Summit o klimatu: Pařížská dohoda a fakta

Již téměř třicet let spojuje OSN téměř všechny státy světa v rámci celosvětového klimatického summitu COP, což je zkratka pro Konferenci stran (Conference of the Parties). Letošní summit byl již dvacátý šestý, proto se konal pod názvem COP26.

Historie a vývoj klimatických konferencí

Konference se uskutečnila ve dnech 12.-23. února 1979 v Ženevě, kde sídlí Světová meteorologická organizace (WMO). Lidmi způsobená klimatická změna byla již tehdy ve vědecké komunitě považována za potenciálně závažný problém.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní rada vědeckých svazů na konferenci domluvily vytvoření Světového klimatického programu, který souvisí mimo jiné s rozvojem systémů předpovědí, informování a vytváření projekcí vývoje klimatu.

Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zakládají Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Tento vědecký panel od té doby vydává každých pět let souhrnnou hodnotící zprávu, která obsahuje přehled nových poznatků v problematice změn klimatu (a souvisejících technických i socioekonomických odvětvích) a jejich potenciálních dopadech, a navrhuje možná adaptační a mitigační opatření.

S každým reportem vychází shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM), jež shrnuje obsah reportu a má sloužit jako podpora politiků pro tvorbu legislativy řešící problém změn klimatu.

Čtěte také: Ekologické iniciativy Švýcarska

Setkání zástupců 172 států světa v Rio de Janeiru s cílem dohodnout se na principech udržitelného rozvoje.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)

UNFCCC je mnohostranná dohoda o ochraně klimatického systému Země a omezení globálního oteplování, která byla přijata v červnu 1992 a vstoupila v platnost v březnu 1994. Dohody se účastní 197 států, které mají shodu na nutnosti řešit klimatické změny a na základě toho přijímají povinnost inventarizovat své emise a účastnit se každoročních konferencí (COP).

Kjótský protokol byl přijat na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu. Rozvinuté průmyslové země se v něm zavázaly do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 4,2 % oproti emisím v roce 1990, konkrétní cíle jednotlivých zemí se však lišily.

Pařížská dohoda

Pařížská dohoda byla sjednána v prosinci 2015 v Paříži a je to podobně jako Kjótský protokol právně závazná mezinárodní dohoda, která je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato dohoda, kterou dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradila nynější Kjótský protokol z roku 1997. Dohoda zavazuje členské státy ke stanovení a dodržení tzv. národních závazků (NDCs, Nationally Determined Contributions) ke snižování emisí skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou národní závazky sledovány a vyhodnocovány.

Na základě výzvy z COP21 v Paříži byla IPCC vypracována zpráva, která se zaměřuje na dopady oteplení o více než 1,5 °C a na scénáře snižování emisí skleníkových plynů, které budou směřovat ke splnění cíle 1,5 °C. Tuto zprávu vydal IPCC 8. října 2018.

Čtěte také: Perspektivy po summitu v New Yorku

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, EGD) je balíček opatření Evropské komise představený v prosinci 2019 jako cesta k transformaci evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě ekologicky udržitelná. Přijetím Evropského klimatického zákona (Evropského právního rámce pro klima) v roce 2021 se klimatické cíle vytyčené Zelenou dohodou pro Evropu stávají právně závaznými. EU tak má do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že jako celek nebude do atmosféry vypouštět více emisí skleníkových plynů, než kolik z ní dokáže odstranit.

V pondělí 30. listopadu bude v Paříži zahájen 21. klimatický summit. Dvoutýdenního vyjednávání se zúčastní na 20 tisíc lidí z celého světa. Cílem je nalézt společnou a hlavně právně závaznou dohodu, díky které se lidstvu podaří udržet klimatické změny na přijatelné úrovni. Poslední summity k velkému posunu nevedly. I proto se do pařížského summitu vkládají velké naděje. Podle odborníků totiž platí, že čím déle se bude účinné řešení klimatických změn odkládat, tím horší budou jejich dopady.

Očekávání a výzvy pařížského summitu

František Marčík z Glopolisu vyjmenovává několik bodů, podle kterých bude úspěch či neúspěch klimatického summitu možné poměřit. „Mělo by se dospět k ambicioznímu a dlouhodobému cíli. Podstatné je, aby dohoda byla právně závazná,“ říká Marčík.

Klíčové bude podle Marčíka vyřešení financování klimatických opatření tak, aby dohoda byla spravedlivá a zároveň přijatelná pro všechny. Součástí pařížské dohody by mělo být přijetí finanční pomoci rozvinutých států těm rozvojovým, která by jim pomohla se jednak vyrovnat s projevy změn klimatu, ale která by také vedla rozvoji zemí bez snižování emisí skleníkových plynů. Od Paříže se očekává, že se země dohodnou na tom, že k roku 2020 bude ročně k dispozici 100 miliard amerických dolarů, které budou sloužit adaptaci na klimatické změny a zmírňování klimatických změn.

Dopady klimatických změn a potřeba akce

Projevy změn klimatu pociťujeme i v Evropě. Důsledkem je, že oproti předindustriální době se průměrná teplota zvýšila o 1 °C. Letošní srpnová vlna veder byla jedna z nejextrémnějších v historii ČR, upozorňuje Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny AV ČR dodává, že pro lidi není ani tak důležité, jak teplé jsou nebo budou ty „normální“ roky, ale právě ty, kdy počasí půjde do extrému.

Čtěte také: Zklamání z klimatického summitu

Běžně se hovoří o tom, že cílem lidského snažení by mělo být, aby průměrná globální teplota do konce století nestoupla víc jak o 2 °C. To je i důvod, proč Hollan považuje klimatické změny za zásadní bezpečnostní riziko. Prostě proto, že pokud se některá území stanou kvůli proměnám klimatu neobyvatelná, pak se lidé vydají žít jinam. „Finance, které bohaté země mají dát na opatření proti klimatickým změnám, jsou vlastně investicí do své bezpečnosti,“ říká Hollan. Jde o to umožnil lidem žít tam, kde teď právě žijí. „V tomto smyslu je Paříž možné chápat i jako mírovou konferenci. Je to jednání o společném problému.

Investice do nízkouhlíkatých technologií

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. Přední světové osobnosti z politické i soukromé sféry se na pařížské konferenci dohodly na zrychlení vývoje čistých technologií pro výrobu elektřiny. Cílem je snížení globální závislosti na fosilních palivech, snížení globálních emisí skleníkových plynů a rozšíření přístupu k elektřině v rozvojových zemích.

Indie s Francií ohlásily vznik Mezinárodní agentury pro solární technologie a jejich uplatnění (International Agency for Solar Technologies and Applications - IASTA). Účelem této agentury má být zlevnění solárních technologií a jejich následné rozšíření po celém světě, zejména v rozvojových zemích. Cílem rozvojových zemí není primárně snížit emise (řada z nich má emise jen minimální), ale zvýšit dostupnost elektřiny pro všechny své občany. Výzvou pro ně je zajištění tohoto cíle bez zvyšování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že se jedná o tropické oblasti s dostatečnou intenzitou slunečního svitu, využití solárních technologií se přímo nabízí.

Dalším vzniklým spolkem je Africká iniciativa pro obnovitelnou energii (African Renewable Energy Initiative). Tvoří ji 54 zemí, které přislíbily investovat celkem 20 miliard dolarů do nových obnovitelných zdrojů na africkém kontinentě během příštích 10 let. Cílem všech iniciativ a spolků je dát silný signál, že svět je připraven poskytnout nezbytné zdroje na zajištění finančně efektivní a čisté elektřiny ve všech zemích světa.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro - Organizací spojených národů podporovaný - trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Dohoda by měla zahájit proces vedoucí k vytvoření trhu s uhlíkovými kredity s podporou OSN, který ve svém článku 6 stanovuje pařížská dohoda o klimatu z roku 2015.

Systém uhlíkových kreditů teoreticky zemím nebo společnostem umožňuje financovat kdekoliv na světě projekty, které snižují emise oxidu uhličitého nebo tento plyn odstraňují z atmosféry. Získané kredity se poté mohou použít ke kompenzaci vlastních emisí. Jeden kredit odpovídá jedné tuně oxidu uhličitého, která se nedostane do atmosféry nebo se z ní vyloučí.

Kritéria přijatá vyjednavači v Baku upravují metodiku výpočtu kreditů, které může daný projekt vygenerovat, uvedla AFP. Doposud se tento trh rozvíjel sám o sobě, bez jakýchkoliv mezinárodně přijatých pravidel. Využívaly ho především firmy, které chtěly „kompenzovat“ své emise a prezentovat se jako uhlíkově neutrální.

Klimatické konference COP29 se mají během následujících dvou týdnů zúčastnit představitelé dvou stovek zemí. Jedním z hlavních témat konference je zvýšení cílové částky sto miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv. Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují sto miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Zatím ale značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice.

Současná klimatická konference se koná v době varování meteorologické služby Evropské unie Copernicus, že letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. „Jsme na cestě do záhuby,“ prohlásil na zahajovací ceremonii předseda letošní klimatické konference Muchtar Babajev, ázerbájdžánský ministr pro ekologii a přírodní zdroje, jenž podle BBC News téměř tři desítky let působil v ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti Socar.

Delegáti se do Baku sjíždějí nedlouho po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho tým se podle informací deníku The New York Times už připravuje na opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Trump popírá závěry vědců o roli spalování fosilních paliv v oteplování klimatu a už během svého prvního funkčního období od pařížské dohody odstoupil.

„I když federální vláda USA pod vedením Donalda Trumpa pozastaví činnost v oblasti klimatu, práce na omezení změny klimatu bude ve Spojených státech pokračovat s odhodláním, nadšením a vírou,“ řekl vyslanec USA na konferenci v Baku.

Západní média upozorňují na fakt, že letošní klimatická konference se odehrává v Ázerbájdžánu, který je bohatý na ropu a plyn a jehož ekonomika stojí na těžbě těchto surovin. Baku čelí tlaku, aby ukázalo pokrok od loňského závazku COP28 k přechodu od fosilních paliv, píše Reuters. Příjmy země z ropy a plynu podle agentury tvořily loni 35 procent její ekonomiky, což je pokles z padesáti procent o dva roky dříve. Baku tvrdí, že tyto příjmy budou dále klesat, na 22 procent do roku 2028.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) vystoupí s projevem na klimatické konferenci ve středu.

tags: #summit #o #klimatu #pariz #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Romantika a elegance v interiéru
• Zahraniční sběr odpadu
• Průvodce tříděním směsného odpadu
• Otázky a odpovědi o znečištění vody
• Typy kleští na sběr odpadu