Sulkov Skládka Odpadu: Co to je a jaké jsou s ní spojené problémy?

Občané Líní-Sulkova se domnívali, že s novou dobou už jejich okolní lesy, chráněné mokřady a potoky nebudou znovu zanášeny odpadem. Katastr obce hyzdí montrózní skládka průmyslového odpadu plzeňské Škodovky už od začátku století. Opak je pravdou.

Historie a rozsah skládky v Sulkově

Asi 64 ha skládka v Sulkově, provozovaná od roku 1920, je největší ekologickou zátěží Škody. Průmyslový odpad tvoří třetinu plochy (pět miliónů tun), zbytek popílek ze spalování uhlí (šest miliónů tun).

Financování a sanace

Přes 700 miliónů Kč si má vyžádat úhrada oprávněných nákladů na odstranění ekologických škod vzniklých do privatizace Škody Plzeň (rok 1993). Jedná se pouze o úhrady na sanaci zemin a povrchových a spodních vod. Uvedenou částku získá Škoda na základě březnové smlouvy s FNM v březnu, kterou předtím schválila vláda. Do června má být z pěti firem vybrán dodavatel sanačních prací pro Škodu, který zpracuje konkrétní prováděcí projekty. Škodovácká skládka bude v letošním roce téměř za miliardu státních korun zabezpečena.

Recyklace průmyslového odpadu

Včera zprovozněné recyklační technologie firem Recykla a Castelane, které obsahují magnetické třídičky a drtiče, budou recyklovat průmyslový odpad.

Černé skládky v okolí Sulkova

Černé skládky v lesích u Sulkova trápí myslivce, kteří právě v tomto revíru působí. Především podél jedné z lesních cest je možné narazit na několik hromad plných plastových autodílů, molitanu, polystyrenu, pneumatik, skleněných tabulí, plechovek i skeletů starých ledniček.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Na haldy odpadu upozornil Milan Costenaro, jeden z nimrodů. „Vadí mi to jako myslivci i jako obyčejnému člověku. Skládek všeobecně hodně přibývá, každou chvíli se někde něco objeví, ale to, co je tady, to je hrůza. Kdyby to chtěl někdo odvézt, musel by mít tak čtyři nákladní auta," postěžoval si nad nepořádkem.

Černých skládek si všimne každý, kdo se od hájovny U Fulínů vydá hlouběji do lesa. Už po okrajích cesty se povalují drobné odpadky. „To tady vyhazují lidé ze zaparkovaných aut. Horší je to u rybníčků - zatopených jam, které tu zůstaly po těžební činnosti, a úplně nejhorší na další cestě poblíž," pokračoval Costenaro.

Okolo rybníčku i v něm se povalují pneumatiky a ve vodě se přitom prohání ryby. „Vysadili jsme tam asi 100 kaprů, máme i karasy. Rybníček bychom si chtěli i pronajmout, kdyby to šlo. Zajímalo by nás, kdo by se postaral o ten nepořádek," podotkl další z myslivců Ladislav Kunc.

Starosta Líní, pod něž Sulkov patří, Michal Gotthart mohl problém s černými skládkami jen potvrdit. „U cesty odpad opravdu přibývá, avšak na vlastní náklady se nám ho odstranit nechce. Není na našem pozemku, ale na pozemku soukromé firmy. S tou spolupracujeme - na policii už podala oznámení na neznámého pachatele a my bychom chtěli cestu uzavřít závorami a klíče od ní dát jen lidem, kteří ji budou využívat.

Do jejího těsného sousedství se ale už šest let valí nové tisíce tun odpadu, stále přibývající na soukromém pozemku plzeňských stavebních firem Stavmat a Spring, které mají v Sulkově betonárku. O povolení tzv. meziskládky požádala podle Václava Sochora z referátu životního prostředí Okresního úřadu Plzeň-sever firma Spring už v roce 1995 s tím, že na svůj pozemek bude vozit stavební suť ze svých staveb. Povolení firma získala s tím, že suť bude postupně odvážena jako podkladový materiál na stavbu silnic, domů apod. Od roku 1996 ale podle starosty Líní Adolfa Nogy nezmizela ani tuna a naopak denně odpad přibývá - a to nejen cihly a tvárnice, ale také plechovky s barvami, oleji, plastové obaly, plechy, lina apod.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Podle starosty i zástupců okresního úřadu se jedná o nebezpečný odpad, který by se měl separovat a odvážet na skládku nebezpečného odpadu. Je však dlouhodobě pouze zakrýván naváženou zeminou. Těsně vedle stále rostoucích hromad nepovoleného odpadu skládky žije v rodinných domcích zhruba 70 lidí. Další sousední pozemek je vyčleněn pro výstavbu nových rodinných domků. Vinou obrovských hald odpadu však zájem nových stavebníků chybí.

Ten, kdo by si tu koupil pozemek, by musel být blázen, řekl Jiří Hejzek, obyvatel z domku asi 100 metrů od skládky. Za 24 hodin projelo kolem našich domů zhruba 16 plně naložených tater. Za dvě hodiny mají lidé na autě či na parapetu tři milimetry prachu. Nemůžeme sedět na zahradě a prádlo musíme věšet ve sklepě, dodává Hejzek. Ve firmě už jsem si stěžoval, ale nikdo se s námi nebaví a zástupci firmy se k nám chovají arogantně. Chceme, aby všechen odpad zmizel. Skládka je vidět také z půl kilometru vzdáleného areálu nádherného lesního koupaliště.

Podle Nogy i Sochora není vyloučeno, že v těsné blízkosti tekoucí Zálužský potok, který vtéká do Borské přehrady, může být kontaminován. Pokud by stavební firma musela vozit odpad z demolic a staveb na chotíkovskou skládku, platila by vysoké poplatky, ale hlavně by musela odpad už na stavbách separovat, tedy vybírat z něj plech, plasty, železo, ale také cihly a tvárnice zvlášť. Jinak by cena skládkování dále rostla. Pokud by navíc firma chtěla udat plechovky s barvami nebo oleji, musela by je vozit na skládky nebezpečného odpadu, které jsou však nejblíže v Mostu a u Ústí nad Labem. Ceny za deponovanou tunu jsou vysoké.

Občas se nám stane, že přivezeme kromě suti něco navíc. K určité úspoře dochází, ale snažíme se suť separovat a nebezpečné odpady vozíme do Chotíkova, řekl zástupce Springu Zdeněk Král. Jeden kubický metr stavební suti vychází podle tabulek ekologů v průměru na 1,6 tuny odpadu. Podle starosty Líní jsou nyní na meziskládce tisíce tun odpadu, které musí urychleně zmizet. Slibům majitele firmy Spring už nevěříme, tvrdí Noga. Jedinou cestou pro obec by podle něj bylo soudní řízení.

Podle ekologů je však obtížně prokazatelné, zda firma odpad vůbec nezpracovává. Po tlaku redakce místo navštívili zástupci České inspekce životního prostředí, kteří zahájili s firmou správní řízení. ČIŽP může firmě udělit až desetimiliónovou pokutu. Zatím to však vypadá, že firma se ničeho neobává.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Recyklace stavebních odpadů

Staré cihly, beton, omítky, výkopová zemina nebo panely nemusí skončit na skládce. Mnohé z těchto materiálů lze znovu využít - drcené cihly na cesty, štěrky z recyklátů, nebo betonové kamenivo pro zpevnění cest či základové vrstvy staveb.

Jaké materiály se dají recyklovat?

• Beton
• Cihly
• Asfalt
• Výkopovou zeminu
• Stavební suť všeho druhu

Z těchto materiálů vyrábíme recyklát, který je cenově výhodný a šetrný k přírodě. Díky mobilnímu drcení nebo mobilním recyklačním stanicím přímo na stavbě ušetříte za odvoz i nový materiál.

Výhody recyklace:

• Snížení nákladů na likvidaci
• Ekologická výstavba
• Znovu použití stavebních materiálů
• Ekonomická výhoda recyklace
• Inovace v recyklaci
• Vhodné i pro obce a města - nabízíme recyklaci odpadu pro obce

Zvažujete, jak ekologicky zlikvidovat stavební odpad, jak využít staré cihly, nebo kde sehnat suť na zásypy? Nebo vás zajímá, kolik stojí recyklace či bourání a recyklace staveb? Ozvěte se nám!

Základní výrobní frakce jsou: 0/8; 0/16; 8/63; 16/63; 63/125; ostatní frakce dle požadavků zákazníka.

• opětovné využití recyklátů ze stavebních odpadů snižuje zátěž skládek
• využitím recyklátů se šetří přírodní surovinové zdroje
• využitím recyklátů se snižují těžební činnosti a tím negativní dopady na krajinu při těžbě přírodních surovin.

Naše společnost provozuje 9 recyklačních center ve čtyřech krajích. Na tato střediska jsou přijímány stavební a demoliční odpady v podobě sutí, betonů, asfaltů popř. zeminy a kamení. Tyto odpady jsou zpracovány recyklační linkou a odzkoušeny akreditovanou laboratoří dle platných norem.

Ekonomické výhody pokud využijete naše recyklační střediska

• ÚSPORA peněz při koupi recyklátu, který je stejně kvalitní jako přírodní materiál, ale mnohem levnější
• ÚSPORA peněz při ukládání stavebních odpadů - cena ukládky na recyklační centra je nesrovnatelně levnější než cena ukládky na skládku
• ÚSPORA nákladů na dopravě.

Nevyznáte se v odpadové legislativně? Kontaktujete nás a domluvte si konzultaci. Navazujeme na úspěšný projekt REUSE Plzeň. Reuse Centrum zaměřené na stavební materiály otevíráme na středisku Plzeň Valcha. Zde můžete zdarma přivézt materiály, které jsou znovu použitelné, např.: cihly, tašky, tvárnice, zámková dlažba, obrubníky atd...

Kauza AZS a nakládání s odpady

Česká inspekce životního prostředí provedla místní šetření v areálu využívaném žalobcem na adrese Sulkov 1, Líně, na základě přibývajících stížností občanů obce Líně a hlášení jejího starosty o tom, že pokračuje navážení stavebních sutí do areálu žalobce. Žalobce v areálu shromažďoval stavební odpady od roku 1995 se záměrem recyklace stavebních sutí a jejich využití ve stavebnictví. Zůstalo však pouze u záměru. Stavební odpady, tak jak byly naváženy, nebylo možno bez řádné separace recyklovat. V době kontroly probíhalo vybírání nerecyklovatelných odpadů ze stavební suti. Přítomný zaměstnanec žalobce k tomu uvedl, že ke třídění odpadu docházelo nepravidelně.

Rozhodnutím ze dne 1. 8. 2001 inspekce uložila žalobci pokutu v celkové výši 230 000 Kč. Dne 19. 9. 2001 pak provedla další místní šetření, při kterém zjišťovala stav uložených odpadů stavebních sutí a jiných odpadů z pohledu možného ohrožení jakosti podzemních vod. Inspekce na místě zjistila uložení hromady pilin v blízkosti potoka, sud s odpady, dále odpadní plastové fólie, zbytky cihel, omítek, skvrny po hoření, plechové nádoby se zbytky nátěrových hmot, prázdné kanystry, odpad sádrokartonu a izolace kabelů, sudy (údajně od asfaltu), plastové barely se zbytky přísad do betonu. Na místě byl pořízen videozáznam.

Žalobce žádným způsobem nedoložil skutečnost využití odpadů. V odvolání žalobce namítal, že při kontrole jeho areálu inspekce kontrolovala pouze vnější sklad materiálu a zboží žalobce, nikoli odpad ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o odpadu. Kontrolované movité věci totiž nebyly žalobcem určeny jako nepotřebné s úmyslem je odložit. Správní orgán opomněl prokázat, že kontrolované věci byly skutečně odpadem a ani se touto základní skutečností ve svém rozhodnutí nezabýval. V drtivé většině byly do skladu žalobcem uloženy věci hodící se pro stavební výrobu, např. pro zásyp výkopů, pro podsyp staveništních komunikací atd.

Dále uvedl, že poukaz žalobce na § 2 odst. 1 zákona o odpadech nemůže obstát, neboť dle bodu 2 přílohy č. 1 zákona o odpadech jsou odpady též výrobky, které neodpovídají požadované jakosti, a dle bodu 5 materiály znečištěné nebo znehodnocené v důsledku plánovaných činností. Odpadem je to, co zbude z výroby nebo činnosti a není konečným výrobkem, o který výrobní proces nebo činnost usiluje. Proto odmítl tvrzení žalobce, že v drtivé většině jsou do skladu uloženy věci hodící se pro stavební výrobu, např. pro zásyp výkopů, pro podsyp staveništních komunikací i komunikací s trvalým určením apod.

Dle náhledu soudu si správní orgány v souzené věci opatřily dostatek důkazů, jimiž bylo prokázáno, s jakým druhem odpadu žalobce na pozemcích v předmětné provozovně nezákonně nakládal. Mezi tyto důkazy patří zejména veškeré protokoly o místních šetřeních a kontrolách provedených inspekcí či Okresním úřadem Plzeň-sever, referátem životního prostředí v provozovně žalobce, fotodokumentace pořízená v průběhu těchto kontrol a místních šetření, jakož i letecké snímky zachycující areál žalobce.

Z uvedených důkazů nade vší pochybnost vyplývá oprávněnost závěru správních orgánů, že to je právě žalobce, kdo na pozemcích tvořících areál jeho provozovny v Líních - Sulkově již od roku 1995 ve značném množství soustřeďuje, skladuje a částečně též třídí směsné stavební a demoliční odpady, jež bylo lze zařadit pod katalogové číslo 17 07 01 - směsný stavební a/nebo demoliční odpad, patřící podle Katalogu odpadů obsaženého v příloze č. 1 vyhlášky č. 337/1997 Sb. mezi odpady nebezpečné.

Přestože soud do jisté míry chápe snahu žalobce hájit se v řízení před správními orgány za pomoci jakýchkoliv argumentů, které uzná za vhodné, považuje za absurdní až troufalé tvrzení žalobce, že se ve skutečnosti nejedná o odpad, ale o stavební materiál.

Skutečnost, že se v případě směsné stavební suti obsahující příměsi dalších druhů odpadů, jež byla žalobcem soustředěna na pozemcích v areálu jeho provozovny v Líních - Sulkově, jedná o odpad, a nikoliv o stavební či jiný materiál, je totiž na první pohled zřejmá již z fotografií pořízených správními orgány v průběhu kontrol, které názorným způsobem zobrazují stav, složení i způsob uložení tohoto „materiálu“ v areálu žalobce.

Movité věci, které ve svém souhrnu směsnou stavební suť tvoří, plně vyhovují definici odpadu zakotvené v § 2 odst. 1 zákona o odpadech. Nepotřebnost movitých věcí tvořících ve svém souhrnu směsnou stavební suť pro jejich vlastníka pramení z nemožnosti jejich užití ke stavebním účelům bez dalších nezbytných úprav (vytřídění nežádoucích příměsí a roztřídění směsi na jednotlivé stavební materiály).

Žalobci lze jistě přisvědčit v tom, že i směsná stavební a demoliční suť může obsahovat suroviny, které lze v budoucnu opětovně využít ke stavebním účelům. Přesvědčení žalobce o možnosti získání druhotných surovin použitelných k další stavební výrobě z odpadu tvořeného směsnou stavební sutí však ještě neznamená, že surovinou (a nikoliv odpadem) je i samotná stavební suť.

Je totiž evidentní, že stavební suť v té podobě, jak byla správními orgány zdokumentována v průběhu místních šetření a kontrol prováděných u žalobce, je bez dalších úprav (vytřídění nežádoucích příměsí a roztřídění směsi na jednotlivé stavební materiály) ve stavebnictví nepoužitelná.

Žalobce si byl - alespoň do určité doby - dobře vědom toho, že v areálu své provozovny v Líních - Sulkově nesoustřeďuje stavební materiály, ale odpad v podobě směsné stavební suti. Tato skutečnost je zřejmá z řady důkazů, které si inspekce pro vydání rozhodnutí opatřila.

tags: #sulkov #skladka #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický význam synonym
• Ochrana přírody: přehled
• Domácí kosmetika a ekologie
• Ochrana přírody - kontakty
• Test ekologických pracích prášků