Pěstování subtropických rostlin: Průvodce pro české zahrady

Když se řekne subtropické rostliny, většina z nás si představí palmy, fíky a olivy. Tedy exotiku, kterou pěstujeme spíš ve sklenících nebo jako pokojovky. Aktuálně máme pouze s bílými květy.

Klimatické změny a nové možnosti

V posledních desetiletích zaznamenáváme zvyšování průměrných ročních teplot, vegetační období se tím prodlužuje a počet mrazivých dnů klesá. Studie ukazují, že mezi obdobími 1961-1990 a 1991-2020 došlo ke značnému posunu v teplotách, vyššímu výskytu sucha a mírnému ústupu mrazů během vegetační sezóny.

V tradičních českých podmínkách mělo subtropické ovoce jen omezené šance na venkovní pěstování. Ukazuje se, že pro některé subtropické ovocné druhy existuje reálný potenciál, pokud se zvolí mrazuvzdorné kultivary a pečlivá péče. I subtropické a středomořské okrasné rostliny dostanou v českých zahradách větší šanci. Oleandry, palmy, vavříny nebo i některé druhy agáve už dnes dokáží přežít v dobře chráněných lokalitách.

Podle projekcí klimatu a agronomických modelů lze očekávat, že se oblasti jako jižní Morava, Polabí nebo Dolní Poohří stanou hlavním územím s potenciálem pro subtropické druhy. Mohlo by se rozjet i experimentální pěstování olivovníků, granátovníků či čajovníků, zejména s vývojem nových odrůd a technik ochrany proti mrazům.

Klimatická změna je tedy dvojsečná. Na jedné straně hrozí extrémy, sucha a výkyvy, na druhé otevírá jedinečnou příležitost pro zahradní proměnu. Česká krajina se začíná měnit, z výhradně mírného pásma se stává prostor pro subtropický mix.

Čtěte také: Subtropické lesy: popis a charakteristiky

Pěstování Psidia Cattleianum

Také se mu říká „jahodový strom“ či „citronový strom“ nebo jen „katlejána“. Že jste název této stálezelené velmi dekorativní subtropické rostliny ještě neslyšeli? Ve světě roste několik desítek druhů psidií plodící jedlé ovoce. Nejznámější z nich jsou právě cattleianum a quajava (čti kvajáva). Jsou to malé stromy nebo keře pocházející z Jižní Ameriky, kde dorůstají do výšky jen 2-7 metrů. žlutoplodá varianta tzv. Psidium littorale nebo Psidium cattleianum varieta lucidum. Oba druhy jsou prakticky stejné a pěstují se ­stejným způsobem. Jen žlutoplodá varianta mívá o malinko větší plody a je zcela samosprašná.

Plody a využití

Průměr plodů je 2 - 4 cm. Dužina je aromatická a sladká, obsahuje tvrdá semena, takže pozor na zuby. Slupka plodu je mírně trpká (hlavně při nedostatku slunce a tepla). Z listů a kůry se prý dělají čaje a z pražených semen náhražka kávy. Má krásné tuhé neopadavé tmavě zelené listy.

Pěstování Psidia

Velmi snadno. Je to moje první subtropická rostlina, kterou pěstuji od počátku devadesátých let a která prosperuje dodnes. Je z něj dnes nádherný stromek! A jak nato? Vyžaduje teploty nad nulou, proto ho pěstujeme buď pouze v bytě jako pokojovku, nebo jako přenosnou rostlinu, kdy ji od jara do podzimu vynáším ven (tzv. letníme). Starší rostliny bez problémů krátkodobě vydrží teploty -3 °C. Nové přírůsty a listy sice umrznou, ale staré listy dostanou jen červený nádech, ale ten v létě zmizí.

Vynáším ho ven cca v půli dubna a uklízím až v říjnu nebo i listopadu. Mladé rostliny do 3-4 let ale mrazu vůbec nevystavujte a vynášejte je ven až v půlce května. Miluje slunce !!! I to v pravé poledne na terase, kde je celý den výheň. Proto jej dejte k oknu, klidně k jižnímu, nebo ven přímo na slunce. Je pravda, že než si na něj zvykne, tak mu trochu popálí listy. Ale ty buď časem opadají, nebo je prostě otrhám.

Stejně jako miluje slunce, tak miluje i vodu. Zemina nesmí v létě zcela uschnout. Jestliže si nevšimnu nebo včas nestihnu zalít, rostlina „svěsí“ listy. Jakmile ji ale zaliju, listy se za chvilku opět narovnají. Když přísušek trvá delší dobu, rostlina opadá a to někdy tak, že zbude jen pár listů.

Čtěte také: Ohrožující faktory subtropických oblastí

Mám vyzkoušeno, aby rostlina plodila sladké plody, tak je letnění na slunci/ v polostínu prakticky podmínkou. Jinak plodí také, ale plody jsou malinké a trpké - přesto však velmi ozdobné. Rostlina kvete i několikrát ročně. Hlavně když je teplo a hodně světla. Často jsou na rostlině květy, nezralé i dozrávající plody.

Poprvé kvete cca v květnu a červnu. Plody zrají cca 2-3 měsíce. Dále kvete v srpnu a září. Květy jsou celé bílé, veliké cca 1cm a nádherně voní. Provoní celý byt nebo terasu. Kvetou pár dní a rostlina bývá celá obsypaná květy!

Tady ale pozor, rostlina kvete pouze na letos přirostlých větvích v paždí jejich listů. Nikdy nekvete na starém dřevě! Proto podle toho musíme rostlinu stříhat. Také musí být pár týdnů v chladu, aby se kvetení podpořilo. Jinak nemusí tak dobře kvést.

Žlutá varianta je stoprocentně samosprašná a kvete často již druhým rokem po vysetí. Stačí mít jenom jednu rostlinu. Červená varianta je jen částečně samosprašná a kvete nejdříve po 3 letech. Potřebujeme tak ideálně mít 2 rostliny z různých semínek, aby se navzájem opylily. Často na rostlině bývají po odkvětu i desítky až stovky plodů.

Část z nich opadne, ale přesto jich většinu otrhám, aby zbylo podle velikosti a stáří rostliny jen pár kusů, maximálně 30 - 40. Rostlina by se jinak zbytečně vysilovala a zbylé plody tak bývají větší a sladší. Nechávám jen ty plody, které jsou na obvodu stromu, kde jsou co nejblíže sluníčku.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Plody jsou nejchutnější, jestliže jsou krásně vybarvené a při lehkém dotyku odpadnou nebo zůstanou v ruce. Předčasně opadlé plody po pár dnech dojdou. To se mi na této rostlině líbí asi nejvíc. Roste velmi rychle a dokáže obrazit ze starého dřeva, i z kmene.

Řez a tvarování

Při jakémkoliv problému, tak psidium můžu ostříhat až na dřevo a brzy zapěstovat novou korunku. Stříhám vždy na konci zimy, než začne rostlina růst. Po 2-3 letech dost radikálně, abych výrazně zmenšil korunu a mohl se ten rok těšit ze spousty plodů vyrostlých na nových přírostech.

Osvědčilo se mi rostliny průběžně stříhat nebo zaštipovat za třetím párem (u červené varianty) a za druhým párem (u žluté varianty) listů. Rostlina se rozvětví, pak nové výhony zase zastřihnu a tak dokola. Na všech těchto nových přírostech pak rostlina vykvete a plodí. Vytvoří se také krásná hustá koruna. Na jaře zase provedu řez do starého dřeva a po 2-3 letech velmi radikální řez.

Hnojení a půda

Protože dvouleté a starší rostliny rychle rostou a mají hodně listů a plodů, vyžadují také hodně živin. Proto přihnojuji jednou za dva týdny od jara do podzimu. A to stejně jako muškáty nebo jiné balkonové rostliny.

Roste snad ve všech půdách bohatých na živiny. Takže směs rašeliny, zeminy, kompostu, písku, prostě co máte po ruce. Psidium s tím nemá žádný problém. Mladé rostliny pak přesazuji jednou ročně.

Odolnost vůči škůdcům

Mohu Vás potěšit, že za celou dobu, co psidium pěstuji (cca 23 let) na něm jedinkrát nebyl žádný škůdce. Předpokládám, že na ně netrpí, protože i když rostliny kolem měli mšice, svilušky, puklice atd..

Další subtropické rostliny vhodné pro pěstování

• Fíkovníky: Patří mezi nejodolnější subtropické rostliny. Lze je pěstovat v květináčích nebo ve větších nádobách. Fíkovník je nenáročný, i u nás bohatě plodící keř.
• Granátové jablko: Subtropická rostlina, která poskytuje nejen jedlé plody, ale všestranný užitek. V našich klimatických podmínkách je granátovník cennou pokojovou nebo přenosnou rostlinou velmi dekorativní svým listem a květem.
• Oleandry: Jsou velmi dekorativní keříky, které po celé léto neúnavně kvetou. Tuto rostlinu pěstujeme na slunném, a před deštěm chráněném místě. V létě vydatně zaléváme. V době vegetace jednou týdně přihnojujeme, abychom zaručili záplavu krásných květů.
• Vavřín (bobkový list): S tímto keříkem si budete moci dopřávat čerstvé listy po celý rok.
• Olivovník: Je velmi odolný dekorativní keřík (stromek), vhodný i do chladnějších bytů. Výhodou olivovníku je, že se dá tvarovat řezem podobně jako bonsaj.

Obecné rady pro pěstování subtropických rostlin

Abychom lépe pochopili potřeby subtropických rostlin, je třeba si nejprve uvědomit, co to vlastně subtropy jsou a jaké zde panují podmínky. Z geografického hlediska tvoří subtropy přechod mezi naším mírným pásmem a pásmem tropickým. Na rozdíl od toho tropického jsou zde však zastoupeny všechna roční období od jara do zimy, tedy podobně jako u nás. Chybí ale několikaměsíční typický vegetační klid s krátkým dnem a dlouhou nocí tak, jak ho znají naše rostliny. Zimy jsou zde většinou mírné a teploty neklesají příliš pod bod mrazu.

Umístění

Většina subtropických rostlin uvítá slunné, maximálně polo stinné stanoviště. Na plné slunce určitě umístěte eukalypty, granátovníky, vavříny, olivovníky, oleandry. Rostliny milující slunce sice ve stínu prosperují, mnohdy ale na úkor kvetení.

Substrát

Používejte dobře propustný materiál. V zahradnictvích a hobby marketech lze zakoupit substráty přímo určené pro palmy, citrusy či jiné subtropické rostliny, v zásadě však postačí obyčejný zahradnický substrát v kombinaci s kompostem a pískem (popř. perlitem).

Zálivka

Vždy zalévejte odstátou vodou pokojové teploty. Přestože některé subtropické rostliny jako třeba oleandry či štětkovce jsou velice žíznivé, u většiny rostlin buďte se zálivkou opatrní. Kořeny mají tendenci zahnívat, proto před každou zálivkou nechte substrát lehce proschnout.

Hnojení

Mějte na paměti, že zatímco rostliny zasazené ve volné půdě postačí přihnojit občasně, ty samé, pěstované v nádobě, musíme hnojit výrazně častěji. Doporučujeme tekutá vícesložková hnojiva.

Zimování

Téměř všechny subtropické rostliny vyžadují pokles teploty v zimě na cca 5-15 °C při dostatku světla. Výjimkou můžou být granátovníky nebo třeba fíkovníky, které jsou na zimu zcela opadavé, tedy nevyžadují bezpodmínečně světlé stanoviště a můžeme je s klidným svědomím umístit i do chladného tmavého sklepa nebo garáže bez oken.

Tabulka mrazuvzdornosti vybraných subtropických rostlin

tags: #subtropické #rostliny #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Zachování biologické diverzity
• Recenze kotlů na černé uhlí
• Nakládání s odpady v ČR
• Terminologie environmentální výchovy
• Tygři džungloví: Stav populace