Tabulka znečištění ovzduší v České republice

Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele. Znečišťování ovzduší patří v současné době mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.

Kvalita ovzduší je hodnocena v souladu s platnou národní legislativou - zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění - a v souladu s požadavky Evropské unie. Hodnoty imisních limitů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto zákona.

Legislativa a strategie pro zlepšení kvality ovzduší

Základní koncepční materiál v oblasti zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší „Národní program snižování emisí České republiky“ (NPSE) je zpracován na základě § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Dokument byl schválen dne 2. prosince 2015 usnesením vlády České republiky č.

V NPSE je provedena analýza stavu a vývoje ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. NPSE stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení.

Pracuje s různými scénáři budoucího vývoje a v návrhové části stanovuje k roku 2020 maximální množství emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2.5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství. Těchto hodnot emisí má být dosaženo pomocí 23 prioritních opatření na národní úrovni ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou uložena k plnění jednotlivým ústředním orgánům státní správy, a která jsou podrobně popsána v kartách opatření v příloze NPSE.

Čtěte také: Analýzy znečištění ovzduší v Evropě

Z těchto opatření je 15 směřováno do sektoru dopravy, 3 do průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností.

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (dále jen „Strategie“) je zastřešujícím koncepčním dokumentem, který shrnuje výstupy Národního programu snižování emisí České republiky a 10 programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro 7 zón a 3 aglomerace. Strategie byla schválena dne 2. prosince 2015 usnesením vlády České republiky č.

Zákon o ochraně ovzduší v § 9 odst. 1 zavádí povinnost v případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č.

Vývoj kvality ovzduší v čase

Stav ovzduší na území České republiky se od počátku měření ČHMÚ (resp. tehdejšího HMÚ) na konci sedmdesátých let minulého století značně proměnil. Imise oxidu siřičitého (SO2), které byly hlavním problémem té doby, se po restrukturalizaci průmyslu a odsíření uhelných elektráren v devadesátých letech dostaly pod úroveň imisních limitů. To ovšem ještě neznamená, že dýcháme čistý vzduch.

Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

V roce 2016, posledním hodnoceném roce, byl stav ovzduší následující: oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí přízemního ozonu pokrývaly cca 26 % území ČR s přibližně 56 % obyvatel (resp. 43 % území ČR s cca 59 % populace při zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti byly v naprosté většině vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic frakce PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu (obr. 1). Nicméně je důležité podotknout, že na úrovni znečištění ovzduší má svůj podíl nejen množství vypouštěných emisí, ale i převažující meteorologické a rozptylové podmínky v daném roce.

Územím, kde je stav ovzduší na území ČR dlouhodobě nejzávažnější, je aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (O/K/F-M) a Moravskoslezský kraj jako celek. Špatná situace je zde podmíněna nejvyšším emisním zatížením v rámci České republiky, které pochází z různých typů zdrojů, a také vlivem přeshraničního přenosu polutantů z Polska.

Hlavní znečišťující látky

Suspendované částice PM10 a PM2,5

Jednou z nejvíce problematických látek jsou suspendované částice frakce PM10 a PM2,5. Jedná se o pevné nebo kapalné příměsi vzduchu o aerodynamickém průměru 10 µm (resp. 2,5 µm pro částice PM2,5), které díky své malé velikosti nesedimentují, zůstávají v ovzduší a jsou v něm tak rozptýleny (suspendovány). Částice na sebe zpravidla váží další látky, jako např. těžké kovy a persistentní organické látky.

Hlavním zdrojem emitujícím suspendované částice je lokální vytápění podílející se na emisích PM10 asi 36 % (resp. téměř 55 % v případě částic PM2,5). S tím souvisí i roční chod koncentrací částic PM10 a PM2,5, kdy je nejvyšších hodnot dosahováno v chladné části roku.

V roce 2016 byl roční imisní limit PM10 překročen pouze na jedné měřicí stanici v aglomeraci O/K/F-M, což potvrzuje trend snižování průměrných ročních koncentrací PM10, když v roce 2015 byl limit překročen na 0,002 % území s cca 0,01 % obyvatel ČR. Denní imisní limit PM10 byl v roce 2016 překročen na 1 % území ČR s cca 7 % obyvatel, což představovalo oproti situaci z roku 2015 mírné zlepšení z 3 % území obydleného cca 10 % populace ČR.

Čtěte také: Kotlíkové emise NOx

Suspendované částice PM2,5 jsou posuzovány podle imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci (25 µg.m-3). O rok dříve byla situace horší a došlo k překročení na 1 % plochy ČR s 5 % populace.

Koncentrace suspendovaných částic PM10, obdobně jako dalších látek, významně poklesly v 90. letech minulého století díky snížení emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) a prekurzorů suspendovaných částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozu zdrojů. Po roce 2001 již pokles emisí pokračuje pomaleji a výsledné imisní koncentrace jsou tak podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce (obr.

Benzo[a]pyren

Další velmi problematickou látkou v ovzduší je benzo[a]pyren, který patří do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a v ovzduší se vyskytuje převážně navázán na částice. Benzo[a]pyren vzniká především nedokonalým spalováním fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích.

Ze stacionárních zdrojů jsou to především lokální topeniště, která se na emisích benzo[a]pyrenu podílejí asi z 97 %. Z mobilních zdrojů jsou to pak zejména vznětové motory, u kterých v zimním období navíc dochází k zvýšení emitovaných PAH v důsledku studených startů.

Úroveň koncentrací benzo[a]pyrenu je posuzována podle průměrné roční koncentrace s imisním limitem 1 ng.m-3. Ten byl v roce 2016 překročen na 26 % plochy ČR s cca 56 % obyvatel (obr. 3). Ve srovnání s rokem 2015 to představovalo zhoršení situace, neboť o rok dříve byl imisní limit překročen na 20 % území s cca 51 % populace ČR. Ovšem je třeba zdůraznit, že překročení imisního limitu může pokrývat větší část ČR, než je uvedeno výše, neboť odhad ročních polí benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek.

Tyto nejistoty plynou z nedostatečné hustoty měření na venkovských lokalitách. Malá sídla přitom z hlediska znečištění ovzduší benzo[a] pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší, jak dokládají např. V celorepublikovém průměru je úroveň této škodliviny dlouhodobě nadlimitní, a to přibližně dvojnásobně, nicméně na nejvíce exponovaných lokalitách, např. na Ostravsku, může být překročení i osminásobné. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v roce 2006 (více než trojnásobek imisního limitu) v důsledku zhoršených meteorologických a rozptylových podmínek.

Přízemní ozon (O3)

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (O3). Přízemní ozon nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních funkcí. Přízemní ozon vzniká za účinku slunečního záření soustavou reakcí zejména mezi oxidy dusíku (NOx), těkavými organickými látkami (VOC) a kyslíkem. V globálním měřítku pak hraje roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO).

Zvýšené koncentrace přízemního ozonu nemají negativní vliv pouze na lidské zdraví, ale rovněž negativně ovlivňují i vegetaci. Imisní limit přízemního ozonu byl v roce 2016 překročen na 19 % území ČR s cca 4 % obyvatel (průměr za období 2014 - 2016). V porovnání s předchozím hodnoceným obdobím se plocha zasaženého území zmenšila o cca třetinu (27 % území ČR v období 2013 - 2015).

Vzhledem k velkému množství proměnných vstupujících do procesu vzniku přízemního ozonu, je obtížné meziroční změny blíže komentovat. Ze sledovaných lokalit jsou nejnižší koncentrace měřeny na dopravních stanicích, kde je O3 odbouráván chemickou reakcí s NO. Nejvyšší koncentrace jsou naopak měřeny na venkovských pozaďových lokalitách a v horských oblastech. Nicméně i přes obtížné komentování meziročních změn byla v Evropě a v USA zaznamenána klesající tendence koncentrací přízemního ozonu v letech 1990 - 2010 (EEA 2013; Butler et al.

Monitorování kvality ovzduší

Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ.

V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů.

Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

Dostupná data a přehledy

Přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduší:

• r24As - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2024
• r24BaP - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2024
• r24BZN - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2024
• r24Cd - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2024
• r24NO2 - Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2024
• r24O3 - Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2024
• r24PM10 - Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024
• r24PM25 - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2024
• r24SO2zdr - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024

Přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě:

• r24AOT40 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2024 [µg.m-3.h]
• r24NOx - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2024
• r24SO2zp - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2024
• r24SO2rp - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2024

Index kvality ovzduší

Index kvality ovzduší představuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí lokalitě. Byl navržen ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a jedná se o komplexní ukazatel, který charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení WHO. Výhoda indexu je jeho jednoduchost a přehlednost.

Základní dělení je trojstupňové a odpovídá barvám semaforu. Zelená barva představuje velmi dobrou až dobrou kvalitu ovzduší a jedná se o ideální podmínky pro pobyt venku. Oranžová barva odpovídá přijatelné kvalitě ovzduší, kdy je již doporučeno omezení venkovních aktivit, zatímco červená barva označuje zhoršenou až špatnou kvalitu ovzduší a venkovní aktivita se nedoporučuje.

Výpočet nového indexu je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10). V letním období (1. 4. - 30. 9.) se navíc hodnotí i 3hodinové klouzavé koncentrace přízemního ozonu (O3). Podmínkou výpočtu a zobrazení indexu je v zimním období (1. 10. - 31. 3.) měření PM10 na dané lokalitě, v letním období pak měření PM10 nebo O3.

Index kvality ovzduší vychází z dat naměřených v souladu s platnou národní legislativou (zákon č. 201/2012 Sb., v platném znění, a vyhláška č.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP.

Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby).

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky.

Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

tags: #tabulka #znečištění #ovzduší #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Les a životní prostředí
• O emisích stavebních spořitelen
• Kadere šampon: Přírodní péče
• Rizika recyklace asfaltových směsí
• Definice a vývoj ekologického paradigmatu