Máme rádi užitečné věci, které nejen plní svůj účel, ale k tomu i skvěle vypadají. K recenzi jsem dostala sadu tašek na tříděný odpad. Odpad třídím běžně, snažím se přispět k ochraně životního prostředí a celkově ekologii, jak jen to jde. Třídění odpadu mi přijde jako to nejmenší, co každý z nás může udělat.
Doposud jsem třídila do náhodných igelitek nebo papírových tašek z nákupů, nic moc praktického a estetického. V sadě jsou tři tašky rozděleny dle barev - žlutá taška na plast, zelená na sklo a modrá na papír. Vzhledově tašky vypadají pěkně.
Překvapil mě objem, tašky jsou prostorné, s košem se tak nemusí lítat každý den. Objem mají 40 litrů a rozměry jsou 31 × 44 × 30 cm. Kvalita použitého materiálu je super a zdá se, že produkt leccos vydrží.
Výhodou je i skladnost, pokud mám cestu kolem popelnic na tříděný odpad, beru tašku s sebou. Po cestě odpad vyhodím a tašku jednoduše sbalím do kabelky. V kabelce nezabere tolik místa, není těžká a já se tak nemusím vracet hned domů.
Na začátek jedna skvělá zpráva: My, Češi a Slováci, jsme v třídění jedni z největších borců v Evropě. Podle nejnovějších průzkumů dokonce skoro všichni z nás třídí plasty. Myslím, že bychom se za tenhle zodpovědný přístup měli pochválit. Je ale obrovská škoda, že v tom nadšení hážeme do barevných popelnic i to, co tam třeba nepatří.
Čtěte také: ČVUT a ochrana životního prostředí
V té nejhorší variantě to pak znamená, že je celá várka na odpis, pokud ji „ten špatný“ odpad znehodnotí. Jenomže, jak to máme vědět? V třídění jsme totiž sice nadšenci, ale samouci. Základní „pravidlo“ je, že netřídíme pro srandu králíkům. K tomu se musí dát roztavit, rozcupovat nebo jinak rozložit, a pak zase spojit do nové podoby. Ze skla je znovu sklo, z plastů třeba funkční oblečení, z biologického materiálu biomasa (a na zahrádce výživný kompost).
Já třídím proto, protože je to jediná šance, jak se může „odpadní“ materiál znovu využít - lepší už je jenom z něj odpadek nedělat. Aby to šlo zpracovat, musí to být jednodruhový materiál - jenom sklo, jenom papír, jenom plast…, nebo by měl na jednodruhovku jít rozpojit jednoduše (zvládnete to v ruce = je to jednoduché = může to do tříděného).
Proto třeba obálky s plastovým okýnkem nevadí, ale kelímek na kávu ano. Neměl by být naskrz prosáklý biologickým odpadem nebo být toxický. Jak to poznat? Zjednodušeně řečeno, když to jde umýt, bývá to ok (např. lahev od oleje umýt jde => při zpracování se očistí = může do tříděného). Když nejde, tak s tím nic neudělají ani zpracovatelé.
Nejčastěji se chybuje u papírového odpadu. Papírový kelímek na kafe: zvenku je to papír, ale zevnitř (teplotně odolný) plast, jinak by vám to kafe vyteklo ven. Cokoli, co vypadá papírově, ale můžete v tom přenášet jídlo a pití, NENÍ samostatný papír. Proto se ani nedá vytřídit.
Papírový kapesník: stejný materiál už z něj neuděláte, navíc v něm je schovaný „biologický odpad“. Papírová plena: podobně jako kelímek na kafe - aby neprosákla, obsahuje mezivrstvy, které rozhodně papírové nejsou. Navíc z nich znovu stejný materiál neuděláte. A navíc je nám všem asi jasné, že bez biologického odpadu uvnitř je taky nikdo nevyhazuje. Název papírové pleny sice mate, ale do papíru prostě nepatří.
Čtěte také: Černé ekologické tašky
Teplocitlivý papír = účtenky: je toxický a potažený tenkou vrstvou fólie, kvůli které už se nedá znovu zpracovat. Možná jste to nevěděli - tak už víte. :-) Jak ho poznáte? Je podezřele hladký a za pár dnů na sluníčku začne potisk povážlivě blednout.
Kapsičky od příkrmů: nejsou jenom plastové, ale většinou jde o pevně spojenou směs materiálů. Takže taky nic. Nová generace „biodegradabilních plastů“, které jsou záměrně vyrobené tak, že se mají rozpadnout a rozložit. Proto z nich logicky nový materiál neuděláte. Hodně ale klamou tělem!
Tetrapaky (nápojové kartony) nejsou papír. A možná byste řekli, že na tom tedy budou podobně jako papírové kelímky - v třídění mají smolíka. Kupodivu ne. Označení materiálů, které recyklovat lze, je hromada a čert aby se v nich vyznal. Vždycky je u nich ale namalovaný trojúhelník ze šipek nebo kolečko se dvěma šipkami.
Není to tak dávno, co jsem byla ráda, že vůbec existuje možnost vyhazovat odpadky jinak než všechno na jednu hromadu. Kovy - víte, že je umíme taky znovu zpracovat? Pivo je sice pořád lepší pít z vratných lahví, ale i tak je plechového odpadu spousta. Biologický odpad, ale pozor, jenom rostlinný! Maso a kosti se rozkládají jinak.
Oleje - slijte do plastové lahve; odběr se město od města liší, poradí na městském úřadě. Je to mnohem lepší než je lít do dřezu nebo záchodu, protože v trubkách vytvoří obrovskou masu, která může dokonce poničit kanalizaci.
Čtěte také: Eko tašky na Vánoce
Často slýchám, že ono se to stejně nakonec nahrne na jednu hromadu. Realita je taková, že svážecí vozy mají často několik kójí. Zvenku to vypadá, že to sypou do jedné sběrnici, ale není to tak.
Jak je to s těmi plasty a odběrem v Číně? Když se ke mě dostala informace, že Čína přestala vykupovat plasty ke zpracování, chuť chodit ke žluté popelnici mě dost přešla. EKO-KOM, firma zodpovědná za třídění v ČR, k tomu říká: „Co se týče omezení ze strany Číny, to se České republiky dotklo pouze nepřímo. Podle údajů ČSÚ za rok 2017 směřovalo do Číny pouze 7 % českého exportu vytříděných plastových odpadů.
tags: #tašky #na #tříděný #odpad #Tchibo #recenze