Klimatický summit a Greta Thunbergová: Zklamání a výzvy

Poslední dva týdny se ve skotském Glasgow konal ostře sledovaný klimatický summit OSN COP26. Politici z celého světa se na něj sjeli, aby se domluvili na společném postupu ve věci klimatické krize a stále rostoucích emisí skleníkových plynů.

Zachrání závazky a dohody z Glasgow budoucnost lidstva, nebo se jednalo o další kolečko „blablabla“ a „festival greenwashingu“, jak se nechala slyšet Greta Thunberg?

Kroky nutné pro zachování alespoň částečně příznivého klimatu musí být mnohem důraznější. Dohoda, která tam vznikla, ani celé jednání bezpochyby planetu nezachrání. To je vůbec jeden z největších problémů vyjednávání rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Obecně problém summitů spočívá v tom, že výstupy nejsou závazné. Když se některý stát rozhodne, že nebude výstupy summitu dodržovat, tak s tím nikdo nemůže nic udělat.

Vyšel Climate Action Tracker, který spočítal, že všechny ty nové závazky jednotlivých států povedou k oteplení o 2,4 stupně Celsia. To tedy znamená, že od pařížského summitu v roce 2015 jsme se posunuli o 0,3 stupně Celsia. Tehdy stejný výpočet předpovídal navýšení o 2,7 stupně. Momentálně jsme na úrovni 1,2 stupně oteplení oproti předindustriální době a už nyní vidíme docela drastické dopady. Už při této úrovni oteplení jsou dopady obrovské. Vidíme požáry na Sibiři, v Kalifornii, Austrálii nebo na jihu Evropy. Viděli jsme rekordní záplavy v Německu.

I v případě, že všechny státy splní to, co si předsevzaly - a to se většinou neděje -, budeme směřovat k nějakému druhu významné katastrofy. Závazky jsou tedy nedostatečné.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Klimatický summit je místo, kde si státy a politici vyměňují závazky, sliby a názory. COP26 planetu určitě nezachrání. Tou nejdůležitější arénou jsou národní státy nebo na trochu lokálnější úrovni třeba Evropská unie. Do jisté míry bylo klimatické hnutí v posledních pěti letech v tomto ohledu úspěšné. Před pěti lety klimatická krize třeba v Česku nikoho nezajímala - a podařilo se z toho udělat jedno z nejdůležitějších témat současnosti. Bylo tedy načase.

Když Greta Thunberg mluví o „blablabla“ má na mysli, že ty závazky jsou strašně ambiciózní směrem k roku 2050, ale málokdo chce udělat něco, co by odpovídalo závažnosti té krize, v následujících letech. Zajímavé je ale ptát se, k čemu v této oblasti směřuje reakce globálních elit. Co se bude pravděpodobně dít v příštích deseti letech. Je to podobné jako zavázat se k tomu, že přestanu kouřit, až budu mít rakovinu obou plic, ale dnes s tím ještě nepřestanu, protože se mi nechce.

Kromě ní promluvilo i zástupci dalších 60 zemí. Aktivistka Greta Thunbergová v pondělí vystoupila na klimatickém summitu OSN. Přečtěte si, co šestnáctiletá Švédka vzkázala světovým lídrům. Moje zpráva pro světové lídry zní: Budeme vás sledovat.

Svými prázdnými slovy jste mě připravili o dětství a o mé sny, přesto jsem jedna z těch šťastnějších. Tohle je celé špatně. Neměla bych tu být. Měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. Přesto ale od nás mladých žádáte naději. Lidé trpí a umírají, celé ekosystémy kolabují. Jsme na začátku masového vymírání a jediné, o čem dokážete mluvit, jsou peníze a pohádky o věčném ekonomickém růstu. Jak se opovažujete?

Jak se opovažujete i nadále od nich odhlížet a přijít s tvrzením, že toho děláte dost, i když potřebná politika a řešení jsou stále v nedohlednu? Po více než třicet let jsou zprávy vědy naprosto jasné. Říkáte, že nás slyšíte a že si uvědomujete vážnost situace, ale nehledě na to, jak jsem smutná a naštvaná, nechci tomu věřit. Kdybyste opravdu rozuměli situaci, a přesto byste i tak zklamávali ve svých činech, byli byste zlí. A tomu odmítám věřit.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Lidé chtějí činy, řekl šéf OSN na zahájení summitu o klimatu. Populární myšlenka snížit produkci emisí na polovinu během deseti let nám dává pouze padesátiprocentní šanci na to, že se země udrží pod hranicí nárůstu teploty o 1,5 stupně, čímž riskujeme spuštění nevratných řetězových reakcí, které lidstvo nebude moct kontrolovat. Takže jednoduše pro nás není padesátiprocentní risk přijatelný, protože jsme to my, kdo bude muset žít s následky. Padesát procent je možná pro vás přijatelných. Abychom měli 67procentní šanci zůstat pod hranicí oteplení planety o 1,5 stupně, zbývalo světu k 1. lednu 2018 podle nejlepších odhadů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) 420 gigatun oxidu uhličitého, který můžeme vypustit do atmosféry. Dnes už nám zbývá méně než 350 gigatun.

Jak se opovažujete předstírat, že se to vyřeší jako obvykle jen pomocí byznysu a nějakých technických řešení? Při současné míře produkce emisí bude zbývající limit oxidu uhličitého kompletně vyčerpaný během méně než osmi a půl let. A vy pořád nejste dostatečně zralí na to, abyste řekli, jak je to doopravdy. Dnes se tu ale v souladu s těmito hodnotami nedozvíme žádná řešení nebo plány, protože tato čísla jsou až moc nepříjemná. Zklamáváte nás.

A pokud se rozhodnete zklamat, tak vám říkám, že my vám to nikdy nezapomeneme. Ale mladí lidé začínají chápat vaši zradu. Upírají se na vás zraky budoucích generací. Nedovolíme, aby vám to prošlo. Tady a teď je ta chvíle, abychom stanovili meze. Svět se probouzí a změna přichází, ať se vám to líbí, nebo ne.

Několik měsíců svět s velkou pozorností očekával Klimatický summit OSN, který se uskutečnil v New Yorku 23. září. Jenže k žádnému zásadnímu rozhodnutí na něm nedošlo, jednání připomínalo mlácení prázdné slámy. Ne, že by ochrana přírody a klimatu nebyly důležité, ale vše už bylo řečeno před summitem. Největší pozornost na sebe proto strhlo hysterické vystoupení švédské aktivistky Grety Thunbergové. Její řeč zastínila vše a byla proto kontraproduktivní. O neúspěchu summitu ale média i politici cudně mlčí.

Místo toho, aby na Klimatickém summitu zazněly originální a zajímavé nápady, jak řešit složité a vážné problémy současného světa (vždyť se ho zúčastnilo tolik prezidentů, premiérů či významných lidí z byznysu), prostory OSN rozezněly dávno známé fráze a sliby. Neobjevilo se nic nového, nic průlomového. Proč byl tedy vlastně summit uspořádán? Nebyla tím jen naplněna společenská objednávka pro hlasité klimatické alarmisty, kterým jdou někteří vystrašení politici na ruku?

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Například nejvyšší představitelé USA, Japonska, Austrálie či Jihoafrické republiky na klimatickém třeštění nevystoupili (objevil se i důvod, že chtějí v budoucnosti používat uhlí, proto tam nemají co dělat), přestože podle nich své závazky při ochraně životního prostředí plnit budou a nic se na tom nemění. Co se stalo kolem summitu? Dokonce na tom nemění nic ani to, že americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstoupí od globální Pařížské dohody, která určuje, jak postupovat po roce 2020 při omezování emisí skleníkových plynů. I Amerika činí kroky, aby snížila vypouštění emisí, ale chce to dělat po svém.

Dokonce Trump na rozdíl od všech předpokladů na klimatický summit nakonec osobně dorazil. I když se zdržel pouze 14 minut, vyslechl si projevy indického premiéra Naréndru Módího a německé kancléřky Angely Merkelové, prohlásil, že ochrana klimatu je velmi důležitá. Pak odešel. Odešel v budově OSN na hojně navštívenou alternativní akci o ochraně náboženských svobod ve světě, kde vystoupil s projevem.

Na klimatickém summitu nevystoupil ani český premiér Andrej Babiš, který správně řekl, že nechtěl vystoupit „výměnou za nějaké ambiciózní klimatické sliby, na rozdíl od některých jiných států, které dnes na rozdíl od České republiky neplní ani klimatické závazky z Pařížské dohody a budou slibovat další, i když vědí, že je nesplní.“

Předseda Evropské rady Donald Tusk fanfaronsky v New Yorku oznámil, že „Evropa vyhraje závod, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.“ Sliby a chyby. Že čtyři členské země Evropské unie (Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko) letos v červnu zablokovaly oficiální prohlášení o uhlíkové neutralitě EU do roku 2050, to Tusk zatajil. V přijatých závěrech červnového summitu EU se totiž uvádí, že nulové emise bude mít EU „podle velké většiny členských zemí“. Ne podle všech. Například čeští experti se obávají dalších obrovských ekonomických nákladů na ještě rychlejší snižování emisí, což by mohlo mít i sociální dopady na obyvatelstvo.

Čína, která vypouští nejvíce emisí z jednotlivých států světa, na klimatickém summitu OSN nic nového neslíbila. Indie, další obrovský znečišťovatel, sice slíbila zdvojnásobit investice na obnovitelné energetické zdroje, ale omezení spotřeby uhlí neavizovala. Rusko pouze uvedlo, že ratifikuje Pařížskou dohodu, ale žádné snížení emisí nepředstavilo. Japonsko prý chce snižovat spotřebu uhlí, ale neřeklo, kdy a jak. To všechno se odehrálo na pozadí Klimatického summitu. Vzletné řeči narážely na realitu.

Zatímco kolem aut se vedou všude vášnivé diskuse, mezinárodní lodní a leteckou dopravu nikdo celosvětově zatím nedonutil k razantnímu snížení emisí. Navíc přes 20 procent emisí produkuje v současnosti doprava. A zejména lodě jsou jejich obrovským producentem.

Výsledkem harašení v New Yorku je příslib 60 států, že budou do roku 2050 klimaticky neutrální, ale největší znečišťovatelé nejsou součástí tohoto slibu. Summit tedy skončil neúspěchem.

Řešení situace nepomáhají ani absurdní výkřiky, které nejsou podloženy žádnými konkrétními návrhy, s jejichž pomocí aktivizuje mladé lidi slečna ze Stockholmu, Greta Thunbergová. Ta v New Yorku řekla politikům: „Svými prázdnými slovy jste mě připravili o dětství a o mé sny.“

Na druhou stranu je potřebné ale řešit i to, aby lidé žili v důstojných životních podmínkách. Jistě, ochrana přírody i otázky klimatu jsou nesmírně důležité věci. Ty jim zajišťuje průmysl, zemědělství, služby a užívání nejrůznějších výrobků. Za tím vším zůstává určitá stopa. Ostatně i slečna Greta něco jí, někde spí, používá oblečení, mobil, počítač, rodiče jí vozí autem a létá také letadlem. Nebo jezdí extrémně drahou monackou jachtou (jako teď při cestě přes Atlantik), na kterou si většina obyvatel světa nikdy nemůže vydělat. Lehce se to pak Gretě odvážně hovoří o klimatu a jeho ochraně.

Lidstvo si ale bude muset poradit, ostatně jak to už udělalo v minulosti, i s tak vážnou otázkou, jakou jsou klimatické změny. Tak ale život většiny lidí nefunguje, protože svět je prosycený nerovností a ti nejchudší jsou pod daleko větším tlakem než švédské školačky. Řeší zásadní existenční problémy, ne kolik kde bylo vysazeno stromů.

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se nechystá zúčastnit listopadového klimatického summitu ve skotském městě Glasgow. Thunbergová vyzvala britskou vládu, aby summit, odložený o rok z důvodu koronavirové krize, odložila znovu, jestliže nerovný přístup k očkování neumožní účast některých představitelů a aktivistů. Aktivistka nicméně prohlásila, že by mohla své rozhodnutí o neúčasti na summitu COP26, který se má podle plánu uskutečnit 1. až 12. listopadu ve skotském městě Glasgow, ještě změnit, pokud se situace s distribucí vakcín zlepší. Její příklad následovaly tisíce mladých lidí po celém světě, kteří jsou nespokojení s přístupem politiků ke klimatické krizi. Thunbergová se proslavila, když v roce 2018 začala sama chodit protestovat před sídlo švédského parlamentu ve Stockholmu za lepší ochranu klimatu.

tags: #klimatický #summit #greta #thunbergová

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická změna Brazílie
• Překladiště odpadu Dražkovice
• Klidné bydlení v ČR
• Ekologická recyklace dětských kapsiček
• Legislativa Ochranných Pásem