Systém Sběru a Recyklace Obalových Odpadů v ČR: EKO-KOM

EKO-KOM - už jste o něm slyšeli? Ani si to neuvědomujeme, ale EKO-KOM je všude kolem nás. Co to tedy vlastně ten EKO-KOM je? Co označuje a k čemu EKO-KOM slouží? EKO-KOM je akciová společnost, která po celou dobu své činnosti rozvíjí systém pro zpětný odběr obalů.

Pro komplex souboru činností zajišťovaných společností se používá název „Systém EKO‑KOM“. EKO-KOM zajišťuje celorepublikový obalový systém, který nám umožňuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. Barevné kontejnery na sklo, plasty, papír, nápojové kartony a kovy potkáváme běžně na každém rohu.

Pro větší pohodlí je obvykle více sběrných nádob na jednom místě, jedná se o tzv. hnízda kontejnerů (sběrná hnízda). Další velkou výhodou je, že můžeme oproti jiným zemím využívat tzv. integrovaný odpadový systém sběru odpadu. Co to znamená? Nádoby na třídění nejsou určeny pouze pro třídění obalů, ale můžeme tam třídit i jiný druh odpadu.

Celý systém je založen na vzájemné spolupráci klientů (průmyslových podniků), měst a obcí. Obce a města mají povinnost zajistit občanům možnost třídění odpadu. EKO-KOM na straně druhé zajišťuje plnění povinností zpětného odběru a využití obalových odpadů. Tento systém se ukazuje jako efektivní, o čemž mluví i výsledky, i díky němu v Evropě patříme v třídění odpadu ke špičce.

Systém EKO-KOM tedy zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. To znamená, že společnost EKO-KOM, a.s. Zajišťuje pro „zapojené“ firmy splnění povinností zpětného odběru obalového odpadu a jeho následné využití a recyklaci. Organizuje a rozvíjí v obcích a městech systém tříděného sběru využitelných složek odpadů. Městům a obcím poskytuje finanční odměnu. Obce a města finanční prostředky používají na pokrytí nákladů, které jim vznikají provozem systému tříděného sběru a využití odpadů. Vede statistiku třídění v obcích a městech. K činnostem systému patří i výzkumná a vědecká činnost. Provádí například pravidelné rozbory směsných a tříděných komunálních odpadů a účastní se různých výzkumných projektů týkajících se komunálního odpadu. vaši spotřebitelé si koupí zabalený výrobek a poté obal vyhodí do barevného kontejneru na tříděný odpad. Svozové firmy vytříděné odpady odvezou na tzv. dotřiďovací linky, kde se odpady ještě roztřídí na jednotlivé druhy dle jejich dalšího zpracování.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

V České republice se z obalů nejvíce recykluje papír, po něm následuje sklo, plasty, kovy a nápojové kartony. Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v Česku šestitisícový Mníšek pod Brdy z okresu Praha - západ. Stal se vítězem 19. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky byly vyhlášeny tento týden na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, bylo zapojeno přes 6100 měst a obcí. Druhé místo mezi městy obsadily Turnov na Semilsku a třetí bylo Vysoké Mýto na Orlickoústecku. Srovnání se účastní obce zapojené do systému Eko-kom. Hodnoceny jsou podle výsledků v nakládání s komunálním odpadem. Hodnotí se množství vytříděného odpadu na osobu a rok pro každou komoditu. Posuzuje se i poměr tříděného odpadu a komunálního odpadu a hustota sběrné sítě.

V ČR podle údajů Eko-komu každý občan loni vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadu, v porovnání s předchozím rokem zhruba o šest kilogramů více. Z dat firmy vyplývá, že pravidelně třídí 75 procent obyvatel, meziročně je to o dva procentní body více. V porovnání s rokem 2021 kleslo množství obalových odpadů o více než 20.000 tun, tedy o 1,5 procenta. Celkově bylo na český trh uvedeno 1,312 milionu tun obalových odpadů, 81 procent z nich se podařilo recyklovat a využít.

Eko-kom má v Česku monopol na třídění a recyklace obalů. Jeho služby za úplatu využívají firmy dodávající na český trh balené zboží. Většinu ročních nákladů Autorizované obalové společnosti EKO‑KOM, a.s., přesně 88 %, představovaly v roce 2020 přímé náklady sběru a recyklace obalových odpadů. To znamená prostředky vynaložené na zajištění dostatečné dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění separovaného obalového odpadu a zajištění jeho využití a recyklace.

70 % celkových nákladů tvořily přímé platby obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování. 12 % celkového rozpočtu pak připadlo na náklady na dotřídění těchto odpadů na třídících linkách a jejich úpravu na zpracovatelné druhotné suroviny. V případě některých obtížně využitelných odpadů, pak musela společnost EKO‑KOM finančně podpořit i samotnou recyklaci. Na to připadlo 6 % z celkových ročních nákladů. Důležitou úlohou autorizované obalové společnosti je také zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Tyto aktivity loni tvořily 5 % celkových nákladů společnosti.

Povinná osvěta, environmentální vzdělávání žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly loni 3 % celkových nákladů. Odvody státu vymezené zákonem tvořily 2 % z nákladů a zbylá 2 % činily vlastní náklady na administrativu společnosti. V minulém roce nebyly žádné prostředky umístěny do kapitálové rezervy. Naopak náklady AOS na sběr a recyklaci obalových odpadů byly výrazně vyšší než příjmy a vzniklá ztráta odčerpala z rezerv společnosti bezmála 100 milionů Kč.

Čtěte také: Jak funguje nový systém?

AOS EKO‑KOM spolupracuje s více než 6,1 tisíci obcemi v ČR, kterým hradí průměrné náklady na zajištění sběru obalových odpadů a jejich předání k dotřídění. EKO‑KOM a obce se tak o náklady dělí tak, že výrobci obalů prostřednictvím a.s. EKO‑KOM hradí tu část nákladů, která odpovídá podílu obalů na obsahu barevných kontejnerů, náklady spojené s těmi odpady, které nemají obalový původ hradí obec.

Zajímavou informací je výsledek posledního vyhodnocení dotazníků z roku 2019 od 4,5 tis. obcí zapojených v systému. Podle vlastních údajů 56 % obcí obdrželo od a.s. EKO‑KOM za třídění obalových odpadů větší odměnu, než kolik je stála poměrná část nákladů třídění související s obaly. Přes tisíc obcí (24 %) uvedlo, že na odměně od AOS za třídění obalových odpadů dokonce dostanou více, než jsou jejich celkové náklady na obsluhu barevných kontejnerů, bez ohledu na to, zda jde o odpad z obalů, nebo třeba z novin. Naopak 44 % obcí obdrželo menší odměnu za nakládání s obalovou složkou, než byly nuceny na zajištění třídění obalových odpadů vynaložit. To je dáno tím, že odměny za třídění jsou pro všechny obce jednotné a vypočítávají se podle statistických průměrů; terminologií evropských směrnic výrobci hradí takzvané standardní náklady třídění. Obce, jejichž náklady jsou statisticky nadprůměrné pak nemají náklady spojené s obaly plně pokryty.

Rok 2020 byl posledním rokem, kdy byla evidence recyklace obalových odpadů hodnocena na úrovni vstupu odpadu do některého z recyklačních procesů úpravy a zpracování odpadu (procesy ve statistické evidenci označované R2-R12). Od letošního roku je na základě implementace nových směrnic EU posunut hodnotící bod recyklace do tzv. koncové recyklace, místem výpočtu bude místo, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, ve které je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky. Prakticky se bude vykazovat buď vstup do koncové recyklace, či výstup z procesu úpravy odpadu na kvalitu požadovanou koncovými odběrateli.

Kromě toho až do této změny pravidel, byla v EU dle platné definice recyklace odpadů i výroba certifikovaných paliv pro cementárny považována za formu materiálového využití odpadů. To se také díky nové odpadové směrnici změnilo a počínaje rokem 2021 je tato forma využití považována za využití energetické, nikoli materiálové.

Kdybychom na loňské výsledky uplatnili pravidla statistiky recyklace, která platí od letošního roku, vyšlo by nám, že bylo recyklováno asi 87 % papírových, 83 % skleněných a 61 % kovových obalů, ale již jen 40 % plastových obalů. Jak je vidět, změna způsobu evidence recyklace obalových odpadů se výrazněji projevuje zejména u komodity plast, u papíru a skla se bude jednat o pokles jen o jednotky procent díky započítání ztrát v procesu úpravy a recyklace. Tyto statistické změny vykazované recyklace způsobené použitím nových definic můžeme očekávat v celé Evropě. EU dává členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům. Například cíl recyklace změnami nejvíce dotčených plastů stanovuje nejméně 50 %, ale až pro rok 2025.

Čtěte také: Redukce emisí u Citroen C3

Změna pravidel se promítne především do statistického vykazování recyklace odpadu z domácností. U vytříděných obalových odpadů z kovu, papíru a skla se míra dotřídění pro mechanickou recyklaci dlouhodobě pohybuje nad 96 %, proto dopad na celkovou statistiku u těchto materiálů nebude tak výrazný. Necelou třetinu obalových odpadů vytříděných v rámci obecních systémů představují plastové obalové odpady. V jejich případě, vzhledem ke specifickým vlastnostem plastů a vysoké různorodosti kombinací použitých polymerů v různých plastových výrobcích, je dotřídění složitější. Právě proto byla v celé EU část vytříděného plastového materiálu v posledních letech využívána pro výrobu certifikovaných tuhých alternativních paliv. Ta nahrazují fosilní zdroje, u nás zejména při výrobě cementu. Celkem bylo loni takto využito okolo 35 % z domácnostmi vytříděných plastových obalů. Pro vstup do materiálové výroby, tedy mechanické recyklace, bylo v minulém roce vytříděno jen něco málo přes 40 % vytříděných plastových obalů. Přitom ještě před pěti lety, než nastal rozmach náhrady fosilních paliv alternativními palivy z odpadů, u nás výrazně převažovalo dotřídění plastových obalů pro mechanickou recyklaci. V roce 2016 se tato forma využití, kterou nyní chce EU nastavením nových pravidel upřednostnit, pohybovala okolo 60 %.

Je tedy nejen možné, ale i nutné, trend využívání plastů jako náhrady fosilních paliv zvrátit zpět ve prospěch mechanické recyklace. V případě velkého množství vytříděných obalových odpadů, které je generováno přímo v průmyslové výrobě a zejména v obchodní síti, tento problém není tak výrazný. Tyto odpady jsou ve své absolutní většině dodávány přímo ke zpracování mechanickou recyklací bez dalšího dotřídění. Tyto vesměs jednodruhové obalové odpady budou i nadále do statistiky recyklace započítány téměř v plném rozsahu, což výrazně sníží dopad nových pravidel na celková procenta recyklace ve srovnání s evidencí do roku 2020.

Vzhledem k tomu, že nový cíl 50% recyklace plastových obalů EU stanovuje až na rok 2025, aby dala členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům, zůstává dostatek času k tomu, abychom vylepšili účinnost procesu úpravy odpadu pro mechanickou recyklaci, jejíž pokles byl způsoben rozmachem využití plastových odpadů v cementárnách. Nebude to jednoduchý úkol, ale jde spíše jen o technický a finanční problém.

Od roku 1997 zajistil systém EKO‑KOM recyklaci nebo využití více než 16 milionů tun obalových odpadů. Systém EKO‑KOM, který v České republice funguje již od roku 1997, představuje klíčový nástroj pro zajištění sběru, recyklace a dalšího využití obalových odpadů. K 31. 12. Do systému je v současnosti zapojeno 21 344 firem, které uvádějí na trh balené zboží, a 6 202 obcí, v nichž žije 99 % populace ČR. Třídění odpadu tak má přístupné téměř každý občan, přičemž 75 % lidí tuto možnost aktivně využívá. Během roku 2024 klienti systému uvedli na trh přes 3,5 milionu tun obalů. Z toho se podařilo recyklovat nebo energeticky využít celkem 1 172 518 tun odpadu - v průměru více než 97 700 tun měsíčně. Celková míra recyklace a využití obalového odpadu dosáhla 89 %, přičemž nejvyšší míru využití mají papír, sklo a plasty. Již v loňském roce byly dosaženy všechny zákonné recyklační cíle podle druhu obalového materiálu stanovené pro rok 2025. Na přechodné období, do rozběhnutí plošné magnetické separace kovů ze směsného odpadu, uplatnila ČR své právo na snížení některých cílů recyklace, které vyplývá ze směrnice o obalech a obalových odpadech, a vyjednala si výjimku na dočasně nižší cíl pro recyklaci hliníkových obalů - na úrovni 35 % až do roku 2029. Obce zajišťují dostatečnou sběrnou síť - aktuálně přes 1 milion barevných kontejnerů - a technickou podporu. Občané zase odpovědně třídí a přispívají tak ke snižování dopadů obalových odpadů na životní prostředí.

Vedle provozu systému hraje autorizovaná obalová společnost důležitou roli při evidenci odpadových toků, jejich kontrolách a pravidelných auditech. Na kvalitě výsledků se kromě zavedené sběrné infrastruktury podílí také spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit. Česká republika je evropskou velmocí v třídění obalových odpadů. Díky systému EKO-KOM má přístup k třídicím nádobám už 99 % obyvatel ČR a každý do nich za rok vytřídí v průměru téměř 67 kg papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů.

Myšlenka na založení systému, který by zpětně odebíral a třídil obalové odpady, se zrodila již v roce 1994. Impulsem pro vznik systému byla snaha nápojového průmysl o vybudování, který by umožnil každé firmě produkující balené zboží prodávat to, co spotřebitel žádá, ale současně zajistit, že s rostoucí spotřebou neporoste hora odpadu na skládce. Samotný systém, nazvaný EKO-KOM, byl založen v roce 1997 10 akcionáři jako nezisková akciová společnost. Zahájil realizaci pilotních projektů a testoval s pokrokovými starosty v několika obcích ČR různé varianty a možnosti sběru obalových odpadů.

V roce 1999 se 20 firem vyrábějících balené zboží dobrovolně rozhodlo připojit k systému EKO-KOM a podílet na vzniku celorepublikového řešení sběru tříděných obalových odpadů. Společnost EKO-KOM pak fungovala na základě Dobrovolné dohody mezi obalovým průmyslem a Ministerstvem životního prostředí. V roce 2002 získal EKO-KOM první autorizaci a o dva roky později druhou. V roce 2020 mu byla tato autorizace prodloužena do 31. 12. 2024 a díky tomu může pro své klienty zajišťovat zpětný odběr a recyklaci obalových odpadů. Prostřednictvím neziskového systému EKO-KOM si firmy vyrábějící balené zboží plní zákonnou povinnost zajistit pro své obaly jejich vytřídění a zpracování na využitelnou druhotnou surovinu. Obce získávají ze systému finanční odměnu za vytříděné množství odpadů, které pravidelně vykazují prostřednictvím čtvrtletních hlášení.

Dnes již systém EKO-KOM obsluhuje 21 223 firem a 6 160 obcí ČR. Za dobu své dosavadní existence se společnosti podařilo zvýšit podíl obalových odpadů, které jsou v rámci systému předávány k využití a recyklaci, na 76 % a přesvědčit téměř ¾ Čechů, že třídění odpadu má smysl. V roce 1999, kdy se začaly systematicky sledovat statistiky, přitom třídilo pouhých 28 % obyvatel České republiky. Máme také velmi kvalitní síť barevných kontejnerů v ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Aktuálně je jich už přes 558 tisíc. Na jedno sběrné místo v průměru připadá kolem 100 obyvatel, kteří s ním nemusí chodit daleko. K nejbližším barevným kontejnerům musíme ze svých domovů ujít v průměru jen 90 metrů - to je zhruba 130 kroků.

Češi patří mezi nejlepší třídiče

Z pohledu dosahovaných výsledků třídění a recyklace obalových odpadů a výše uvedených parametrů systému třídění a sběru obalů patří Česká republika mezi evropskou špičku. Zásluhu na tom mají miliony odpovědných obyvatel, kteří třídí odpad, tisíce firem, které se podílejí na financování zpětného odběru a využití svých obalů a tisíce obcí, které umožňují svým občanům třídit odpad.

Autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM byla již v roce 1997 založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na kvalitní evropské úrovni. Společnost EKO‑KOM dlouhodobě dosahuje státem požadované míry recyklace, aby mohla splnit za své klienty povinnosti zpětného odběru a využití obalových odpadů ve standardech vyžadovaných zákonem. Přesto, že z hlediska výsledků recyklace patříme mezi přední státy v EU, z hlediska jednotkových nákladů na tunu recyklovaného odpadu patříme mezi systémy nejúspornější.

Pro splnění veškerých požadavků zákona za své klienty, musela společnost EKO‑KOM přesvědčit minimálně 65% spotřebitelů, aby si osvojili správné návyky třídění odpadu. Udržování stabilní ochoty alespoň 65% spotřebitelů využívat službu zpětného odběru vyžaduje účinný mix komunikačních technik zahrnujících standardní reklamní nástroje i formy dlouhodobého vzdělávání. Efektivita celého systému recyklace obalů se opírá zejména o spolupráci s obcemi a městy při zajištění dostatečného množství dostupných kontejnerů a jejich obsluhy. Nedílným článkem řetězce nakládání s tříděnými odpady jsou úpravci zajišťující dotřídění sebraných odpadů a finální zpracovatelé druhotné suroviny.

Podmínkou dostatečné účasti obyvatel na třídění odpadů je dostupná sběrná síť. Je prakticky ověřeno, že pokud vzdálenost, kterou musí občan ujít k nejbližšímu kontejneru, přesáhne 400 metrů, pak bude odpad třídit nejvýše 5 % populace. Pro stabilní zapojení nejméně 65 % spotřebitelů do třídění odpadu musí být sběrné kontejnery rozmístěny tak, aby běžná donášková vzdálenost nepřesahovala 150 metrů. Současná průměrná vzdálenost k nejbližšímu sběrnému místu je už méně než 90 metrů, což znamená, že kvalita sběrné sítě vyžadovaná spotřebiteli je námi poskytována již na většině území státu. Sběrná síť je v současné době tvořena z více než barevných nádob na tříděný sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů a v menší míře kovů.

Společnost EKO‑KOM vytvořila v roce 2021, v souladu s novým ustanovením Směrnice 2008/98/ES o odpadech (čl. 8a odst. 6), tzv. Systém EKO-KOM provozuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, které vyplývají ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů mají podle zákona, osoby, které uvádějí obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu, tzn. dovážejí, plní, importují do ČR nebo prodávají.

98 % celkových ročních nákladů AOS EKO KOM, a.s., bylo v roce 2022 vynaloženo na zajištění sdruženého plnění. Největší část připadla na obce, protože ony a jejich obyvatelé jsou pro třídění obalových odpadů klíčové a zároveň nejnákladnější. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2022 tvořily 65,7 %. Výše odměn obcí je závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru. Náklady na zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů, tvořily loni 4,7 %. Náklady na povinnou osvětu, vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly 3,2 % celkových nákladů.

Bohužel příjmy AOS musely být v roce 2022 o bezmála 673 miliónů vyšší kvůli tvorbě zákonem předepsané rezervy. Od roku 2021 je dle nové legislativy tvorba rezervy pro AOS již povinná. Tato povinnost je stanovena § 21a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. Poplatky tak musely být v minulém roce o 18,8 % vyšší právě z důvodu tvorby rezervy vyžadované zákonem.

Výrobci loni uvedli na tuzemský trh o 4 % více obalů. A zejména díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se jich ale také více vytřídilo a zrecyklovalo. Každý z nás vytřídil v průměru 88,2 kilogramu odpadů. Z více než 1,31 milionu tun vyrobených obalů jich tak bylo předáno k recyklaci nebo využito energeticky 89 %, což je meziročně o 3 % více. Vyplývá to z aktuálních auditovaných statistik Autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (? +2 %) a k energetickému využití 12 % (? +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému. Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus!

Každý z nás tak v průměru vytřídil 30,5 kilogramu kovů, 24,4 kilogramu papíru, 18,1 kilogramu plastů, 14,8 kilogramu skla a necelé půlkilo nápojových kartonů. Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů. Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů. Objemnější odpady či méně běžné druhy materiálů lze pak v ČR třídit prostřednictvím sběrných dvorů, případně je odevzdat do výkupen surovin. AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračoval i v roce 2024 na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR.

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů, materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a jejich recyklovatelnosti. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním obalových odpadů na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému pak představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.

tags: #systém #SBERU #a #recyklace #obalových #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Bavlněné povlečení Sova: podrobná recenze
• Zakázky a udržitelnost v motorsportu
• Použití bitumenového tmelu
• Spor o národní parky: Vyjádření prezidenta
• Výběr hnědého koše