytné pro velkou část lesní bioty. Ke zvýšení efektivity pro teplomilné a světlomilné druhy se doporučuje jeho aplikace na svazích jižní expozice. Při pařezení je nutné pamatovat na zachování mrtvého dřeva pro saproxylické druhy. Rezervace jsou podstatné pro nejohroženější druhy organismů, ovšem jejich role musí být podpořena a doplněna správným managementem v hospodářských lesích.

Státní podnik Lesy České republiky a ochrana přírody

Lesy jsou společným předmětem zájmu lesníků, ochránců přírody, myslivců a široké veřejnosti. Státní podnik Lesy České republiky, spravuje přibližně 54 % (1 420 tis. ha) všech lesů v ČR. V rámci této výměry jde o přibližně 400 tis. ha v CHKO a 40 % rozlohy všech “maloplošných” zvláště chráněných území ČR. LČR jsou tak největším správcem zvláště chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice.

Postavení a role podniku vychází ze zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, podle kterého je zřízen k uspokojování významných celospolečenských, strategických a veřejných zájmů. LČR, s. p., již od svého založení (1. 1. 1992) nastoupil cestu postupného přechodu od holosečného hospodářského způsobu k přírodě bližším způsobům hospodaření a lesích. Období po transformaci lesního hospodářství dokazují, že zvolený systém je i ekonomicky úspěšný.

Přestože je příjmová složka rozpočtu podniku naplňována převážně prodejem dříví, není jeho posláním maximalizace zisku, ale trvale udržitelné hospodaření z biologického i z ekonomického hlediska. Vychází z představy - “co je ekologické to je i ekonomické”. Podobně je tomu se správou rozsáhlé sítě lesních účelových komunikací, které jsou, mimo zpoplatnění vjezdu motorových vozidel, využívány veřejností zdarma atd. Správa a péče o tyto objekty stojí nemalé prostředky.

Rozhodujícím prostředkem hospodářské strategie podniku je diferenciace hospodaření v lesích podle jejich převažující funkce, stavu a přírodních podmínek. Podnik je připraven spolupracovat se specialisty na jednotlivé skupiny organismů jak při mapování výskytu, tak při jednotlivých opatřeních in situ, záchranných přenosech, pěstování nebo chovu vybraných druhů a jejich repatriacích.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

Při běžném hospodaření provádí LČR, stejně jako jeho předchůdci, praktická opatření ve prospěch ochrany přírody v lesích. V rámci integrované ochrany lesa podporují autoregulační schopnosti lesních ekosystémů (úprava dřevinné skladby, podpora přirozených predátorů původců biotických škod). Před aplikací testují vhodné preventivní i kurativní chemické přípravky ochrany lesa. V otázkách záchrany regionálních populací lesních dřevin spolupracují s VÚHLM, AOPK ČR i jinými subjekty.

Úspěšně se rozvíjí spolupráce s ČSOP, včetně ekologické výchovy, mapování vybraných druhů stanovišť ve smyslu jejich ochrany atd. Spolupráce je financována z vlastních zdrojů podniku, letošní smlouva s ČSOP počítá s materiálním vstupem 2 mil Kč. Přínosem pro přírodu je i potlačování invazních druhů rostlin, cílem LČR je zvládnout do 2 let optimální způsoby jejich likvidace. Součástí Realizace PROGRAMu 2000 je i péče o památné stromy, historické parky (péče o krajinu).

Cílem podniku v oblasti myslivosti je dosažení a trvalé udržení takových stavů spárkaté zvěře, které umožňují přirozenou obnovu všech dřevin bez nutnosti ochrany proti škodám zvěří. Náklady vynaložené na ochranu lesa proti škodám zvěří se u LČR pohybují ročně v intervalu 300 - 350 mil. Kč. LČR oceňují spolupráci s pracovníky ochrany přírody v otázkách připravované legislativní úpravy v myslivosti i v aktivní aplikaci opatření plynoucích ze stávající právní úpravy.

Strategie péče o lesy v CHKO

Strategie péče o lesní ekosystémy v CHKO je založena na odstranění zmíněných nedostatků ve spolupráci s vlastníky a lesními hospodáři. Existuje však i rozdílné chápání ochránců přírody a lesníků, které se promítá např. v nejednotné interpretaci péče o genofond lesních dřevin, kde ochrana přírody klade důraz na genotypové a lesníci na jejich fenotypové vlastnosti. Diskutabilní je typologické vymezení v některých oblastech, neslučitelnost lesnické legislativy s předpisy o ochraně přírody atd.

Vzhledem k nedostatkům je potřebné uzavření smlouvy LČR a Správy CHKO ČR o spolupráci při vymezování reprezentativní soustavy lesních segmentů ponechaných samovolnému přírodnímu vývoji. Ta by měla přispět mj. k celkové rehabilitaci a naturalizaci našich lesů.

Možnosti uplatnění nevládních organizací v ochraně přírody v lesích

Předseda ČSOP Libor Ambrozek ocenil přínos s. p. LČR ve vztahu k rozvoji a podpoře mimoprodukčních funkcí lesů, který vyjadřují také realizací PROGRAMu 2000. Jde o záležitosti ve veřejném zájmu, proto se zde otevírá prostor pro nevládní organizace a jejich spolupráci s lesníky. Tradičně se ochranou přírody, nejen v lesích, zabývá Český svaz ochránců přírody.

V současné době má program spolupráce za sebou dva roky existence. Odehrává se v programech druhové ochrany, v rámci kterých je prováděno mapování a přímá ochrana některých druhů nebo skupin druhů a propagace jejich ochrany. Patří sem např. tradiční program ČSOP “Formica”, nebo společný program na záchranu velkých šelem s důrazem na přirozenou redukci ne-únosně přemnožené spárkaté zvěře.

Existují i společné programy na ochranu cenných biotopů v lesích. Jde o specifické biotopy, významné z pohledu ochrany přírody, které se vyskytují v lesních komplexech. Jsou to zejména lesní vodní toky a mokřady, ale i stepní plochy, skály sutě apod. Mezi drobné biotopy, které jsou také součástí péče patří i doupné stromy.

Mimořádně důležitou oblastí společné spolupráce je výchova a osvěta. Programy “Studánky”, “Les není popelnice”, “Podpora působení veřejnost v Ekocentrech ČSOP” jsou pojaty jako koncepční působení na širokou veřejnost, kterému jsou ročně “vystaveny” tisíce lidí. Spolupráce ČSOP a LČR se promítá také v účasti na tvorbě lesních hospodářských plánů, na připomínkování legislativy atd.

Aktivity lesníků v ochraně přírody v rámci LZ Židlochovice

Zdůraznil výjimečnost území obhospodařovaného LZ. Lesnatost spravovaného území je pouze 14 %, přesto jsou místní lesní ekosystémy, soustředěné v nivách řek Jihlavy, Svratky, Dyje a Moravy celou jednou třetinu všech lužních lesů v ČR. Oblast je druhově velice pestrá, což odráží vliv čtyř geografických podprovincií (panonské, hercynské, alpské a karpatské). Na území LZ se nachází CHKO a BR Pálava, Lednicko-valtický areál, který je kulturním a přírodním dědictvím pod patronací UNESCO.

Velká část lesů LZ Židlochovice je dlouhodobě obhospodařována podle LHP, které byly na tomto bývalém lichtenštejnském majetku zavedeny již od roku 1764. I současné aktivity LZ Židlochovice dokumentují, že i vysoce ceněné území z hlediska ochrany přírody, lze obhospodařovat samotnými lesníky, kteří jsou ve své odbornosti k péči o krajinu, životní prostředí a ochranu biodiverzity odedávna vychováváni. Lesníci nejsou ve svých činnostech omezeni pouze na lesní komplexy, spravují např. i 700 ha nivních luk a udržují tak vysokou druhovou pestrost krajiny atd.

tags: #biodiverzita #lesní #ekosystémy #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní krásy v ohrožení
• Čistá pitná voda
• Kontejnery na tříděný odpad
• Návrat do Lost Heaven v Mafia
• Možnosti ohřevu vody šetrné k životnímu prostředí