Světlo jako ekologický faktor a jeho vliv na životní prostředí

Světelné znečištění, případně světelný smog, je globální fenomén, který se objevil v posledních několika desetiletích. Obecně označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení. Představuje nepřímé působení zdrojů umělého světla díky odrazům a rozptylu světla v atmosféře.

Rušivé světlo na lokální úrovni pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek a architektury, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp. Správně by lampa měla svítit jen pod sebe a nikoli nad horizont. Mezi hlavní projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění a osvětlení míst, kde to není žádoucí - vyskytují se tam například rostliny a živočichové. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení.

Světelné znečištění ohrožuje biodiverzitu tím, že akceleruje změny nočních návyků živočichů a prokazatelně i rostlin. Rostlinné i živočišné druhy ubývají a vymírají. V případě hmyzu snižuje jeho celkovou biomasu, velikost populace a prostřednictvím změn relativního složení populace dále působí na potravní řetězec. Dalším z negativních dopadů světelného znečištění je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování.

Nejde však jen o riziko ekologické, ale také bezpečnostní a zdravotní. Neblaze působí nejen na přírodu a ekosystémy, ale také na lidské zdraví. U člověka narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Projevuje se únavou, snížením pozornosti i výkonnosti. Světlo lamp láká můry a ostatní hmyz.

Nová norma pro omezení rušivého světla

Cílem semináře, který uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR, bylo představit novou normu Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (ČSN 36 0459) a diskutovat její potenciál pro prevenci vzniku rušivého světla a snižování jeho dopadů na živou přírodu a zdraví člověka. Dokument stanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků trvalého venkovního elektrického osvětlení v těchto oblastech: venkovní pracoviště a sportoviště, pozemní komunikace, reklamní a architektonické osvětlení. Pro ostatní venkovní osvětlení, jako jsou například stavby pro bydlení a rekreaci, je norma doporučující.

Čtěte také: Více o uzavřených ekosystémech

Samotnou normu představil její autor Petr Žák z ČVUT v Praze. Zdůraznil, že jde o víceoborovou problematiku, jež souvisí nejen s ochranou životního prostředí, ale i s dalšími oblastmi a veřejnými zájmy. Tvůrci normy uplatnili při stanovení limitů územně diferencovaný přístup. Zónování cílí na ochranu cenných částí nezastavěného území s ohledem na charakter krajiny a sídelní strukturu České republiky. Přínosem nové normy je tedy stanovení nepřekročitelného limitu jasové (fotopické) intenzity venkovního osvětlení v jednotlivých zónách.

Dopady světelného znečištění na faunu a flóru

• Migrující ryby a ptáci mohou být díky umělému osvětlení zmateni, což způsobí nadměrnou ztrátu energie, která může vést k fenologickým změnám a snížení migračního úspěchu.
• Druhy vyhledávající potravu během dne by mohly díky osvětlení prodloužit dobu své potravní aktivity, čímž by zvýšily predační tlak na noční druhy.
• U rostlin může umělé světlo během noci zapříčinit předčasnou produkci listů, jejich pozdní ztrátu a prodloužení vegetačního období.
• Larvy herbivorního hmyzu chované pod pouličním osvětlením vážily o 43 % méně než larvy chované v neosvětleném prostředí. Světelné znečištění má tedy přímý negativní vliv na larvální biologickou zdatnost.

Autoři příručky poukazují na to, že jedním z důvodů, proč světelné znečištění narůstá, je fakt, že světlo šířené v atmosféře není v národních legislativách považováno za znečišťující látku, v důsledku čehož není jasné, kdo by za tuto problematiku měl nést zodpovědnost. Česko navíc ani nemá na politické či právní úrovní žádný legislativní dokument, který by stanovil, co vlastně světelné znečištění je.

Komise pro životní prostředí Akademie věd definici schválila. Světelné znečištění je podle ní „umělé vytvořené světlo zvyšující přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí“.

Podle ministerstva životního prostředí stojí za nárůstem světelného smogu především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií. Původcem znečištění ale může být každý umělý světelný zdroj, pro který je typické zejména směřování do nežádoucích prostor (například oken či volné krajiny), osvětlení mimo nutné časové období či použití zdrojů s nevhodnými spektrálními charakteristikami.

Ačkoliv dokument resortu pro místní rozvoj uvádí, že světelné znečištění se za posledních třicet let globálně zvýšilo o sto procent, připouští zároveň to, že zatím neexistuje univerzální způsob jeho měření. Pro globální mapování úniku světla ze Země do volného vesmíru se využívají satelitní snímky.

Čtěte také: Červené světlo a jeho role

„Do budoucna se předpokládá doplnění kombinace dat z měřicích stanic na Zemi či nízko v atmosféře, aby bylo možné přesněji určit podíl světla, které se díky rozptylu a odrazům šíří v nízkých výškách,“ vysvětlují autoři příručky.

Dopady na lidské zdraví a ekonomiku

Světelné znečištění ovšem dopadá i na zdraví lidí. Slabé noční světlo sice obvykle není přímo příčinou konkrétních nemocí, ale představuje významný faktor zvyšující riziko vzniku některé z civilizačních chorob. Epidemiologické studie například ukazují, že výskyt rakoviny prsu celosvětově koreluje s množstvím světelného znečištění.

Ministerstvo pro životní prostředí uvádí, že pod v noci osvětlenou oblohou žije více než osmdesát procent světové populace.

„Obecně lze říci, že světlo v nočních hodinách narušuje hormonální procesy, vede k nekvalitnímu spánku a k nedostatečné regeneraci organismu. Takto oslabovaný organismus je náchylnější k rozvoji některé ze široké škály nemocí, jimž by se při správně fungujícím cirkadiánním systému a dostatečné produkci melatoninu dokázal ubránit,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

Na osvětlení jde zhruba dvacet procent světové energie. V rámci Evropské unie činí tento podíl 15,4 procenta. Ekonomické ztráty ale nepřináší jen náklady na energii nutnou k výrobě nevyužitého světla. Negativní dopady s přesahem do ekonomiky má totiž i omezená výkonnost a chyby lidí související s nedostatečným spánkem. Ve vyspělých zemích se vyčíslení těchto dopadů pohybuje okolo dvou procent HDP.

Čtěte také: Definice světelného znečištění

Jak omezit světelné znečištění

Server svetelneznecisteni.cz uvádí, že na rozdíl od dalších procesů, jimiž lidé poškozují životní prostředí, lze světelné znečištění poměrně snadno omezit. „Sviťme jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba, a jen tam, kam je potřeba. Sviťme na zem, ne do nebe a ostatním do očí,“ je zdůrazněno na webu. Důležité je ovšem také využívat vhodný typ svítidel a omezit večer a v noci modré světlo o krátkých vlnových délkách.

Vyhněte se instalacím osvětlení do korun stromů v oblastech přírodního charakteru a zejména v parcích. Je nevhodné používat zejména nápadně a rychle blikající světla.

Pokud je veřejné osvětlení potřebné, je podle příručky zásadní eliminovat modré a bílé světlo, které je v nočním prostředí nejméně přirozené. Na důležitost barvy světla upozorňuje i server svetelneznecisteni.cz, podle něhož studené odstíny narušují přírodní rovnováhu i biologický rytmus člověka více než teplé. „Zároveň se takové světlo více rozptyluje v ovzduší. Pokud chcete bílé světlo, vždy dávejte přednost teplým odstínům, které jsou příjemnější a šetrnější k noční přírodě,“ doporučuje web.

Obce by proto podle ministerstva měly preferovat nižší stožáry a osvětlení u země. „Design pouličního svítidla musí co nejvíc eliminovat svícení vzhůru i vodorovně a je potřeba hlídat intenzitu osvětlení a udržovat ji na nezbytně nutné úrovni kvůli odraženému světlu, které má největší podíl na výsledné kontaminaci ovzduší umělým světlem, a to převážně kvůli matným povrchům komunikací a budov, na kterých se světlo odráží všemi směry,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

Modernizace osvětlení a dotační programy

Ministerstvo životního prostřední na začátku listopadu informovalo, že formou dotací rozdělí na modernizaci veřejného osvětlení půl miliardy korun. Obce mohou díky nové výzvě investovat nejen do samotné výměny světelných zdrojů, ale i do rekonstrukce stožárů a rozvoden, optimalizace rozmístění svítidel či instalace chytrých technologií.

Města a obce přistupují k výměně starého veřejného osvětlení zejména z důvodu energetických a finančních úspor. Nasazují LED technologie, které lze oproti sodíkům i lépe směrovat.

Odborníci proto považují probíhající výměnu veřejného osvětlení v Praze za příležitost a žádají o racionální a mezioborovou debatu, která uvede nové instalace do souladu se současným stavem poznání v biologických i technických oborech.

Institut světelné hygieny a světelné ekologie, z. s. (ISHSE), je odborná platforma sdružující biology, lékaře, neurovědce, architekty, světelné techniky, astronomy a další specialisty zabývající se vlivem světla na lidské zdraví, biologické rytmy, vidění a ekologii nočního prostředí.

Doporučení ISHSE:

• Zadání má obsahovat limit spektrální složky U500 a požadavek na nízkou melanopickou účinnost v nočních hodinách.
• Standardem má být také časové řízení a noční stmívání, v rezidenčních oblastech výraznější než v centru a zohlednění zón světelného prostředí.
• Obce, a Praha zejména, by měly podmiňovat výměnu veřejného osvětlení předchozí diskusí s obyvateli dotčených oblastí.
• Revizi příslušných technických norem, včetně normy ČSN 36 0459 tak, aby odpovídaly současnému poznání o biologických účincích světla.

tags: #světlo #ekologicky #faktor #vliv #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Ceny měření emisí v Liberci
• Odpadové hospodářství Kosova Hora
• Příčiny a důsledky znečištění řek v Asii
• Výjimky z posuzování vlivu na životní prostředí v ČR
• Svoz odpadu Jeseník - podrobnosti