Světový ekologický problém oceánů: Hrozby a řešení

Moře a oceány jsou původcem života na Zemi a dodnes jsou nezanedbatelným zdrojem blahobytu. Na globálním HDP se podílí zhruba pěti procenty. Polovina všech turistů, kteří tráví dovolenou v zahraničí, míří k moři. Více než devadesát procent mezinárodního obchodu se uskutečňuje prostřednictvím námořní přepravy. Oceán je zkrátka entita, bez které se lidstvo jen těžko obejde.

Podle odborníků jsou vůbec největším rizikem pro světové oceány nestabilní podmínky. Změna klimatu zvyšuje teplotu oceánů, což vede k nárůstu kyselosti a poklesu hladiny kyslíku v mořské vodě - v důsledku pak mořští živočichové hůře dýchají. Dopady lze ilustrovat na příkladu akvária, kde bychom najednou zvýšili teplotu vody a odstranili okysličovadlo i s filtrem.

Hlavní hrozby pro oceán

1. Globální oteplování: Rozsáhlé spalování fosilních paliv zvyšuje průměrnou teplotu Země a oceánu.
2. Pesticidy: Chemikálie používané v zemědělství škodí mořským živočichům.
3. Průmyslový odpad: Továrny vypouštějí do oceánů odpadní vody, toxické chemikálie a odpadky.
4. Úniky ropy: Úniky ropy poškozují živočichy a způsobují zdravotní problémy ryb.
5. Znečištění ovzduší: Znečišťující látky v ovzduší se dostávají do pobřežních oblastí a oceánů a způsobují okyselování oceánů.
6. Invazní druhy: Invazní druhy narušují ekologickou rovnováhu.
7. Nadměrný rybolov: Počet nadměrně lovených rybích populací se ztrojnásobil.
8. Znečištění plastem: Každý rok se do oceánu dostane osm milionů tun plastů.

V oceánu každoročně končí asi 8 milionů tun plastového odpadu. Na každý metr mořského pobřeží tak podle odhadů připadá asi 15 tašek plných plastových odpadků. Vysoké ceny dřeva? Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb.

Odhaduje se, že v oceánech se nachází asi pět bilionů kusů plastového odpadu. A nevypadá to, že by se situace sama od sebe nějak lepšila. Pro představu, na každou tunu tuňáka, kterou z moře vylovíme, připadá asi kilogram plastů, který do moře vypustíme zpět. Plasty v oceánech pokrývají plochu, jakou zabírá Francie.

Téměř jedna třetina světových zásob mořských ryb a dalších živočichů sloužících k naší obživě je lovena příliš intenzivně. To znamená, že se jejich stavy nestačí přirozeně obnovovat. Příkladem je třeba tuňák obecný. Problémem je samozřejmě ilegální rybolov, který nerespektuje regulace, jež mají spotřebu ohrožených mořských živočichů omezit.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Zřejmě všichni víme, že účelem parků a chráněných území na souši je předejít vyhynutí ohrožených druhů. Na moři to funguje úplně stejně. V současnosti pokrývají takovéto mořské „národní parky“ jen asi dvě procenta celkové oceánské plochy. Podle některých vědců by ale k zabezpečení rovnováhy mořského ekosystému bylo zapotřebí tyto plochy zvětšit až na třicet procent. To je však úkol spíše pro politiky a vědce, kteří mají v této otázce vyvinout společné úsilí.

Každý rok vydají vlády jednotlivých zemí světa kolem 35 miliard dolarů (770 miliard korun) na finanční podporu rybolovu. Rybářské lodi pak mohou lovit déle a ve vzdálenějších vodách, což by při neexistenci těchto dotací ekonomicky nedávalo smysl. Celosvětové úsilí by tak podle Světového ekonomického fóra mělo směřovat k zákazu dotování mořského rybolovu.

Na konferenci OSN o oceánech, která začala v Lisabonu, generální tajemník OSN António Guterres vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří. "Bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu," uvedl Guterres. Zaměřil se na rostoucí znečištění oceánů a varoval před dalšími zdroji znečištění a nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů.

Řešení

Jako řešení se nabízí zmenšení uhlíkové stopy, což by podle odborníků mělo vést ke zpomalení klimatické změny. „Přemýšlejme o tom, co jíme nebo kam a jak cestujeme,“ píše Světové ekonomické fórum. Stejně tak se můžeme zajímat o uhlíkové stopy u ostatních druhů zboží, případně u jednotlivých firem, které zboží a služby produkují.

Není příliš aktuálnějších „zelených“ témat než používání plastů, zejména těch jednorázových. Například Evropská unie zvažuje jejich naprostý zákaz. Důvodem je právě znečištění moří a oceánů, po jejichž hladinách putují doslova ostrovy plastového odpadu.

Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody

Na druhé straně je ale třeba zvážit, kde se takové zákazy mají zavádět, aby byl jejich účinek co největší. Nedávno totiž byla zveřejněna studie, podle které až 95 procent plastového odpadu v oceánech pochází jen z deseti světových řek. Osm se jich nachází v Asii a dvě v Africe.

Pokud nechcete k vyhubení ohrožených mořských živočichů přispívat, můžete využívat aplikaci Seafood Watch, která pomáhá identifikovat výroby, jež ohrožené druhy obsahují.

Další způsoby, jak chránit oceány:

• Zřízení chráněných mořských oblastí
• Omezení destruktivních rybolovných praktik
• Podpora místní ochrany přírody
• Minimalizování používání vojenských sonarů
• Předcházení náhodným úlovkům
• Snížení znečištění
• Používejte recyklovatelná brčka.
• Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou.

Světový den oceánů má za úkol připomenout lidem, jak jsou oceány a moře velmi důležité pro svět. I sebemenší změna ve prospěch oceánů v našem každodenním životě má blahý vliv.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

tags: #svetovy #ekologicky #problem #ocean

Oblíbené příspěvky:

• Zařízení pro pobyt v přírodě
• Kouzelné čtení: Člověk a příroda – podrobná recenze
• Rekreace u Hlučínského jezera
• Knihy o ochraně přírody
• Historie Vidoule