Ekologické novostavby ve Středočeském kraji: Příklady a inspirace

Středočeský kraj se aktivně angažuje v podpoře ekologického stavebnictví a udržitelných řešení. Ve spolupráci se Středočeským inovačním centrem (SIC) připravuje upravený dotační program Věda v praxi obcí, který má za cíl podporovat inovace a spolupráci mezi veřejným a výzkumným sektorem. Cílem programu je podpora inovačního prostředí, spolupráce mezi veřejným a výzkumným sektorem a vytvoření příkladů dobré praxe.

Dotační program Věda v praxi obcí II

Nový program Věda v praxi obcí II. počítá například s rozšířením oblastí nabízených služeb. S návrhem se seznámila rada kraje a doporučila ho ke schválení zastupitelstvu. Nabízíme obcím pomoc při hledání chytrých řešení například v oblasti energetiky, vodohospodářství nebo adaptace na klimatickou změnu.

Současně navrhujeme snížit krajskou míru podpory o 10 %, a to ze současných 100 na 90 %,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková. Program je určen obcím Středočeského kraje nebo jimi zřízeným příspěvkovým organizacím či dobrovolným svazkům. Administruje ho Středočeský kraj a je dotován z projektu Smart Akcelerátor III.

Dosud byl k dispozici například při zpracování koncepce rozvoje obecní energetiky, posouzení současného stavu obecních budov a technologií nebo pro zpracování koncepce pro zapojení obcí do komunitní energetiky. V oblasti veřejných prostranství mohly obce požádat o dotaci na zpracování dokumentu koncepce rozvoje území, stanovení regulativů nebo na konzultace řešení modrozelené infrastruktury v intravilánu obce. Další oblasti, kde mohly obce žádat o dotace, je adaptace na klimatickou změnu nebo vodohospodářství.

Navazující program Věda v praxi obcí II pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje, respektive jeho návrh, obsahuje dílčí změny. Míra podpory klesla ze 100 na 90 procent, všechny žádosti budou hodnoceny společně podle hodnotících kritérií, dosud šlo o průběžnou výzvu. Délka příjmu žádostí se zkrátí ze 6 měsíců na tři týdny.

Čtěte také: Služby skládky Středočeský kraj

Oblast nabízených služeb se má rozšířit o nová témata: koroze a volba materiálů, integrovaný záchranný systém, sociální služby a zdravotnictví, lesnictví a lesní hospodářství, územní plánování. Stejný zůstává cíl programu: formulovat a ověřit nabídku výzkumných organizací pro obce a ověřit poptávku obcí (předpoklad realizace cca 6-10 projektů) a vytvořit co nejpestřejší soubor projektů, které poslouží jako příklady dobré praxe v budoucnu. Cílová skupina jsou i nadále obce, obcemi zřízené příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí.

Navržená finanční alokace je 1,2 mil. Kč, výše podpory 100 000 Kč až 200 000 Kč na jeden projekt. Program poskytuje přímou podporu prostřednictvím účelové neinvestiční dotace na spolupráci výzkumných organizací s veřejným sektorem.

Adaptační strategie na změnu klimatu

V rámci projektu LIFE COALA provedla Tereza Davidová s kolegy v únoru 2025 Analýzu regionálních strategií adaptace na změnu klimatu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo na 149 subjektů - krajů, ORP a MASK, které v něm informovaly o adaptačních strategiích na změnu klimatu (AS), akčních plánech pro udržitelnou energii a klima (SECAP), územních studiích krajiny (ÚSK) a strategických plánech.

Adaptační strategii na změnu klimatu má zpracovanou celkem 6 ze 14 krajů: Hl. město Praha (2017), Moravskoslezský kraj (2020), Liberecký kraj (2021), Olomoucký kraj (2022), Jihomoravský kraj (2024) a Jihočeský kraj (2024). Středočeský kraj má strategii rozpracovanou. Plzeňský a Pardubický kraj mají zpracovanou Regionální strategii adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině (ReSAO). Důležité je vědět, že i vznikající krajská strategie má vždy vycházet ze všech existujících strategií, a to i těch nižších.

Existence adaptačních strategií krajů je důležitá kvůli provázanosti dokumentů - od národní úrovně až po tu lokální. Máme národní adaptační strategii, kterou má doplňovat krajská úroveň. Na tu by následně měly navazovat adaptační strategie obcí s rozšířenou působností nebo místních akčních skupin.

Čtěte také: Seznam farem Středočeského kraje

Strategie se liší v úrovni celkové komplexnosti. Na národní nebo regionální úrovni se většinou navrhují typová opatření a čím se jde níž, tím víc jsou lokalizovaná v krajině. Národní úroveň dává v podstatě jenom základní rámce, cíle. I ta krajská ještě dost obecná, protože už řeší věci, které jsou v majetku kraje a přímé kompetence kraje - tam se dostává do většího detailu. Ve strategiích nižších stupňů jde analytická část do většího detailu a jsou pak už navržena konkrétní opatření.

Strategie by pak měly postupně poskytnout základ pro akční plány: „V našem ideálním světě by obce měly mít jenom akční plány a už jenom navrhovat opatření, protože budou vycházet z analytické části úrovně nad ní.“

Je tedy potřeba víc přemýšlet nad tím, kde a co realizovat a pokud možno realizovat taková opatření, která řeší třeba více projevů změny klimatu najednou. Analytická část vytipuje postiženější oblasti a skutečné problémy, na které je dobré realizací reagovat - to je základ, jak efektivně hospodařit s finančními prostředky.

„Poměrně problém je, že jsou všechna ta opatření a realizace cílené na aktuální problémy. Ale podle poměrně přesných predikcí do roku 2050 víme, jaké klima v České republice pravděpodobně bude. A už by bylo fajn se zamýšlet nad opatřeními ve výhledu k roku 2050. Je důležité si uvědomit, že je adaptace živý proces a nelze ji tedy mít bez toho, aniž bychom ji nějakým způsobem vyhodnocovali, neustále upravovali a nějak aktivně aktualizovali. Takže i my tu naši národní aktualizujeme každých deset let a akční plány vyhodnocujeme každých pět let.“

Klíčové aktéry je dobré zapojovat v úplném začátku tvorby adaptační strategie - při definici vize kraje nebo území, definování cílů a zejména v definování opatření a jejich prioritizaci. Ideální je zapojit i firmy věnující se participativnímu procesu a propojit je s firmami, které mají know-how v oblasti adaptace.

Čtěte také: Nezapomenutelná svatba v přírodě

Když se objeví možný donor nebo sponzor, je pak možnost je rychle použít.

MiSe Klima - webový portál pro Moravskoslezský kraj

Vlajkovou lodí je MiSe Klima - webový portál, primárně cílený na Moravskoslezský kraj, nicméně s informacemi využitelnými pro všechny.

• Katalog konkrétních klimatických opatření včetně podkladů k realizaci - rozdělení na budovy, krajinu a veřejná prostranství
• Přehled dotačních titulů a výzev
• Strategické a další dokumenty
• Odborné publikace
• Výukové materiály pro environmentální vzdělávání - např. výstupy financované z Národního programu životní prostředí, materiály, podklady, hry…
• Příklady dobré praxe
• „Zelené“ partnerství (včetně propojování obcí a firem) - spojeno s myšlenkou, že dochází finanční zdroje a je potřeba začít hledat zdroje náhradní, z nichž adaptační opatření budeme v budoucnu financovat

Tereza Davidová: “Obce v tuto chvíli připravují katalogy opatření nebo zásobník projektů a my objíždíme soukromé firmy a snažíme se jim vysvětlit, proč je pro ně dobré spolufinancovat realizaci takových opatření.

Příklady pasivních domů a ekologických staveb

Níže jsou uvedeny příklady pasivních domů a ekologických staveb, které mohou sloužit jako inspirace pro nové projekty ve Středočeském kraji:

• Nadstandardní nízkoenergetické bydlení Golf Benátky: Jedinečný projekt navržený na míru architekty pro golfové prostředí. Nabízí 50 dřevostaveb rozdělených do třech velikostních kategorií S, M a L. Všechny domy jsou navrženy v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu.
• Dům s vodním světem: Moderní dřevostavba rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu, navržená v pasivním standardu.
• Nejmodernější vzorový dům v ČR: Dům je v pasivním provedení, ovládaný vyspělou inteligentní automatizací. Klienti si zde mohou prohlédnout, jak vypadá kvalita provedení firmy LUCERN dřevostavby.
• Rodinný pasivní dům se sedlovou střechou: Garáž navazuje na hlavní objem RD a je zastřešena plochou střechou. Dům je zděné konstrukce z vápenopískových tvárnic VAPIS + zateplení EPS. Na střeše jsou umístěny FV panely.
• Dům ve Velké Dobré: Dům byl od začátku navrhován v souladu s principy pasivní výstavby. Ve stejném duchu se nesl i výběr zdiva.
• Pasivní dům v Lysé nad Labem: Stavba začala na jaře 2019 a koncem února 2020 jsme se už stěhovali.
• Stylová částečně dvoupodlažní dřevostavba s venkovní saunou: Dispozice s otevřeným a slunným interiérem vytváří nejen praktické, ale i vizuálně působivé propojení se zahradou a okolní krajinou.
• Elegantní přízemní dřevostavba ladně usazená nad městem ve svahu Borského vrchu: Půdorys domu je řešen do tvaru L. Ze všech obytných místností lze vyjít přímo na prostornou terasu, která plynule navazuje na zahradu.
• Rodinný dům na Žďársku: Dům je postaven v pasivním standardu a časový odstup umožňuje majitelům zhodnotit fungování pasivního domu i po provozní stránce.
• Pasivní dům s CLT panely v Prušánkách: Mezi nejzajímavější prvky domu patří velká okna směřující na jih, která do interiéru přináší hřejivé paprsky slunce a mnoho světla.

Program Nová zelená úsporám

Už tisícům majitelů domů pomohl program Nová zelená úsporám spolufinancovat zateplení jejich domovů. Dotační program dlouhodobě umožňuje českým domácnostem zajistit úspory energií a zavádět obnovitelné zdroje energie. Vlastníci domů mohou o dotace žádat průběžně až do roku 2021, a to i postupně, podle jejich finančních možností. Dotace mohou majitelé domů čerpat například na zateplení fasády a vnitřních konstrukcí, výměnu oken a dveří, výměnu elektrického kotle za tepelné čerpadlo, na instalaci solárních termických a fotovoltaických systémů nebo nuceného větrání s rekuperací.

tags: #stredocesky #kraj #ekologicka #novostavba #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výzvy pro podniky
• 100% ekologické pleny
• Klub Přátel Přírody - historie
• Návrh, schválení a kontroverze
• Co je Dánská Ekologická Rada?