Environmentální problémy subsaharské Afriky: Výzvy a řešení

Současná subsaharská Afrika prošla v posledních padesáti letech značnými ekonomickými, sociálními ale i politickými změnami, které byly způsobeny především dekolonizací. Nezávislost většiny afrických států je spojena s tzv. Rokem Afriky, tedy rokem 1960, který je závažným mezníkem ve vývoji novodobých afrických dějin. Do té doby byla téměř celá Afrika rozparcelována světovými mocnostmi jako Velká Británie, Francie, Portugalsko, či Španělsko.

Africké téma je stále otevřené, tento černý kontinent zužují hladomory, nemoci, migrace obyvatelstva v důsledku válek, chudoba, negramotnost a neposlední řadě také environmentální problémy jako kácení deštných pralesů, nešetrná těžba přírodního bohatství, rozšiřování pouští.

Desertifikace: Hrozivé tempo rozšiřování pouští

Desertifikace v posledních desetiletích nabrala hrozivé tempo. V Súdánu postoupila poušť během sedmnácti let o sto kilometrů. Sahara je největší pouští na světě a dosahuje velikosti Spojených států amerických, to je 9,6 milionů km2. Sahara se od roku 1980 rozšířila o 233 kilometrů na jih a o 106 kilometrů na sever. Jiná, Indická poušť Thár, se každoročně prodlužuje o další kilometr do okolních úrodných oblastí. Poušť Atacama se dokonce šíří rychlostí tří kilometrů ročně.

Šířením pouští je dnes ve světě ohroženo třicet milionů čtverečních kilometrů. Už v roce 2007 označilo OSN rozšiřování pouští za jedno z největších ohrožení životního prostředí této doby. Za hlavního viníka tohoto jevu je běžně označováno oteplování klimatu. Zvětšující se plocha pouští a savan, s extrémními teplotami svého povrchu, totiž vytváří kolektor s dynamicky se zvětšujícím tepelným výkonem pocházejícím ze slunce. Když si uvědomíme toto ohromné množství energie, uvolněné jako zjevné teplo, nemůžeme se divit změnám proudění vzduchu na úrovni subkontinentů/kontinentů.

Desertifikace taky znamená, že intenzivním slunečním zářením se velmi rychle spalují a ničí zbytky organické složky v půdě. Touto ztrátou půdního uhlíku je intenzivně redukován na humus bohatý půdní A horizont. Jednoduše řečeno: přeměny organické hmoty v půdě probíhají v zásadě dvěma směry, jako mineralizace a jako humifikace. Pokud výše zmíněný údaj o tom, že za posledních 46 let zmizelo v celosvětovém měřítku čtyřicet procent úrodné půdy, je to hrozivá uhlíková bilance.

Čtěte také: Výzvy pro západoafrickou přírodu

Zanedbatelný není vliv mineralizace půdy v důsledku neúnosné pastvy. Extenzivní pastevectví je, spolu s chudobou a pokračujícím odlesňováním, motorem nezadržitelné degradace půdy s viditelnými globálními důsledky. Ztráta úrodné půdy vyhání venkovany do měst, kde pak v nedůstojných podmínkách živoří, stává se impulsem pro migrací lidí jak v regionálním, tak mezinárodním měřítku. A bez humusu nemá půda schopnost vodu přijmout ani zadržovat.

Problém nedostatku elektrické energie

Nejostřeji se tento paradox projevuje v subsaharské Africe, regionu neuvěřitelné rozmanitosti a ekonomického potenciálu. V této oblasti však žije 83 % všech lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Využít potenciál regionu je tedy krajně obtížný. Je to také jeden z důvodů, proč Afrika ohrožuje Evropu migrací už teď. Evropa se musí zapojit do řešení.

Přibližně 600 milionů lidí žije v subsaharské Africe dodnes bez přístupu k elektrické energii. Toto číslo představuje ohromujících 83 % všech lidí na planetě, kteří nemají přístup k elektřině.

Život bez elektřiny nejvíce dopadá na ty nejslabší - ženy a děti. Jednou z největších environmentálních a zdravotních krizí v Africe je spoléhání se na dřevěné uhlí a biomasu (např. dřevo) pro vaření a topení. Čtyři z pěti lidí v subsaharské Africe stále vaří na otevřeném ohni nebo s použitím neefektivních kamen. To vede k masivnímu odlesňování, protože se neustále hledají nové zdroje paliva, a nutí rodiny cestovat dlouhé vzdálenosti pro sběr palivového dříví. Navíc spalování dřeva a biomasy v obydlích uvolňuje obrovské množství kouře, oxidu uhelnatého a skleníkových plynů. Toto znečištění domácností je tichý zabiják.

Další oblastí, kde absence elektřiny doslova zabíjí, je přístup k čisté vodě. V důsledku konzumace závadné pitné vody zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v Africe více než 700 000 lidí ročně. Řešení je přitom jednoduché, moderní a dostupné, elektrická čerpadla. Ať už napojená na tradiční síť, nebo - a to je v Africe klíčové - poháněná solárními panely, dokáží vytáhnout čistou vodu z hlubokých studen.

Čtěte také: Klimatické pásy a podnebí

Možná řešení environmentálních problémů

Geneticky modifikované plodiny (GM)

Nová studie dvou pracovníků Kodaňské univerzity, Caspera Worma Hansena a Asgera Mose Wingendera, ukazuje, jak velký význam mají geneticky modifikované (GM) plodiny pro globální zemědělství. Za ideálních podmínek neposkytují GM plodiny vyšší výnosy než konvenční plodiny. Avšak tam, kde se objevují škůdci a plevel, mohou GM plodiny navržené tak, aby byly odolné vůči herbicidům a škůdcům, výnosy zvýšit. Ze studie vyplývá, že bez GM plodin by svět potřeboval 3,4 % dodatečné orné půdy, aby udržel celosvětovou zemědělskou produkci na úrovni roku 2019. Projekt Genetic Literacy Project rozšiřuje tuto analýzu, poukazujíc na náklady a přínosy GM plodin. Zvláště postižena byla subsaharská Afrika, významný producent bavlny a kukuřice.

Snížení počtu nezbytných agrotechnických zásahů při pěstování GM plodin může mít pozitivní dopad na snížení spotřeby paliva při agrotechnických zákrocích a návazně tak snížit emise uhlíku, v Evropě až o 33 milionů tun ročně. Velmi důležitý je také potenciál GM plodin mírnit dopady klimatických změn. Nové odrůdy můžou vykazovat třeba vyšší odolnost vůči extrémním klimatickým podmínkám a mohou tak pomoci zabezpečit potravinovou bezpečnost v oblastech zasažených změnou klimatu.

Přestože je potřeba tyto obavy neopomíjet, dosud publikované vědecké studie a expertní analýzy prezentují, že přínosy GM plodin vysoce převažují nad riziky, zejména pokud jde o zvýšení zemědělské efektivity, snížení environmentálního dopadu a zlepšení potravinové bezpečnosti. Vzhledem k narůstající světové populaci a potřebě udržitelného zemědělství budou GM plodiny jistě nezbytnou součástí budoucích řešení problému zajištění dostatečné a nutričně bohaté potravinové produkce s co nejmenšími dopady na životní prostředí.

Obnovitelné zdroje energie

Společné úsilí Africké rozvojové banky (AfDB) a Světové banky, známé jako Mission 300 (Mise 300), si klade za cíl poskytnout přístup k energii pro 300 milionů lidí do roku 2030. Úspěch iniciativy Mission 300 by měl mít dominový efekt, který dalece přesahuje pouhé rozsvícení žárovky.

Africké slunce je největším a nejdostupnějším zdrojem energie. Hlavním pilířem jsou masivní fotovoltaické elektrárny a zároveň decentralizovaná řešení:

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

• Mini-sítě (Mini-grids): Lokální sítě poháněné solárními panely, které zásobují malé vesnice, komunity nebo průmyslové zóny.
• Off-grid solární řešení: Jednotlivé solární panely na střechách domů, které zásobují jednu domácnost, či malé solární sady (Solár Home Systems - SHS).

Tento „skok“ do 21. století s obnovitelnou energií znamená, že se africké země mohou vyhnout nutnosti stavět nákladné a CO2 produkující uhelné či plynové elektrárny, a tím minimalizovat svou budoucí klimatickou stopu. Úspěch Mission 300, a s ním spojená hustší síť spolehlivé elektrické energie, je základním předpokladem pro to, aby se elektrifikace dopravy stala realitou i zde. A to nejen osobní, ale i veřejné a zemědělské dopravy.

Řešení migrace

Energetická soběstačnost a ekonomický rozvoj, který z ní vyplývá, inspirují obyvatele k tomu, aby zůstali doma a rozvíjeli své vlastní země, namísto hledání štěstí a práce v Evropě nebo jinde. Existuje silná korelace mezi prosperitou, vzděláním (zejména ženským) a poklesem porodnosti. S rostoucím blahobytem a přístupem ke vzdělání a modernímu plánování rodiny, které s elektřinou často přichází ruku v ruce, se snižuje potřeba velkých rodin jako ekonomické pojistky.

Investice do energetické infrastruktury v Africe by mohly v budoucnu vést k exportu čisté energie do Evropy, nebo k dodávkám tzv. Pokud Evropa nebude dostatečně investovat do energetického rozvoje Afriky (jako je Mission 300), její místo zaujmou jiné globální mocnosti, zejména Čína, která již dnes hraje dominantní roli ve financování a budování africké infrastruktury.

tags: #subsaharska #afrika #environmentalni #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zóny Francie
• Podíl emisí
• Problémy s kvalitou vody v bazénech se slanou vodou
• Rozměry nízkého vanového odpadu
• Ideální koš do domácnosti