Světelné znečištění v Krkonoších a jeho dopad na přírodu

Krkonošští ochranáři varují, že v horách je v noci kvůli lidem stále hlučněji a zvyšuje se takzvané světelné znečištění. V našich nejvyšších horách je lze zaznamenat již po celý rok.

Příčiny světelného znečištění

Děje se tak zejména kvůli petardám a ohňostrojům. Zatímco dříve bývaly ohňostroje v horách výjimkou a téměř výhradně součástí novoročního veselí, v poslední době doprovázejí kdejakou oslavu. V zimní sezoně jsou kvůli nočnímu lyžování některé sjezdovky osvětlené jako stadiony, v létě se tu většina společenských akcí neobejde bez domácí pyrotechniky. Situace se podle krkonošských ochranářů stává neúnosnou.

Dopady na přírodu

Světelné znečištění má přitom obrovské negativní dopady na přírodu. „Zvěř je těmito efekty rušena. V průběhu dne nemá klid, protože se po horách pohybují návštěvníci a tak alespoň v noci by to mělo být lepší,“ uvedl mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.

Večerní osvětlení sjezdovek v Krkonoších vadí zvěři. Ukazuje to dvouletý výzkum studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Nejnižší přirozená intenzita nočního světla v přírodě je měsíc v úplňku, tedy osvětlenost do 0,5 luxu. „Ten má právě problém s tím, že při umělém osvětlení se hlodavci, které on loví, schovávají a neběhají po sněhu, na což je zvyklý. Pro představu tak například noční osvětlení sjezdovky Protěž, kde lyžuje v průměru 300 lidí za večer, způsobuje stejné světelné znečištění jako celé 15 tisícové Vrchlabí.

Reakce obcí a Správy KRNAP

Správa národního parku proto vyzvala krkonošské obce, aby přijala opatření, která by tomuto nešvaru čelila. Přestože se hluk a světelné efekty nevyhýbají ani nejpřísněji střeženým oblastem Krkonoš, správa národního parku je bezradná. Sama zasáhnout nemůže a tak o to požádala devětadvacet obcí. Většina z nich však vůbec nereagovala.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Na výzvu národního parku kladně reagovala pouze Pec pod Sněžkou, která schválila zvláštní vyhlášku. „Vyčlenili jsme v našem městě místo, kde lze ohňostroje provozovat celoročně, což ukládá i zákon. Povolili jsme ohňostroje o Silvestru a to mi přijde v pořádku. V běžné dny a o víkendech to sem ale nepatří,“ prohlásil starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (ODS).

Starosta Horního Maršova Pavel Mrázek (nestr.) však namítá: „My s tím problémy nemáme a ojedinělé akce, jako jsou Silvestr a kulturní akce pořádané obcí, bude muset KRNAP skousnout.“ Starosta Černého Dolu Zdeněk Kraus (TOP09) doplnil: „Nezjistili jsme, že bychom to museli řešit samostatnou vyhláškou.“

Vedení národního parku všechny obce osloví ještě jednou.

Výzkum a osvěta

Začínají se objevovat důkazy o tom, že světlo opravdu škodí ať už obratlovcům nebo i bezobratlým živočichům. Přimělo nás to, abychom zpřísňovali naše vyjádření k osvětleným sjezdovkám. A tak regulovat svícení na sjezdovkách, které už povolení získaly, není úplně jednoduché.

Na sportovce chtějí ochranáři zacílit kampaní, která jim vysvětlí, jaké dopady má na přírodu světlo v noci. „Osvědčilo se, když to ukážete na konkrétním příkladu. Jako se to loni projevilo při kampani na ochranu tetřívka, který je extrémně citlivý na hluk i světlo a jakékoli vyrušení pro něj může mít v extrémních podmínkách hor fatální důsledky,“ nastínil Jiří Hušek.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Ochrana před světelným smogem se poprvé promítla do zákonů některých zemí v 90. letech. V ČR zatím legislativně ukotvena není, dotčeným orgánům ale přeci jen umožňuje určitý vliv. Například může korigovat výstavbu nových sjezdovek. Navíc se podle odborníků používá nepřiměřená intenzita. „Sjezdovky se ozařují v objemu sto lumenů, ke svému účelu bylo stačilo půl lumenu,“ doplnil Suchan.

Možná řešení

Města a firmy by pak mohly slyšet na ekonomické aspekty. Ve veřejném prostoru se často svítí zbytečně moc. „Jen v ČR se nevhodným osvětlením zbytečně prosvítí energie za dvě miliardy korun,“ vyčíslil Suchan. Přitom by stačilo málo: používat svítidla určená pro daný účel, používat teplé oranžové barvy než bílé, které mají větší dosah, nesvítit mimo určený prostor a pokud to není potřeba, nesvítit vůbec.

Koncepce monitoringu a výzkumu v Krkonoších

Ze čtyř národních parků ČR měly donedávna tři zpracovanou vlastní, více či méně detailní koncepci odborných úkolů. Připravená koncepce vychází z požadavků Programu rozvoje národních parků ČR (MŽP 2010) a z příslušných kapitol Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010-2020). Je zpracována pro stejné období jako Plán péče a její aktualizace se předpokládá každých 10 let. Koncepce nebyla připravována s cílem sestavit plán odborných úkolů samotné Správy NP, ale vytvořit koncepční dokument pro rozvoj monitorovacích a výzkumných aktivit z pohledu celého národního parku.

Výchozím podkladem byl přehled a analýza vlastních aktivit Správy NP. Následoval výběr nejdůležitějších interních a externích projektů (především dlouhodobých, s významnou vypovídací hodnotou, neopakujících se v získaných výstupech). Doplněny byly aktivity výrazně podhodnocené nebo ty, které úplně scházely (např. socioekonomická problematika nebo managementový monitoring). Důraz byl kladen i na významné bioindikační skupiny vypovídající o stavu a vývoji základních složek přírodního prostředí. Prospěšnost navržených projektů byla podpořena odkazy na řadu publikovaných prací i nepublikovaných zpráv.

Cíle koncepce

Koncepce vymezuje deset dlouhodobých cílů a celou řadu opatření, následně rozpracovaných do konkrétních projektů.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

• Koordinace inventarizačních, monitorovacích a výzkumných aktivit
• Aktuální přehled o prostorovém rozložení přírodních hodnot
• Dlouhodobý přehled o abiotických parametrech a jejich vývoji
• Dlouhodobý a aktuální přehled o stavu a vývoji stanovišť a druhů
• Hodnocení úspěšnosti managementových zásahů
• Dlouhodobý přehled o socioekonomických parametrech a jejich vývoji
• Podpora plánovací a rozhodovací činnosti Správy NP
• Kvalitní management dat
• Prezentace výstupů
• Spolupráce s relevantními institucemi a veřejností

Základní pilíře

Uvedené cíle a klíčové hodnoty území sloužily k vymezení pěti základních tematických okruhů monitoringu a výzkumu v Krkonoších vyžadujících aktuální pozornost a zohledňujících hlavní a nejcennější biotopy a druhy i nejdůležitější faktory, které je ovlivňují.

1. Člověk a Krkonoše
2. Krkonošské lesy a louky
3. Krkonošské druhy
4. Krkonošská tundra
5. Klimatická změna

Nejobsáhlejší kapitolou koncepce je návrh konkrétních projektů. U každého z nich je uveden význam a priorita, u řady aktivit i doporučená metodika, časové období, finanční náklady a rizika projektu. Základní členění odpovídá pěti uvedeným pilířům, pod kterými jsou projekty dále děleny na interní a preferované externí aktivity.

Přehled upozorňuje na prioritní problémy území a slouží tak jako nabídka odborných témat potenciálním řešitelům (např. vysokoškolským studentům, vědeckým pracovníkům). Není však konečným výčtem odborných aktivit, které lze v Krkonoších provádět.

tags: #svetelné #znečištění #Krkonoše #dopad #na #přírodu

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro svatbu v přírodě Teplice
• Řecká odpadní kanalizace: Výzvy
• Povinnosti Krajského úřadu
• Kompostování s vaječnými skořápkami
• Vlastnosti ekologických sádrokartonových desek