Svinovské mosty: Stanoviště a historie

Svinovské mosty, nacházející se ve Svinově v Ostravě, začaly vznikat v 70. letech 20. století jako součást spojení nové ulice 28. října s ulicí Opavská. Přemosťují železniční trať, řeku Odru a dálnici D1 a jsou jedním z hlavních dopravních spojení mezi východními a západními čtvrtěmi Ostravy. Most slouží automobilové, autobusové a tramvajové dopravě.

Původní Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové tř. 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby.

Historie a původní stav

Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava-Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi mosty zastávky autobusů a tramvají, a mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD.

Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Severním směrem (směrem k předpokládané nové výpravní budově nádraží ČD) bylo vystavěno tzv. plato - krytý pěší chodník ve výši cca 6 m nad terénem. Z něho byl sestup řešen provizorními ocelovými schodišti a rampou, které byly pro havarijní stav demolovány v roce 2005 a přístup k budově nádraží byl řešen provizorními pěšími lávkami pod mosty a pěší komunikací na násypu, která měla přezdívku "Kozí stezka". Tzv. Plato bylo demolováno v roce 2010. Tento stav neumožňoval přístup na zastávky autobusů imobilním občanům, dětským kočárkům apod. Stavební stav konstrukce zastávek, přístupových schodišť a plata pod mosty byl velmi špatný. Rovněž vlastní mostní těleso bylo ve stavu, který potřeboval nutně opravu.

Čtěte také: Provoz sběrného dvora Svinov

Přestavba a rekonstrukce

Celková přestavba a rekonstrukce betonových Svinovských mostů umožňuje spojit architekturu mostů s architekturou objektů přestupního uzlu tak, že se stávají jedním celkem a i tak navenek působí. Hlavní zvýrazněné linie objektů (v bílé barvě) charakterizují pohyb a zároveň svou měkkostí se přibližují lidskému naturelu. Tyto linie vycházejí ze země a obloukem se dostávají do horizontální polohy - pohybu, který na mostech převládá. Vytvořením zastávek pod novou konstrukcí pod mosty je tato v minulosti nevzhledná plocha rehabilitována, využita a dostává nové poslání.

Boční schodišťové věže umožňují dostat se cestujícím do všech podlaží tohoto uzlu a zároveň umožňují výhled do okolí a tím snadnou orientaci v prostoru. Jižní věž umožňuje i předpokládané propojení do nové obchodní vybavenosti, která bude umístěna v poloze bývalého plata. Schodišťové věže obsahují schodiště, eskalátory a výtahy, tyto prvky včetně konstrukcí podest a příčné chodby a ostatních prvků na zastávkách tram jsou zde pojaty jako vložené prvky a jsou zvýrazněny červenou barvou. Tato signální barva zvýrazňuje tyto pohybem určené části ve statickém proskleném obalu, takže jsou čitelné i z vnějšku objektů - nejsou za konstrukcí ale stávají se součástí exterieru a slouží k lepší orientaci v prostoru. Červené jsou podlahy podest i podlahy příčné chodby a povrchy schodišť. Toto optické rozdělení objektů na obal a náplň zvýrazňuje funkci těchto konstrukcí a vzniká zde určité napětí mezi těmito částmi. V měkkém a klidném - bílém - obalu červený pohyb obsahu, vyjádření neuspořádaného pohybu uvnitř těchto konstrukcí.

Veškeré ocelové konstrukce jsou opatřeny korozivzdornou povrchovou úpravou a stěny objektů i např. výtahových šachet a klecí jsou transparentní - prosklené. Schodišťové věže jsou v ocelové konstrukci se zastřešením, které v oblouku přechází až na terén. Boční stěny jsou zaskleny bezpečnostním sklem tak, aby byl maximální výhled ven i dovnitř objektů. Stejné tvarosloví i materiály jsou použity u krytí schodiště a výtahu tramvajových zastávek a celkového krytí přestupního prostoru pod mosty. Bílá šedá a červená barva odolných pozinkovaných konstrukcí a transparentní čiré sklo jsou základní použité materiály.

V pátek 21. 12. 2012 v 13.00 hod. byly Svinovské mosty slavnostně otevřeny po náročné rekonstrukci. Cestující veřejnosti i motoristům pak mosty začaly sloužit o půlnoci z pátku 21. 12. 2012 na sobotu 22. 12. 2012. Prvním spojem, který využil nové zastávky se stal spoj linky č. 9 v 0.01 hod. Svinov mosty h.z.

Na rekonstrukci se finančně podílelo jak statutární město Ostrava, které do rekonstrukce vložilo 304,3 mil Kč (dotace z ROP Moravskoslezsko činí 280 mil Kč), tak Moravskoslezský kraj, který přispěl částkou 112 mil Kč (dotace z ROP Moravskoslezsko činí 78,4 mil Kč).

Čtěte také: RegioJet Ostrava-Svinov autobusové stanoviště

Dopravní terminál a jeho vybavení

Druhá etapa je pokračováním první etapy, tj. Stavba zahrnuje dostavbu již zahájené v jižní části nové trasy ulice Peterkovy, která má propojit dvě nové okružní křižovatky na ulici Bílovecké s nově situovaným přestupním uzlem pod Svinovskými mosty, dokončení rekonstrukce ulice Bílovecké mezi těmito okružními křižovatkami; vybudování severní odstavné plochy pro autobusy MHD; nové komunikace pro pěší hlavně mezi Svinovskými mosty a budovou nádraží ČD.

Dále rekonstrukci přestupního uzlu MHD na Svinovských mostech a výstavbu nových zastávek pod mosty a jejich propojení výtahy schodišti a eskalátory. Dále rekonstrukci silničních mostů a plata pod mosty a zavedení informačních technologií a kamerových systémů. Chodník pro pěší bude hlavním pěším tahem, který určuje organizaci celého prostoru mezi Svinovskými mosty a nádražím ČD.

Po příjezdu na tramvajové zastávky Svinov mosty h.z. se cestující po výstupu ocitnul prozatím na betonovém povrchu. Zastávka je kryta novou konstrukcí, které se ve směru ke spojovací chodbě postupně rozšiřuje tak, aby zde bylo místo jak eskalátory, tak na průchod k výtahu, resp. ke schodišti. V části zastávek, které se rozšiřují se nachází tabule s jízdními řády, automat pro výdej jízdenek AVJ G a informační panel s odjezdy jednotlivých spojů.

Autobusové zastávky jsou vyvedeny ve stejném duchu jako zastávky tramvajové. Autobusy opět zastavují u čtyř stanovišť v každém směru podle původního rozmístění před rekonstrukcí. Vybavení zastávek je shodné s tramvajovými. Jízdní řády byly nejdříve uchyceny pouze prozatímně na desky přichycené ke konstrukci přístřešku. Tramvajové i autobusové zastávky byly vybaveny také speciálními úpravami pro nevidomé a slabozraké občany prozatím však také v dočasné podobě. Bohužel však jejich přichycení k podkladu nebylo dostatečné a tak se již po prvním dni zastávek v provozu pásy na nejexponovanějších místech drolily a byly tak již prakticky nepoužitelné. Otázkou je také nevybavení autobusových zastávek žádným zábradlím. Na mnohé osoby nemusí pohled z úrovně zastávek přes čiré sklo dolů působit příjemně.

Přístup na zastávky je opět možný jak po eskalátorech, tak výtahem. Chodba propojuje jak jednotlivé horní zastávky mezi sebou, tak horní zastávky s těmi dolními. Pro propojení jednotlivých částí terminálu slouží jak eskalátory a výtahy, tak pevná schodiště.

Čtěte také: Bioplasty a zemědělské slupky

Jak spodní úroveň terminálu, tak přestupní spojovací chodba jsou vybaveny pevnými informačními tabulemi, které informují cestující o přístupu k jednotlivých stanovištím MHD a VHD. Tabule jsou bílé s červeným textem a červenými piktogramy. Zásadnější je však to, že jsou vyvedeny pěkně „po ostravsku“. Co to znamená? Cestující nenavádějí směrem do CENTRA, ale do OSTRAVY! Všichni Ostravané znají podobné konverzace při setkání se například s někým známým na zastávce „lokalky“.: „Kaj ideš?“ zeptá se jeden, a druhý odpoví: „Do Ostravy!“, přičemž tím myslí samozřejmě centrum města.

Všechna čtyři autobusová stanoviště zastávky Svinov mosty d.z. jsou propojena se spojovací chodbou pomocí dvou párů eskalátorů, výtahů a pevných schodišť. Prostřední schodiště však nebyla při otevření dobudována a otevřena.

Pod konstrukcí mostu a terminálu jsou schovány zastávky Dopravního podniku Ostrava a.s., zastávky ostatních linek terminálem projíždějících jsou vždy předsunuty ve směru jízdy před zastávky DPO. Zastávka ostatních linek ostatních dopravců ve směru do Klimkovic je vybavena také přístřeškem pro cestující. Všechny zastávky i spojovací chodba jsou vybaveny elektronickým informačním systémem pro cestující.

Tramvajové zastávky jsou vybaveny vždy jedním panelem s přesným časem a dvěma obrazovkami informačního systému. Panely jsou umístěny nad tabuli s jízdními řády rozšířené části zastávek, tedy rovnoběžně s osou zastávky. Panely na horních autobusových zastávkách jsou vždy dva v jednom směru jízdy. V obou směrech je vždy jeden panel se dvěma obrazovkami umístěn u stanoviště příměstských linek a druhý u stanovišť DPO. Informační panel umístěný ve spojovací chodbě je opět vybaven dvěma obrazovkami, kdy je však každá z nich určena pro jinou úroveň terminálu. Zastávka Svinov mosty d.z. je vybavena řadou osmi obrazovek a přesným časem. Obrazovky jsou umístěny téměř dokonale viditelně pro všechny cestující přicházející na tuto zastávku.

Došlo například k dohotovení schodišť propojujících tramvajová nástupiště se spojovací chodbou a také schodišť propojujících spojovací chodbu se zastávkami pod mosty. Výměny se dočkaly dočasné tabule s jízdními řády a to za vitríny, i když dopravci Veolia transport a.s. tato změna trvala dosti dlouho.

S první větší výlukou tramvajového provozu se cestující setkali o víkendu 9./10. března 2013, kdy došlo k dokončení povrchů tramvajových zastávek a také k dokončení úprav pro nevidomé a slabozraké cestující. Došlo také k úpravě trolejového vedení na porubském předmostí, kdy byly středové sloupy opět nahrazeny sloupy umístěnými po stranách trati tak, jak tomu bylo před samotnou rekonstrukcí terminálu.

Podstatné úpravy se dočkal elektronický informační systém pro cestující. Byly odstraněny všechny chyby v zobrazování. Časové údaje zobrazené na jednotlivých obrazovkách již na sebe správně navazují, příměstské linky jsou zobrazeny již správně třímístným označením čísla linky, panely ve spojovací chodbě byly doplněny o informace o tom, zda spoj odjíždí z dolní či horní části terminálu. Doplněny byly také nové piktogramy dopravních prostředků. Podstatnou úpravou prošly panely umístěné pod mosty.

Po necelých čtyřech měsících provozu však terminál utrpěl také první poškození. Několik skleněných výplní již bylo zničeno vandaly, trvale dochází k problémům s eskalátory, které cestující ve většině případů nechtěně, někdy však i chtěně, vypínají, což komplikuje cestování nejednomu dalšímu cestujícímu. Samotný terminál postihla i jedna vážná dopravní nehoda. Stalo se tak v sobotu 6. dubna 2013 v brzkých ranních hodinách, kdy řidič automobilu ve směru do Poruby nezvládnul řízení svého vozu, narazil do betonových zábran u tramvajové zastávky, od kterých se odrazil a plnou rychlostí vjel do prostoru zastávek autobusových.

Architektonické řešení

Architektonické řešení celého komunikačního uzlu vychází ze dvou základních předpokladů: 1. Veškeré objekty odolávají velkému provozu a je tedy nutno vytvořit prostředí, z trvanlivých materiálů, které nevyžadují častou údržbu i vzhledem k problematičnosti odstavení některých částí z provozu za účelem údržby. 2. Všechny prostory musí být maximálně pod veřejnou kontrolou, bez temných zákoutí, s maximálním množstvím světla jak denního, tak umělého.

Materiálové a provozní řešení přestupního uzlu bylo pro architektonické řešení limitující. Celková filozofie konečného řešení je v pocitu velkého prostoru. Transparentnost řešení stírá rozdíly mezi vnitřkem a vnějškem. Když je uživatel těchto prostor vně, ví jak je uvnitř a když je uvnitř, je vlastně vně. Teplá a signální červená - po ní se šlape, ta nás vede v prostoru. Prostor není ohraničen (sahá až k nádraží a na druhou stranu k obchodům, povrchy jsou lesklé, inertně šedé a bílé. Vše je podřízeno podvědomé autoorientaci.

Řešení přestupního uzlu je přestavbou stávajících prostor a konstrukcí a zároven vzhledem k nové náplni i dostavbou nových prostor a konstrukcí. Cílem bylo vytvořit v omezených prostorových podmínkách nejen funkční celek ale i architektonické dílo jako součást Svinovských mostů. Při tvorbě objemů byl rozhodující účel stavby její dynamika a průchodnost objektů.

tags: #svinov #mosty #stanoviste #historie

Oblíbené příspěvky:

• Jak identifikovat ohrožené děti ve školách
• Čemu se vyhnout při kompostování
• Statistiky odpadů v Evropské Unii
• Důsledky znečištění oleje
• Cestovní nádobí