Světový fond na ochranu přírody a Marco Lambertini: Globální úbytek živočichů a snahy o záchranu

Populace volně žijících zvířat se od roku 1970 v průměru zmenšila o 68 procent, uvádí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Dokument Living Planet Report připravuje fond téměř padesát let, vždy jednou za dva roky.

Největší mezinárodní organizace svého druhu přitom varuje, že obrovský úbytek živočichů bude pokračovat. Počty volně žijících živočichů na planetě se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny a obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i kvůli stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu.

Svou zprávu nazvanou Living Planet Report připravuje WWF každé dva roky, nyní ve spolupráci s odborníky z Londýnské zoologické společnosti (ZSL) zkoumal stav v letech 1970 až 2018. „Tato zpráva je vážným varováním pro celé lidstvo,“ konstatoval během on-line tiskové konference šéf WWF Marco Lambertini.

„Ukazatele biologické rozmanitosti nám pomáhají pochopit, jak se náš přírodní svět mění v čase. Zástupci fondu při něm upozornili, že podle předběžných dat se tempo, kterým živočichové mizí z přírody, od roku 2020 nezměnilo. Od roku 2020 se podle WWF tempo, kterým se živočichové ztrácí z přírody, nijak nezměnilo, mizí asi 2,5 procenta zástupců sledovaných druhů ročně.

„Tento vážný úbytek… nám napovídá, že příroda se rozpadá a přírodní svět se vyprazdňuje,“ uvedl Andrew Terry z Londýnské zoologické společnosti. „Příroda byla a neustále je v nesnázích. Tuhle válku prohráváme,“ doplnil Mark Wright z britské pobočky WWF.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Pesimistické závěry vyvodili odborníci zejména z toho, že živočichové z planety mizí nejen kvůli lidské činnosti, znečištění a odlesňování, ale také v důsledku změn klimatu, které se zřejmě budou prohlubovat. Projevuje se to na všech kontinentech - například v Latinské Americe se počty savců, ptáků, ryb, obojživelníků a plazů snížily od roku 1970 o 94 procent, v Africe o 66 procent. Nyní se nejcitelněji snižují počty živočichů v Jižní Americe a Karibiku, od roku 1970 o 94 procent.

Úbytek druhů a ohrožené populace

Ve svém globálním indexu sledoval WWF od roku 1970 do roku 2016 světové populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb. Nejnovější studie monitorovala dohromady 4392 druhů zvířat. Došla ke zjištění, že nejvíce zasažení jsou sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné přirozeně žijící v Demokratické republice Kongo nebo afričtí papoušci šedí. Mezi nejvíce zasažené druhy patří i papoušek šedý v Ghaně. Nejohroženější jsou vodní živočichové.

Z konkrétních druhů zpráva zmiňuje například ohrožené gorily nížinné, jejichž populace se zmenšila o 69 procent. Delfínovců amazonských v Brazílii jen mezi lety 1994 až 2016 ubylo o 67 procent a citelně mizí třeba i v Evropě kdysi běžný pták skřivan polní, mezi lety 1980 a 2019 se populace zmenšily o 56 procent. V Evropě nejcitelněji mizí skřivan polní.

Ještě větší úbytek je u těch druhů živočichů, kteří slouží jako potrava člověku. Lidská populace například nadměrným rybolovem decimuje populaci tuňáků, makrel a sumýšů, uvádí ve své studii Světový fond na ochranu přírody a londýnská zoologická společnost. V případě tuňáků a makrel činí úbytek počtu jedinců 74 procent. Největší úbytek studie zaznamenala v případě sumýšů, známých také pod názvem mořská okurka a považovaných za luxusní pokrm v Asii.

"Oceánům škodí lidská aktivita. Ryby se loví rychleji, než se stačí reprodukovat, přičemž se ničí i populace nedospělých jedinců," řekl šéf WWF Marco Lambertini.

Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody

Ztráta stability ekosystému

Evropa ztratila za půlstoletí v průměru 18 procent počtu zástupců sledovaných druhů, podle vědců je ale toto relativně nízké číslo způsobeno faktem, že dobu největšího úbytku volně žijících zvířat kontinent zažil předtím, než WWF začal stav sledovat. Zástupce německé pobočky fondu Christoph Heinrich varoval, že vymíráním živočišných a rostlinných druhů může ztratit stabilitu celý přírodní systém. „Příroda je věž, ve které každý druh představuje jeden stavební kámen.

Snahy o záchranu tygrů

Ochránci přírody mají dobrou zprávu - počet tygrů žijících volně v divočině konečně stoupá. Stalo se tak poprvé za sto let. Experti registrují 3890 těchto šelem, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF) a organizace Global Tiger Forum. Ještě v roce 1900 žilo na Zemi 100 tisíc tygrů, v roce 2010 už jen 3200.

„Mnohem důležitější než absolutní čísla je trend, a vidíme, že ten se ubírá správným směrem,“ prohlásila viceprezidentka WWF Ginette Hemleyová. Podle generálního ředitele fondu Marca Lambertiniho poslední údaje ukázaly, že „můžeme zachránit řadu druhů a jejich přirozené prostředí, když místní komunity a památkáři pracují společně“.

Poprvé po desetiletích neustálého poklesu je počet tygrů na vzestupu. Dává nám to velkou naději a ukazuje to, že můžeme ohrožené druhy zachránit, když vlády, místní komunity a ochránci přírody spolupracují.

Už za týden se ministři třinácti zemí, v nichž tygři žijí, sejdou v indickém Dillí. Tam budou na konferenci řešit, jak zdvojnásobit tygří populaci do roku 2022. V samotné Indii žije více než polovina všech tygrů.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Indický premiér Nárendra Módí chce z tygrů udělat symbol toho, že si země vede v ekologické oblasti dobře. „Jasný akční plán na příštích šest let je velmi důležitý,“ uvedl odborník z WWF Michael Baltzer. „Globální pokles byl zastaven, ale pro tygry tu stále není bezpečno. Zejména v Jihovýchodní Asii hrozí, že (státy) o tygry přijdou, pokud vlády nezačnou okamžitě jednat,“ varoval Baltzer.

Kromě zásahů člověka do přirozeného prostředí ohrožuje tygry rovněž nespočet pytláků, kteří prodávají části jejich těl. Bývá zabíjen pro vzácnou kožešinu, vnitřní orgány i kosti. Přestože pytlákům hrozí vysoké tresty, ročně usmrtí několik stovek vzácných zvířat.

Že tento nelegální obchod značně bují, dokazují statistiky - nejméně 1590 tygrů zabavily úřady po celém světě mezi lety 2000 a 2014.

Mezinárodní klimatický summit a uhlíková neutralita

Dne 22. září se v Pekingu konal mezinárodní klimatický summit Týden klimatických opatření - Mise nulových emisí uhlíku pro rok 2021 (dále jen „summit“), který společně pořádaly Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Phoenix TV. Na letošním summitu byla oficiálně vyhlášena výroční cena Carbon Neutrality Action Leadership Award (Cena za vedoucí postavení v oblasti uhlíkové neutrality), která vychází z iniciativy OSN. Od svého spuštění v roce 2011 bylo takto oceněno 34 inovativních nízkouhlíkových technologií. Letošní kritéria výběru byla obzvláště přísná.

Na summit na téma „Globální uhlíková neutralita a role Číny“ bylo pozváno více než 70 hostů, mezi nimiž byli Al Gore, bývalý viceprezident Spojených států, nebo Marco Lambertini, generální ředitel WWF International. Hosté diskutovali o tématech, mezi kterými nechyběla globální uhlíková neutralita, odhodlání podniků dosáhnout klimatických cílů, ekologické financování, transformace energetiky, ekologické budovy a nízkouhlíková doprava.

tags: #svetovy #fond #na #ochranu #prirody #marco

Oblíbené příspěvky:

• Využití obnovitelných zdrojů
• Efektivní metody čištění odpadu
• Čistá energie LPG
• Význam hub
• Jak vybrat koš?