Sysel obecný na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky

15.03.2026

Na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky je zapsán také nenápadný hlodavec, který byl u nás na přelomu 20. a 21. století téměř vyhuben: sysel obecný. Červený seznam obratlovců ČR uvádí sysla obecného jako druh kriticky ohrožený (CR). Dnes si připomínáme tak zvaný Mezinárodní „Reverse the Red Day“. „Reverse the Red“ v překladu v podstatě znamená snahu snížit počty druhů, které jsou zapsány na tak zvaných červených seznamech ohrožených druhů (mezinárodních i regionálních).

Sysel obecný (Spermophilus citellus) je evropský endemit. Areál rozšíření má dvě části, oddělené karpatským obloukem. Jedna část zahrnuje panonskou nížinu a na ni navazující oblasti v České republice, Rakousku, Maďarsku, Slovensku, západním Rumunsku a Srbsku.

Charakteristika a životní styl

Sysel obecný je představitel stepní fauny a je vázán na krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované. Tyto porosty mu umožňují náležitý rozhled po okolí, což je důležité pro ochranu před predátory a pro přehled o ostatních členech kolonie. Preferuje teplá výslunná místa s dobře propustnou půdou. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku, které je dosti dlouhé (od října do března). Kromě obytné nory vytváří sysel také jednoduché nory úkrytové. Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena, ale také bezobratlí živočichové.

Příčiny ohrožení

Ještě v první polovině 20. století byl sysel obecný vnímán jako polní škůdce a byl nemilosrdně pronásledován. Ztráta přirozeného prostředí, zánik pastvy a změna způsobu kosení travnatých ploch i přímé pronásledování - to všechno vedlo k tomu, že syslů během 20. století dramaticky ubylo. Hlavní příčinou výrazného úbytku sysla obecného v České republice jsou bezesporu rozsáhlé změny v zemědělské krajině, k nimž došlo v posledních padesáti letech. Díky extensivnímu hospodaření byly v minulosti udržovány velké plochy krátkostébelných travních porostů (pravidelně sečené meze, okraje polí, náspy atd.). S intenzifikací zemědělství však tato stanoviště z naší krajiny prakticky vymizela - a s nimi i sysel. Ke svému životu totiž potřebují plochy s velmi krátkou trávou, kde jsou schopni včas postřehnout blížící se nebezpečí. A takových je dnes málo. V současnosti nalézá tento druh vhodné podmínky převážně na sportovních letištích, ve vinicích a na podobných lokalitách, kde je celoročně udržován nízký travní porost (tábořiště, golfové hřiště atd.).

Populace syslů přežívají například na letišti u Vyškova, v brněnských Medlánkách nebo v Čejči. Syslovi chybí sečené úhory, kde by měl dostatek potravy, možnosti pro nory a přehled o krajině. Stahuje se proto na polní letiště či golfová hřiště. Na začátku tisíciletí se hovořilo o 25 přežívajících koloniích a zhruba 2 500-3 000 posledních syslech v ČR (to zní jako mnoho, ale znamená to, že na jednoho sysla připadalo asi 4 000 lidských obyvatel ČR!).

Čtěte také: Přečtěte si recenzi na červený koš

Ochrana a záchranné programy

Dnes je sysel obecný v České republice přísně chráněn a probíhá pro něj záchranný program. Ochrana druhu spočívá v zachování stávajících lokalit výskytu pomocí managementu - udržování nízko stébelných travinných porostů vhodně nastavenou intenzitou kosení nebo pastvy.

Naše zoologická zahrada již několik let spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny na záchranném programu sysla obecného. Pro repatriace na původní lokality a na posilování stávajících populací s nízkým počtem jedinců jsme z našeho chovu poskytli již několik stovek zvířat. První lokalitou, kterou jsme takto podpořili, bylo golfové hřiště Olšová vrata v Karlových Varech. Před samotným vypouštěním zvířat byl odhad místní populace do 10 jedinců. V roce 2016 a 2017 jsme zde společně se Zoo Norimberk vypustili 42 jedinců.

Účast Zoo Praha na záchraně sysla obecného

Do záchranného programu pro sysly se připojila i Zoo Praha. V roce 2006 jsme vybudovali voliéru o rozloze cca 130 metrů čtverečních na svahu pod Sklenářkou, za žirafím výběhem, kde se syslové ještě v šedesátých letech běžně vyskytovali. V témže roce jsme do voliéry vypustili první „testovací čtveřici“ a v roce 2007 následovalo dalších 23 syslů, vesměs odchycených z prosperující kolonie v Letňanech. O dva roky později jsme tak mohli sysly poprvé vypustit na travnatý svah pod Sklenářkou, kde udržujeme cílenou pastvou ovcemi krátký travnatý porost. Abychom měli přehled, jak se zde syslům daří, rok co rok je monitorujeme formou kontrolních odchytů. O úspěšnosti programu vypovídají nejen každoroční mláďata, ale také to, že dnes již syslové nežijí pouze ve voliéře pod Sklenářkou a v blízkém okolí, ale v roce 2015 se poprvé objevili také na dalších volných plochách - ve výběhu afrických kopytníků a v chovatelském zázemí u seníku na Bosně (tzn. mezi expozicemi Severský les a silnicí do Podhoří). V roce 2024 pak projekt návratu syslů přešel do další fáze, když započala reintrodukce sysla obecného na pražských Dívčích hradech. Do adaptační voliéry uvnitř ohrady, kde žijí koně Převalského, sem bylo vypuštěno 30 jedinců, pocházejících z lokality pod Sklenářkou.

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. stanovuje, že zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop (§ 50 odst.(1), 114/1992 Sb.). Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 50 odst.(2), 114/1992 Sb.).

Čtěte také: Příroda a červený hmyz

Čtěte také: Ohrožené druhy

tags: #červený #seznam #ohrožených #druhů #České #republiky