Bramborové slupky do kompostu: Ano či ne?

05.03.2026

Kompost patří mezi neodmyslitelné součásti každé zahrady. Jedná se vlastně o takovou malou domácí skládku organického odpadu. Zároveň je kompost místem přípravy přírodního hnojiva, které podstatně přispěje ke zvýšení úrody na vaší zahradě. Tlející hromada biologického odpadu je totiž zárodkem vzniku nového života. V místě kompostu se vše staré, odumřelé a nepotřebné mění ve hmotu, která umožňuje růst zas něčemu dalšímu a novému. Takový přirozený koloběh života a přírody.

Kompost proměňuje rostlinný odpad v cennou a optimální výživnou půdu, kterou můžete využít nejen k pokojovým květinám, ale v zahradě pro stromy a do všech záhonů. Jenže kompost si můžete i zničit, když do něj vyhodíte nevhodný odpad. A kromě toho hrozí, že se vám v něm usídlí krysy.

Co do kompostu patří?

Obecně platí, že do kompostu patří nejrůznější rostlinné zbytky ze zahrady jako třeba čerstvě posekaná tráva, nepotřebné ostříhané větve živého plotu, spadané listí, seno či vychladlý dřevěný popel. Nemusíte se bát ani vhodného kuchyňského odpadu. V případě, že tam dáte ten správný, humus v kompostu vám nezničí. Naopak ten udělá skvělou službu. Takže bez obav dopujte váš kompost vylouhovaným čajem, podrcenými skořápkami od vajec, odřezky od zeleniny a ovoce, zbylou kávovou sedlinou, papírovými kapesníky, podrcenými ořechovými skořápkami, odpadem z odšťavňovače či prošlým kořením. Pracovali jste se dřevem a zbyly vám piliny či hobliny? Tak ty se do kompostu také skvěle hodí!

Co patří do kompostu?

Posekaná tráva, listí a drobné větvičky (případně nastříhané na menší kusy, které se lépe rozkládají).
Odřezky nebo zbytky zeleniny a ovoce, stejně tak nahnilá zelenina nebo ovoce ze zahrady, kterou nespotřebujete.
Kávová sedlina, zbytky čaje, vylouhované bylinky apod.
Skořápky z vajec nebo z ořechů - ideálně rozdrcené na menší kousky.
Plevel - nejlépe suchý, abyste zabránili jeho dalšímu šíření v záhonech.
Popel ze dřeva, piliny, kůra ze stromů nebo hobliny.
Papír, jako je třeba lepenka, papírové kapesníky nebo ubrousky.
Trus a podestýlka býložravých hospodářských zvířat (např. kravský, kozí nebo ovčí hnůj).
Peří, chlupy nebo vlasy.

Co do kompostu nepatří?

Pokud si nechcete zničit drahocenný kompost, vyvarujte se tohoto odpadu: plasty, sklo, kovy či kameny, chemicky ošetřené materiály (barvy, laky), sáčky z vysavače či jejich obsah, zbytky látek, kosti, odřezky masa a kůže (v kompostu není tak vysoká teplota, aby zničila původce chorob), stolní oleje a tuky, popel z uhlí a z cigaret, exkrementy všežravých zvířat (od býložravých můžete - ten je naopak vhodný).

Čtěte také: Plíseň brambor: Prevence a řešení v ekologickém zemědělství

Co do kompostu nepatří?

Kosti, zbytky masa nebo kůže.
Rostlinné oleje a tuky.
Rostliny napadené chorobami a také vykvetlý plevel.
Chemicky ošetřené materiály, včetně rostlin nebo natřeného dřeva.
Exkrementy masožravých zvířat.

Jestliže vám zůstaly nedojedené vařené brambory, tak ty do kompostu určitě nedávejte. Mohli byste přilákat záškodníky, kterých není lehké se zbavit. Hodně lidí běžně vyhazuje na kompost zbytky jídla. I když se na první pohled zdá, že třeba rizoto od oběda je vlastně biologický materiál, má to jeden háček. Na zbytky jídla totiž nevědomky můžete přilákat hlodavce.

V případě, že nechcete, aby se ve vašem kompostu tato havěť zabydlela, nikdy nedávejte do kompostu: vařené škroby, konkrétně brambory, rýži a těstoviny a staré pečivo.

Monty Don, spisovatel a populární moderátor série pořadů britské BBC Gardeners' World (Zahradníkův svět) řekl: „Nepřidávejte brambory do kompostu“. Ve svém videu na toto téma vysvětlil, že nedojedené potraviny se sice v kompostu rozloží, ale velmi pomalu a vy možná budete ještě ke všemu nuceni bojovat se zmíněnými hlodavci.

Brambory jsou náchylné k různým patogenům. Nejznámější je plíseň bramborová, která se dokáže uchovat v kompostu a později nakazit půdu. Klíčící brambory představují dvojí problém. Když brambor začne klíčit, vstupuje do růstové fáze. V kompostovací hromadě pak kompetuje o cenné nutrienty s mikroorganismy odpovědnými za rozklad organické hmoty. Existuje také nebezpečí, že se klíčící hlíza skutečně zakoření přímo v kompostu.

Čtěte také: Optimální podmínky pěstování brambor

A co bramborové slupky?

Slupky od brambor jsou nejen velice ceněným přídavkem na našem domácím kompostu, ale můžeme je použít i jako přírodní hnojivo či ochranu proti slimákům.

Bramborové slupky bychom však vyhazovat neměli. Mohou totiž posloužit jako bezvadné hnojivo pro květiny či nejrůznější rostliny, a dokonce i jako ochrana proti slimákům. Recept na domácí hnojivo je velice jednoduchý. Bramborové slupky vložíme do lavoru a zalijeme studenou vodou. V této vodě je necháme celé 2 dny louhovat a následně je přecedíme. Vylouhovaná voda poslouží jako zálivka pro rostliny. Tuto výživnou zálivku nejvíce ocení jahodníky, maliníky a keře rybízu. Ani vylouhované slupky nesmí skončit v odpadkovém koši. Velice jednoduše se rozprostřou kolem rostliny, kterou potřebujeme ochránit proti žravým, zákeřným a nezvaným slimákům. Slupky se vlastně přemění na bio účinný mulč.

I když bramborové slupky nejsou ideální volbou, existuje spousta jiných odpadků z kuchyně, které váš kompost výrazně vylepší. Tyto ingredience aktivně podporují rozkladné procesy a přidávají do půdy hodnotné minerály. Úspěšné kompostování začíná pečlivým výběrem vstupních materiálů. Vynechat bramborové slupky je jen prvním krokem k dokonalému výsledku. Pravidelné promíchávání hromady zajišťuje rovnoměrný přístup kyslíku. Správná vlhkost - ani příliš mokrá, ani suchá - urychluje rozklad.

Další využití bramborových slupek

Brambory jsou zelenina, která je pro člověka za syrova nejedlá. Zralé brambory se žlutou dužinou bez zelených míst a klíčků většinou oloupeme, pokud je vaříme jako přílohu. Tenoučké slupky z nových brambor jsou téměř nepoužitelné, protože se z nich jen seškrabují. Čisté slupky osolíme a upečeme na plechu s pečicím papírem - získáme tak chutné bramborové chipsy. Stejně chutné budou i z mikrovlnné trouby. Slupky zapracujeme do kompostu nebo přímo pod rostliny, kde se rozpadnou a působí jako hnojivo. Syrovou slupkou ochladíme a dezinfikujeme drobné rány na kůži, které se pak rychleji hojí. Syrovými slupkami vydrhneme kovové nádobí a vrátíme mu lesk - stejně jako zašlému porcelánovému nádobí a nerezovým příborům. Suché slupky působí jako podpalovač a při hoření dobře vyčistí komín. Syrové i vařené slupky, které už nemůžeme nijak využít, rozložíme na podnosy a usušíme je.