Světová síť označování ekologicky šetrných výrobků (GEN)

Od neděle 19. do pátku 24. října 2003 se v Praze konalo výroční zasedání Světové sítě označování ekologicky šetrných výrobků (GEN - Global Ecolabelling Network) [1]. GEN se nyní věnuje především vzájemné spolupráci a slaďování programů ekoznačení, společným problémům na mezinárodní úrovni, jako je např. mezinárodní obchod.

Výroční zasedání určuje činnost celé organizace v nejbližším roce. První z nich je věnována diskusi o aktuálních problémech ekoznačení. Česká republika bude na zasedání prezentovat vývoj svého programu ekoznačení, ale také Národní program podpory jakosti, kam patří i další značky, určené k informování spotřebitelů-zákazníků.

Co je GEN?

[1] GEN (Global Ecolabelling Network) byla založena v roce 1994 jako nezisková nevládní organizace, která sdružuje jednotlivé národní i nadnárodní programy označování ekologicky šetrných výrobků z celého světa. V současné době ji tvoří 27 členů, reprezentujících jednotlivé státy světa a další 4 přidružené spolupracující organizace. Impulsem pro její vznik byla snaha o získání informací o všech existujících programech ekoznačení, o jednotlivých postupech výběru a následné sjednocení příslušných environmentálních kritérií.

Ekoznačky a jejich význam

Ekoznačky jsou nástrojem označování výrobků a služeb, které mají snížené či žádné negativní dopady na životní prostředí, než mají jiné srovnatelné výrobky či služby. Označení ekoznačkou musí projít kontrolním a schvalovacím procesem pověřené třetí strany.

Cílem ekoznaček (oficiální název je „environmentální značení“, EZ) je poskytnout spotřebiteli spolehlivou informaci o tom, že výrobek poškozuje životní prostředí co nejméně a v každém případě méně než srovnatelné neoznačené výrobky. V tomto případě se spotřebitel může (zcela dobrovolně) rozhodnout, zda se chce chovat šetrně k životnímu prostředí a preferovat takto označený výrobek, či nikoli.

Čtěte také: Vliv války na kanibalismus

Systém ekologického značení v ČR

Systém ekologického značení vznikl v ČR v červnu 1994 jako Národní program označování ekologicky šetrných výrobků. V České republice je garantem environmentálního značení stát prostřednictvím Agentury pro ekologicky šetrné výrobky při České informační agentuře pro životní prostředí (CENIA). Ta je zaprvé garantem Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků, v rámci něhož se uděluje Ekoznačka ČR, za druhé je pro Českou republiku kompetentním orgánem pro udělení ekoznačky Evropské unie (The Flower).

Kromě těchto řekněme „místních“ ekoznaček se lze na trhu setkat i s dalšími značkami. V současnosti jsou v platnosti technické směrnice obsahují kritéria podmiňující udělení certifikátu celé škále výrobků - od textilu a výrobků z recyklovaného papíru přes čisticí prostředky, kotle a nábytek po výpočetní a kancelářskou techniku. Podrobné informace včetně seznamů směrnic s kritérii a certifikovaných výrobků můžete najít na internetových stránkách www.ekoznacka.cz.

Ekoznačka EU (The Flower)

Regulace ekoznačky Evropské unie (EU) vychází z právních předpisů Evropské unie, a to zejména z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. Ekoznačka EU může být udělena produktům na trhu celé Evropské unie. Logo ekoznačky EU má podobu stylizované květiny se symbolem Є uprostřed a nápisem EU Ecolabel.

Proces certifikace

Samotnému udělení ekoznačky předchází proces certifikace - podání žádosti, kontroly, uhrazení poplatků, posouzení dokladů, hodnocení, inspekční návštěva, vydání souhrnné zprávy a rozhodnutí o udělení (vč. V případě úspěchu, jakmile dojde k podpisu smlouvy a zaplacení příslušných poplatků, je žadatel držitelem ekoznačky a má oprávnění k použití loga ekoznačky k propagaci svého daného výrobku či služby. do všech typů článků pojednávajících o označeném výrobku, resp. při korespondenci pojednávající o označeném výrobku, resp.

Platnost a využití ekoznačky

Platnost licence k používání ekoznačky je shodná s platností kritérií pro daný typ produktu. Platnost licence se zpravidla jednou za pět let aktualizuje. Podnikatelé mohou ekoznačení využít při marketingu označených produktů - výrobků a služeb - a díky certifikaci ekoznačkou mohou zvýšit jejich hodnotu. V budoucnu lze očekávat i zapojení ekoznačení do systému hodnocení v rámci veřejných zakázek.

Čtěte také: Emise z Londýna

Typy environmentálního značení

Podle příslušných mezinárodních technických norem řady ISO 14 000 se problematika ekoznačení (environmentálního značení) a prohlášení rozděluje do základních tří skupin:

1. „Ekoznačení" (ekolabelling), I. typ, realizovaný podle normy ISO 14 024.
2. „Vlastní (sebe-) prohlášení", II. typ, realizovaný podle normy ISO 14 021.
3. „Ekoprofil", environmentální prohlášení o výrobku, III. typ, realizovaný podle normy ISO 14 025.

Ekoznačení I. typu (Ekolabelling)

• Realizováno podle zásad uvedených v mezinárodní technické normě ISO 14 024.
• Garantem je ve většině případů stát v garanci příslušného ministerstva životního prostředí.
• Určený hlavně na spotřební zboží (nepatří sem potraviny, nápoje, léky a léčiva, zbraně, střelivo, omamné látky atp.).
• Není určen pro výrazně ekologické výrobky jako je větrný či vodní mlýn, šlapací kolo, atd.
• Nejrozšířenější a nejpoužívanější a nejžádanější typ ekoznačení.
• Zavedený buď jako národní či nadnárodní ve více než 40 státech světa.

Ekoznačení II. typu (Vlastní prohlášení)

Hlavní zásady:

• Prohlášení musí být přesné a nezavádějící.
• Prohlášení musí být doložené a ověřené.
• Prohlášení se musí týkat určitého výrobku a musí být používáno pouze v odpovídajících souvislostech.
• Prohlášení musí být specifické ve vztahu k environmentálnímu zlepšení.
• Vyhlašovatel musí být zodpovědný za vyhodnocení a opatření údajů nezbytných pro ověření vlastního environmentálního prohlášení (tvrzení).

Ekoznačení III. typu (Ekoprofil)

Hlavní zásady:

• Prohlášení (EPD) musí být přesné a nezavádějící.
• Prohlášení musí být doložené a ověřené nezávislou, odbornou akreditovanou institucí.
• Prohlášení se musí týkat pouze určitého výrobku a musí být používáno pouze v určitých souvislostech.
• Prohlášení je zpracováno ve všech fázích životního cyklu (LCA) výrobku.
• Prohlášení EPD předchází zpracovaná LCA studie výrobku, podle norem ISO řady 14 040.
• Základ prohlášení tvoří informace o materiálovém a součástkovém složení hodnoceného výrobku.

Další užitečné značky a certifikáty

• Biopotraviny: V České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem.
• Fairtrade: Celosvětový systém usilující o dodržování základních etických pravidel v mezinárodním obchodě.
• FSC (Forest Stewardship Council): Podporuje environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů.
• TCO Development: Zabývá se certifikací především kancelářského zboží.
• Energy Star: Označuje spotřebiče s nízkou provozní spotřebou energie.

Jak nakupovat ekologicky šetrněji

1. Kupujte jen to, co potřebujete, nechte funkční věci dosloužit, abyste nevytvářeli zbytečný odpad.
2. Kupujte výrobky na více použití, které dlouho vydrží.
3. Větší balení šetří obalový materiál a zmenšují množství odpadu.
4. Optimální jsou obaly vratné a znovu použitelné/naplnitelné.
5. Nakupováním místních produktů podporujete místní živnostníky a tím i prosperitu regionu.
6. Dávejte přednost takovým výrobkům, jejichž výrobou i provozem jsou materiální (přírodní) suroviny i energie využívány s maximální efektivitou.
7. Upřednostňujte produkty, jejichž způsob výroby je v souladu se zásadami udržitelného rozvoje.
8. Pro snazší orientaci spotřebitelů byly vyvinuty systémy ekologického značení.

Čtěte také: Řešení znečištění

tags: #světová #síť #označování #ekologicky #šetrných #výrobků

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický přírodopis 6 - recenze pracovních sešitů
• Programy pro školu v přírodě Orlovice
• Vlastivědný kroužek Valašského muzea v přírodě
• Certifikace Frosch
• Ekoznačení a jak se v něm vyznat