Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a životního prostředí. Jejich aktivity zahrnují dobrovolnické úklidové akce, pomoc handicapovaným zvířatům a osvětu veřejnosti.
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) opět pořádá dobrovolnické akce Ukliďme svět. Hlavní jarní úklidový termín je tuto sobotu 26. března. Černé skládky však tisícovky dobrovolníků budou uklízet po celý rok.
Jubilejnímu třicátému ročníku akce Ukliďme svět udělilo záštitu Ministerstvo životního prostředí a podporuje ji i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. K dnešnímu dni je registrováno téměř 400 jarních úklidových akcí Ukliďme svět. Jejich přehled naleznete na mapě úklidů.
„Tato mapa je vhodnou pomůckou hlavně pro dobrovolníky, kteří nechtějí organizovat svůj vlastní úklid a rádi by se přidali k ostatním, kteří akci pořádají,“ říká koordinátorka kampaně Veronika Andrlová.
Uklízet mohou dobrovolníci v okolí svého bydliště, pracoviště, chaty, nebo se třeba lze individuálně zapojit i do velkého jarního úklidu upuštěné Orlické přehrady - Ukliďme Orlík 2022, který probíhá ve spolupráci s rybáři v termínu od 14. března do 3. dubna. Tuto sobotu proběhnou desítky lokálních akcí, na kterých jsou dobrovolníci vítáni. Organizátor kampaně, Český svaz ochránců přírody, poskytuje organizátorům místních úklidů materiální podporu a průběžnou metodickou pomoc.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Jako každoročně je velkou pomocí dobrovolníkům při úklidu i zaslaný materiál, tedy pytle a rukavice. „V jarní rozesílce materiálu k úklidům bylo celkem rozesláno okolo 18 500 pytlů, 8000 rukavic pro dospělé a 6280 rukavic pro děti. I když jsme přes velký zájem nemohli uspokojit celou poptávku, na každého, kdo stihl o tento materiál požádat včas, se dostalo. Poskytovat materiál dobrovolníkům však můžeme jen díky podpoře, kterou akce má.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková k tomu dodává: „Úklidovým akcím velmi fandím, každoročně se jich v mém regionu sama účastním. Pro mne je to naprosto samozřejmý krok, kterým můžeme alespoň částečně vzít zpět to, čím přírodu a prostředí kolem nás ostudně zatěžujeme. Mé díky proto patří všem, kdo se zapojují, a také institucím, které takové aktivity zastřešují.
Velkým jarním úklidem však kampaň nekončí.
Více než deset tisíc zvířat. To je číslo, které každoročně projde stanicemi pro handicapované živočichy. Tato zařízení jsou začleněna do Národní sítě záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody.
Zadáte-li do prohlížeče webovou stránku www.zvirevnouzi.cz (spravovanou Českým svazem ochránců přírody), zobrazí se vám interaktivní mapa České republiky. Naše území je na ní rozděleno na množství barevně odlišených sekcí. Každá barva reprezentuje spádovou oblast jedné ze záchranných stanic. Z velikosti spádových stanic se dá usuzovat, že jejich členové mívají vskutku napilno.
Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody
Například Záchranná stanice Falco v Litoměřicích působí na území obcí Bílina, Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Nový Bor, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec. To je většina Ústeckého kraje plus část kraje Libereckého. Není proto divu, že v roce 2015 jen v Litoměřicích přijali přes 650 zvířecích nalezenců. 380 z nich se podařilo navrátit do přírody.
Dalším zdrojem informací jsou webové stránky Ministerstva životního prostředí ČR, které je orgánem schvalujícím provozování záchranných stanic pro handicapované živočichy.
Ochránci přírody apelují na to, abyste stanici kontaktovali nejlépe ihned. Rychlá pomoc vysoce zvyšuje šance na plné zotavení. Vyslechněte si rady odborníků a přesně se řiďte jejich pokyny. Minimalizujete tím riziko zhoršení stavu zvířete.
Pokud jste nalezli mládě, je nezbytně nutné přesvědčit se, že je opravdu opuštěné. Platí to zejména pro mláďata zajíců a srnčí, dančí, jelení či mufloní zvěře. Pracovníkovi stanice popište, kde jste mládě našli, jak se chová a jak vypadá. Právě zajíčci a srnčata se stávají častými oběťmi nevyžádané pomoci ze strany dobře mínících, ale neinformovaných lidí.
Mláďata zajíce jsou plně vyvinutá a mnohem odolnější, než se může zdát. Matky je chodí krmit jednou denně, zajíčci se tak mohou zdát opuštění. Obecně platí, že pokud narazíte na mladého zajíce, který je skrčený v trávě a nejeví známky viditelného zranění, nechte ho být a rozhodně se ho nedotýkejte.
Čtěte také: Vývoj ochrany přírody
Se srnčaty je to trochu podobné. Jelikož ještě nemají dostatečně silné nožky, zůstávají prvních zhruba deset dní života ležet tiše v trávě. Matky s nimi netráví mnoho času a nakrmit je chodí jen párkrát za den. I v tomto případě platí jednoduché pravidlo - nesahat! Dospělá srnka je velmi pravděpodobně někde poblíž a se strachem vyčkává, až dvounohý vetřelec opustí její mládě. Srnčata, která skutečně přišla o matku, se vyznačují zcela jiným chováním.
U malých veverek a kun zbystřete, pokud jsou nalezeny malé, slepé a mimo hnízdo. Mláďata v hnízdě nechte na pokoji, rodič je poblíž. Výjimkou jsou případy, kdy se drobotina snaží přivolat matku hlasitým pískáním a pokouší se hnízdo opustit.
Na webu Zvířete v nouzi naleznete informace o specifikách nakládání s dalšími druhy zvířat - například přibližné údaje o hmotnosti, jakou by v podzimních měsících měli mít ježci. Ti patří k nejčastějším nalezencům.
Ježci patří k těm divokým savcům, které zná každé dítě již od školky. Dětské malůvky s jablíčky a hruškami nabodnutými na jejich bodlinách ale mají s realitou samozřejmě společného pramálo. Ježci patří do řádu hmyzožravců, čeledi ježkovitých.
Ne každý možná ví, že na českém území žijí dva druhy ježků - ježek západní, někdy nazývaný obecný, a ježek východní. Oba druhy se vyskytují takřka na celém území České republiky. Vzhledově se mírně liší. Zatímco ježkovi západnímu rostou bodliny spíše směrem dozadu, jeho východní příbuzný je „rozcuchaný“ a ostny rostou všemi směry. Oba jsou spíše samotáři a aktivní jsou v noci.
Jak uvádí Český svaz ochránců přírody, nemocného nebo zraněného ježka můžete poznat poměrně snadno. Takoví jedinci se pohybují jen nemotorně a s viditelnými obtížemi. Při kontaktu s vaší rukou nekladou odpor - nenaježí bodliny a nestočí se do klubíčka. Varováním by mělo být i to, pokud ježka naleznete během zimy, kdy by měl spát. Takové zvíře pravděpodobně probudil hlad po vyčerpání energetických zásob, které si před zimou nastřádal. Pomoc potřebují také osiřelá mláďata.
Na ježčí mámy číhá při hledání potravy řada nebezpečí, ať už přírodních, nebo třeba ze strany kol automobilů. Okamžitou pomoc potřebují ježčí drobci o hmotnosti 30 až 50 gramů. Ovšem pozor, je potřeba se ujistit, zda jsou mláďata skutečně osiřelá. Ježci mají velký apetit a než samice sežene dostatek potravy, může nechat potomstvo o samotě i několik hodin.
Rozvoj mobilních a informačních technologií zasáhl i do oblasti ochrany zvířat. Majitelé mobilních zařízení s operačními systémy Android nebo iOS mají možnost si bezplatně stáhnout aplikaci Zvíře v nouzi, kterou připravil Český svaz ochránců přírody. Jde o jednoduchou aplikaci, jež v telefonu zabere několik MB.
V případě, že naleznete zvíře, které by mohlo potřebovat pomoc, stisknete tlačítko Volat pomoc. Nad tlačítkem je uvedeno upozornění, že se nemáte zvířete dotýkat. Se záchrannou stanicí můžete snadno sdílet svou polohu, případně můžete svou pozici označit na přiložené mapě. Tím odpadají problémy a prodlevy, které nastávají při konvenčním telefonním kontaktu, kdy nálezce není schopen přesně určit místo nálezu. Záchranné stanici je také možné zaslat fotografii zvířete.
Jelikož je činnost záchranných stanic postavena na neziskové bázi, umožňuje aplikace zaslat dárcovské SMS či případně zaslat finanční dar na účet vybraného zařízení.
Mimo možnosti zavolat o pomoc, mapy a dárcovského portálu je v aplikaci zahrnuto desatero, kterým by se měl každý nálezce řídit.
Záchranné stanice můžete podpořit několika způsoby. Sbírka Zvíře v nouzi má za cíl finančně podporovat celou Národní síť záchranných stanic. Přispět můžete buď plošně, nebo pomoc zacílit na konkrétní stanici. Peníze lze zaslat na účet 33553322/0800. Využít můžete také oblíbených dárcovských SMS.
Další cestou je darování certifikátu s názvem Naplňte zvířatům misky. Za zaslaný příspěvek na darovací účet můžete vyměnit certifikát, který je možné využít třeba jako dárek.
Ptačí mládě, které potřebuje pomoc, poznáte především podle toho, že ještě není opeřené, sedí na zemi a píská. Ptáčata, která jsou již opeřená, ale ještě neumějí létat, nepotřebují pomoc. K vodní hladině přimrzne pouze zraněné zvíře.
tags: #svaz #ochrancu #prirody #zatec #aktivity